Časopis Myslivost

Na základě nejasností, které okolo nařízení vznikly, zaslala ČMMJ společně s Ligou Libe na Ministerstvo životního prostředí (MŽP) několik dotazů, týkajících se problematiky nařízení EK.
Zaměřme se zejména na odstavce 11 a 13 (L 24/24). V odstavci 11 je uveden rozsah zákazu a odstavec 13 nám dále definuje jednotlivé body, jako je například mokřad, brok nebo nošení.
Nařízení od 15.2.2023 zakazuje na mokřadech nebo do 100 metrů od mokřadů vystřelovat olověné broky a nosit takové broky, pokud se tak stane během střelby v mokřadu nebo jako součást cesty za účelem střelby v mokřadu.
 
Problematickým se jeví zejména definice mokřadů a navazujícího stometrového pásma, kde MŽP ve svém vyjádření (viz níže) využilo podle nařízení platnou definici mokřadů podle Ramsarské úmluvy.
Tato definice zahrnuje plochy, které jsou v terénu identifikovatelné a zpravidla i pozemkově vymezené (vodní toky, jezera, nádrže a jiné vodní plochy), tak plochy, jako rašeliniště či slatiny. Předmětem omezení jsou také dočasné mokřady, tedy periodické mokřady jako slaniska nebo periodické polní mokřady.
Dále bylo zmíněno, že v případě definice mokřadů je potřeba vycházet z cílů právní úpravy, což je ochrana vodního ptactva, a je tedy potřeba soustředit pozornost na mokřady významné z hlediska výskytu vodního ptactva, což není možné, abychom jako koncoví uživatelé střeliva vyhodnotili a musíme tedy pracovat s plnou definicí.
Na základě vzniklé nejistoty, na kterou ČMMJ upozornila, MŽP informovalo, že pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) zpracováním mapových podkladů do konce června 2023, které poskytnou informace k identifikaci mokřadů a 100m pásma kolem nich.
Na základě těchto informací vznesla ČMMJ dotaz, kdy bude tento mapový podklad k dispozici. Bohužel, nám bylo sděleno, že na žádném mapové podkladu se zatím nezačalo pracovat, a tudíž vstupujeme do začátku hlavní lovecké sezóny vodní pernaté zvěře ve značné právní nejistotě. Zcela jednoznačně je to pochybení ze strany státní správy, která na jednu stranu chce omezení vymáhat prostřednictvím České inspekce životního prostředí (ČIŽP) ve spolupráci s Policií ČR (PČR) a orgány statní správy myslivosti (OSSM), ale zároveň nedostatečně informuje koncové uživatele.
Doporučujeme pracovat s předpokladem, že pokud probíhá lov na území, které odpovídá svou charakteristikou mokřadu (tj. podle Ramsarské definice – odstavec 13, písm. a), tak je potřeba dodržovat nařízení EK.
Můžeme předpokládat, že ČIŽP společně s PČR a OSSM budou provádět preventivní akce při konání společných lovů a budou požadovat součinnost vedoucího společného lovu, který by tedy měl, kromě jiných povinností, zajistit kontrolu střeliva před zahájením lovu. Nedovedeme si představit, že vedoucí lovu bude každého účastníka společného lovu „šacovat“ a následně nést případnou spoluodpovědnost při nedodržení nařízení. Doporučujeme proto pořadatelům společných lovů zpracovat formulář, který následně každý z účastníků podepíše s následujícím zněním „Prohlašuji, že budu respektovat zákaz užívání olověného střeliva v brocích vyplývající z obecně závazných právních předpisů“. Tímto by mělo být jednoznačně prokazatelné, že odpovědnost je přenesena z vedoucího lovu na jeho účastníka.
Pro účely nařízení se používá termín broky, tj. podle popisu „drobné projektily použité nebo určené k použití hromadně na jedno nabití brokovnice nebo v náboji pro brokovnici“. Tedy používání jednotné střely do brokovnice pro lov černé zvěře by nemělo být omezeno.
Jak je zmíněno v nařízení, zákaz se týká využití brokovnice, to znamená, že lov pomocí olověného střeliva v kulových zbraních na mokřadech nebo do 100 metrů od mokřadů není zakázán.
 
