ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Jak dále s rysem ostrovidem? Opravdu se nedohodneme?

Ing. Josef JIRÁT, CSc.
Jak dále s rysem ostrovidem? Opravdu se nedohodneme?
Několikaletá snaha začít řešit komplikující se vztahy rys - člověk vyústila v minulém roce ve zpracování Záchranného programu silně ohroženého druhu živočicha rysa ostrovida v České republice (dále ZPR). Ten byl následně schválen ve vedení Ministerstva životního prostředí (MŽP) a nabyl platnosti zveřejněním ve Věstníku MŽP, částka 2 dne 15. 4. 1998. Zároveň stejným postupem nabyl platnosti i Metodický pokyn MŽP k provedení ZPR, který konkretizuje evidenci stavu a škod způsobených rysem a postup při řešení výjimek z ochranných podmínek ochrany rysa ostrovida (§ 56 zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).
Celá problematika byla podrobně rozebírána ve třetím čísle loňského ročníku tohoto časopisu v několika článcích pod výstižným společným názvem "Opět kauza rys aneb dohodneme se"?

MŽP v předstihu, již v březnu minulého roku, v souladu se zásadami ZPR jmenovalo členy nově vytvořeného Poradního sboru pro záchranu rysa ostrovida v ČR. Toto třináctičlenné grémium, složené ze zástupců MŽP, Ministerstva zemědělství, největších vlastníků nejvíce dotčených honiteb, tj. Lesů ČR, s.p. a VLS, s.p., Českomoravské myslivecké jednoty, vědecké fronty a státní správy ochrany přírody všech "A" zón s nejpřísnější ochranou, se poprvé sešlo na dvoudenním jednání ve dnech 7. a 8. června na Šumavě. Rozšířené zasedání se uskutečnilo záměrně "v centru" dění, v nejexponovanější oblasti i za účasti zástupců státní správy myslivosti a ochrany přírody Okresních úřadů Český Krumlov, Klatovy, České Budějovice (nedostavili se zástupci z Prachatic). Českomoravskou mysliveckou jednotu zastupovali za omluveného našeho předního odborníka Dr. Babičku pánové Ing. Henzelín, V. Svoboda a Ing. F. Šalát.

Jednání proběhlo první den odpoledne a večer s nočním promítáním aktuálních videopořadů. Druhý den se uskutečnila úspěšná ukázka radiotelemetrického sledování vysílačkou vybavené rysí kočky v jejím teritoriu.

Hlavním cílem jednání bylo objektivně zhodnotit celkovou situaci rysa u nás po roční realizaci ZPR a ze získaných poznatků formulovat případná další nebo korigovat stávající opatření pro zbylé dva roky platnosti tohoto programu.

Vzhledem k tomu, že se jednalo o první a do jisté míry "seznamovací" jednání této skupiny, byl jeho průběh značně zdlouhavý. Každý se mohl neomezeně vyjádřit k celé široké problematice. Zvláště zástupci ČMMJ neinformovaní o minulých jednáních často otevírali již dříve vyjasněné problémy.

Z hodnocení realizace ZPR provedeného zástupcem MŽP a navazující rozsáhlé diskuse vyplynuly následující významnější skutečnosti.

Největší pozornost byla správně věnována osvětové práci a snaze zlepšit pohled na rysa v naší přírodě jak u laické veřejnosti, tak především mezi myslivci a chovateli volně ustájených hospodářských zvířat. MŽP zajistilo vypracování a vytištění publikace "Červený, Koubek, Bufka: Velké šelmy v naší přírodě" (rozšíření, pobytové znaky, identifikace predátora, ochrana hospodářských zvířat) o 1000 kusech a tyto rozeslalo všem zainteresovaným, zejména okresním úřadům, občanským sdružením, orgánům státní správy myslivosti a ochrany přírody, chovatelům hospodářských zvířat v exponovaných oblastech a myslivcům (ČMMJ 100 kusů). Pro pozitivní ohlas a velký zájem bylo v těchto dnech zajištěno druhé doplněné vydání o 800 kusech. Publikace bude opět bezplatně rozeslána všem zájemcům.

Z prostředků MŽP byl vloni také natočen třicetiminutový videopořad o ZPR, který je letos, opět bezplatně, ve 130 kusech pod názvem "Rys v mlze?" zasílán zájemcům, kteří ho mohou využít v osvětové práci.

Byla publikována řada článků a informací o rysech ve veřejných sdělovacích prostředcích, včetně krátkých pořadů v rozhlase a televizi.

