Základní údaje o honitbách a obhospodařování honiteb
Údaje v tomto souboru informací jsou poměrně stabilní (nedochází u nich k výraznějším meziročním změnám). Přesto lze pozorovat zvětšení vykázané celkové honební plochy o 3475 ha na 6891 273 ha.
Důvodů tohoto vykázaného nárůstu může být více. Je faktem, že údaje o výměrách honiteb jsou často zastaralé (pochází z doby uznání honiteb, nebo jejich uvedení do souladu se zákonem), nereflektují změny ve výměrách honebních pozemků, způsobené digitalizací katastru a zvýšením přesnosti měření, ani další faktory. Podíl honebních pozemků na výměře ČR představuje asi 87 %.
Celkový počet honiteb odpovídá 5782 (1510 vlastních a 4272 společenstevních), z toho je 200 obor a 31 samostatných bažantnic. Ve vlastní režii bylo užíváno 753 honiteb, zbylých 5029 honiteb bylo pronajato mysliveckým spolkům, resp. jiným právnickým anebo fyzickým osobám.
Lovečtí psi
¨
V případě celkového počtu loveckých psů využívaných v honitbách pokračuje pokles (2020 – 30 432 psů, 2021 – 30 221 psů, 2022 – 29 907 psů).
U skupiny ohařů byl poprvé od počátku novodobého statistického zjišťování vykázán pokles počtu pod 10 000 psů na 9859 psů. Meziroční snížení počtu lovecky upotřebitelných psů se však týkalo i skupin barvářů (z 2578 na 2569 psů), slídičů (z 3033 na 3005 psů), teriérů (z 5999 na 5948 psů) a jezevčíků (z 6326 na 6259 psů). Naopak drobný nárůst byl zaznamenán u skupin honičů (z 2150 na 2168 psů) a severských psů (z 88 na 99 psů) a může souviset s oblíbeností společných lovů spárkaté zvěře.
Pokles celkového počtu lovecky upotřebitelných psů se projevuje i ve vykázaných počtech podle lovecké upotřebitelnosti pro drobnou zvěř (z 10 634 na 10 504 psů), spárkatou zvěř (z 11 007 na 10 931 psů) i norování (z 8580 na 8472 psů).
Zařízení pro přikrmování zvěře a péči o zvěř
Za uplynulý myslivecký rok byl vykázán meziroční pokles počtu všech zařízení pro přikrmování zvěře, tedy slanisek (z 97 106 na 95 699 ks), zásypů (z 41 228 na 40 560 ks), krmelců (z 81 151 na 80 133 ks) i napajedel (z 16 491 na 16 180 ks). Důvodů tohoto stavu může být více (odstraňování zařízení, která se nachází na plochách obnovovaných lesních porostů, neprovádění náhrad vysloužilých zařízení v posledním roce nájemního období).
Počet osob trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti
V uplynulém období došlo k dalšímu poklesu počtu držitelů loveckých lístků trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti o 304 osob (z 88 793 na 88 489 osob). Tento stav je dlouhodobě problematický a o jeho příčinách bylo napsáno mnoho statí.
VÝSLEDKY MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ
Jelen evropský
U jelení zvěře byla od roku 1950 zaznamenána nová rekordní výše úlovku v počtu 32 899 ks. Tato hodnota překonala rekord mysliveckého roku 2021/2022 (30 808 ks) o celých 2091 ks. Za posledních deset let se jedná o zásadní nárůst lovu z 23 120 ks (2012), a tedy na 142 %. Je vhodné upozornit na fakt, že průměrný poměr pohlaví lovených jedinců za posledních deset let nabývá hodnoty 1:1,72 ve prospěch laní a v případech jednotlivých let nebyl nikdy vychýlen ve prospěch jelenů.
