Časopis Myslivost

Pokládáme za zásadní, že časté informace z terénu popisují významný nárůst tohoto onemocnění v různých lokalitách ČR. Naše snaha sledovat toto onemocnění však naráží od roku 2017 na překážky, které nám značně ztěžují hodnocení doposud používané léčby.
V roce 2017 to byl nález ložiska afrického moru prasat, který nám značně znesnadnil průběžné hodnocení i v letech 2018 a 2019, v roce 2020 byla zase problémem pandemie Covidu-19, která velmi zkomplikovala sledování výsledků. Přesto se nám podařilo ve spolupráci s myslivci a veterináři realizovat alespoň v některých lokalitách pokračování léčení střečkovitosti především u srnčí zvěře. V některých regionech byla a dosud je střečkovitost značně rozšířena, jak uvádějí některé publikace zabývající se problematikou střečkovitosti spárkaté zvěře a jejím léčením. Je třeba proto stále zdůrazňovat význam léčení za účelem útlumu, resp. snížení výskytu parazitů, v důsledku omezení produkce vajíček a larev střečků a tím i s minimalizaci všech nepříznivých dopadů na zdravotní stav zvěře. Rovněž pokládáme za významný a zajímavý poznatek o perforaci kůže srnčí zvěře larvami střečků již koncem ledna oproti doposud známým údajům.


 
Vlastní ověřování účinnosti a bezpečnosti veterinárního léčivého přípravku (VLP) Ivermix pulvis při léčbě střečkovitosti.
 
Jak již bylo dříve konstatováno, léčení střečkovitosti mohlo být opětovně započato až od konce roku 2019 (tedy až v sezoně 2020), kdy došlo k uvolnění celkového zákazu použití antiparazitárních léčivých přípravků pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře.
Obecně platí, že léčba volně žijící zvěře je limitována plachostí a migrací zvěře, a proto požadavky na účinnost, bezpečnost a kvalitu VLP pro jejich aplikaci jsou přísnější. Vyžadují tedy vysokou účinnost léčiva s dostatečnou terapeutickou šíří a nízkou toxicitou, dále s dobrou snášenlivostí a s dobrým příjmem medikovaného krmiva zvěří. Neméně důležitou podmínkou aplikace je nezanechávání reziduí v organismu léčených zvířat.
Prozatím se ukázala jako nejvhodnější aplikace antiparazitik v krmivu, a to v lékové formě pulvis nebo premix, avšak i tato aplikační forma má svá omezení v léčbě daná již zmiňovanými podmínkami a specifiky příjmu krmiva zvěří.
Úspěch léčby je podmíněn výběrem vhodného léčiva na základě parazitologického vyšetření, dodržováním požadavků uvedených v příbalových informacích a jejich správnou aplikací v terénu, včetně následného vyhodnocování výsledků léčby. Léčení volně žijící zvěře a aplikace antiparazitik jsou tedy zásadně omezeny podmínkami příjmu medikovaného krmiva zvěří.
Obecně pro perorální aplikaci antiparazitik platí, že je třeba zajistit správné a dostatečné dávkování veterinárních léčivých přípravků tak, aby nedocházelo ke vzniku rezistence.
Dále se doporučuje podle možností uskutečnit vyšetření podezřelých klinických případů na rezistenci parazitů k anthelmintikům za použití vhodných testů.
Samozřejmostí je, stejně jako při použití antiparazitik u domestikovaných zvířat, že u volně žijících zvířat se veterinární léčivé přípravky používají pouze v případech, kdy je jejich použití odůvodněno podrobným posouzením jejich zdravotního stavu ošetřujícím veterinárním lékařem v příslušné honitbě a veterinární léčivý přípravek je použit v souladu se schválenou příbalovou informací.



