Firma Sellier a Bellot slouží již 175 let našim lovcům
Ing. Jindřich HÝKEL, Ing. Václav MALIMÁNEK
Ruční palné zbraně vyráběné a používané koncem 18. století byly převážně vybaveny křesadlovým zámkem. Rozvoj chemie v tomto období však již vytvářel předpoklady pro konstrukci nového zámkového systému.
V 80. letech 18. století připravil francouzský chemik Bertholet chlorečnan draselný, silné okysličovadlo, které bylo možné ve směsi s pevnými hořlavinami mechanickým podnětem snadno přivést k zážehu. V roce 1799 anglický chemik Howard objevil třaskavou rtuť, třaskavinu, vybuchující slabým nárazem nebo třením.
Objevením těchto nových látek umožnilo koncem 18. a začátkem 19. století rekonstrukci křesadlového zámku v zámek perkusní. U prvních perkusních zbraní bylo odstraněno víčko pánvičky s ocílkou a kohout se svorkou pro křesací kámen byl nahrazen kohoutem s údernou ploškou. Na pánvičku zbraně se místo moučkového černého prachu umístila třaskavá slož (směs třaskavé rtuti, chlorečnanu draselného a vhodné hořlaviny), která se dopadem kohoutku přivedla k zážehu s následným zážehem prachové náplně v nábojové komoře.
V roce 1807 byl Alexandru Forsythovi udělen britský patent na perkusní zámek, který obsahoval zásobník na třaskavou slož pro přibližně 25 výstřelů a tím byl tento systém podstatně zdokonalen.
Od perkusního zámku to již byl jen poměrně malý technický krok k vynálezu perkusní zápalky a zámku s pistonem. Tento systém se u palných zbraní objevil mezi léty 1810 - 1820 a v souvislosti s jeho vynálezem se v literatuře uvádí řada jmen, mimo jiné i Bellotovo. První zbraně s tímto způsobem zápalu se objevily ve Francii a v Anglii.
Perkusní zápalky vyráběli zpočátku samotní puškaři a dodávali je společně se zbraněmi nové konstrukce. Na počátku 20. let minulého století však již na výrobu zápalek začínají vznikat samostatné dílny, řízené zkušenými chemiky. Jsou to například firmy Tardy a Blancher, Houiller a Branchard ve Francii, v Anglii Westley Richard a v Prusku Dreyse a Collenbusch.
Přibližně ve stejné době působila v Lipsku obchodní společnost Sellier und Co., zabývající se mimo jiné i obchodem se zbraněmi. Hlavní akcionář společnosti, Louis Sellier, po seznámení s novou konstrukcí perkusního zámku pochopil, jaká se mu naskýtá vynikající podnikatelská příležitost. Na rozsáhlém trhu celé tehdejší rakouské monarchie do té doby neexistoval podnik na výrobu perkusních zápalek. Rozhodl se tuto mezeru zaplnit založením vlastní továrny v Praze.
Na základě žádosti získal od rakouského císaře Františka privilegium na výrobu perkusních zápalek dne 5. 8. 1825. Toto datum bylo rozhodující pro založení společnosti Sellier a Bellot a k tomuto datu se vztahuje letošní výročí 175 let od založení firmy.
Louis Sellier si záhy uvědomil, že pro výrobu perkusních zápalek nestačí jen odpovídající kapitál, ale je k tomu nutné určité technické zařízení a hlavně odborné vědomosti a zkušenosti. Pozval proto do Prahy svého krajana, Francouze Jeana Maria Nicolause Bellota, který se již v Paříži výrobou perkusních zápalek zabýval. Sellier a Bellot uzavřeli 17. 2. 1826 smlouvu o spolupráci a 15. 11. téhož roku smlouvu o společném podniku.
Na Žižkově, na tzv. Židovských pecích, zakoupili pozemky pro vybudování dílen. Bellot měl původně v úmyslu jen výrobu zahájit a zaučit pracovníky. Své rozhodnutí však změnil po sňatku s Češkou, Alžbětou Vackovou. Sňatek uzavřeli 12. července 1827 v chrámu Panny Marie Sněžné na Novém Městě.
Zahájení výroby v pražském podniku bylo spojeno s nekonečnými byrokratickými překážkami, které oběma společníkům kladly úřady, zřejmě pro jejich francouzský původ. Po řadě různých podání, následujících zamítnutí, opakujících se odvolání, byla konečně Sellieru a Bellotovi udělena dekretem vídeňského dvora ze dne 15. 5. 1828 koncese k výrobě zápalek. Výroba však byla omezena nařízením, že nesmí být najednou vyrobeno více třaskavé rtuti než 12 lotů (204 g) a další množství nesmí být vyrobeno dříve, dokud nebude předcházející dávka zpracována do zápalek. Přes toto omezení společníci v roce 1830 již vyráběli 60 milionů kusů zápalek ročně.