Bylo také vykázáno meziroční snížení jarního kmenového stavu sčítaného k 31. 3. 2023 (JKS), a to z 31 916 ks na 31 784 ks. Relevanci uváděných údajů poněkud problematizuje fakt, že každoročně vykazovaná výše lovu a následně zjištěných JKS dosahuje velmi podobných hodnot. S ohledem na produkční potenciál populací jelení zvěře a vykazovaný lov se každoroční „ulovení“ poloviny tzv. „letního stavu před lovem“ jeví jako silně nepravděpodobné.
Podle údajů o součtu normovaných stavů jelení zvěře, stanovených v honitbách ČR na celkem 17 720 ks, je zřejmé, že JKS dosahuje 179 % součtu normovaných stavů.
Charakter nárůstu lovu i průběhu JKS je lineární, což je patrné z přiloženého grafu.
Daněk skvrnitý
V případě daňka skvrnitého byl vykázán lov ve výši 38 691 ks a JKS ve výši 42 452 ks. Obě hodnoty tak přepisují loňské rekordy (lov 33 312 ks, JSK 41 663 ks). Za posledních deset let se jedná o zvýšení sledovaných hodnot na 262 % v případě celkového lovu (z 14 742 ks v roce 2012) a na 153 % v případě JKS (z 27 745 ks v roce 2012). Údaj o JKS pak představuje 241 % součtu normovaných stavů, který odpovídá 16 046 ks.
Daňčí zvěř je v posledních deseti letech lovena v průměrném poměru pohlaví 1:1,53 ve prospěch daněl. Stejně jako u jelení zvěře nebyl vykázaný poměr pohlaví ulovených jedinců v případech jednotlivých let vychýlen ve prospěch daňků. Údaj o lovu a JKS jsou u toho druhu stiženy obdobným jevem jako u jelení zvěře (každoročně vysoká výše lovu, která se velmi blíží údaji o JKS).
I přes stále se zvyšující vykázaný lov se početní stavy zvyšují a daňčí zvěř dále rozšiřuje areál svého výskytu. Svůj významný podíl na této situaci má především lidský faktor. Negativní dopady normálních životních projevů daňčí zvěře (zpravidla „chované“ v nenormálních populačních hustotách) na složky prostředí v honitbách, jsou velmi dobře známé a nezřídka se podepisují i na změnách chování srnčí zvěře.
Výše lovu nemá potřebný vliv, protože dochází k exponenciálnímu nárůstu obou sledovaných hodnot (lov i JKS), jak je zřejmé z přiloženého grafu.
Muflon
Celkový lov byl vykázán ve výši 10 533 ks (112 % z 9378 ks v roce 2012) a JKS ve výši 22 029 ks (103 % z 21 318 ks v roce 2012). Je tedy zřejmé, že i přes působící predační tlak vlka, má být populace mufloní zvěře větší, než před deseti lety. Mufloní zvěř má být v posledních deseti letech lovena v průměrném poměru pohlaví 1:1,5. Vykázaný poměr pohlaví ulovených jedinců v případech jednotlivých let nikdy nebyl vychýlen ve prospěch muflonů. Údaj o JKS pak představuje 202 % součtu normovaných stavů, který odpovídá 10 892 ks.
Rozšiřování areálu výskytu se děje v nižší míře než u daňčí zvěře a spolu s rozvojem populací vlka bude takových případů zřejmě ubývat.
Vývoj lovu a JKS ilustruje přiložený graf
Sika japonský a Dybowského
Oba druhy jsou v myslivecké statistice sledovány pod jednou položkou. Význam siky Dybowského je však zcela okrajový, neboť je předmětem chovu pouze v několika honitbách.
Celkový lov byl vykázán ve výši 19 738 ks (asi 157 % z 12 559 ks v roce 2012), což znamená nový rekord. Zvěř siky má být v posledních deseti letech lovena v průměrném poměru pohlaví 1:2 ve prospěch laní. Vykázaný poměr pohlaví ulovených jedinců v případech jednotlivých let nikdy nebyl vychýlen ve prospěch jelenů.
