ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Srpen / 2023

Vývoj ochrany zvěře před zemědělskou technikou, aneb jak šel čas…

Myslivost 8/2023, str. 26 
Ochrana zvěře byla vždy jedním z hlavních poslání myslivosti, a nejinak je tomu i v jejím moderním pojetí. S nárůstem intenzity zemědělského hospodaření se stále častěji řeší škody na zvěři, do popředí se postupně dostala ochrana mláďat srnčí zvěře a tato aktivita se zároveň v posledních letech těší značnému zájmu široké veřejnosti. Tomu pomohla kromě jiného i značná medializace tématu včetně rozvoje sociálních sítí.
Na základě mediálního obrazu se zdá, že je již nejvíce rozšířená velmi efektivní metoda vyhledávání srnčí zvěře pomocí dronů s nesenými termovizemi. Rapidní nárůst však širší využití dronů zaznamenalo zejména v uplynulých dvou letech, nebylo tomu tak tedy vždy.
V tomto oboru zároveň dochází stále k dalším a dalším inovacím. Pojďme se tedy podívat, jak plynul čas, jak se jednotlivé metody vyvíjely a připomenout si první možnosti ochrany zvěře před zemědělskou technikou až po současný stav.

P6150064.JPG
 
Historický pohled
 
Snahy o omezení ztrát zejména srnčí zvěře jsou v současném pojetí myslivosti ukotveny již desítky let. Ochrana zvěře před zemědělskou činností se však v původní pojetí prvorepublikové myslivosti týkala zejména rizika vysečení hnízd polních ptáků a mláďat zajíce polního. K ochraně tehdy stačila především zvýšená opatrnost zemědělců, kteří na svých pozemcích zároveň mnohdy hospodařili i zemědělsky.
Srnčí zvěř se na území nynější České republiky vyskytovala ve výrazně nižších počtech a tento stav přetrvával i ve druhé polovině dvacátého století, což je ostatně možné doložit i dostupnou mysliveckou statistikou. Běžně dostupná data sahají až do roku 1966, kdy se srnčí zvěře dle historických údajů ulovilo celkem 62 677 kusů a sčítaný stav činil 188 738 jedinců, zatímco poslední dostupné údaje z roku 2021 udávají 103 339 ulovených kusů a sčítaný stav činí 288 340 jedinců.
První ochrana mláďat srnčí zvěře se před a na přelomu tisíciletí omezila na několik málo inovací konfliktní zemědělské techniky (systémy plašení a vyhánění), dále na prohledávání porostů pícnin pomocí loveckých psů a na zvýšenou opatrnost obsluhy zemědělské techniky, nicméně s rozvojem intenzity mechanizace byl tento stav dlouhodobě neudržitelný.
Na tuto skutečnost reagovala výzkumná pracoviště, která alespoň zčásti koketovala s tématy myslivosti a zemědělské techniky již v roce 2014 přípravou návrhu výzkumného projektu „Prevence a snižování škod působených zvěří a na zvěři při zemědělském hospodaření pomocí legislativních opatření a nových technických řešení“, který byl podán do soutěže Národní agentury pro zemědělský výzkum.
 
První výzkumný projekt
 
Návrh výzkumného projektu tehdy zaštiťoval Výzkumný ústav zemědělské techniky. Dalšími řešiteli byla Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Výzkumný ústav rostlinné výroby.
V rámci následně realizovaných činností byla postupně navázána i spolupráce s Českou zemědělskou univerzitou, ale pojďme pěkně po pořádku.
Zmiňovaný výzkumný projekt byl po předchozích přípravách podpořen a v roce 2015 bylo řešení oficiálně započato. Řešitelský tým měl ambice řešit komplexně škody na zvěři; v rámci realizace projektu se však soustředil především na ochranu mláďat srnčí zvěře včetně ověření tehdy známých, a především používaných běžných metod, jako byly různé typy plašičů a souvisejících praxí.
Současně došlo k návrhu a ověření moderních technologií, které tehdy nebyly na území České republiky používány. V první fázi bylo testování zaměřeno na přístroj Wildretter německé provenience. Přístroj již tehdy pracoval s rozpoznáváním mláďat srnčí zvěře v porostech pícnin pomocí pohybových PIR čidel, ovšem jeho kalibrace byla velmi složitá a pořizovací cena vysoká. Širší využití se po opakovaném ověření spolehlivosti ukázalo jako velmi problematické.
V rámci řešení výzkumného projektu byla vyvinuta česká alternativa Wildretteru s využitím miniaturní termovize Flir nebo ručního termovizního monokuláru Night Pearl. Na toto řešení byl udělen patent a na agrosalonu Země živitelka byl v roce 2018 zařízení VMT VÚZT udělen Zlatý klas.
 
