Myslivecký spolek Černá Střítež – Vělopolí se nachází v podhůří Beskyd nedaleko Třince. Myslivecky hospodaří v honitbě o velikosti 822 hektarů, převážně se zvěří srnčí a drobnou. Mysliveckým hospodářem a průvodcem po honitbě byl
Viktor Zawadzki. Procházeli jsme se spolu po krásné honitbě, kde ještě dnes nalezneme stará stavení a okolo nich drobná políčka, kde si někteří místní obyvatelé stále pěstují brambory, zeleninu ale také bylinky, stejným způsobem jako jejich předkové. Člověk má v těchto místech pocit, že se vrátil v čase zpět. Po setkání s místními myslivci, vlastníky půdy a zástupci obce a po shlédnutí, co všechno se v honitbě za poslední rok změnilo, můžu směle říct, že je zde odveden obrovský kus práce nejen v úpravě krajiny.
Viktore, ty jsi jako jeden z prvních reagoval na naši výzvu, že bys chtěl v honitbě realizovat výsadbu stromů a také že máš i další záměry na úpravy krajiny. Co se podařilo realizovat?
Podařilo se především, a za to jsem velmi rád, změnit myšlení lidí.
Můžeš to rozvést prosím?
Čtenářům Myslivosti uvedu příklad, který pravděpodobně znají i ze své honitby. Každý asi zná a zažil myslivecké schůze, kde se neustále a dokola jedná o tom, co je potřeba v honitbě změnit, co bylo a už není, že v roce xy bylo a teď už není, nebo je jinak. A že by se něco mělo změnit, ale že to bude těžké, nemožné. Slova padají, čas plyne, ale činy nepřicházejí. A tak se to táhne dál. Já tomu říkám staré myšlení. A tohle se mi podařilo změnit. Podařilo se změnit přístup myslivců ve vztahu ke krajině, k vlastníkům půdy a k dalším, kteří do přírody vstupují.
Jak se ti povedlo?
(Usmívá se). Dlouhodobou a intenzivní prací. Ono nám jako myslivcům nic jiného ani nezbývá. Změnit v mnohém přístup, pokud chceme obhájit svoji myšlenku, že jsme tady pro zvěř, přírodu. Kdy nás bude veřejnost a další brát vážně a respektovat nás? Když naše práce bude vidět a bude mít smysl a nějaký cíl. Myslím, že momentálně náš největší úkol je změnit názor veřejnosti na myslivce. Musíme se opravdu snažit a nejen diskutovat.
Když se ti podařilo změnit myšlení myslivců a dostali jste se od slov k činům, kde jste začali s úpravou krajiny?
Nejprve jsme oslovili majitele honebních pozemků, obec a představili jim naše záměry, co bychom s krajinou v okolí obce chtěli dělat. Měli jsme nějaké své představy a ke konzultaci jsme využili mimo jiné také výzvu z Myslivosti.
Stojíme kousek od pozemku tvého bratra. Zde jsou políčka jak za První republiky.
Bratr Richard se zabývá drobným hospodařením. Za stavením má drobná pruhová políčka, pěstuje zde také bylinky a současně tady má i klidová místa pro zvěř. Nepoužívá žádnou chemii a je to znát. Tento malý kousek honitby je krásný a je zde zvěř.
Jak jste začali měnit krajinu v honitbě?
Nejprve jsme vybudovali několik mysliveckých políček, kde máme vysety směsky pro drobnou i srnčí zvěř. Začali jsme se také zabývat zadržováním vody v krajině. Vybudovali jsme několik tůní a přírodních napajedel pro zvěř. Poté jsme pokračovali výsadbou stromů.
A zde jsi opět zapojil nejprve rodinu….
Začali jsme u bratra Richarda a Jindřicha a také na mých pozemcích. Okolo drobných políček Richarda jsme vysadili linii ovocných stromů, převážně jabloní, slivoní a třešní. Tato výsadba měla za cíl rozdělit půdní blok – velkou louku.
U Jindřicha jsme se zase zaměřili na plodonosnou funkci dřevin a přidali jsme do honitby převážně jabloně a opět jsme sadili liniově a také jsme rozdělili půdní blok.
Já sám na svých pozemcích jsem vysazoval slivoně a jabloně, a to ve dvou řadách vedle sebe. Mezi těmito řadami stromů vnikne nové myslivecké políčko pro zvěř.
S výsadbami jsme pokračovali dál. Myslivecký spolek na pozemcích obce a také soukromého vlastníka přidal do krajiny dalších 150 ovocných stromů a několik již vzrostlých líp. Dále se k nám přidal můj vážený přítel s rodinou a na svých pozemcích vysadili dalších 60 stromů. Je fajn vidět, že nejenom myslivci chtějí něco pro přírodu udělat.
Spousta myslivců tvrdí, že by do krajiny stromy a keře sadili, ale nemají kde. Co bys jim poradil?
Vhodné pozemky k výsadbám mají v majetku velmi často obce a města, proto bych je určitě oslovil ke spolupráci. Také bych spolupracoval se zemědělci, protože i oni vlastní dost půdy vhodné k výsadbě. No a také určitě je třeba mluvit se všemi vlastníky honebních pozemků, trpělivě a v klidu vysvětlit záměr. Myslím si, že to je základ, aby byly dobré vztahy mezi myslivci a vlastníky půdy.
Kolik stromů jste prozatím vysadili?
Celkem přes 340 ovocných stromů, a to především jabloní, slivoní, třešní. Volili jsme staré odrůdy a vysazovány byly polokmeny a vysokokmeny. Vysázeno bylo také sedm již velmi vzrostlých líp.
Jak jste výsadby financovali?
Pro výsadby stromů jsme využili dotačních titulů Státního fondu životního prostředí. Žadatelem byl myslivecký spolek, jednotliví myslivci i vlastníci půdy. Náklady na výsadbu i následnou péči o stromy nám dotační titul uhradil v plné výši. Zde jsme využili kromě jiného právě nabídky spolupráce a poradenství ze strany redakce.
Jaké jsou další plány na úpravu krajiny?
Chceme rozšířit plochu mysliveckých políček a také budeme mezi stromy vysazovat plodonosné keře. Opět se chystáme využít dotačních podpor, tentokrát určených pro myslivce ze strany Ministerstva zemědělství.
Předpokládám, že vaši snahu o úpravu krajiny lidé hodnotí kladně...
Jednoznačně. Lidé vidí, že v krajině přibývá zeleň. Snažíme se s lidmi bavit, proč vysazujeme stromy do krajiny, proč dělíme půdní bloky. A hlavně jim říkáme, že to děláme my, myslivci. Do každé takovéto akce se snažíme zapojit dospělé i děti. Pro všechny zúčastněné zajistíme občerstvení a pro dětí dárky. Samozřejmě pro dospělé máme vždy štamprli něčeho dobrého. Přece jsme na vesnici….
Kdybys měl poradit ostatním myslivcům, kteří stále ještě váhají s úpravou krajiny, co bys jim sdělil?
Aby už opravdu začali. Jsme myslivci, máme v popisu naší činnosti nejen péči o zvěř, ale také péči o krajinu. Tak o ni ve spolupráci s dalšími zainteresovanými začněme pečovat. A snad ještě jeden vzkaz - pokud si myslivci nejsou jistí s vyřízením dotace, s volbou vhodných stromů, bojí se administrace kolem výsadeb apod., ať se obrátí na odborníky, tak jak jsem to udělal já.