Nemalá pozornost byla věnována vědecké a výzkumné činnosti. Důraz byl kladen především na řešení aktuálních problémů a možnost rychlého využití získaných poznatků v praxi. Pracovníci Ústavu biologie obratlovců AV ČR Brno společně se Správou NP a CHKO Šumava pokračují v několikaletém telemetrickém sledování rysů na Šumavě. Postupně bylo již odchyceno deset rysů a z toho sedm vybaveno vysílačkami. V současné době jsou neustále sledovány dvě rysí kočky. Souběžně jsou shromažďovány další údaje z biologie druhu. Zvláštní pozornost je věnována potravě. Je pozoruhodné, že například poměr evidovaných stržených kusů srnčí a jelení zvěře se v horské části Šumavy v zimě 1998/1999 téměř vyrovnal.

Letos na jaře MŽP zadalo zpracování návrhu realizačního programu ZPR pro třetí oblast zóny "A" - nejpřísnější ochrany, Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a Lužické hory. Je to oblast, kde je od příštího roku vyhlášen náš čtvrtý národní park a kde jsou určitá specifika vyplývající z existence jediné české populace kamzíka horského.

Jaké jsou tedy současné početní stavy rysů u nás?

Systematická sledování signalizují určitý velmi mírný pokles stavů až stagnaci zhruba okolo 100 až 150 samostatných jedinců v celé ČR. Sčítané stavy uváděné v Ročním výkazu o honitbě, stavu a lovu zvěře Mysl(MZe) 1 - 01 jsou výrazně nadhodnocené a prakticky nepoužitelné (1992 - 69 ks, 1993 - 105, 1994 - 140, 1995 - 214, 1996 - 252, 1997 - 232, 1998 - 236, 1999 - 250 ks). V horské části Šumavy je dle Dr. Bufky populace rysa stabilizována (1993 - 36 ks, 1994 - 27, 1995 - 21, 1996 - 12, 1997 - 21, 1998 - . , 1999 - 18 ks). Zhruba ze dvou tisíců údajů o výskytu rysa vyplývá, že v místech trvalého výskytu dochází k určitému "nařeďování" populace, tedy k poklesu jedinců na jednotku plochy, ke zvětšení jejich teritoria. Zároveň dochází k postupnému osídlování dalšího území, snad nejmarkantněji ze Šumavy směrem na západ do Českého lesa, Slavkovského lesa, atd.

Z hrubého hodnocení aktivit a vývoje stavu za minulé roční období by se zdálo, že bychom mohli být relativně spokojeni. Bohužel, situace není ani zdaleka tak příznivá.

Schválení a vyhlášení ZPR a umožnění legálního, alespoň částečného řešení nejkonfliktnějších situací odlovem (vlastně odstřelem, neboť odchyt pro absolutní nezájem o odchycené jedince je nyní prakticky vyloučen) rysa v zóně "B" - přísné ochrany, případně v zóně "C" - bez rysí populace, bylo a je prvním významným vstřícným krokem ochránců přírody především vůči myslivcům i chovatelům volně ustájených hospodářských zvířat. K usnadnění a usměrnění celého tohoto procesu vydalo MŽP jasný metodický pokyn jak postupovat při řešení výjimky ze základních podmínek ochrany rysa. Na rozdíl od minulých let, kdy nebyla žádná celorepubliková koncepce péče o rysa a kdy, mimo jiné, z tohoto důvodu MŽP zamítalo desítky žádostí o povolení odlovu rysa (v jednom roce došlo z jednoho okresu téměř padesát prakticky stejných žádostí!), nebyla v roce 1998 na MŽP podána jediná žádost. Je to snad již první pozitivní výsledek osvětové práce? Velký omyl. To ozbrojenci a především "také myslivci" začali řešit záchranu rysa u nás po svém. Stačí navštívit několik pošumavských hospůdek a pouze naslouchat. Tak se například dozvíme, že novým kritériem vyspělosti myslivce je jeho lovecká pohotovost při setkání s rysem (na štěstí tak řídkém), že ten moula ho pouze pozoroval a nechal ho potom odejít! Snad vůbec poprvé se na takovém fóru, jakým bylo zasedání poradního sboru, mluvilo zcela otevřeně o nelegálním lovu rysa, o újednictví a pytláctví. Vědečtí pracovníci měli možnost odborně posoudit a přeměřit v posledních letech 64 lebek rysů. V období od roku 1988 prokazatelně uhynulo 10 rysů, 12 rysů bylo usmrceno legálním způsobem a 42 bylo tedy nelegálně zlikvidováno v oblasti jižních Čech. Logicky je možno položit otázku kolik rysů neprošlo tímto hodnocením? Podle předpokládané doby likvidace rysů je přitom nelegální postup na vzestupu. Stejní pracovníci měli možnost v letech 1996 - 1998 provést rozbory obsahu žaludku z deseti ulovených rysů! Vše probíhá bez důkazů a znalosti konkrétních "hrdinů". Lebky, kožky či žaludky jsou předkládány k posouzení složitými cestami, zprostředkovaně nebo po uplynutí promlčecí lhůty.