Dalším problematickým bodem je nošení olověných broků, a to se podle vyjádření MŽP týká výhradně kontrol spojených bezprostředně s lovem, půjde tedy např. o kontrolu před zahájením lovu, zákaz se netýká pouze osoby, která zbraň užívá, ale i loveckého doprovodu.
 
Dalším bodem je kombinace společných lovů, viz. citace z vyjádření MŽP „Společných lov, kdy by probíhal současně (resp. v přímé časové a prostorové návaznosti) lov bažantů a kachen nad vodní plochou, na mokřadu, bude spíše výjimkou. V praxi, byť by se jednalo o jeden společný lov, by zřejmě byly jednotlivé leče oddělené a mělo by být tedy možné dostát požadavkům nařízení výměnou střeliva před přechodem k leči s přítomností mokřadu. Samozřejmě ale není vyloučené již od počátku využít střelivo bez obsahu olova a tím se pochybnostem vyhnout. V rámci společného lovu by měl vedoucí honu účastníky poučit mj. i omezeních souvisejících s používáním olověných broků a před zahájením honu tak bude jistě prostor i pro dohodu účastníků, jak lov zorganizovat, aby proběhl v souladu s požadavky právních předpisů.“
Zde bohužel nemáme zcela jasné vysvětlení, protože text nařízení říká, že je zakázáno nošení olověných broků během střelby v mokřadu nebo jako součást cesty za účelem střelby v mokřadu, dále nošením se rozumí „mít při sobě nebo nošení či přeprava jakýmikoliv jinými prostředky“.
V tomto případě doporučujeme postupovat podle vyjádření MŽP, na jehož znění, jakožto nejvyššího orgánu ochrany přírody a krajiny v ČR, se při kontrolách můžete odkazovat.
Nakonec nám MŽP sdělilo, že „kontrolní orgány budou postupovat podle metodických pokynů tak, aby nebyl postih nepřiměřeně směřován na případy, v nichž ohrožení životního prostředí není relevantní“.
Naproti tomu vydala ČIŽP prohlášení: Po 15. únoru 2023 je v mokřadech nebo do 100 metrů od mokřadů zakázáno:
a) vystřelování broků, u nichž je koncentrace olova (vyjádřeného jako kov) rovna nebo vyšší než 1 % hmotnostních;
b) nošení jakýchkoli takových broků, pokud se tak stane během střelby v mokřadu nebo jako součást cesty za účelem střelby v mokřadu.
Mokřad dle tzv. Ramsarské úmluvy je „území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí“.
Za nedodržení tohoto zákazu může ČIŽP uložit fyzickým osobám podnikajícím a právnickým osobám pokutu až do výše pěti milionů korun. Kontroly budou probíhat ve spolupráci s Policií ČR.
Fyzické osoby nepodnikající porušující zákaz spadají do kompetence orgánů státní správy myslivosti, resp. myslivecké stráže.
Zde je tedy poměrně jasný signál, že orgány státní správy budou tvrdě postupovat v případě nedodržení obecně závazných předpisů.
 
Na základě výše napsaného tedy požadujeme po orgánech státní správy, aby vydaly jasný výčet lokalit, které zahrnují mokřady podle definice nařízení, protože do té doby budeme žít v právní nejistotě. (Redakční poznámka – vydání jasného výčtu lokalit a jejich zanesení do mapových podkladů naprosto jasně slíbil předsedovi Ing. Janotovi nový ministr životního prostředí Hladík na schůzce, na kterou byla kromě zástupců střelecké komunity, Ligy LIBE a rybářů přizvána i redakce Myslivosti)
Je nicméně povinností dodržovat obecné závazné právní předpisy, proto doporučujeme přistupovat k zákazu zodpovědně a nařízení dodržovat.
 