Vykázaný JKS pak dosahuje hodnoty 13 450 ks (asi 130 % z 10 424 ks v roce 2012), což je z historického hlediska druhá nejvyšší hodnota. V případě JKS zvěře siky je „tradičně“ zaznamenáván zvláštní jev - každoročně vykázaná výše lovu převyšuje údaj o JKS, a to mnohdy velmi silně. Takový stav je samozřejmě dlouhodobě nereálný a v kontextu s vykazovaným poměrem pohlaví ulovené zvěře i nesmyslný.
Na zvětšování areálu výskytu zvěře siky se podílí shodné faktory, jako v případě daňčí zvěře. Rizika, která jsou se zvěří siky spojena (zejména hybridizace s populací jelena evropského a poškozování přírodní kvality jeho genofondu, poškozování lesních porostů okusem, loupáním, ohryzem a vytloukáním) jsou uživateli honiteb často ignorována (o kumulovaném impaktu zvěře nemluvě). V opačném případě by zřejmě nedošlo k překryvu areálu výskytu zvěře siky na asi 30 % areálu výskytu jelena evropského, dalšímu rozšiřování tohoto exotického druhu a nastolení situace, kdy ČR má druhou největší evropskou populaci zvěře siky, a to sice po Skotsku. Považujeme za vhodné, aby zmíněná fakta byla opakovaně připomenuta a současně apelujeme, zejména pak na „jelenáře“, aby je nepřehlíželi.
Průběh výše lovu i JKS, je patrný z přiloženého grafu.
Srnec obecný
Výsledky mysliveckého hospodaření se srnčí zvěří jsou dlouhodobě poměrně stabilní. Výše lovu za uplynulé období byla vykázána na úrovni 114 139 ks. Oproti zvěři jelení, daňčí, mufloní a siky má být srnčí zvěř v posledních deseti letech lovena v poměru pohlaví 1:0,64 ve prospěch srnců.
Došlo také k vykázání úhynu 50 365 ks. Z tohoto počtu připadá 12 120 ks na srnce, 21 322 ks na srny a 16 923 ks na srnčata. Poměr uhynulých srnců a srn (1:1,76) je celkem zarážející, a to především v kontextu s poměrem pohlaví u vykázaného lovu (1:0,64) a JKS (téměř 1:1).
JKS byly pak vykázány v úrovni 295 327 ks a představují asi 102 % součtu stanovených normovaných stavů.
Vývoj lovu a JKS ilustruje přiložený graf.
Prase divoké
Po vysokém vykázaném lovu z mysliveckého roku 2021/2022 v úrovni 231 694 ks došlo k tradičnímu propadu, a to na 178 461 ks. JKS ve výši 61 915 ks pak odpovídá 550 % součtu normovaných stavů (11 254 ks).
Potřebu radikálního snížení stavů černé zvěře umocnil opětovný výskyt afrického moru prasat na našem území s ohniskem v oblasti Frýdlantska od prosince 2022. Prozatím nedošlo k rozšíření této choroby mimo území Libereckého kraje, tento stav je však nejspíše pouze dočasný, zejména s ohledem na nákazovou situaci v Polsku, Sasku a Slovensku. Za účelem řešení situace byla Státní veterinární správou vydána příslušná mimořádná veterinární opatření (dále tako jako MVO). Celorepublikovou platnost má pak MVO č. j. SVS/2023/055841 ze dne 18.04.2023 a které nařídilo uživatelům honiteb
„intenzivní celoroční lov volně žijících prasat bez ohledu na věkovou kategorii a pohlaví…“ s možností využití některých jinak zakázaných způsobů lovu. I přes liberalizaci zákonných pravidel lovu černé zvěře a dostupnost technologií umožňujících noční lov však dosud nedošlo k citelnějšímu zásahu do populací černé zvěře. Příčiny jsou celkem známé.
Vývoj lovu a JKS ilustruje přiložený graf.