V této souvislosti nelze než s trpkostí nevzpomenout na dopis adresovaný organizačním výborem celostátního jednání "Celoplošné rozšiřování některých druhů živočichů" (jednáno pouze o populaci rysa), zastoupeným OMS ČMMJ Žďár n. S., ministru životního prostředí v únoru minulého roku, ve kterém se mimo jiné uvádí, že "účastníci jednání s plným důrazem a odpovědností odmítají naprosto nepodložená veřejná tvrzení zástupců MŽP o likvidaci rysa odstřelem (na úrovni 100 kusů ročně), který je dle jejich subjektivního názoru realizován mysliveckou veřejností (a požadují veřejné dementování těchto nepodložených obvinění)" - odpověď na dotaz kdo konkrétně za ministerstvo mluvil o 100 újednicky zlikvidovaných rysech ročně však organizátoři ještě dluží.

Kde hledat příčiny tohoto neblahého vývoje? Jak je možné, že jsme se dostali tak rychle od náhodné, ojedinělé a tajné likvidace zvláště chráněného živočicha, včetně likvidace všech důkazů, jedincem, k jeho likvidaci za účasti více osob, k "hrdému a chlubivému" předvádění lebek či již dokonce žaludků z čerstvě ulovených rysů? Současnou situaci na jednání výstižně charakterizoval jeden ze zúčastněných mysliveckých profesionálů slovy "nikdy jsem jako myslivec neměl rysy moc v lásce, vždy jsem byl pro jejich přiměřenou redukci, za současného stavu mám ale obavy o jejich existenci v našem regionu".

Je bohužel přirozené, že se vždy najde jedinec, který je ochoten porušit zákon a mysliveckou či lidskou etiku. Zde se však již nejedná pouze o "výstřelky" jednotlivce, ale spíše o skupinovou organizovanou honbu na úhlavního nepřítele ohrožujícího jejich osobní zájmy.

Mohli bychom asi celou situaci odbýt všeobecným konstatováním o poklesu morálky ve společnosti, o zneužívání výhod a předností demokracie jednotlivci a určitými skupinami lidí apod. To však není návod k řešení. Zamysleme se raději, každá dotčená strana, zejména ochránci přírody, myslivci, chovatelé hospodářských zvířat, nad svými postoji a hledejme společná i vlastní východiska.

Ochránci přírody při hodnocení myslivecké činnosti nemohou tak často zevšeobecňovat negativní jevy či výstřelky neukázněných jednotlivců. Příliš radikální až fundamentalistické, většinou individuální názory jen celé věci škodí. Nelze tak např. souhlasit s obsahem článku "Ochránci chtějí vrátit rysa do Jizerských hor, myslivci jsou proti" zveřejněném v Zemědělských novinách v červnu minulého roku. Bylo tam konstatováno, že občanské sdružení Staří ochránci Jizerských hor navrhují, aby do Jizerských hor byl vysazen rys ostrovid a zcela v rozporu se skutečností i tvrzeno, že tento projekt podporuje MŽP i Správa Krkonošského národního parku. Podobně státní správou ochrany přírody jednostranné a časově neomezené vyloučení lovu srnčí zvěře v Národním parku Šumava nepatří mezi ta nejšťastnější řešení.

Domníváme se, že nejvýrazněji poslední vývoj ovlivňují orgány státní správy myslivosti a samotní myslivci.

V současné době nemáme informace o významnějších aktivitách ústředního orgánu státní správy myslivosti MZe ve prospěch rysa. Předběžné (později při oficiálním jednání zásadně změněné) stanovisko tohoto orgánu k problematice, zveřejněné v čísle 1/1998 Myslivosti, bylo předčasné a situaci pouze zkomplikovalo. Přístupy a postoje mysliveckých referentů na referátech životního prostředí okresních úřadů jsou spíše pasivní, ve výjimečných případech až negativní. Zkvalitnění dozorové i výchovné činnosti ve prospěch rysa by bylo významných přínosem.