Ing. Daniel ŠVRČULA
místopředseda ČMMJ

 

 
Vyjádření MŽP k zaslaným otázkám ČMMJ a Ligy LIBE ohledně nejasností v Nařízení EK o zákazu olověných broků na mokřadech
 
Pokud jde o definici a identifikaci mokřadů a navazujícího 100 m pásmapodle nařízení je možné uvést následující.
Mokřadem se podle nařízení rozumí území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů.
Tato definice zahrnuje jak plochy, které jsou jednoznačně v terénu identifikovatelné a zpravidla i pozemkově vymezené (vodní toky, jezera, nádrže a jiné vodní plochy), tak plochy, které jsou charakterizované svojí vazbou na vodní prostředí, vysokou hladinu vody v půdě, jako jsou rašeliniště či slatiny apod. Tyto typy mokřadů jsou zpravidla specifické z hlediska své vegetace a jsou podchyceny v rámci mapování biotopů, které bylo realizováno v rámci celého území ČR.
Otázky vzbuzuje především zahrnutí „dočasných mokřadů“. Těmi nicméně nejsou myšleny náhodně vzniklé louže, ale jedná se jinými slovy o „periodické mokřady“, tedy o pravidelně, opakovaně zamokřované plochy jako jsou slaniska nebo periodické polní mokřady (tvořící např. typická hnízdiště čejky chocholaté).
Obecně je podle Evropské Komise v případě definice mokřadu nezbytné vycházet z cíle právní úpravy, kterým je ochrana životního prostředí před nepříznivými účinky olova, zejména ochrana ptáků, a tedy soustředit pozornost na mokřady významné z hlediska výskytu vodních ptáků.
 
Na základě dohody byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pověřena přípravou mapového podkladu, vrstvy, která poskytne informace k identifikaci mokřadů (a 100metrové pásmo kolem nich) a bude všem uživatelům k dispozici prostřednictvím veřejně dostupného portálu. Návrh mapy bude připraven do konce června 2023 a následně zveřejněn. Připravená mapová vrstva umožní jednoznačně identifikovat oblasti spadající do působnosti předmětného nařízení a vyloučí tak právní nejistotu při implementaci i následné kontrole dodržování stanovených omezení ze strany příslušných orgánů státní správy.
 
Příslušným kontrolním orgánem je podle zákona č. 350/2011 Sb. (chemický zákon), kterým je mj. zajištěna adaptace požadavků nařízení REACH, Česká inspekce životního prostředí, a kromě sjednocení přístupu, který umožní zvedená mapová vrstva, bude MŽP s ČIŽP samozřejmě průběžně řešit i další metodické otázky spojené s kontrolou dodržování nařízení Komise (EU) 2021/57.
Z hlediska praktického provádění kontrol je předpoklad, že ČIŽP bude kontrolní činnost koordinovat s dalšími orgány, zejména Policií ČR, která v řadě případů provádí preventivní akce při konání společných lovů, s orgány státní správy myslivosti, které jsou nadále příslušné ke kontrole ustanovení o použití olověných broků při lovu vodních ptáků na mokřadech podle zákona o myslivosti a při zmíněných společných lovech bude využívat součinnost vedoucího lovu, který by mj. kontrolu zbraní před zahájením lovu měl také zajistit.
 
Podle nařízení se zákaz „nosit“ olověné broky (brokové střelivo) vztahuje na nošení během střelby anebo při cestě za účelem střelby – jedná se tedy o zákaz sloužící k posílení vymahatelnosti vlastního zákazu používání olověných broků při lovu na mokřadech (stejně jako stanovení 100m ochranného pásma). Nejedná se tedy o jakékoliv „nošení“ a v praxi bude tedy případná kontrola spojená bezprostředně s lovem, resp. jak uvádí nařízení, střelbou. Půjde tedy např. o kontrolu před zahájením lovu apod., přičemž zákaz se netýká pouze osoby, která používá zbraň, ale i např. loveckého doprovodu apod.
 