V současné době jsou na trhu pouze dva VLP určeny k léčbě parazitóz lovné zvěře. Námi sledovaný IVERMIX 0,15 mg/g (výrobce Tekro) se používá ve dvou lékových formách - premix pro medikaci krmiva a perorální prášek s obsahem účinné látky ivermektin.
Ivermektin je účinné ekto a endoparazitikum se širokým spektrem účinnosti na nematody a arthropody. Do spektra účinnosti jsou zahrnuti rovněž původci střečkovitosti (včetně střečkovitosti jelenů a srnců).
Přípravek je určen pro cílové druhy jelen, daněk, srnec, muflon v doporučené dávce 0,3 až 0,4 mg/kg ž.hm./den a je doporučeno opakovat léčbu v odstupu jednoho týdne. Před vlastní aplikací léčivého přípravku je třeba podávat po dobu 7 až 10 dní návykové krmivo, tj. shodná krmná směs bez zamíchaného přípravku.
Kromě toho je možno používat také VLP pro spárkatou zvěř Rafendazol, výrobce Biopharm, obsahující účinné látky rafoxanid a mebendazol, určený především pro lokality s výskytem motoličnatosti. Používá se také ve dvou lékových formách, premix pro medikaci krmiva a perorální prášek.
Pro vlastní ověřování jsme vybrali celkem 13 honiteb ze Znojemska a z jižních Čech, kde se uskutečňuje odčervování už od roku 2020. Ze všech uvedených lokalit byly zjišťovány výsledky nálezů larev střečků po stažení kůže ulovených nebo uhynulých kusů srnčí zvěře.
Zjišťování larev nosohltanové formy tohoto onemocnění je však značně náročnější, poněvadž ne všichni pracovníci, kteří připravují trofeje nebo vyšetřují nosní dutiny zvěře, zjištěné nálezy předkládají.
Rovněž tak jsme získali výsledky nálezů střečkovitosti z výkupu organizace Moravialov v Kravsku na Znojemsku, kde jsou zpracovávány vykoupené trupy spárkaté zvěře z jižních Čech a ze střední a jižní Moravy.


 

 
Vlastní podání veterinárního léčivého přípravku proběhlo bez problémů v termínu stanoveném SVS ČR.
Výsledky nálezu larev střečků zjišťované v 13 honitbách (11 lokalit na Znojemsku a 2 lokality v jižních Čechách) od května do konce srpna 2023 jsou uvedeny v tab.č.1.



Celkově konstatujeme, že v roce 2023 došlo k dalšímu poklesu množství nálezů larev střečků oproti roku 2022. V roce 2022 bylo zjištěno onemocnění střečkovitostí u 108 kusů z celkem 377 ulovených kusů srnčí zvěře, tj. 28,6 %, zatímco v roce 2023 to bylo z 215 ulovených kusů 19 kusů onemocnělých střečkovitostí, tj. 8,8 %.        
Z těchto výsledků jasně vyplývá, že tam, kde se zodpovědně provádí odčervování srnčí zvěře s léčivými přípravky s účinkem na endo a ektoparazity, se udržují pozitivní nálezy forem podkožních střečků na velmi nízkých hodnotách, přičemž nálezy nosohltanových střečků byly zjišťovány pouze ojediněle.
Abychom měli zjištěný i orientační stav zamoření endoparazitózami v léčených lokalitách, vyšetřili jsme flotační i Vajdovou larvoskopickou metodou nález vajíček v trusu u 71 kusů srnčí zvěře. Celkový koprologický nález vykázal orientačně i odpovídající dobrou antiparazitární účinnost na endoparazity. Veškeré nálezy vajíček byly pouze na jeden křížek (u 41 kusů) a pouze u 5 kusů na 2 křížky. Zde je třeba uvést, že hodnoty nálezů vajíček endoparazitů slouží pouze k orientačnímu vyhodnocování.
 

V tab. č. 2 jsou uvedeny výsledky nálezů střečkovitosti z výkupu spárkaté zvěře Moravialov v Kravsku u Znojma. Z dosažených nálezů larev podkožních střečků v lokalitách, kde se neléčí, je zcela zřejmé, že nadále dochází k vysokým nálezům larev, resp. tohoto onemocnění, které působí nejen utrpení a bolest spárkaté zvěře včetně nepříznivého působení larvami produkovaných toxinů. Rovněž může způsobovat nepoživatelnost dodaných trupů zvěře v důsledku často zjišťovaného vysokého počtu nalezených larev na kůži zvěře (často desítky nálezů larev). To ukazuje, že ve většině honiteb, kde se odčervovalo jen výjimečně, dochází nadále k nárůstu onemocnění.
U srnčí zvěře (Moravialov Kravsko) došlo v roce 2023 k nárůstu výskytu larev střečků o 5 % na celkem 95 % a u jelení zvěře byl nález larev střečků vyšší o 10 %, navíc byly zjišťovány nálezy larev střečků i u černé zvěře a to u 25 % kůží dodané zvěře (pokles nálezů oproti předchozímu roku).
 
