ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator
vychází v 7:44 a zapadá v 16:41
vychází v 0:08 a zapadá v 10:39
 

Časopis Myslivost

Hana a Megan

24  Ladislav ŠINDELKA
Ne každý lovecký pes má to štěstí, že má svůj domov a svého pána, který se o něj dobře stará, věnuje mu spoustu času a lásky. Bohužel se dost často stává, že se i velmi kvalitní pes dostane do svízelné situace a následně, v tom lepším případě skončí v útulku. I když je v těchto zařízeních zpravidla o psy dobře postaráno, přece jen to není pro žádného psa to nejlepší. Naštěstí jsou lidé, kterým není osud těchto opuštěných psů lhostejný a snaží se jim dát nový domov a vynahradit tak strádání, kterým si tito psi mnohdy musí projít.
    Jedním z takových lidí je moje přítelkyně Hana, která je milovnicí přírody, zvířat a její největší láskou a zálibou jsou psi. Mnohdy jsem až překvapený, kolik toho o psech ví a když spolu jdeme, zná snad všechny rasy a je hned s každým psem kamarád. A určitě to poznají i ti psi, protože to kamarádství je vzájemné. Má ráda snad všechny rasy, ale přesto mám někdy pocit, že ji nejvíc přitahují plemena spíš dominantnější povahy. Vždyť jejím prvním psem byl Americký staford a Megan, o které Vám chci vyprávět, je fenka loveckého psa pointera.
     Na svého prvního psa Atilu vzpomíná Hana často a i když já jsem ho nepoznal, podle jejího vyprávění to musel být velmi bystrý a inteligentní pes , se kterým společně zažívali mnohá dobrodružství. Bohužel o tohoto svého nejlepšího přítele přišla, když se v nestřeženém okamžiku dostal pod tělo jiného psa. Atila byl statný pes, ale měl už svůj věk a v souboji se poranil natolik, že Hana musela vyhledat veterináře, který jej po prohlédnutí a zjištění jeho zdravotního stavu, musel nakonec utratit. Tuhle ztrátu těžce nesla, ale taková je příroda a takové jsou její zákony. A já jsem přesvědčen, že Atila zůstane navždy v jejím srdci a vzpomínkách.
     Po nějakém čase, při návštěvě veterinární ordinace si Hana všimla letáčku s nabídkou psího útulku v Boskovicích k opatrování opuštěné fenky. Po poradě doma se rozhodla, že se fenky ujme a za spolupráce strážníků městské policie, kteří obstarali všechny potřebné formality si ji přivedla domů. Megan, jak jí Hana pojmenovala, je asi tříletá fenka pointera a do útulku se dostala po úmrtí svého pána.
     Hned od prvních dnů bylo na Megan vidět, že vzetí z útulku a změna prostředí jí prospívala. Našla nový domov, kde se o ní dobře starala Hana i její maminka, která si Megan hned od první chvíle také zamilovala. Megan sice byla zpočátku trochu nedůvěřivá, ale to je asi pochopitelné po všech útrapech, kterými si musela projít. Hana, teď už jako její nová paní a kamarádka se o ní starala s velkým citem a věnovala jí spoustu času, pozornosti a lásky. To bylo brzy ze strany Megan opětováno a tak vzniklo nové a velice silné přátelství. Začaly spolu chodit na procházky, zvykaly si na sebe a brzy obě pochopily, že jim je spolu opravdu dobře a každou chvíli, kterou trávily společně si skvěle užívaly. Když jsme se domluvili a šli na procházku společně, bylo zajímavé pozorovat, jak si rozumějí a jak se Megan každým dnem zlepšuje kondice. Megan potřebuje spoustu pohybu a prostoru pro uspokojení svých povahových potřeb, tak chodíme na dlouhé procházky do přírody a vždy je vidět, jak je šťastná. Víc než zajímavé je pozorovat ji při pohybu v přírodě. Má zjevně velmi dobře vyvinutý čich a často zaujímá postoj, ve kterém pokrčeným předním během hlásí přítomnost nějakého zvířete. Musím přiznat, že nejsme žádnými velkými odborníky na chování loveckých psů, ale myslíme si, že prošla minimálně základním výcvikem. Nejsme ani myslivci a bereme ji spíš jako kamarádku, ale snažíme se, aby si vžila alespoň základní povely. I když někdy chvíli trvá, než poslechne, většinou si tyto povely dobře a rychle osvojuje. A je velmi zajímavé, když zavětří a vydá se po stopě nějaké zvěře, stačí dvakrát krátce písknout a aniž bychom to nějak trénovali, okamžitě reaguje, vrací se k nám a bez jakéhokoliv povelu si sedá před Hanu. Vždy ji pochválíme, odměníme jejím oblíbeným piškotem a máme pocit, že i ona je spokojená se svým výkonem.
     Možná je tento příběh jeden z mnoha podobných, ale myslím, že stojí za zmínku, protože díky lásce a obětavosti našla Megan nový domov a je jejím velkým štěstím, že se jí ujala právě Hana. Já oběma přeji aby spolu prožívaly spoustu hezkých chvil a zároveň jim děkuji za krásné zážitky při našich společných výletech.
 
Text a foto: Ladislav ŠINDELKA
Zpracování dat...