Zatímco ještě před několika lety byly drony využívány především pro vyhledávání srnčat při senosečích, dnes se jejich využití výrazně rozšiřuje. Stále častěji slouží také pro monitoring početních stavů zvěře, kontrolu honiteb, vyhledávání poraněných kusů nebo orientační přehled o pohybu zvěře v krajině. Dalším celoročním využitím je propojení s obcí a se sbory dobrovolných hasičů. Vývoj technologií přitom postupuje velmi rychle a nové generace dronů přinášejí funkce, které ještě před několika lety nebyly v myslivecké praxi běžně dostupné.
Jedním z výrazných posunů poslední doby je nástup nové generace profesionálních dronů, například modelu DJI Matrice 4T a jeho voděodolnější varianty DJI Matrice 4TD. Tyto stroje navazují na předchozí platformy využívané v myslivosti, ale přinášejí především výrazné zlepšení v oblasti termovizního snímání, kvality kamer a automatizace letových operací.
Díky modernějším termovizním senzorům je možné přesněji rozlišit jednotlivé kusy zvěře i v hustší vegetaci nebo při větších výškách letu. To je důležité zejména při systematických monitorinzích honiteb nebo obor, kde je potřeba získat co nejpřesnější přehled o skutečných stavech zvěře.
Velkým trendem současnosti je také postupná automatizace vyhodnocování dat. Moderní systémy umožňují při monitorovacích letech
digitálně označovat zjištěné kusy zvěře přímo během letu. Operátor tak může během sledování termovizního obrazu jednotlivé kusy zaznamenat do mapového podkladu. Každý zaznamenaný kus se uloží jako bod do mapy a při následném vyhodnocení je možné přesně určit jeho polohu i počet. Tím se výrazně snižuje riziko dvojího započítání stejného kusu při přeletech nebo při překrývání letových tras. V praxi se tento způsob evidence ukazuje jako velmi užitečný například při monitoringu větších obor, kde může být zvěř rozptýlena na velké ploše.
Další zajímavou novinkou je funkce automatických hlídkových letů, označovaná jako
Patrol. Tato funkce umožňuje předem naplánovat trasu, po které dron pravidelně létá a kontroluje vybranou oblast. V myslivecké praxi může jít například o kontrolu frekventovaných míst v honitbě, sledování pohybu zvěře na loukách nebo pravidelný monitoring oborových linií.
Výhodou je, že dron dokáže trasu opakovaně proletět s vysokou přesností a za stejných podmínek, což umožňuje porovnávání dat v různých časových obdobích. Operátor se tak může více soustředit na samotné vyhodnocování obrazu a méně na řízení stroje.
V kombinaci s termovizní technologií se tak drony postupně stávají velmi efektivním nástrojem pro
systematický monitoring zvěře. Velkou výhodou je také rychlost – během jedné letové mise je možné zkontrolovat rozsáhlé plochy, které by jinak bylo nutné procházet několik hodin nebo dní. Přitom při správném postupu nedochází k významnému rušení zvěře, protože dron se pohybuje ve větší výšce a zvěř jej většinou nevnímá jako přímé ohrožení.
Z pohledu budoucnosti je patrné, že využití dronů v myslivosti bude dále růst. Technologie se postupně zjednodušují pro obsluhu, zvyšuje se kvalita senzorů a přibývá funkcí, které usnadňují práci operátorům v terénu. Z dronů se tak postupně stává běžný pracovní nástroj podobně, jako se kdysi staly standardem například fotopasti nebo termovizní přístroje pro noční pozorování.
Pro myslivce to znamená především možnost získat přesnější informace o stavech zvěře a o jejím pohybu v krajině. A právě kvalitní informace jsou základem správného hospodaření v honitbě. Pokud jsou moderní technologie využívány rozumně a s respektem k přírodě, mohou být velmi užitečným pomocníkem při ochraně zvěře i při výkonu myslivosti v současné krajině.
V nedávné době probíhalo po celé České republice tradiční sčítání zvěře. V rámci těchto aktivit jsme se zúčastnili nejen mapování honiteb, ale také monitoringu obory, kde jsme chtěli porovnat výsledky získané pomocí dronu s klasickou metodou pozemního sčítání.
Obora o rozloze
206 hektarů s přibližně oválným tvarem byla pro monitoring velmi vhodným územím. Převaha listnatých porostů nám výrazně usnadnila samotné mapování oblasti. Pokud by byl porost z větší části tvořen například hustou smrkovou mlazinou, byla by situace výrazně složitější. Termovizní detekce by totiž byla omezená a let by bylo nutné provádět v několika směrech a při různých úhlech naklopení kamery. Mapování takové oblasti by bylo výrazně časově náročnější a zároveň by kladlo vyšší nároky na manuální řízení dronu.
Samotný monitoring byl proveden v letové výšce přibližně
90 až 120 metrů nad terénem a celková doba mapování činila zhruba
2,5 hodiny. Během mise bylo nutné se několikrát přesunout tak, aby byl dron provozován v rámci
otevřené kategorie, tedy aby měl pilot bezpilotní prostředek stále na přímý dohled.
Použitý dron DJI Matrice 4T, respektive jeho varianta DJI Matrice 4TD, však technicky umožňuje i provoz prostřednictvím
LTE připojení, kdy je možné stroj řídit na vzdálenost několika kilometrů od místa vzletu. V takovém případě se však již dostáváme do
specifické kategorie provozu, kde je nutné mít předem schválenou operaci od Úřad pro civilní letectví. Administrativní proces spojený s tímto povolením může zabrat určitý čas na přípravu a schválení, a proto bylo v tomto případě – s ohledem na rychlé rozhodnutí monitoring provést – zvoleno jednodušší řešení v podobě provozu v otevřené kategorii s postupným přesunem pilota po obvodu obory.
