Už jste v našem programu v minulosti vystupoval, ale opravdu jsem nevěděl, že mám tu čest také s myslivcem, měl jsem vás zařazeného jako profesionála v oblasti westernových show, upřímně, v redakci vás máme zafixovaného jako „mistra biče“…
Ano, jsem také myslivcem. Od mala mám vztah k přírodě a zvířatům. Školní prázdniny jsem trávil na hájovně v Orlických horách a postupně se mi dostávala pod kůži péče o les a zvěř. Jsem vysokoškolsky vzdělaný zemědělský agronom a už na střední škole jsem si zadal myslivost jako volitelný předmět. Táta byl veterinář a po získání loveckého lístku jsme společně chodili na lov kachen a drobné zvěře. Dodnes jsem kluk, jako ten ve filmu „Za trnkovým keřem“. Ač se to na první pohled nezdá, tak westernové aktivity maji v sobě prvky, společné s myslivostí. Jsou to především příroda, péče o zvířata a neskutečná romantika, kterou přitom zažíváte.
A jste pořád aktivní myslivec?
Nikoliv z nezájmu, ale z mnoha důvodů, které s sebou nese život, jsem se myslivosti vzdal. Krajinou chodím spíš s foťákem a kamerou. Ale vztah k přírodě zůstal a přešel do mého hlavního zájmu, jímž jsou westernové aktivity - hobby se stalo mou profesí.
Než přejdeme k těmto aktivitám, mohu se vás ještě zeptat jaký je váš názor na myslivce a myslivost v současné době? Jak vnímáte to, že se na myslivce útočí?
Nevím, na co konkrétně se ptáte ohledně té nevraživosti, ale z mého pohledu je odpověď celkem jednoduchá. Myslivost odjakživa přispívá k dobrému stavu biotopu krajiny, reguluje počty zvěře, která jinak může škodit na lesních porostech, zemědělských plodinách i vodních plochách, mám na mysli třeba kormorány, a mnohdy se vyskytuje v bezprostřední blízkosti obcí, či přímo uvnitř nich, tentokrát mám na mysli přemnožení černé zvěře. Myslivci se celoročně starají o zvěř a loví ji humánním způsobem podle mysliveckého zákona a jen v určité části roku. Počty členů mysliveckých sdružení jsou celkem nízké, protože staří myslivci vymírají a mladá generace má jiné zájmy, než jsou příroda a zvířata. Všechny „útoky“ ochranářů a zelených aktivistů na mysliveckou činnost by měly být podložené objektivním fakty a znalostmi a nemohou být jen na základě argumentů vytržených z dalších souvislostí.
Pojďme ale k westernovým aktivitám, jak a kdy jste se k nim dostal?
Už v dětství mne oslovila romantika a příběhy z knih Ernesta Thompsona Setona o americké přírodě, o Indiánech, samozřejmě májovky, kovbojky a různé rodokapsy. Po dokončení VŠZ jsem pracoval jako agronom u Státních statků a po revoluci jsem ze zemědělství odešel do Prahy. Zde jsem se potkal s lidmi, kteří se dlouhá leta zabývali tematikou honáckých bičů, lasování a házení nožem a sekerou. Vyměňovali jsme si zkušenosti, založili jsme westernový klub a zorganizovali jsme první oficiální Mistrovství ČR v ovládání honáckého biče, v trikovém lasování a v žonglování westernovými revolvery. Letos v září pořádáme již 30. ročník.
V Praze jsem se také dostal k dalšímu svému koníčku. Je jím práce s kůží, která úzce souvisí s westernovými aktivitami a vystupováním. Začal jsem profesionálně plést honácké biče, vyrábět opasky a pouzdra na revolvery, toulce na šípy, a další výrobky z kůže.
Pokud vím, tak jste také znalec házení nožem, tomahawkem, střílíte z luku…
Ano, můj zájem se postupně vyvinul i v umění či dovednost házení nožem, tomahawkem a zabývám se také terénní lukostřelbou. V současnosti je to sportovní záležitost, velmi populární u nás i ve světě. Pořádá se řada soutěží na 2D a 3D terče, jichž se účastním.
V USA jsou tyto zbraně součástí tradičního lovu divoké zvěře dodnes. Kromě lovu na soukromém pozemku si můžete koupit i poplatkový lov s průvodcem u specializované společnosti. Luk, vybavený navijákem s vlascem se používá i k lovu ryb.
Lov zvěře lukem je povolen i v dalších zemích např. v Africe, u nás v Evropě v Maďarsku, na Slovensku a už dlouho se o tom jedná i v České republice. Podle zákona je luk zbraní, pokud jej jeho nátahová síla větší než 35 liber. Používají se kratší lovecké luky tradiční konstrukce i materiálu, ale především luky kladkové.