Sledování výskytu onemocnění střečkovitostí je u srnčí zvěře značně reálnější oproti sledování onemocnění endoparazitózami, protože lze při dobré organizaci a spolupráci s místními mysliveckými organizacemi zajistit nálezy larev na kůži při jejím stahování. Zajištění nálezů nosohltanových larev je značně náročnější, poněvadž larvy u srnčí zvěře jsou preparovány vesměs až za delší dobu, tzn., že nálezy larev v nosohltanových dutinách jsou zjišťovány jen při zodpovědné spolupráci všech pracovníků. Přesto stále narůstající počty nálezů podkožních larev střečků ukazují na potřebu léčení spárkaté zvěře – viz nálezy z výkupů zvěře v tab. č. 2.
Je třeba také uvést, že se nepodařilo zajistit odběr vzorků od ovcí pasoucích se v sousedství lesů, abychom mohli vyšetřovat i možný nárůst resistence parazitů vůči použitému ivermektinu.
Při aplikaci medikovaného krmiva bylo vždy v průběhu dne spotřebováno veškeré předložené krmivo. V období po aplikaci nebyl zjištěn žádný úhyn u sledované srnčí zvěře a stejně tak nebyly prokázány žádné vedlejší účinky, jako např. průjem či nechutenství.
 

V tabulce č. 3 jsou vedeny spotřeby ivermektinu v letech 2019 až 2023, které byly získány od fy Tekro. Z těchto údajů je zřejmé, že spotřeba účinné látky ivermektinu se udržuje v uvedených letech na podobné hladině. Po poklesu spotřeby v letech 2019/2020, kdy bylo spotřebováno jen 0,73 kg ivermektinu, se v posledních třech letech udržuje jeho spotřeba na relativně nízké úrovni 0,81 až 0,87 kg. Jen pro úplnost, údaj z roku 2018 uvádí spotřebu ivermektinu 1500 g.
Pokles spotřeby tohoto léčiva svědčí o zodpovědném přístupu pracovníků uskutečňujících aplikaci medikovaného krmiva, i když příprava, aplikace a sledování spotřeby je značně náročnější než u jiných léčiv.
Znovu tedy zdůrazňujeme skutečnost, že v současné době se prokazuje podle informací z terénu nadále zvýšený nález onemocnění střečkovitostí u spárkaté zvěře. Kromě onemocnění u jelení a srnčí zvěře se také prokazují nálezy podkožní střečkovitosti u černé zvěře.
 
Závěrem uvádíme, že uvedené onemocnění vyvolává utrpení a bolest postižených zvířat, často i jejich úhyn, poškozuje zdraví zvířat produkcí toxinů a často znehodnocuje zvěřinu pro další kulinářské zpracování, a také vede ke konfiskaci ulovené zvěře v důsledku silného zamoření larvami v podkoží. Vzhledem k tomu, že jedna z příčin tohoto stavu jsou také velmi náročné požadavky na léčbu a prevenci tohoto onemocnění, uvádíme pozitivní výsledky dosažené při ověřování účinnosti a neškodnosti Ivermixu perorální prášek (ivermektin) k léčbě střečkovitosti. V místech s použitím medikace uvedenou léčivou látkou k léčbě srnčí zvěře došlo všude k významnému snížení nálezů larev střečků. Z toho důvodu doporučujeme v místech s nálezem střečkovitosti jednoznačně léčbu spárkaté zvěře léčivým přípravkem s obsahem ivermektinu při dodržení všech požadovaných podmínek aplikace tohoto léčiva.
Podle nařízení SVS ČR je možné požádat o použití antiparazitik u spárkaté zvěře po splnění všech stanovených požadavků nejpozději do 31.12. předcházejícího roku písemně na místně příslušnou krajskou veterinární zprávu, a po obdržení povolení k použití tyto přípravky použít pouze v termínu od 29.1.2024 do 18.2.2024. Letos je tedy již pro uživatele honiteb, kteří nestačili požádat, pozdě, ale věříme, že výše napsané informace přispějí k případnému efektivnímu využití Ivermixu k léčbě endo a ektoparazitóz v roce 2025.
Opět připomínáme, že nově je třeba prokázat provedení antiparazitárního vyšetření alespoň u 30 % ulovené zvěře v uplynulém roce v dané honitbě a také pozitivní nález alespoň u 30 % zvěře z odebraných vzorků. Střečkovitost postačuje doložit fotografií z mobilu, kde jsou patrné larvy v podkoží nebo v nosohltanových dutinách.
Prof. MVDr. Alfred HERA, CSc.
VÚVeL Brno