image001.jpg
Použití přístroje Wildretter v praxi (PZ-news.de).

image003.jpg

Použití vyhledávaře VMT VÚZT v praxi (archív autorů).
 
V prvních letech projektu zároveň došlo k porovnání možností využití různých typů plašičů. Účinnost byla ověřována pro pachové, optické a akustické plašiče. Výsledky, publikované ve vědeckém časopise, zjistily relativně malé rozdíly mezi těmito metodami, ovšem žádný plašič nezajistil stoprocentní ochranu srnčat před zemědělskou technikou (Cukor a kol. 2019a).
V rámci projektu nebyla řešena pouze opatření technická, ale také byla navržena a v praxi ověřována opatření agrotechnická (byla vyvinuta speciální pícninářská směs a patentován způsob obhospodařování ekologicky zaměřené kompenzační plochy – odváděcího políčka) a organizační (např. posun termínů sečí). I u těchto opatření byla ověřována účinnost a praktická provedicetnost (Marada a kol. 2023).
Hlavní pozornost řešitelského týmu byla zaměřena na v českých podmínkách zcela inovativní řešení využití dronů s nesenou termovizní kamerou, s čímž již dříve experimentovali němečtí kolegové.
 
Testování využití dronů
 
První veřejná ukázka využití dronů s termovizí se na území České republiky uskutečnila z inciativy Okresního mysliveckého spolku Pelhřimov v lokalitě Kojčic ve spolupráci s Vojenským technickým ústavem dne 18.5.2015. Na pečlivě připravené akci, které se zúčastnilo okolo stovky myslivců, byl předveden výkonný dron Brut s termovizí, jehož hodnota se pohybovala přes 1 mil. Kč. Další ukázka práce této vojenské techniky se uskutečnila téhož roku ve Školním zemědělském podniku ČZU v Lánech za účasti ministra životního prostředí.
K prvnímu využití dronů za účely ochrany mláďat srnčí zvěře v rámci řešeného výzkumného došlo na území České republiky v roce 2016 v lokalitě Srbsko u Berouna ve spolupráci se společností Vertical Images, s.r.o..
V těchto letech byla bezpilotní technologie v samotných začátcích a drony s nesenou termovizí byly opravdu velmi drahé přístroje. Pro pilotní ověření byly proto najímány profesionální společnosti, které drony využívaly primárně pro jiné účely.
Tehdejší přístroje měly v porovnání s dnešními drony výrazně větší hmotnost a jejich cena se pohybovala v řádech vyšších stovek tisíc, nezřídka přesahovala milion korun.
K jednomu z prvních praktických ověření došlo ve spolupráci se společností Vertical Images, s.r.o. v areálu Školního zemědělského podniku ČZU v Lánech již v roce 2016. Společnost Vertical Images, s.r.o.. pro vyhledávání zvěře vyhledávala dron HEXACOPTER GD HX-1100F ZODIAC UAV vybavený termokamerou Workswell WIRIS I. generace s rozlišením termokamery 640x512 px do českého výrobce (společnost Workswell s.r.o.). Tento profesionálně využívaný bezpilotní letoun vážil zhruba 16 kg a byl schopen unést náklad o celkové hmotnosti až 4 kg. Na jedno nabití bateriové sady bylo pomocí tohoto dronu možné monitorovat plochy pícnin po dobu přibližně 25 minut.
Jednoznačnou nevýhodou však byla již zmiňovaná pořizovací cena kompletu. Samotný dron stál rámcově 650 000 Kč, termokamera WIRIS pak přibližně 250 000 Kč bez DPH. Nicméně snaha přinesla i první pozitivní výsledky v podobě vyhledaných srnčat.
Obdobné ověřování v rámci projektu bylo provedeno v témže roce v honitbě Šardice se společností Upvision s.r.o., kde bylo testováno bezpilotní letadlo německého výrobce MaVinci ke zmapování zájmové plochy v RGB spektru ve vysokém obrazovém rozlišení 2 cm. px-1. Pro vyhledávání zvěře byla testovaná multikoptéra Mikrokopter Hexa s termovizním systémem Optris PI450.
V rámci řešení projektu byla tedy navázána velmi dobrá spolupráce se společnosmi UpVision, s.r.o. a UAVEX s.r.o. I pro tyto firmy se jednalo o velmi náročné práce, které nezřídka začínaly ve tři hodiny ranní. Při těchto experimentech byly sbírány první zkušenosti, které byly využity v dalším výzkumu. Nutno ale podotknout, že tyto práce byly financovány z rozpočtu projektu, a proto nám vycházely vstříc jak zemědělské podniky, tak i myslivecké spolky.
 
