Chov psů v kategorii pracovní a služební, stejně tak lovecký, prošel zajímavou, ale hlavně pestrou historií. A vlastně stále prochází. Nicméně, není to nic proti ryze amatérským chovům společenských plemen. Společenských? Ano, kdysi se skutečně jako výhradně společenská chovala plemena psů, šlechtěná a udržovaná pro vazbu s člověkem. Jejich hlavní význam tkví ve věrném vztahu s osamělými lidmi i na opačném pólu, v rozvíjení etických hodnot dětí.
Musíme si ale vyjasnit – a zejména na příkladu tradičních společenských plemen (pudl, knírač, pinč, buldoček, mops…) co znamená pojem chov / chovat a jaké jsou další eventuality.
Pod pojmem chovatel je míněn ten, kdo psu dá co nejlepší podmínky prostoru, mikroklimatu, pohybu, veterinárního a zoohygienického zajištění, přiměřeného výcviku minimálně k základní poslušnosti, alespoň tak, aby pes neobtěžoval své okolí. A samozřejmě výživy.
Na pojem chov pak logicky a očekávatelně navazuje reprodukce, která musí být dána zodpovědným a kvalifikovaným výběrem geneticky vhodných rodičů s následnou, ne vždy snadnou péčí o štěňata.
Další kategorií – majitel, je ten, kdo většinu těchto parametrů víceméně dodržuje. Typicky to je majitel městského psa, bez ambice k reprodukci. Pro okolí je jeho dobrou stránkou úklid exkrementů, ovladatelnost psa na vycházkách a klid v bytě, pokud majitel není přítomen. Má základní znalosti o potřebách a výchově, někdy i výcviku psa a většinu z nich naplňuje. Mimo město je jeho zastoupení nižší a psi mají většinou více pohybu.
Poslední je mimořádně smutný zjev – držitel psa. Pes je nevychovaný, což často vychází z podstaty jeho držitele, který se blbě vymlouvá, že malá a trpasličí plemena se cvičit nedají. Doma vládne pes na křeslech a v držitelově lůžku, žere první nebo ideálně s držitelem na jeho stole, návštěvy udržuje v disciplíně a odstupu od svých oblíbených míst, v domě a na vycházkách doráží na sousedy a jejich psy. Běda však napomenout psa nebo jeho držitele. Měl by se naučit sbírat své exkrementy, protože jeho držitel to dělá jen zřídka. A naučit se číst psí zákazové značky, neboť jeho držitel to neumí.
Do skupin společenských plemen pronikl (chovatelsky) nepochopitelný fenomén. Na jedné straně vzhledová atraktivita především loveckých plemen a pouhé snobství postupně zařadila mezi společenská plemena řadu plemen loveckých. Na straně druhé, i tato plemena jsou silným přínosem do vztahu člověk a pes.
Ano, je to obrovská ztráta na genotypu desítek generací a výsledku péče o jejich výcvik i formování exteriéru. Ale, lepší než jejich postupné vymizení. Některá plemena tuto změnu přečkala úspěšně a jsou pro společnost i službu člověku skutečně hodnotná, příkladem jsou retrívři.
Jezevčíci jsou rovněž široce rozšíření, nicméně právě jejich specifické zaměření a povaha s sebou nese pro kategorii „majitele“ řadu nevýhod, „držitelům“ do rukou rozhodně nepatří.
Nicméně, neradi vídáme plemena typu ohař, setr, baset… v omezených prostorech s minimem pohybu, bez dostatečného podchycení hrami a sportovními aktivitami náhradou za lovecké práce. V dobrých rukou je kladem jejich temperament, ochota k výcviku i dlouhým vycházkám, dobrý vztah k rodině a hlavně dětem. Ochota je ale v jejich případě projev nutnosti, a ti, kdo zvolili některé ze „zespolečenštěných“ loveckých plemen, by si jí měli být vědomi.
A nejen to. Původně lovecká plemena mají při dostatku pohybu a psí práce či sportu stejné nároky i na péči o srst, uši, chrup a drápy. Mají stejné nároky na výživu a krmení, dané věkem, živou hmotností, zdravotním stavem či drobným handicapem.
To, že máme „doma“ lovecké plemeno, nutně znamená pochopit logiku dietetiky a způsobu krmení psa s relativně jemnou kostrou, oběhovým a svalovým aparátem přizpůsobeným intenzivnímu i různorodému pohybu v často obtížném terénu. Nezbývá než přijmout tolik opovrhované „normy živin“ které nám udávají, jaké množství krmiva denně podávat, jaký typ krmiva podle obsahu bílkovin a energie. Musíme uvažovat i o minerálních látkách – nejen o množství, ale hlavně jejich poměru.
A po „minerálce“ přijdou na řadu vitamíny a mikroprvky i spousta dalších specifických živin, zahrnutých pod pojem biologicky účinné látky.