Drobná zvěř
Výše lovu
bažantí zvěře byla za minulý myslivecký rok vykázána v úrovni 378 473 ks. Došlo tedy k meziročnímu vzestupu, a to o 21 727 ks. Dále pokračoval pokles JKS, neboť byl vykázán v úrovni 163 414 ks, což je o 8562 ks méně než v předminulém mysliveckém roce. Tento JKS nedosahuje ani celkové výše stanovených minimálních stavů (191 807 ks).
Existence bažantí zvěře je v honitbách ČR postavena především na zazvěřování dospělou zvěří a mladou zvěří z krotkých a polodivokých chovů (celkem 433 269 ks).
V případě
zajíce polního byl lov ve výši 33 859 ks, což znamená meziroční nárůst o 4602 ks (asi 16 %). JKS byl následně vykázán v úrovni 252 836 ks, tedy v úrovni o 3680 ks (asi 1,5 %) vyšší než v předchozím období. Současný JKS je podstatně blíže součtu stanovených minimálních stavů (187 437 ks), než součtu stanovených normovaných stavů (467 002 ks). Posouzení relevance plánu lovu a jeho realizace je především na uživatelích a držitelích honiteb (početní stavy, predační tlak, škody zvěří). Lov by určitě neměl sloužit k pochybným účelům.
Druhy zvěře, které nelze obhospodařovat lovem
V případě
bobra evropského byl vykázán další meziroční vzestup početních stavů z 9336 ks na 10 177. Na základě výjimek orgánů ochrany přírody bylo v minulém období uloveno 131 bobrů, což je o 43 ks více než v předminulém období.
Z důvodu potřeby redukce početních stavů bylo na základě odchylného postupu uloveno také 9763 ks
kormoránů velkých a 218
volavek popelavých.
Podle vykázaných údajů mělo také dojít k dalšímu nárůstu početních stavů
vlka euroasijského (z 786 ks na 986 ks). Tento údaj je, stejně jako v předminulém mysliveckém roce, zásadně odlišný od přibližného stavu deklarovaného resortem ochrany přírody a uváděného například i v časopisu Ochrana přírody č. 3/2023, vydávaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR
(„…celkový počet vlků v celé České republice přesahuje stovku“).
V případě
vydry říční mělo dojít k nárůstu početních stavů na 11 753 ks s tím, že lov na základě výjimek orgánů ochrany přírody nebyl v uplynulém mysliveckém roce prováděn.
Usmrcování dalších živočichů
V minulém období došlo k meziročnímu zvýšení počtu usmrcených mývalů severních (z 2047 ks na 2354 ks), psíků mývalovitých (z 3800 ks na 4143 ks), nutrií říčních (z 12 580 ks na 16 949 ks), ondater pižmových (z 352 ks na 471 ks) i husic nilských (z 314 ks na 662 ks).
Svůj podíl na tomto stavu nepochybně má i rozšíření počtu osob, které mohou v honitbě usmrcovat druhy živočichů vyžadující regulaci (novelizační zákon č. 364/2021, který nabyl účinnosti dne 1.1.2022). Touto svou činností prokazují uživatelé honiteb neocenitelnou službu ochraně přírody a tím celé společnosti.
Závěrem je vhodné uvést, že myslivecká statistika nám opět poskytla rámcový přehled o myslivecké činnosti, i když její údaje mají z pohledu relevance své limity. Tento fakt si uvědomují i zákonodárci, a proto je v současné době připravován návrh novely zákona o myslivosti pro mezirezortní připomínkové řízení. Ambicí této novely je mimo jiné zavedení Informačního systému Evidence myslivosti, který bude obsahovat, kromě nového systému mysliveckého plánování, také systém kontroly ulovené zvěře postavený na fotografiích a další dokumentaci ulovených kusů spárkaté zvěře a evidenci plomb a lístků o původu zvěře. Zda bude nalezena shoda zainteresovaných stran na navrženém řešení a dostatek politické vůle k prosazení navrhovaných reforem, ukáží následující měsíce.