AMERICKÁ PAŽBA
. V Evropě se původně primitivní pažba kuše, tzv. socha, postupem času vyvinula k bohatě tvarované pažbě. Velký význam měla zejména lícnice, které usnadnila opakovaně přesné přilícení.
Doplněním o pistolovou rukojeť vznikla francouzská pažba, vyklenutím jejího hřbetu vznikla německá (též bavorská) pažba, která byla navíc občas doplněná tzv. harfičkou – prodloužením lučíku spouště, zlepšující úchop zbraně.
Tohle všechno byl výsledek evropské tradice mířené střelby, ať již soutěžní (střelba ku ptáku nebo na nejrůznější žertovné terče) nebo lovecké. Nebylo však dosti, lícnice se nakonec vysunula zcela z profilu hřbetu hlaviště a vznikla pažba typu Monte Carlo (vznikla v souvislosti s brokovou střelbou, ale má své silné zastánce i u kulových zbraní, autor je jeden z nich).
Amerika byla jiná. Americká kultura je neodmyslitelně spjatá s palnou zbraní. Otcové poutníci, když přistáli v roce 1620 na východním pobřeží Severní Ameriky (dnes stát Massachusets) ještě spoléhali na luky a doutnákové muškety. Civilizace v našem slova smyslu se posouvala na jih, kde ale na rozdíl Angličanů dominovala Francie (Louisiana) a Španělsko (Mexiko a Kalifornie). Silný francouzský vliv byl i na severu, v Kanadě. Přitom zpočátku se jednalo jen o poměrně úzký pás podél pobřeží. Ale byla tu svoboda a kdokoliv si chtěl žít po svém, mohl se sebrat a odejít (sám nebo s rodinou nebo jiným společenstvím) na Západ, do lesů do prostoru omezeného přibližně západním úbočím Apalačských hor a řekami Ohio a Mississippi.
Tady to již beze zbraně nešlo. Kolonista si musel být schopen nalovit nějakou potravu a případně také hájit svůj život proti domorodcům i proti jiným kolonistům. Křesadlové pušky to umožňovaly nejefektivněji. V německy mluvící populaci východního pobřeží se usídlilo i mnoho německých puškařů, kteří začali nabízet životně důležitou součást vybavení každého kolonisty. Zpočátku to byly ještě tzv. Yaegers (zkomolené z německého Jaeger – lovec), se složitě tvarovanou pažbou a o poměrně velké ráži, křesadlovým zámkem a spoušťovým mechanismem s německým napínáčkem (se dvěma jazýčky ve spoušťovém lučíku).
Kolonista odcházející po roce 1700 do lesů, třeba do Kentucky, si nesl v podstatě veškerý svůj majetek na vlastních zádech a tady hmotnost
Yaeger rifle vadila. Navíc měla poměrně velkou ráži (přes .50“), větší, než bylo potřeba k usmrcení zvěře. To znamenalo, že kolonista unesl menší množství kulí. Kolísavá kvalita prachu navíc způsobovala v krátké, těžké hlavni nerovnoměrnosti v hoření, tedy i rozdíly v úsťové rychlosti, což poškozovalo přesnost střelby.
Kolonisté proto chtěli něco, čemuž později dali jméno Pennsylvania nebo Kentucky rifle, nebo prostě Long rifle (dlouhá puška). Dlouhá drážkovaná hlaveň a ráže mezi .40“ a .50“ (ale i méně, třeba i jen .36“) zlepšila přesnost střelby (taky se prodloužila záměrná).
Aby se puška odlehčila, musela se zjednodušit pažba. Je přímá, symetrická a ačkoliv předpažbí se protáhlo, dramaticky se zjednodušilo hlaviště. To již nemá lícnici, krk je mírně skloněn. V hlavišti byla vytvořená schránka – penálek – na pohotovou zásobu kulí, flastrů a náhradních křesacích kamenů. Z Yaeger rifle byla zachovaná harfička, která zlepšila úchop zbraně. Jedny z nejslavnějších „kentuček“ vyráběl německý usedlík v pensylvánském okrese Berks (původně Bergs) Jacob Dickert kolem roku 1745.