Tohle je ovšem už vyšší škola chovatele. A teď by si nemyslivci, majitelé loveckých plemen měli přisednout do lavic té pomyslné školy k myslivcům a pozorně sledovat, jak, čím a proč svého psa krmit. Jako příklad vezmeme a budeme mluvit o krmivu skutečně a speciálně vyvinutém pro lovecká plemena – kompletní krmné směsi HUBERT. Opustíme ale krmivářské výrazivo a budeme ji stručně říkat krmivo.
Předně: co znamená pojem
kompletní krmivo. Věcně řečeno, směs obsahuje všechny složky živin, které zvíře, v tomto případě lovecký pes, potřebuje. Definice praví, že se zkrmuje krmivo a podává pitná voda. Hotovo. Víme ale, že jiné nároky má rostoucí štěně, jiné kojící fena, jinak musíme nakrmit psa v plném pracovním výkonu a jinak starého psa.
HUBERT je krmivo pro psy i feny ve středně vysokém až vysokém pracovním výkonu nebo intenzivním výcviku. Snad si položíme otázku, jak se liší pes lovecký třeba od psa strážního, který doprovází pána při pochůzkách po objektech, ať zevnitř či venku.
Lovecký pes se pohybuje do značné až plné míry samostatně. Musí si poradit s psychicky i fyzicky náročnými situacemi, provést práci na stopě, donést zvěř střelenou nebo zadržet či omezit v pohybu zvěř i s několikrát větší živou hmotností. O úspěchu rozhoduje vytrvalost (aerobní pohyb) i krátkodobý výkon (anaerobní pohyb, správněji svalový metabolizmus) i psychická odolnost.
Funkčnost a plnou účinnost pohybu podmiňuje stav kloubů, pevnost kostry, mohutnost i biochemická schopnost svalového aparátu přeměnit chemickou energii v mechanickou, dobrý stav oběhového aparátu.
Stejně jako člověk má pes játra. Pánovi slouží ke kompenzaci alkoholu po oslavě úlovku, rozumnějšímu psu k odstranění metabolitů fyzické námahy. Zvěř pronásleduje, dosledovává či dohledává za všech klimatických podmínek, včetně aportu z vodního prostředí. S aportem souvisí pevný úchop ovlivněný stavem zubů a opět fyzický výkon.
Obecné fyziologické předpoklady takových prací jsou pevná konstituce, což je výsledek dědičnosti i správného odchovu a výborná kondice, výsledek dlouhodobě správné výživy i vhodně zvoleného výcviku.
Psychika psa včetně čichových schopností je rovněž z větší míry dána dědičností a výcvikem (důvěra k pánovi a radost z úspěchu), ale také dostatkem B vitaminů a vhodné formy hořčíku.
Dovolím si proto podrobněji probrat skladbu živin směsi HUBERT a jejich kladný vliv na všechny uvedené parametry. Snad se firma Tekro, divize vyrábějící řadu krmiv pro psy EMINENT nebude zlobit, že jim příliš koukám do kuchyně. Ostatně, při této příležitosti je třeba připomenout, že směs HUBERT je samostatný výrobek, řekněme majstrštyk, zatímco řada EMINENT pokrývá potřeby všech věkových i pracovních kategorií. Ale o tom, třeba, příště.
Začněme tím nejdůležitějším, energií. Pro intenzivně pracujícího psa, svou podstatou masožravce, predátora, je základním zdrojem tuk a částečně škrob. Tuku směs obsahuje 12 %, a sice tuk drůbeží, pro jeho vliv na chutnost směsi, doplněný rybím tukem jako zdrojem vícenenasycených mastných kyselin (omega -3 a -6), které mají významný vliv pro správnou funkci očí, mozku a srdce, kromě toho zlepšují pružnost a odolnost kůže.
Spolu s tukem stojí na stejné úrovni významu bílkoviny. Jejich podíl je 23 %, zdrojem jsou živočišné bílkoviny (svalovina), drobný podíl tvoří i bílkoviny rostlinné z obilních komponentů.
Snad by mohl existovat názor, že dospělý pes je „hotov“ a na co tedy zdroj bílkovin. Opak je pravdou, intenzivní pohyb znamená nutnost regenerace a obnovy svalové tkáně (doplněn L-lyzin), na své si musí přijít i krvetvorba, vnitřní metabolizmuz jako enzymy či hormony. Specifikou je srst s velkým nárokem na bílkoviny, protože se pravidelně mění línáním i pozvolnou obměnou. Ona specifika spočívá v nutnosti podílu bílkovin s vyšším obsahem sirných aminokyselin i jejich doplněním (DL methionin) a dalších složek, vitaminu biotinu a mikroprvku zinku, k čemuž podrobněji o kousek dál.