image005.jpg
Obr. Vizulizace testované techniky v honitbě Šardice (2016, foto Petr Marada)
 
image007.jpg
Obr na mapovém podkladu zobrazená poloha identifikovaných zvířat s termovizním náhledem (zdroj: Upvision.
 
Po otestování profesionálních bezpilotních letounů došlo i k pořízení prvních, výrazně menších kompaktních dronů francouzského výrobce Parrot typu Bebop, které nesly termokameru Flir. Přístroje to byly méně spolehlivé, nicméně rozlišení termokamery bylo pro účely vyhledávání srnčat dostačující a již v letech 2016 a 2017 tak mohlo pomalu docházet k většímu rozšíření této velmi efektivní metody vyhledávání srnčat mezi širší veřejnost.
Výzkumný tým zároveň navázal spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou, kde na Provozně ekonomické fakultě vznikla iniciativa pro vznik a vývoj webového portálu Senoseč Online (https://senosec.czu.cz/) vedená doc. J. Bartoškou.
Webový portál a následně i mobilní aplikace pro OS Android propojují a zajišťují komunikaci mezi myslivci, zemědělci a dobrovolníky (např. plánování termínů sečení, prevence, zápis o úhynu zvěře). Aplikace je plně funkční od roku 2016 a do dnešní doby zajišťuje každým rokem komunikaci při senoseči. V rámci aplikace je stále možné koordinovat ochranu srnčí zvěře před senosečí a aplikace má již tisíce aktivních uživatelů. Praktická funkce aplikace se v čase ukázala jako velmi významná, zásadní však byl její mediální dopad.
V letech 2016 až 2018 docházelo k pravidelným tiskovým konferencím k tématu ochrany srnčí zvěře v období senoseče na Školním zemědělském podniku ČZU v Lánech za účasti ministra životního prostředí, což senoseče poprvé významně vneslo do veřejného života. Po tiskových konferencích následovaly další televizní reportáže, rozhovory a obecně velmi podstatná medializace tématu, která pokračuje dodnes.
Výzkumný tým současně navázal spolupráci s největší dobrovolnickou iniciativou Stop sečení srnčat, vedenou Pavlou Benettovou. V roce 2020 proběhlo proškolení pilotů dronů z řad dobrovolníků a sdílení dobré praxe a spolupráce běží až doposud. To bylo umožněno především vstupem čínské společnosti DJI na český trh, která představila již pro dané účely velmi vhodný model DJI Mavic 2 Enterprise Dual s termokamerou FLIR o dostatečném rozlišení. Bezpilotní letoun byl na svou dobu a kvalitu zároveň relativně cenově dostupný. Cena kompletní sady i s náhradními bateriemi se pohybovala mezi 70 až 80 tisíci korun.
V uplynulých letech byla součinnost navázána také s Jihočeským krajem, který ve věci ochrany srnčat zastupuje Veronika Królová. Spolupráce s jednotlivými mysliveckými spolky přednášky a další jsou v rámci aktivit tohoto rozsahu již samozřejmostí.
 
 image009.jpg
Profesionální Dron HEXACOPTER GD HX-1100F ZODIAC UAV vybavený termokamerou Workswell WIRIS I. generace.
 