Ale civilizace (která bývá občas v americké literatuře definovaná jako Good Book and Gun – bible a puška) postupovala dál na západ, překročila Ohio a vstoupila do oblasti Velkých plání (Great Plains). Pláně sahaly od velkých řek na východě až ke Skalistým horám na západě.
Po Pláních se nechodilo, ale jezdilo na koni. Délka „kentučky“ začala vadit, pro cestování v sedle byla pohodlnější kratší zbraň. Na Pláních žily miliony největších savců Severní Ameriky, bizonů. Jedním z východišť na Pláně bylo město Saint Louis na horním toku Mississippi. Tady si v roce 1821 otevřeli svůj puškařský obchod bratři Jacob a Samuel Hawkenové, kteří dovedli k dokonalosti nový typ pušky.
Zvětšili ráži, typicky na asi .55“, puška mohla být těžší než „kentučka“, kůň ji unesl, ale zase ne o mnoho, trapeři ve Skalistých horách už zase chodili po svých a obchod s kožešinami se hrnul ke svému vrcholu. Vnější průměr hlavně se zvětšil a dostala typický osmihranný tvar. Předpažbí se zkrátilo, hlaviště pažby doznalo jen málo změn, jen hřbet pažby, u „kentučky“ klenutý, se více narovnal a hlaviště se celkově o trochu zvýšilo. Inspirací snad byla první americká armádní puška s drážkovanou hlavní, Harper’s Ferry model 1803. Zachovaný zůstal penálek a harfička.
Vznikla Mountain nebo Plains Rifle, Horalská puška nebo Puška z Plání. Ty nejlepší a nejslavnější vyráběli právě bratři Hawkenové, takže dnes je tato zbraň známá hlavně jako Hawken Rifle.
Zhruba od roku 1830 začali Hawkenové jako jedni z prvních svoje zbraně osazovat perkusním zámkem pro čepičkové zápalky. Tahle novinka výrazně zlepšila spolehlivost zápalu. Mimochodem – Old Shatterhandova medvědobijka byla Hawkenova puška.
Postupem času harfičku nahradila pistolová rukojeť. Zrodila se americká pažba, kterou pro její účelnost, funkčnost, a přitom i jednoduchost a schopnost vyhovět různě velkým uživatelům převzala v nějaké podobě i většina klasických armádních pušek, jak je známe z obou světových válek. Americká pažba jako taková patří dnes k nejrozšířenějším pažbám na loveckých pažbách.
Puška z dílny George (též Georga) Schroyera (též Schreiera) z Readingu, Pennsylvania, z roku 1765. Ranná „pennsylvánka“ ze severní části tzv. Velkého údolí v Appalačském pohoří, s penálkem a křesadlovým zámkem, v na svou dobu dost velké ráži .54“, osmihrannou hlavní a poměrně vysokým hlavištěm pažby – dědictvím předchozích yaegers. Pažba je z třešňového dřeva, kohout je zřejmě převzatý z britské armádní Pattern 1730/40 Land Service musket. Foto s laskavým svolením The Art Museums of Colonial Williamsburgh
Pennsylvania Dixie, replika „pennsylvánky“ z výroby D. Pedersolli ukazuje tuto zbraň ve vrcholné podobě, jak vypadaly kolem roku 1800, s penálkem, křesadlovým zámkem, spouští s německým napínáčkem a harfičkou na lučíku spouště. Ráže .45“, hlaveň 1057 mm, celková délka 1425 mm. Foto s laskavým svolením Fabrica d‘ Armi Davide Pedersoli.
Rocky Mountain Hawken "Maple" Rifle, replika „hawkenovy ručnice“ z výroby D. Pedersolli, s pažbou z javorového dřeva s typickým žíháním, německým napínáčkem, perkusním zámkem a harfičkou na lučíku spouště. Ráže .54“, délka hlavně 880 mm, celková délka 1300 mm. Foto s laskavým svolením Fabrica d‘ Armi Davide Pedersoli.