Minerální látky jsou i pro dospělého psa naprostou nutností. Vápník, fosfor, sodík, hořčík, draslík a síra musí být v krmné směsi obsaženy nejen ve vyhovujícím množství, ale také správném poměru.
Další podmínkou je chemická forma umožňující co nejlepší využitelnost. U vápníku je to snadné, silně kyselé prostředí žaludku psa vápník z obvyklého uhličitanu převede na chlorid, snadno rozpustný ve vodě, a tudíž dále ve střevech plně vstřebatelný. Jiné je to s fosforem a pro velkou složitost jeho vstřebání budeme jen konstatovat, že výrobce zvolil ideální minerální komponent monokalciumfosfát, vysoce využitelný zdroj fosforu i vápníku, a dokonce ve vyhovujícím poměru. Dostatek vápníku a fosforu je nutný pro kvalitu zubů, nicméně naprostou prioritou je kostra a řada metabolických funkcí. Krmivo HUBERT není určeno pro kojící feny, což je kategorie s vysokou potřebou nejen minerálních látek (dále bílkovin, vitaminů atd.)
Se sodíkem, faktorem regulace vodního hospodářství a buněčného metabolizmu předávání živin nejsou žádné problémy. Pes se nepotí, neztrácí tedy tzv. elektrolytické prvky a pak stačí přiměřená malá dávka chloridu sodného v receptuře.
Také draslík má v minerální složce své oprávněné místo, zejména pro podporu aktivity srdečního svalu, dále podobně jako sodík souvisí s regulací pohybu tekutin v tkáních a také reguluje, spolu s vápníkem a fosforem rovnováhu metabolizmu mezi kyselinami a zásadami. To je podstatné hlavně během vysokých fyzických výkonů a ke zklidnění metabolizmu po nich.
Síra, to je jiný kumšt. V anorganické formě je toxická, v organické jako komponent složitá a přesto po ní látková výměna ani tak nevolá, jako spíše řve. Síru potřebuje v relativně jednoduché formě esenciálních aminokyselin výživa a regenerace většiny tkání, srst, drápy i kůže ve formě keratinu, všechny chrupavky a z nich hlavně klouby. Pro podporu zdraví a regenerace kloubů jsou proto do krmiva přidána chondroprotektiva, vysoce efektivní organická forma síry.
Na „velkou“ minerálku, makroprvky navážeme „malou“, neboli mikroprvky. Protože jsme měli o odstavec výše srst a klouby, ještě zůstaňme.
Zinek je velmi závažný pro stav kůže i srsti, tedy funkci a zdraví, spolu s ním ještě mangan. Kromě toho se oba prvky podílí na energetickém metabolizmu i tvorbě enzymů. V množství sice nepatrném, ale bez jejich přídavku organizmus silně strádá.
Železo a měď se podílí na krvetvorbě i účinnosti dýchání, pro psa ve výcviku a pracovním zatížení mimořádně důležité. Okysličení chemické složky svalové látkové výměny převáděné na mechanickou energii je základem rychlosti i vytrvalosti.
Zbývá nám dobře známý jód a nakonec si necháme super mikroprvek – selen. Faktor ochrany proti oxidantům i super oxidantům, které se kromě jiného uvolňují při intenzivním pohybu. Ač vlastní produkt látkové výměny, v buněčných strukturách se dokáží proděravět buněčné membrány a poškodit vnitřní orgány buňky s následkem rizika změny přepisu části genetické informace, neboli vzniku karcinomu. Ano, i psům hrozí rakovina jako následek působení oxidantů, které kromě toho snižují pracovní výkon a zvyšují únavu.
A na rozloučení s mikroprvky konstatuji, že zinek a mangan jsou aplikovány v šetrné a velmi dobře využitelné organické formě jako cheláty.
Vitaminy už dávno nepovažujeme za podezřelé slovo, neboť víme, že:
Vitamín A je základ regenerace organizmu a nutná složka pro funkčnost řady tkání, kterým říkáme epitelie. Tak nutná, že při jeho nedostatku postupně chřadnou, rohovatí a nakonec hynou. Týká se to očního epitelu, výstelky nosních skořep zachycujících pachy, kůže i vnitřních orgánů.
Vit. D, faktor vývinu kostry ve skutečnosti „jen“ řídí resorpci vápníku a fosforu z tenkého střeva i zpětnou resorpci v ledvinách. Podrobný popis jeho fyziologické úlohy je mimo rozsah tohoto textu. V přírodě mají masožravci dostatečný zdroj, ovšem my jej jednodušeji dodáváme do krmiv.