Nejprve je do plánovacího softwaru dronu zakreslena hranice sledovaného území podle mapových podkladů nebo dostupných GIS dat. Následně se nad touto plochou naplánuje
automatická letová mise v paralelních liniích, která zajistí rovnoměrné pokrytí celé oblasti. Výška letu a rozestupy jednotlivých linií se volí podle charakteru terénu a požadovaného rozlišení termovizního obrazu. Díky tomuto postupu je možné systematicky a opakovatelně monitorovat stejné území i v dalších letech, což umožňuje porovnávat změny v početnosti a prostorovém rozložení zvěře. Moderní systémy zároveň ukládají letové trasy i zaznamenané body výskytu zvěře do mapového podkladu, takže výsledky monitoringu lze následně detailně analyzovat a archivovat.
Aplikace pro senoseče a nejen to
Blíží se další sezóna sečí. Každým rokem přemýšlím nad ulehčením a zefektivněním operací probíhajících v ranních hodinách. Testuji nové modely dronů, automatické funkce, učíme AI automaticky vyhledávat teplotně rozdílné body v terénu a podobně. A stále přemýšlím nad aplikací, která by usnadnila práci všech pilotů a „vyhledávačů“. Je nutné zmínit, že v minulosti díky projektu na ČZU, vznikla aplikace Senoseč pro koordinaci myslivců, zemědělců a dobrovolníků. Bohužel tato aplikace nepřežila do dnešní doby a nebyl koncipovaná pro využití s drony. Naštěstí jsem v sezóně 2025 navázal kontakt s nadšenci z Plzeňska, kteří mi v létě ukázali návrh aplikace a na podzim jsme už procházeli konkrétní funkcionality aplikace. A co si o této nové spolupráce slibuji?
Spolek Prodrona, z.s. založili Tereza Šteflová a Martin Graubner z Plzně. Vznikl na základě rozšiřující se poptávky na pomoc s dronem při záchraně srnčat od zemědělských společností a mysliveckých spolků v Plzeňském kraji. Poté se přidaly další služby, např. monitoring škod od zvěře, analýzy zdraví rostlin, vyhledávání ztraceného dobytka či mazlíčků.
„Jsme dronaři působící na Plzeňsku, na jaře hledáme srnčata před sečí a po zbytek roku se věnujeme jiným činnostem s drony. Místní myslivec nejlépe zná široký kontext stavů, výskytu i chování zvěře ve své honitbě. Ne každý má finance, čas a chuť pořizovat vlastní dron s termovizí za více než sto tisíc. Proto nás oslovují formou služby, je to jednodušší. Pořizovací cena i poruchovost bývá pro MS ten menší problém.
Jedná se zejména o čas lidí. Myslivost je životní styl a koníček, ale člověka neživí. Seče se ráno, kdy lidé odchází do práce. Ochrana mláďat před sečí dávno patří do činností, které v rámci svého poslání myslivci vykonávali a vykonávají. Je třeba to ale dělat účelně, doba se zrychlila a informací přibylo, dnes víme, že např. není efektivní srnčata vyhánět s delším časovým předstihem před sečí, vracejí se do zálehu.
Dobrovolníky, kteří chtějí pomoci, neodmítáme, propojíme je s myslivci v lokalitě, kteří pomoc skutečně potřebují. Mnohdy se stává, že dobrovolníci konají bez koordinace uživatelů honiteb, a to by se stávat nemělo.
A co nás pálí? Neefektivita. Neexistuje funkční centrální systém hlášení sečí. Přicházíme proto s aplikací Prodrona.”
Zakladatelé Prodrona jsou svou profesí vývojáři softwaru.
“Ve světě IT i dronů se pohybujeme dlouhé roky a posledních pět let fungujeme pod vlastní značkou jako nezávislý dodavatel softwaru na míru. Software a drony jsou to, čemu rozumíme, a proto jsme se rozhodli vyvinout aplikaci Prodrona, která bude spojovacím můstkem mezi myslivcem a zemědělcem.“
Jak to funguje?
„Skrze jednoduchou webovou stránku app.prodrona.cz zemědělec nahlásí seč a členům dotčených honiteb přijde SMS upozornění, či jiný typ notifikace, jaký si v nastavení svého profilu sami vyberou. Externí dronaře, jako jsme my, bude možné přizvat na akci, ale není to nutnost.
Aplikace Prodrona bude mít mnoho funkcí využitelných zvlášť pro zemědělce i myslivce. Myslivci ji využijí např. k evidenci střelených kusů, rezervacím posedu, či rozpisu kalendáře služeb. Doporučujeme všem se zaregistrovat na app.prodrona.cz a přihlásit se k odběru novinek.”
Aplikace je financována z vlastních zdrojů a primárně je zamýšlená jako bezplatná. Vývoj proto trvá delší dobu. Snaha o podporu ze státního sektoru či podpora veřejnosti bohužel nedopadla úspěšně. O to více nás motivuje ukázat jaký bude finální výsledek softwaru vytvořený vlastní silou.
Koordinace sečí takto bude od sezony jara 2026 bezplatně použitelná pro celou ČR.
Více o spolku Prodrona, jeho činnosti a týmu, se můžete dočíst na webu prodrona.cz, videa z akcí jsou k vidění na Facebooku a Instagramu @prodrona.