Výsledky projektu
 
V rámci čtyřletého projektu byl dosažen úctyhodný počet výsledků, který čítal celkem 46 výstupů. Do tohoto výčtu byly zahrnuty především hlavní výsledky a není zde obsažena přednášková aktivita a další mediální výstupy a odborné publikace po roce 2018, kterých jsou již také další desítky.
Pojďme si hlavní výsledky připomenout. V roce 2019 byl ve vědeckém online časopise PeerJ anglického vydavatele přijat k publikování metodický článek, který popisoval hlavní parametry procesu vyhledávání srnčat pomocí dronu s nesenou termovizí (Cukor a kol. 2019b). Článek byl následně modifikován do české verze a otištěn v tuzemských odborných časopisech.
Řešitelé projektu, kteří spolupracovali na metodice a vlastním vyhledávání zvěře se spol. Upvision (ing. Machálek; doc. Marada) v roce 2017 s projektem „Ochrana zvěře před sklizní s nasazením dronu“ zvítězili v českém kole soutěže European Satellite Navigation Competition (Galileo Masters).
Ověření efektivity plašičů bylo uvedeno do praxe prostřednictvím možnosti pořízení akusticko-optických (kombinovaných) plašičů do honiteb v rámci příspěvků na vybrané myslivecké činnosti, které jsou podporovány Ministerstvem zemědělství. Jistě, účinnost plašičů není zdaleka tak vysoká jako v případě dronů, nicméně v případě starších srnčat a zejména během druhých sečích najdou své uplatnění, o čemž svědčí i zájem o tento typ podpory.
Mezi četné výstupy projektu patřily desítky odborných článků zaměřených na transfer výsledků výzkumu do praxe. Pomocí radiotelemetrie se podařilo mimo jiné vyvrátit často opakovaný a mezi myslivci velmi rozšířený mýtus o tom, že se srna s vyneseným srnčetem následně neshledá, a to je odsouzeno k záhubě.
V roce 2018 byl publikován hlavní výstup projektu, včetně opatření agrotechnických a organizačních, ve formě certifikované metodika „Prevence a snižování škod působených zvěří a na zvěři při zemědělském hospodaření“, ve které jsou sumarizovány mj. i hlavní zásady ochrany srnčí zvěře před zemědělskou technikou včetně využití dronů s praktickými příklady. Metodika je stále aktuální a volně dostupná na internetových stránkách Výzkumného ústavu zemědělské techniky (https://www.vuzt.cz; Machálek a kol. 2018).
 
image011.jpg
Srnčí dvojčata, monitorovaní pomocí radiotelemetrie.
 
