Časopis Myslivost

Je bezesporu neoddiskutovatelnou zásadou, že chceme-li dobře myslivecky hospodařit v honitbě se srnčí zvěří, musíme se snažit o maximální zajištění podmínek, které tato perspektivní zvěř k životu v honitbách potřebuje.

Prakticky jsme ověřili, že důsledným přikrmováním lze výrazně zlepšit kvalitu srnčí zvěře a umožnit jí rozvinout genetické dispozice.

V roce 1992 začal OMS ČMMJ ve Žďáře nad Sázavou vyrábět specielní granulovanou směs pro lesní spárkatou zvěř podle vlastní veterinárně konzultované receptury pro potřeby honiteb žďárského okresu.

V roce 1993 ze 120 honiteb odebralo tuto směs pro přikrmování zvěře 64 honiteb. V roce 1998 již 99 honiteb, z toho 78 z okresu Žďár nad Sázavou a 21 z jiných okresů.

V roce 1993 bylo do honiteb odebráno 104 tun směsi, v roce 1998 již 220 tun směsi. Tato směs je přijímána srnčí zvěří velmi dobře a o jejím vlivu na stoupající kvalitu parožení a kondici zvěře není pochyb. Příkladem uvádím, že za posledních 6 let bylo v honitbách žďárského okresu uloveno 99 ks srnců o bodové hodnotě nad 90 bodů CIC, tj. průměrně ročně 16,5 kusů (v roce 1998 to bylo 24 ks).

Dále od roku 1963 do roku 1998 máme z chovatelských přehlídek

evidováno v okrese Žďár nad Sázavou celkem 33 ks význačných (medailových) trofejí srnců. Z toho od roku 1963 do roku 1992, tedy za 30 let,pouze 10 ks. Za posledních 7 let(roky 1992 - 1998) jich bylo uloveno 23 ks.

Tato čísla jednoznačně dokládají výrazné zlepšení trofejových

hodnot srnců.

Při porovnání průměrné váhy srnčí zvěře v roce 1993 s rokem 1998 bylo zjištěno, že ze 121 sledovaných honiteb v okrese Žďár nad Sázavou došlo u 61 honiteb (51 %) ke zvýšení průměrné hmotnosti ulovených kusů o cca 1 až 4 kg. U 37 honiteb (30 %) průměrné váhy stagnují. U 13 honiteb (11%) došlo ke snížení průměrné váhy o 0,5 až 3 kg na kusu. U 10 honiteb (8 %) nebylo možno pro neúplnost údajů porovnání provést. Podotýkám, že jsme sledovali váhy ulovené průběrné zvěře a to dospělé a srnčat zvlášť. Nejvýraznějšího nárůstu bylo dosaženo u srnčat až 4 kg.

Pro úplnost údajů je nutno uvést, že z honiteb, kde váha zvěře stagnuje, odebírá granulovanou směs pouze 8 honiteb a to pouze v symbolickém množství (2 až 5 q na honitbu). Z honiteb, kde došlo k poklesu hmotnosti neodebírá uvedenou krmnou směs ani jedna honitba.

Jsme si vědomi, že daleko výraznějších výsledků z chovu srnčí zvěře by bylo v našem okrese dosaženo kdyby i zbývající uživatelé honiteb pochopili, že kvalitní přikrmování srnčí zvěře se jednoznačně vyplatí.

Na Žďársku je v současné době několik desítek honiteb s velmi kvalitní srnčí zvěří. Je řada dalších honiteb, které se je snaží dohnat a bohužel je i řada honiteb, kde je péče o zvěř minimální a převážná pozornost je věnována lovu.

Mezi honitby, které dosáhly výrazného zlepšení v kvalitě srnčí je honitba Světnov obhospodařovaná MS Žďárské vrchy, kde již 20 let vykonávám funkci mysliveckého hospodáře. Tato honitba ve sledovaném období dosáhla nejen nejvyššího počtu ulovených významných trofejí, ale i nejvyššího nárůstu hmotnosti ulovených kusů - plus 4 kg.