Uchování olověného brokového střeliva v domácnosti, byť se objekt nachází v mokřadu nebo jeho okolí ve smyslu nařízení, není „nošením během střelby nebo za účelem střelby“ a zákazu dle nařízení tedy nepodléhá.
K otázce č. 5: Pokud jde o provoz střelnic, je potřebné zdůraznit, že omezení dané nařízením se týká pouze olověných broků, a tedy pouze těch střelnic (pokud by ležely v mokřadu či jeho okolí), kde se olověnými broky střílí. Jak už bylo také zmíněno výše, za mokřad se nepovažují náhodně vzniklé louže, a omezení se tedy takových případů netýkají, nicméně relevantní mohou být u Vámi zmíněných střelnic ležících při vodních tocích, u rybníku apod. U moderních střelnic je však již často řešeno odvodnění plochy se záchytem potenciálně znečištěných vod a další opatření, takové plochy zároveň nejsou atraktivní pro vodní či mokřadní ptáky (s ohledem na výše zmíněný účel nařízení), což bude samozřejmě zohledňováno v rámci případných kontrol.
 
V případě loveckého hosta a jeho (ne)znalosti podmínek v honitbě lze obecně vycházet z předpokladu, že uživatel honitby musí loveckému hostu vystavit povolenku k lovu a měl by jej rovněž poučit o pravidlech lovu v honitbě. Obdobným způsobem, jakým uživatel honitby seznamuje loveckého hosta s podmínkami vyplývajícími z vnitřních pravidel mysliveckého řádu, by měl rovněž loveckého hosta seznámit s podmínkami, které se týkají případné přítomnosti mokřadů v honitbě a omezení použití olověných broků při lovu. Obdobně při společném lovu, který se často uplatňuje právě u vodních ptáků, by vedoucí honu měl účastníky lovu poučit o podmínkách lovu a pokud se bude jednat o lov na mokřadu, tak by měl věnovat při kontrole nezbytných náležitostí prováděné na počátku honu pozornost také typu používaného brokového střeliva.
 
Regulace stanovená nařízením REACH (na nějž nařízení Komise (EU) 2021/57 jako prováděcí předpis navazuje) dosud směřovala primárně vůči výrobcům nebo prodejcům chemických látek, a to s ohledem na skutečnost, že regulována byla právě samotná výroba chemických látek nebo jejich distribuce v rámci společného trhu.
V případě olověných broků byl však zvolen odlišný přístup, kdy nebyl přijat úplný zákaz výroby a prodeje broků, ale omezení je vztaženo pouze na specifický případ jejich použití na mokřadech (s ohledem na cíl omezit nepříznivé vlivy na životní prostředí, především volně žijící ptáky). Z toho důvodu se tedy v tomto případě omezení promítá až na úroveň jednotlivých uživatelů olověných broků.
O případném (ne)souladu regulace používání olověných broků s právním základem tvořeným nařízením REACH nebo dalšími předpisy EU je oprávněn rozhodnout (pokud by v té věci byl vznesen podnět) Soudní dvůr EU a do té doby jsou členské státy, tedy i ČR, zavázány tuto platnou a (přímo) účinnou právní úpravu EU implementovat.
 
Společný lov, kdy by probíhal současně (resp. v přímé časové a prostorové návaznosti) lov bažantů a kachen nad vodní plochou, na mokřadu, bude spíš výjimkou. V praxi, byť by se jednalo o jeden společný lov, by zřejmě byly jednotlivé leče oddělené a mělo být tedy možné dostát požadavkům nařízení výměnou střeliva před přechodem k leči s přítomností mokřadu.
Samozřejmě ale není vyloučené již od počátku využít střelivo bez obsahu olova a tím se pochybnostem vyhnout. V rámci společného lovu by měl vedoucí honu účastníky poučit mj. i omezeních souvisejících s používáním olověných broků a před zahájením honu tak bude jistě prostor i pro dohodu účastníků, jak lov zorganizovat, aby proběhl v souladu s požadavky právních předpisů.
 
Resort životního prostředí bude při naplňování nařízení postupovat v souladu s jeho cíli, tedy s důrazem na omezení nepříznivých dopadů používání olověných broků na životní prostředí a zejména vodní ptáky a kontrolní orgány budou v tomto smyslu metodicky vedeny tak, aby nebyl postih nepřiměřeně směřován na případy, v nichž ohrožení životního prostředí není relevantní.
 

z pověření ministra životního prostředí
Ing. Michal SERVUS
vrchní ředitel sekce MŽP