Horalská puška z dílny Jacoba a Samuela Hawkena, St. Louis s penálkem, perkusním zámkem a ořechovou polopažbou. Perkusní zámek je značen na desce BISHOP/WARRANT a je zřejmě anglického původu, hlaveň nese na horní ploše ražení S - HAWKEN ST.LOUIS. Bratři Hawkenové provozovali svůj obchod jako manufakturu a značné procento jejich zbraní využívalo dodávky vybraných celků (např. zámků), přednostně z anglického Birminghamu. Ráže .51“, celková délka 1035mm. Foto s laskavým svolením Auction Ohio Inc.
Horalská puška z dílny Jacoba a Samuela Hawkena z pozdního období, tj. někdy po roce 1855. Ráže je .54“, délka hlavně 915 mm. Hlaveň značená na horní ploše S. HAWKEN ST. LOUIS je upevněná v pažbě dvěma klínky. Sama pažba je z javorového dřeva s typickým žíháním (puškaři, bratry Hawkeny nevyjímaje, se rychle naučili pomáhat přírodě a pokud dřevo pažby nebylo žíhané, dokázali jej namořit, případně žíhání vyrobit žhavým železem). Zbraň není vybavená penálkem a kování je z černěného železa. Harfička je poměrně výrazná, na levé straně hlaviště pažby je malá lícnice. Spoušť je vybavená německým napínáčkem. Mířidla typického tvaru „buvolí rohy“ jsou usazena v příčné rybinové drážce, nejsou dále výškově regulovatelná. Foto s laskavým svolením Cowan‘s Auctions
Když v roce 2021 vznikla nová řada loveckých kulovnic CZ 600, postrádal jsem provedení osazené americkou pažbou. Letos, o tři roky později, jsme se konečně dočkali. Nový model CZ 600 American je Američan každým coulem. Má jednoduchou symetrickou americkou pažbu z tureckého ořechu ukončenou poměrně vysokou pryžovou botku. Pažba je jinak velmi prostá, bez vložek z odlišně zbarveného dřeva. Jedinou ozdobou je dřevěná kulička na rukojeti závěru.
Pevnost spolehlivého usazení systému v pažbě je posílená ztužidlem svíraného tradiční dírkovou maticí.
Na předním a zadním můstku pouzdra závěru jsou připravené kotevní prvky pro montáž zaměřovacího dalekohledu. Prvky jsou shodné s kotevními body používanými na kulovnicích Remington 700. Pevná mířidla na zbrani nejsou, lehká lovecká hlaveň je hladká. Na ústí má závit M15x1 umožňující instalaci tlumiče hluku výstřelu nebo plamene.
Systém zbraně se nabízí ve všech třech rozměrových skupinách, celkem v 7 rážích. Podle ráže tak můžete mít buď lehkou karabinu nebo opakovací kulovnici plného výkonu. Závěr i spoušťový mechanismus je standardní řady CZ 600. Je to válcový odsuvný závěr uzamykaný šesti ozuby ve třech řadách, spoušťový mechanismus má jednoduchý odpor, snadno stavitelný z hlediska odporu ve čtyřech úrovních. Konstrukce závěru i spoušťového mechanismu jsou patentově chráněné.
Zásobování zbraně je z dvouřadého zásobníku na 5 nábojů, který lze ve zbrani uzamknout a udělat tak ze zásobníku schránku. Výhodou je možnost průběžného doplňování zbraně náboji shora.
Přiznám se, že jsem úplně nezahořel nadšením ani k jedné z dosud nabízených pažeb, Ergo mi dokonce vysloveně nesedlo. Ale to je možná můj individuální problém. Asi nejlépe mi z řady CZ 600 sedla základní Alpha, která je svým plastovým pažbením někde mezi americkou pažbou a Monte Carlem.
Nový American se mi na první pohled zalíbil. Tvary jsou jednoduché, přísně funkční a přitom účelné. Měkká vysoká botka rameno vysloveně hladí. Kosočtverečná rybina na úchopových plochách je pálená laserem, je velmi ostrá a precizní a v rozích ji zdobí jednoduché stylizované lilie. Na zbrani jsou kotevní body poutek na nosný řemen. Je to pracovní zbraň, ale elegantní.