V loňském roce byla průměrná hmotnost ulovené průběrné srnčí zvěře v honitbě MS následůjící: srnci 16,8 kg (24 ks a z toho 12 ks ročků), srny 15,2 kg a srnčata 8,9 kg.

Jak bylo celkové zlepšení dosaženo ?

Jednoznačně jsme si ověřili, že největší vliv na kvalitu srnčí

zvěře má podzimní přikrmování, které musí plně nahradit nedostatek žíru, jež se po sklizených polích výrazně projevuje a zajistit dobrou kondici zvěře na zimní období. S přikrmováním začínáme nejpozději ve 2.polovině září a to výhradně připravenými

granulemi. Srnčí si na přikrmování velmi rychle zvyká, pokud je předkládáno kvalitní krmivo a pokud jsou vhodně umístěná přikrmovací zařízení, tj. v místech podzimního soustřeďování zvěře. Intenzita spotřeby krmiva výrazně stoupá ve 2.polovině října a v průběhu listopadu. Od prosince postupně klesá až do února. Je samozřejmé, že intenzitu spotřeby krmiva ovlivňují i v tomto období extrémní výkyvy počasí odchylující se od normálu. Při výrazném zhoršení počasí (extrémní mrazy, či vyšší vrstva sněhu) se prudce zvedne intenzita odběru krmiv i v této době.

Pro přikrmování na podzim i v zimě používáme jednotné krmivo,

granule s příměsí pšeničných otrub a lněných hlavin, doplněnou Celaskonem. V případě nedostatku směsi v předjaří, dokončujeme krmnou sezonu kvalitním ovsem. Podotýkám, že MS má pronajato 6 ha polí, kde pěstujeme obiloviny a pícniny. Roční sklizeň obilovin cca 10-12 tun z větší části raději prodáme a nakoupíme granule - a to 8 tun ročně.

I my máme tu zkušenost, že pokud je předkládáno kvalitní jadrné krmivo (granule), srnčí nebere objemové krmivo a nebo jenom málo i v případě předloženého kvalitního objemu - jetele. Podíl vlákniny z vojtěškových či kukuřičných úsušků, které jsou obsaženy v granulích, zřejmě srnčí plně dostačuje.

Stávající praxí v podzimním přikrmování kvalitním jadrným krmivem, tj. zpravidla 2-krát týdně plnění korýtek pověřenou obsluhou krmelce lze dosáhnout zlepšení kvality zvěře již během dvou let a tou výrazně silných jedinců, kteří si dokáží vybojovat svoje místo u koryta. Ovšem za předpokladu, že je přikrmováno pravidelně a čím častěji, tím lépe. Dalším předpokladem je ostatečný počet korýtek (jedno na maximálně 4 až 5 ks srnčí).

Daleko výraznějších úspěchů v celkové populaci srnčí lze dosáhnout použitím automatických krmítek, kde je trvalá zásoba jádra a zvěř bere tolik, kolik potřebuje v průběhu celého dne.

V naší honitbě máme v činnosti 10 ks samokrmítek a v letošním roce míníme jejich počet zdvojnásobit. Používáme samokrmítka se skladovací kapacitou 200 - 400 kg granulí za sezonu doplňované asi dvakrát. Krmítka, dokud zvěř bere, nesmí být nikdy prázdná.

Srnčí u samokrmítek projevuje značnou vzájemnou snášenlivost, silnější nevyhánějí slabší a co hlavně, k potravě má přístup veškerá zvěř včetně srnčat.

Celkem přikrmujeme asi 120 ks srnčí zvěře v 28 krmelcích se zásobníky po dobu cca 180 dnů. Honitba má výměru 2.958 ha a leží v nadmořské výšce 600-750 m.