Vzhledem k tomu, že většina myslivců je členy ČMMJ, je přístup této organizace, respektive jejích orgánů k záchraně rysa, jedním z rozhodujících. Jejich dosavadní značně rozporuplný postup je však pro MŽP velkým zklamáním. Přitom nelze říci, že by zvláště myslivecká rada ČMMJ nevěnovala rysovi dostatečnou pozornost. Celá tato náročná činnost však nepřináší potřebný efekt. Jakoby šlo spíše o líbivá hesla a proklamace než věcná řešení. Není účelné se zde vracet k hodnocení všech vzájemných jednání a korespondence, i když by to pro nezasvěcené bylo možné zajímavé čtení.Omezme se proto na předmět tohoto článku.

Myslivecká rada (komise) ČMMJ operativně reagovala na zasedání poradního sboru a hned příští týden projednala jeho průběh a závěry a písemně se obrátila na MŽP a MZe s doporučením zorganizovat společné jednání. Tuto iniciativu nutno jen uvítat. Má to však jeden háček. ČMMJ nemění všechny své názory obsažené v materiálu zpracovaném pracovní skupinou ke konci roku 1997 a zásadní pro ní zůstává pět bodů zveřejněných i v Myslivosti č. 3/1998. Vraťme se krátce k obsahu těchto bodů a ke stanovisku MŽP předanému již v lednu minulého roku ČMMJ.

Bod l


Bude stanovena únosná početnost rysů. V souladu s názory vědecké fronty MŽP odmítá toto zcela imaginární, prakticky nezjistitelné a nezajistitelné číslo stanovit. Skutečné objektivní počty rysů v jednotlivých zónách zhruba vyplynou po stabilizaci jednotlivých populací.

Bod 2


Budou vymezena území s regulací, kde rys bude lovnou zvěří.

Záchranný program v zónách B a C počítá s nejnutnější regulací stavu rysů v maximálním počtu 3 - 8 jedinců za rok. Není jasné kde a kdy chce ČMMJ právně zakotvit dobu lovu rysa listopad - únor.

Bod 3


Dojde k vyřešení náhrad škod, včetně náhrad škod na zvěři.

MŽP vyjádřilo své stanovisko v Myslivosti č. 7/1998. Návrh zákona o poskytování náhrad škod způsobených některými zvláště chráněnými živočichy je v paragrafovém znění ve vnitřním připomínkovém řízení MŽP. O náhradách škod způsobených zvěří na zvěři pouze státem nelze vůbec uvažovat. Co zkušenosti ze zahraničí se speciálními nadacemi či fondy při ústředích mysliveckých organizacích apod.?

Bod 4


V honitbách, kde dojde ke snížení stavu zvěře a poklesne produkce honiteb, bude sníženo nájemné z honiteb.

MŽP se zásadou souhlasí, ale nemůže tržní vztahy vlastník - uživatel honitby nijak ovlivnit. Není nám však známo, že by některý uživatel honitby, třeba za právní pomoci ČMMJ, doložil pokles skutečných stavů zvěře pod jarní kmenové normované stavy existencí rysa v honitbě a oficiálně požádal o snížení nájemného. Požadavek ČMMJ snížit nájemné v honitbách s výskytem rysa na 1 Kč/ha je pouhou nereálnou proklamací.

Bod 5


Nebude prováděna další reintrodukce rysa. Zřejmě se jedná o stále se opakující omyl. MŽP i ZPR vylučují od počátku minimálně po dobu tří let jakoukoliv reintrodukci rysa.

MŽP samozřejmě společné jednání o řešení dalšího osudu rysa u nás zorganizuje. Jeho úspěšnost je však závislá na vstřícnosti, iniciativě a nových podnětech všech zainteresovaných. Mentorování dříve vyvrácených podnětů je bezpředmětné a nevede k racionálnímu cíli.

Co říci na závěr? Platí i nadále, že Záchranný program rysa ostrovida v ČR je prvním vykročením k řešení během mnoha let nahromaděných problémů. Je prvním, zásadním vstřícným krokem ochránců přírody k jejich řešení. Zdá se však, že druhý hlavní partner - myslivci za první rok platnosti ZRP udělali spíše krok zpět. To není dobré jak pro rysa ostrovida, tak pro naši myslivost. Nepochopení probíhajících přírodních a společenských změn u nás a v celé Evropě, populizmus a někdy i rádoby líbivá politika některých mysliveckých funkcionářů, a to vše ještě násobené dlouhodobými a rozsáhlými civilizačními tlaky na naši přírodu, nevytváří příliš dobré předpoklady pro zdárnou budoucnost naší myslivosti. Té myslivosti, která byla desítky let i kulturní chloubou naší země i našich lidí.
Zpracování dat...