Zbraň se nabízí v rážích 223 Remington, 243 Winchester, 270 Winchester, 308 Winchester, 30-06 Springfield, 6,5 Creedmoor. Co vysloveně kvituji (a věřím, že potěší hodně kamarádů myslivců) je, že nová CZ 600 American se nabízí i v ráži 7,62x39, čímž se do nabídky Uherského Brodu vrací (díky délce hlavně 457 mm) krátká karabina „v samopaláku“ pažbená v dřevě.
Podle mého názoru je tohle velmi šikovná univerzální flintička jak na práci, tak do lesa či okraj pole, která nekope, je obratná, lehounká a na 150 metrů má pořád dost energie na středně těžkou černou, daňka nebo siku.
CZ 527 Carbine, jejíž výroba skončila v roce 2022, se tak dočkala důstojného nástupce. Možná bych uvítal, kdyby v této ráži bylo možné do Americana osadit i polotěžkou hlaveň, která je použitá u Alphy.
Stejně tak sice chápu, že lovecké řady CZ 600 jsou osazené kotevními body na montáž zaměřovače Remington 700 (a těch je na výběr opravdu nespočetně), ale víc by se mi líbila lišta MIL-STD-1913, jako je na Alphě. Ale možná se jednou dočkáme nějakého konfigurátoru, který nám umožní „postavit si kulovnici skoro úplně na míru“.
Co vysloveně ve stávající nabídce verze American postrádám je ráže 8x57 JS, ale asi by to nemusel být nějaký zásadní problém, v Luxu se nabízí a American umožňuje i instalaci dlouhého (III) systému.
Ať tak nebo onak, vítám CZ 600 American na trhu a za sebe konstatuji, že je to z mého, myslivecky subjektivního pohledu možná nejpovedenější verze z celé modelové řady CZ 600.
Postrádám v řadě CZ 600 ještě něco? Ale jistě, člověku se přece nedá zavděčit jednou pro vždy. Já bych v řadě CZ 600 moc rád viděl loveckou kulovnici s thumbhole pažbou a polotěžkou hlavní.
OPLETENÁ HLAVEŇ
Jednou z cest přesné střelbě je minimalizace kmitání hlavně při výstřelu a zvýšení její tuhosti. Tradiční cestou je tzv. těžká hlaveň, která ale může svojí hmotností komplikovat užívání zbraně. Takže se hledaly cesty, jak hlaveň odlehčit. Například kanelováním. To funguje, ale je to drahé.
Později se hodně zkoušelo opláštění hlavně lehkým kovem, například slitinou hliníku. Na poměrně tenkou ocelovou duši s vývrtem se navlékl a nalisoval hliníkový plášť, který bránil duši v kmitání. Funguje to, ale opět je to drahé a náročné na kvalitu výroby.
Další hledání přineslo opláštění ocelové duše hlavně uhlíkovým vláknem uloženým v pryskyřičné matici. Uhlíkové vlákno má jen minimální průtažnost a jeho fixováním v pryskyřici lze vytvořit velmi tuhou strukturu, nemluvě o tom, že pryskyřicí lze vlákno současně i zafixovat na hlavni. Oplétání hlavně není tak úplně triviální – tuhost se dá měnit vzorem oplétání, jeho tloušťkou a také poměrem vlákna a pryskyřice.
Opletení účinně tlumí vibrace. Smíšené informace jsou o schopnosti opletené hlavně odvádět teplo vzniklé při výstřelu. Jedny informace hovoří o zhoršení teplovodných vlastností, druhé naopak uvádí zlepšení odvodu tepla. Kde je pravda, nevím, osobně jen soudím, že tepelné vlastnosti budou opět významně ovlivněny jak vzorem opletu, tak vlastnostmi pryskyřice a tloušťkou pláště. Faktem je, že neznám vojenskou samočinnou zbraň (kde je tepelná kapacita hlavně významným faktorem), která by měla opletenou hlaveň.