Dlužno uvést, že uplatňované plánovací krmné dávky, stanovující pro srnčí 0,2 kg jádra na kus a den jsou holým nesmyslem. V naší honitbě skutečně spotřebujeme trojnásobně více, tzn. 0,6 - 0,75 kg na kus a den. Pro podzimní a zimní přikrmování plánuji 130 kg jádra na každý přikrmovaný kus. A mohu ubezpečit, že je srnčí spotřebuje a neplýtvá.

Význam včasného a kvalitního přikrmování srnčí zvěře nesměřuje pouze ke zlepšení kondice a parožení zvěře, ale i ke zvýšení přírůstku. Zvěř je daleko lépe připravena na zimní období, srny jsou schopny klást a odchovat větší počet srnčat. V roce 1997 jsem v honitbě sledoval zhruba 40 ks srn, z nichž pouze 4 srny vodily po jednom srnčeti, ale pět srn vodilo po třech srnčatech a zbývající po dvou. Z uvedených pěti srn vodících po třech srnčatech pouze dvě srny měly srnčata slabší. Zvýšený přírůstek umožňuje zvýšit dvojnásobně odlov a tím i ekonomiku honitby.

Myslivost je činnost, která se po staletí vyvíjí a musí se přizpůsobovat dané době. Zároveň se musí měnit myšlení a konání člověka myslivce. Nemůžeme setrvávat v myšlení a praktikách našich otců a dědů, neboť v dnešní době bychom měli vědět o zvěři daleko více než věděli oni. Všechno v přírodě patří člověku, zvěři jsme nenechali ani jeden metr čtvereční pozemku. Podzim již dávno není dobou hojnosti pro většinu zvěře, i když příroda tomu tak chtěla. Myslivec - co by odborník - musí prokázat, že zvěři rozumí a dokáže odhadnout a zajistit jí co potřebuje. Bez podzimního krmení stagnuje vývoj srnčat, dospělá zvěř nedohoní ztráty ze říje a přichází do zimy ve špatné kondici. Srnci shazují ve špatném výživném stavu a nemají žádné rezervy do příštího parožení. A to bychom jako myslivci - odborníci na hospodaření se zvěří neměli nikdy dopustit.

Paletované krmivo (granule) považuji za krmivo budoucnosti. Při dobré receptuře může obsahovat vše co srnčí potřebuje. Výživné látky, vlákninu, minerály i vitamíny. Zaručuje kvalitu, nezávadnost, dobrou skladovatelnost a maximální využití. Plně nahradí jadrné i pracné a mnohdy bezcenné objemové krmivo.

Souhlasím s názorem Asociace profesionálních myslivců, že pokud naše společnost chce zachovat zvěř pro budoucí pokolení, měla by dotační politikou přispět na chov zvěře. A právě příspěvek na kvalitní krmivo je jednou z možností.

Automatická krmítka rovněž pokládám za perspektivní. Jejich výhodou je, že mohou zabezpečit trvalý přístup ke krmivu, jsou mobilní, lze je účelně přemísťovat. Vyloučí nezodpovědnost myslivců při nepravidelném přikrmování, zvěř není rušena a je-li vhodně umístěno, plně zajišťuje fyziologickou potřebu zvěře.

Svým příspěvkem jsem neměl v úmyslu deklarovat kvalitu srnčí zvěře na Žďársku, ale cestu k jejímu zlepšení zásluhou myslivců. Vím, že v řadě vysoce úživných honiteb v ČR je zvěř srnčí stejně kvalitní i kvalitnější, ale také vím, že v řadě dobrých honiteb je srnčí zvěř špatné kvality a doslova živoří. To však není dobrou vizitkou myslivců a neslouží to k prestiži naší myslivosti. Vyšší náklady spojené s intenzivním, zejména podzimním přikrmováním se nám bohatě vrátí ve zvýšené produkci, přírůstku, kvalitě trofejí a minimálním úhynu ze strádání. Skuteční myslivci by měli umět počítat.