Abyste mohli lovit lukem, musíte splnit tyto podmínky: / lovit v zemi, kde je tento způsob lovu povolen, mít povolenku a často i průvodce, musíte vlastnit lovecký lístek a mít myslivecké zkoušky, musíte být vybaven lukem o minimálním výkonu 50 liber a těžkými loveckými šípy s loveckými hroty a musíte také složit lukostřeleckou zkoušku, kdy z 25 m musíte zvěř zasáhnout čtyřmi šípy ze čtyř, z toho třemi šípy komoru o velikosti 10 cm
K tomu ale ještě dále potřebujete pravidelně aspoň 1 až 2x týdně trénovat, to znamená vystřelit 150 až 200 šípů na různé vzdálenosti, k tomu mít vybavenou lukostřelnici. Musíte ale také posilovat a udržovat si fyzičku pro natažení 50 liber, což je asi 25 kg, v rukách a udržení luku v klidu, jinak vám žádná mířidla nepomohou. Nezbytné je také trénovat odhad vzdáleností nebo si pořídit dálkoměr. Dobrý kladkový luk a šípy nejsou levné a potřebují odborný servis. A v neposlední řadě, pokud nezvládnete lukostřeleckou techniku, můžete poškodit své zdraví, především ramena a záda.
Takže pokud by chtěl někdo lovit lukem a splňoval pro to všechny zákonné podmínky, odvážit by se toho měl nejdříve po minimálně dvou, třech letech intenzivního tréninku.
Mnozí odpůrci tohoto způsobu lovu si myslí, jak je lov lukem nehumánní…
V čem je nehumánní? Myslíte, že je nehumání trefit zvěř z 20 až 30 m na komoru šípem a způsobit více než 2 cm širokou ránu, kterou rychle zvěř vykrvácí, nebo zasáhnout zvěř na 100 m na měkko kulovnicí s optikou a čekat až zhasne? Pokud splňuji zákonné požadavky na lov lukem, pak je stejně humánní a účinný jako lov kulovnicí.
Výhradou mnohých proti povolení lovu lukem je nabádání k pytláctví…
Každý, kdo si koupí luk a myslí si, že jen tak uloví zvěř, je velmi naivní. Jedete-li autem, zvěř se pase klidně na pár metrů od vás. Jdete-li otevřenou krajinou a máte něco v ruce, zvěř o vás ví a nedostanete se k ní blíže než na 200 m. Takže se nepřiblížíte na potřebných 20 až 30 m a zvěř vůbec netrefíte. Bez dlouhodobého tréninku a bez důkladných znalosti zvyků zvěře člověk nemá šanci ulovit ji lukem.
No a toto vše má souvislost s westernovými disciplínami, které aktivně provozuji. Široké veřejnosti nabízím v Třeboni výukové kurzy, ve kterých se naučí střílet z luku, házet tomahawky, lasovat, práskat bičem atd. pro sportovní a hobby účely. Třeba odradí případné pytláky od jejich záměru, až zjistí, že realita je úplně jiná, než si myslí, a naopak se na kurzech povede splnit si dětský sen lidem, kteří se chtějí jen poučit a poznat něco zajímavého. To opravdu není výuka pytláků.
Pojďme k vašim aktivitám, které profesionálně nabízíte, sám nevím, jak je nazýváte či rozdělujete podle druhu…
Jde o westernové aktivity v různé podobě. Mám vlastní show s biči, lasy, revolvery, lukostřelba, vrhání nožů a tomahawků. Ukázky jsou spojeny s výkladem a aktivním zapojením diváků. Tyto dovednosti nabízím v podobě výukových kurzů, kdy si veřejnost může domluvit dlouhodobý výukový kurz nebo seznamovací hodinu. Mám k tomu přírodní prostory kousek od Třeboně.
Další oblastí je nabídka přes zážitkové agentury, nebo osobní domluvou. Lidé si zaplatí zážitek, většinou pro člena rodiny nebo pro nějakou skupinku. Například minulý víkend přijelo šest mladých mužů, kteří si objednali odpolední program v přírodě s výukou disciplin, pro jednoho svého kamaráda, který se loučil se svobodou. Zcela běžně přijede např. manželská dvojice nebo dědeček s vnukem a učí se u mne střílet z luku nebo házet bolasem.
Pro firemní a společenské akce zajišťuji doprovodné programy v nichž jsou indiáni, kovbojové s koňmi, pistolníci, lasaři, taneční skupiny, westernové atrakce a trenažery, rekvizity, westernová městečka apod.
Součástí mé práce jsou i zakázky pro divadla nebo film, kdy učím herce nebo je dubluji v jejich výkonech.
Pro širokou veřejnost, profesionály, divadlo a film vyrábím kvalitní honácké biče, dobové holstery na revolvery, kožené toulce na šípy a další výrobky westernového charakteru. Poskytuji také poradenství, než jsem se k tomu všemu dopracoval a získal potřebné zkušenosti, absolvoval jsem řadu domácích i zahraničních soutěží a vystoupení.
Jak jste zmínil, jste taky dublér nebo kaskadér a předpokládám, že svoje dovednosti využíváte v těchto typech filmů, pro české nebo i zahraniční produkce?