S opletem hlavní uhlíkatým vláknem začala již před více než deseti lety americká firma Christensen Arms, která je nabízí dodnes a oplétané hlavně nabízí i jako samostatné náhradní díly, dokonce i k samonabíjecím zbraním. Oplétané hlavně se od té doby docela rozšířily. Kulovnice s oplétanou hlavní nabízí Tikka, Howa, Blaser, Savage, Remington … a také je dnes k dispozici významná nabídka výměnných hlavní, ať již jako sada měněná uživatelem samotným nebo jako polotovar určený k výměně puškařem. Někteří puškaři takové konverze nabízejí již i u nás. Obecně lze konstatovat, že navzdory rychlému růstu nabídky lze ještě pořád vnímat hlavně s pláštěm z uhlíkatého vlákna jednoznačně jako prémiovou záležitost.
Můžete s tím nesouhlasit, můžete o tom diskutovat, ale pokud něco Česká Zbrojovka Uherský Brod prostě umí, pak jsou to malorážky. Už od modelu CZ 452, přes 455 až po dnešní CZ 457 považuji malorážky z Uherského Brodu za zbraně s nejlepším poměrem výkon / cena, které na dnešním trhu jsou. Přitom jsou to malorážky, které umí vyhovět každému uživateli, od nenáročného „postřelování po papíru“ až po náročné sportovní střelce.
Co je podle mě skutečná „pecka, moje milá děcka“ je CZ 457 Varmint Synthetic, ať už si vyberete hlaveň dlouhou 16“ (412 mm) nebo 20“ (525 mm), kde za opravdu dobré peníze dostanete zbraň, která při malé troše spolupráce z vaší strany fakt dokáže cokoliv, možná i plnit sliby politiků. A pokud máte sportovní ambice, tak CZ 457 LRP Black, s terčovou (těsnou) komorou a podroušenou, vpřed skloněnou instalační lištou MI-STD-1913, je skvělou branou do fascinujícího světa dálkové malorážkové střelby (až za 200 metrů) a opět, za dobrou cenu.
Letos přibyla do rodiny CZ 457 Carbon s uhlíkovým vláknem opletenou hlavní. Má terčovou komoru, hlaveň je dlouhá 20“ (525 mm) a systém je vsazen do plastové pažby povlečené měkčeným polymerem (soft-touch) a potištěné maskovacím vzorem. Mimochodem pažba zřejmě pochází z verze CZ 457 Stainless.
Systém je ověřený, CZ 457, se skvělou spouští a jednořadými zásobníky s kapacitou 5 nebo 10 nábojů. U ráže 22 LR není dotaz na tepelnou kapacitu hlavně na místě, tlumení vibrací (a z tohoto pohledu zlepšenou přesnost střelby) se u tohoto druhu hlavní nikdy nezpochybňovalo.
Česká zbrojovka již s opletenými hlavněmi experimentovala v limitované edici a také francouzská firma S.A.P.L. nabízela asi před dvěma lety na veletrhu IWA uhlíkem oplétané hlavně na CZ 457.
Výrobce nabízí CZ 457 Carbon jako ideální zbraň pro dlouhé pěší lovecké výpravy nebo pro nenáročné soutěžní střílení a jako hlavní výhodu uvádí extrémně nízkou hmotnost. CZ 457 Carbon váží pouhých 2150 gramů (porovnatelná CZ 457 Synthetic váží 2600 gramů). Loveckému a nenáročně sportovnímu určení odpovídá i 11mm instalační lišta na zaměřovač. Pevná mířidla na hlavni nejsou, ale pro praktické určení lov a nenáročná sportovní střelba mi to nijak nevadí.
Ohledně hmotnostní úspory chápu a souhlasím, že 500 gramů je při celodenním nošení docela cítit. Jenže v Česku pro ráži 22 LR žádné výrazné lovecké využití není. Na střelnici, to je jiná, ale tam malorážku nenosím celý den na rameni. Naopak, pro přesnou střelbu je ta trocha hmotnosti navíc docela příjemným stabilizačním prvkem. Trocha odlehčení by mě na střelnici potěšila u modelu CZ 457 LRP nebo u modelu CZ 457 At-one s pažbou z laminovaného dřeva, kde by kvalitní pažba pomohla využít plně potenciální přesnost opletené hlavně. Ale třeba se i v tomto případě dočkáme možnosti takové kombinace na zbrojováckém webovém konfigurátoru. Důsledná modularita malorážek CZ 457 k podobné možnosti prakticky přímo vybízí.
Ing. Martin HELEBRANT