Vit. E je veliký kolega selenu, rozšiřuje jeho účinnost. Jsou-li spolu, platí o společném účinku, že 1 + 1 = 3. Kromě toho má významný vliv na rozvoj svalové tkáně a zejména srdečního svalu budoucích štěňat během březosti a v raných stadiích vývoje po porodu. Nedostatek se projeví typickými poruchami (svalová dystrofie), u některých druhů zvířat se mláděte rodí jako mrtvá s významným selháním vývoje svalové tkáně srdce.
Vitaminy řady B mají jak známo, významné působení na nervovou tkáň, tedy také podporu psychiky i čichových vlastností. Souvisí i s podporou metabolizmu energie. V organizmu se neukládají. K výše uvedené zmínce o kvalitě srsti (rovněž drápů i kůže jako celku) je třeba připojit význam vitaminu biotinu, zabraňuje tvorbě lupů a nadměrnému vypadávání srsti, pozitivně ovlivňuje její hustotu a lesk.
Významnou biologicky účinnou látkou je cholin, který se podílí na mnoha funkcích, včetně paměti a svalové činnosti. Zmiňujeme-li srdce, krmivo HUBERT obsahuje L-karnitin s pozitivním vlivem na jeho vývoj i činnost.
Směs Hubert obsahuje také obilnou složku, za zmínku stojí výborný dietetický efekt rýže. Významný komponent je lněné semínko, rovněž pro velmi dobré dietetické působení, olej obsahující cenné nenasycené kyseliny i hodnotné rostlinné bílkoviny.
Kompletní krmivo HUBERT je tedy opravdu významným a zdařilým produktem. V silně konkurenčním prostředí zoopetu je skutečně obtížné se prosadit. Výrobci se podařilo skloubit kvalitu zpracování do kompaktních, přiměřeně pevných pelet extrudátu, které mají speciální strukturu, tvar a velikost, aby docházelo k lepšímu čistění zubů a zůstávaly zdravé a silné.
HUBERT obsahuje základní složky – bílkoviny, energii i minerálie ve vhodném až ideálním poměru. Díky dále přidaným vitaminům, mikro prvkům a dalším biologicky účinným látkám se tak pes dostane do špičkové kondice, kterou potřebuje pro lov i výcvik.
A tak snad na závěr alespoň orientační informace, jaká by měla být optimální denní dávka krmiva v závislosti na živé hmotnosti psa: živá hmotnost 5 kg = denní dávka 100 g, 10 kg = 170 g, 15 kg = 235 g, 25 kg = 340 g, 30 kg = 395 g, 40 kg = 490 g.
Kdo nevěří, může si ověřit zkušenosti u řady myslivců, odběratelů krmiva HUBERT. Všechny ostatní kategorie loveckých psů od březí feny po staré psy mimo pracovní výkon stejně kvalitně a spolehlivě udržíte v kondici řadou krmiv pro psy EMINENT.
Aby popis kvalit krmiva HUBERT skutečně ožil, požádal jsem na úplný závěr několik chovatelů loveckých plemen, aby se k němu vyjádřili. Shodují se v dobrém příjmu i popisu působení krmiva na kondici psů, pracovní výkon stav srsti i dietetiku, což zcela odpovídá záměrům výrobce i už dřívějším argumentům „pro“:
Alois Bultman, Nymburk, chovatel plemene německý krátkosrstý ohař:
„Chovám toto plemeno 35 let, měl jsem 5 vrhů štěňat, vycvičil jsem nejméně 14 psů. Krmivo HUBERT psi přijímají velmi dobře. Ani při velkém pracovním zatížení neztrácejí na hmotnosti, Srst je hustá a jemná, lesklá. Zuby mají zcela v pořádku, oči bez slzení a jiných problémů. Exkrementy jsou v pořádku, v optimální pevné struktuře.“
Josef Havlas, Doubravany (Třinec), pět let chová plemeno drsnosrstý jezevčík, chová dvě feny, obě s PP, jedna je uchovněna. Obě mají zkoušky z výkonu:
„Po nepříliš úspěšném podávání tří druhů jiných krmiv se mi osvědčilo krmivo HUBERT, mohu tedy porovnávat. Velmi kladně hodnotím stav srsti i celkovou kondici fen. Jsou nabity chutí k práci a neutuchající energií. Jiné krmivo už pro ně nechci.“
Josef Kratochvíl, Nymburk – Budiměřice, od roku 1969 chová irské setry, má zavedenu chovnou stanici:
„Víte, u setrů v prvé řadě vždy oceníte krmivo, po kterém má setr kvalitní srst – dlouhou, jemnou a lesklou s výrazným barevným odstínem. K setrům patří čilý temperament, i s tím jsem plně spokojen. Výborný stav zubů a správná konzistence exkrementů jsou dalším bonusem, který krmení krmivem HUBERT přináší...“.
Popis spokojenosti a výčet chovatelů jsem musel poněkud zkrátit, abych nepřekročil dohodnutý rozsah příspěvku…
Ing. Martin MOHELSKÝ