ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator
vychází v 7:44 a zapadá v 16:41
vychází v 0:08 a zapadá v 10:39
 

Časopis Myslivost

Nečekané přátelství

29  Gustav Chvála
Při pastvě mladého dobytka zaměstnanci zemědělského družstva našli srnče. Staré asi tak dva dny. Dopustili se zásadní chyby, kdy se neměli malého srnčete dotýkat. Tvrdili, že bylo opuštěné několik dní, což jsem jim moc nevěřil. Malé srnče vzali zřejmě do rukou, nebo ho pohladili, a srna k němu už proto nepřišla. Měli prý strach, aby ho dobytek neušlapal. Stačilo však zamezit ohradníkem při objevení srnčete přístup dobytka. Věřím, kdyby to tak bylo, že by si srna v noci srnče odvedla.
Lidé se nesmí těchto malých srnčat dotýkat. I když to myslí dobře, vůbec si neuvědomují, co to pro tak malé zvířátko znamená. Těžko se pak dostává zpět do přírody ke svým druhům.
Myslivostí se zabývám již šedesát let, ale s tímto jsem se ještě nesetkal.
Když mi to malé srnče přinesli, byl jsem z toho skoro nešťastný. Nebudu popisovat, jakým způsobem jsme toho malého tvorečka udržovali zpočátku při životě, ani metody živení. Protože tím nechci dávat návod pro případ dalšího „vychovávání“ v zajetí u lidí.
Po asi čtrnácti dnech již srnče - srnečka – přijímalo potravu (kozí mléko) dudákem z kojenecké láhve, na čemž má velkou zásluhu moje manželka.
Ovšem i tato malá srnečka má svého velkého „zvířecího“ kamaráda. Je jím náš pes, dvouletý český fousek, který jí dělá druhou mámu. Chodí spolu neustále jako spřízněná „dvojka“, dokonce spolu i spí. Podotýkám, že pes je velice ostrý a živý. Takže mám vlastně dva „pejsky“, kteří se mnou všude chodí. Musím ale na sebe prozradit, že nevím, zda najdu tu sílu a odvahu po těchto všech zážitcích stisknout poušť na srnčí.
Věřím, že srnečku vychováme a pokusíme se ji poslat do přírody mezi své. Vím, že to bude kruté, jak pro ni, tak i pro nás. Rád přijmu rady od „profesionálů“, jak by oni sami postupovali, kdyby se dostali do stejné situace jako já i má rodina.
Na závěr
 Před zveřejněním tohoto článku jsme ještě hovořili s paní Chválovou, abychom zjistili, jak se právě teď srnečka má. Stále je v rodině. Dostala jméno Zuzanka a zatím jednou utekla - ovšem jen na sousedovu zahradu, na kterou byla zvědavá. „Čekáme, jestli na jaře odejde, když otevřeme bránu. Zkusíme to asi v květnu,“ řekla nám paní Chválová, která se na tento okamžik také vůbec netěší.

Fotogalerie

Zpracování dat...