Budoucnost ochrany zvěře před zemědělskou technikou
 
Téma ochrany nejenom srnčí zvěře před zemědělskou technikou je stále velmi aktuální, a doufejme, že tomu bude tak i nadále. Lze tedy s nadsázkou říci, že daná problematika související s konfliktní zemědělskou technikou zažívá v současné době jakousi renesanci, kdy dochází k znovuobjevování toho, co již bylo dávno popsáno, zveřejněno a medializováno.
V širším kontextu problematiky již vznikají pouze dílčí inovace a aplikace funkčních metod i na jinou zemědělskou techniku (stroje pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin, stroje pro přípravu půdy), které jsou dány především technickými možnostmi, tak jako je tomu např. u nových modelů dronů.
Na celkové myšlence a realizaci popsané metody využití dronů s nesenou termovizí se však nic zásadního nezměnilo. Pokud pomineme možnosti „inovací“ zemědělské techniky směřující k její „nekonfliktnosti“ vůči zvěři, je třeba klást si otázku, jaká je budoucnost ochrany zvěře před zemědělskou technikou?
Jak se v posledních letech ukázalo, tak stále platí, že pokud to neuděláme my – tedy myslivci, udělá to za nás někdo jiný. V tomto líbivém tématu se projevila značná síla sociálních sítí a následná, nyní již velmi významná aktivita dobrovolníků. A je potřeba si uvědomit, že toto může v budoucnu platit i v dalších mysliveckých činností!
Nutno ale poznamenat, že řada propagátorů se dnes staví do role prvních průkopníků využití termovizí a dronů a často se zapomínají zmínit o těch, kteří skutečně tuto cestičku pro nové přístupy v řešení snižování ztrát zvěře při zemědělských pracích vyšlapali, zpopularizovali a uvedli do praxe.
V zápise z jednání Myslivecké rady ČMMJ 3/2023 se pak můžeme dočíst, že se „navrhuje, aby prezentace dronů byla přes Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, kde s drony začali jako první“, což je zcela v rozporu s činnostmi, které byly započaty již v roce 2014.
Z hlediska dalších inovací a obecně uplatňování precizního zemědělství se Výzkumnému ústavu zemědělské techniky podařilo zařadit dotační podporu v rámci Programu rozvoje venkova na pořízení senzorové lišty nesené žací technikou, která obsluhu stroje upozorní na detekci srnčete. Systém pracuje na bázi detekce obrazu a jeho nastavení je v současném stavu relativně komplikované.
Na ověření vhodného nastavení a funkčnosti přístroje pracuje zmíněné konsorcium výzkumných institucí ve spolupráci s výrobcem zařízení SENSOSAFE tak, aby bylo v budoucnu snadno využitelné v praxi. Dotační podpora je tedy v tuto chvíli o krok před praktickým využitím, nicméně tyto dotační programy jsou tvořeny a schvalovány na dlouhá období a v dalších letech již není možné do dotačních titulů zasáhnout. Buďme tedy vděční i za tento dílčí úspěch, který přidává další kamínek do skládanky možných opatření k ochraně zvěře, nyní již s předpokladem většího zapojení samotných zemědělců.
V dotačním titulu se zároveň nachází možnost žádat o dron, u kterého není vyloučeno vybavení termokamerou. Finanční podpora je opět zacílena na zemědělce a byť se jedná o nižší desítky procent z pořizované ceny dronu, je to opět posun směrem vpřed.
Další výzkumné aktivity konsorcia vědeckých institucí jsou pak směřovány na ověření chování translokovaných srnčat v nových biotopech pomocí GPS technologií, v rámci čehož již byla získána první data.
Výzkumný tým zároveň ověřuje možnosti různého složení biopásů a pícninářských směsí, která by cíleně odváděla srnčí zvěř a další druhy drobné zvěře z rizikových pozemků, atd.
Výsledky výzkumu jsou myslivecké veřejnosti zpravidla předávány formou odborných článků a nejinak tomu bude i v dalších letech. V případě dotazů na danou problematiku se tedy neváhejte obrátit na autory příspěvku, kteří se problematice ochrany volně žijících živočichů před zemědělskou technikou věnují již více než desetiletí.
 
Doc. Dr. Ing. Petr MARADA, Mendelova univerzita v Brně
Ing. Antonín MACHÁLEK, CSc., Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.
Ing. Jan CUKOR. Ph.D., VÚLHM, v.v.i. a Česká zemědělská univerzita v Praze
Doc. Ing. Jan BARTOŠKA, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze
Ing. František HAVRÁNEK, CSc., VÚLHM, v.v.i.
 
Redakční poznámka na závěr: Je tak trochu škoda, že se při ověřování a zkoumání různých metod ochrany srnčat před vysečením trochu zapomíná na naprosto jednoduchou, levnou a všem myslivcům dostupnou metodu zapachování luk pomocí smotků napuštěných pachovým přípravkem. Nepíšu tuto poznámku jen s komerčním podtextem, protože redakce smotky a pachové koncentráty prodává, ale protože jsem sám osobně rozvezl po celé České republice statisíce smotků, na mnohá místa opakovaně, a vždy slyším až překvapivě pozitivní hodnocení a spokojenost uživatelů. Přímý kontakt a diskuze s odběrateli, zvláště s těmi opakujícími se, jsou jednoznačným potvrzením dobré účinnosti této metody. Není, stejně jako ostatní metody, stoprocentně účinná, ale určitě stojí za pozornost se alespoň zamyslet na vhodném doplnění či kombinaci s jinými metodami.
Jiří Kasina

Zpracování dat...