Mohu říci, že do současné doby jsem vystupoval v mnoha televizních pořadech české a slovenské televize jako showman, který něco předvádí nebo učí publikum. Byly to například pořady jako Mr.GS, Hodina pravdy, Manéž Bolka Polívky, Udělám cokoliv, Podivuhodný svět rekordů a kuriozit, Wild west show Buffalo Billa, Na scénu, Český bodyguard, Hodina děťom, Talk show Jana Krause...
V pražském Divadle bez zábradlí, jsem učil herce v muzikále Cikáni jdou do nebe, práskat bičem. Byla to příjemná a opakovaná spolupráce s panem režiserem Balášem. Upletl jsem i biče, používané v muzikálu.
V několika reklamách a televizních pořadech jsem vrhal nože.
Přes pražskou Filmku jsem se dostal i k zakázce u anglické produkce, jako dublér s biči ve filmu Princ Persie písky času. Stejnou agenturou jsem byl obsazen jako dublér herce při zhasínání svíčky bičem v italském seriálu Borgia.
V mém věku si už spíše hledím tuzemských kontaktů, už nemám tu mladickou volnost a nadšení, abych se toulal po světě. Teď nedávno v červenci jsem učil a dubloval herce v házení tomahawkem v připravovaném seriálu z trampského prostředí s názvem To si vysvětlíme, soudruzi. Vždy mne potěší, když obraz, v němž účinkuji, je natočen tzv na první dobrou, přijde produkční a řekne – to bylo skvělé, příště se vám zase ozveme.
Vím, že jste také mnohokrát v různých westernových disciplínách soutěžil a získal nějaká ocenění. Můžete prosím říci přehled alespoň těch největších úspěchů a v jakých disciplínách či soutěžích? ( Nejvíce si cením viz zeleně označené )
Evropský westernový šampionát – Open show 2012 - 1. místo v žonglování westernovými revolvery, 2. místo v hodu nožem a tomahawkem, 3. místo v ovládání dlouhého biče
International Convention – Claremore, Oklahoma 2005 – 3. místo v ovládání dvou honáckých bičů, 10.místo v hodu tomahawkem
International Convention – Las Vegas, Nevada 2003 – mistr světa ve westernovém žonglování s revolvery, cena za nejlepší show s revolvery, vicemistr světa v ovládání dvou honáckých bičů, 5. místo v hodu tomahawkem, 9. místo v hodu nožem
Western Arts Award, Pullman City I – Německo – cena za nejlepší show s biči 2005, cena za nejlepší show 2003, cena za westernové žonglování s revolvery 2002
Mistrovství České republiky – mistr ČR ve westernovém žonglování s revolvery 2000, mistr ČR v ovládání biče 1995, 1996, 1998, 2000
Výkony zapsané v České knize rekordů zápisy 1999, 2000, 2002, 2009, 2010
Asi nejvíce si cením účasti na International Convention v Las Vegas 2003 a v Oklahomě 2005.
Jak velká je skupina lidí, kteří se věnují westernovým záležitostem a soutěžení v ČR?
Shrňme to jen na biče, lasa, revolvery a tomahawky. V počátcích před třiceti lety bylo zájemců relativně dost, na soutěžích se sešlo 30 až 40 lidí na házení nožem, 10 až 15 lidí na ovládání honáckého biče, 6 až 10 lidí na trikové lasování a stejně tak asi na žonglování s revolvery. Jak jde čas a lidé stárnou, tak účast klesá. Nová generace, která je spíš zaměřená na počítače, a mobily k přírodě ztrácí vztah. Zůstává stará garda.
V současné době máme nejvíce závodníků v házení nožem a tomahawkem, před několika lety dokonce vznikla evropská asociace v házení nožem a tomahawkem, občas se objeví noví soutěžící v ovládání honáckého biče. Rádi bychom pozvedli účast v trikovém lasování, které k těm disciplínám samozřejmě patří. Všechny soutěže pořádá W-Club (
www.w-club.cz), včetně výuky zdarma v rámci svých soutěží . Budeme rádi, když se najdou noví zájemci.
A existují určitě také mezinárodní soutěže…
Po návštěvě Ameriky 2002 a absolvování jejich soutěží jsme se rozhodli uspořádat Mistrovství Evropy v ovládání biče, lasa a žonglování s revolvery. Pravidelně ale také funguje evropská asociace vrhačů nožů a tomahawků (
www.eurothrowers.com), v pořádání mistrovství Evropy se střídají členské státy. U nás jsme je pořádali v roce 2013 v Nivnici, byly jsme ale také na soutěžích v Německu, Francii nebo Itálii.
A jak si stojíme z hlediska úrovně zručnosti nebo popularity jako ČR?
Podle mých zkušeností velmi dobře. Nejen v rámci Evropy, ale i celosvětově, protože i v Americe nás chválili a všude podáváme dobré výkony. Česká úroveň je vysoká i v rámci celosvětového porovnání. Na to, jak jsme malý stát, tak máme velmi šikovné lidi. Myslím, že toto máme tak nějak zakódováno nebo podpořeno dlouhou tradicí trampingu a skautingu v českých zemích, včetně dalšího rozvoje po sametové revoluci.
S poděkováním za rozhovor
připravil Jiří KASINA