V roce 1832 došlo v továrně k tragické události. Při Bellotově kontrolní obchůzce po výrobě třaskavých složí došlo k výbuchu, při kterém byl povalen na zem a na očích zraněn střepinami tak, že údajně oslepl. Po určité době se však znovu ujímá řízení podniku. V roce 1835 firma SB získává titul "dvorní dodavatel". Výroba zápalek neustále stoupá, zvyšuje se rovněž jejich export a v 50. letech minulého století již výroba přesahuje 150 milionů vyrobených zápalek za jeden rok.
Vedle pražského mateřského podniku byly založeny dva pobočné závody - v Schönebecku v Prusku (v roce 1829) a druhý v Rize v Lotyšsku (1884).
Poté, co byla ve Francii zavedena výroba nábojů Flobertových s okrajovým zápalem a nábojů Lefaucheuxových s kolíčkovou zápalkou, ujímá se této výroby již v 50. letech min. st. také firma Sellier a Bellot.
U nábojů systému Flobertova byl postupně zaveden celý tehdejší pestrý sortiment. Byly to náboje ráží 4 mm, 6 mm, 7 mm a 9 mm Flobert v provedení s kulatou, špičatou, případně brokovou střelou. Rovněž byly dodávány náboje Bosquette a Longue Porteé. Od 70. let byla paleta ráží nábojů s okrajovým zápalem doplněna o nová US provedení, jejich výkon byl již zesílen výmetnou náplní černého prachu. Byly to náboje v rážích .32", .38", .42" a .44". Později v 90. letech byla zavedena celá řada amerických nábojů v ráži .22" (22 Short, 22 Long, 22 Long Rifle a 22 Extra Long).
Rovněž sortiment nábojů s kolíčkovou zápalkou (systém Lefaucheux) byl vyráběn ve velmi pestré paletě. Byly to náboje revolverové v provedení s mosazným kováním a papírovým pláštěm nebo s celokovovou nábojnicí ve všech vyráběných rážích od 5 mm do 15 mm, s normální nebo prodlouženou délkou nábojnice. Laborovány byly olověnými střelami, nebo hromadnou střelou brokovou. Nábojnice s kolíčkovou zápalkou byly rovněž vyráběny pro brokovnice. Zahrnovaly celou škálu od ráže 8 až do 32, včetně ráží milimetrových (14, 13, 12 a 11 milimetrů). Papírové pláště těchto nábojnic byly dodávány v různých barvách. Nábojnice s kolíčkovou zápalkou pro brokovnice byly vyráběny až do 2. světové války. V nejobvyklejších rážích (12, 14, 16 a 20) byly v této konstrukci dodávány i nalaborované náboje.
Výroba nábojů se středovým zápalem byla zahájena v 70. letech minulého století (podle některých údajů již koncem 60. let). V této době byla ještě stále dominujícím programem výroba zápalek, avšak postupně narůstá objem výroby nábojů se středovým zápalem a na počátku 20. století se již stává programem dominujícím.
Po Sellierově smrti prodávají jeho dědicové a Bellot, v roce 1872, firmu společnosti s názvem "Akciová společnost na výrobu zápalek, nábojů a kroužků, dříve Sellier a Bellot". "Kroužky" uvedené v názvu podniku představovaly měděné nebo tombakové mezikruží, vysekávané podobně jako polotovary pro výrobu zápalek z odpovídajícího plechového pásku. Používaly se obšité na zpevnění otvorů pro šňůry u korzetů, šněrovaček a jiných součástí prádla a oděvů.
Paleta nábojů se středovým zápalem obsáhla postupně všechny jejich druhy. Do programu byly zařazovány náboje se středovým zápalem pro revolvery, kulovnice, pušky, brokovnice a pistole tak, jak se tyto zbraně v odpovídajících rážích objevovaly na trhu nebo byly zaváděny do výzbroje armád.
Náboje pro revolvery byly vyráběny v rážích rakouských (Gasser, Mannlicher), francouzských (se slabým nebo silným okrajem, dále Galland, Lebel, Velo-Dog), belgických (Nagant), německých (Mauser), amerických (ráže .32", .38", .43", .44", s olověnými střelami, v některých případech i v brokových laboracích.
Výroba kulových nábojů nezahrnovala rozsáhlý počet ráží a ani množství nábojů dodávaných na trh nebylo mimořádné, protože v tomto odvětví dominovala firma G. Roth. Přesto však Sellier a Bellot vyráběl oblíbený německý a rakouský náboj 8,15 x 46 R, nebo populární lovecké náboje 5,6 x 35 R Vierling, 6,5 x 52 R, ráže Mannlicher Schönauer, 9,3 x 72 R, 11,6 x 60 R a některé další kulové náboje rakouského, německého, anglického, ale i amerického původu.
Významným výrobním programem byla výroba nábojnic se středovým zápalem pro brokovnice, které ještě v minulém století převážily nad nábojnicemi s kolíčkovou zápalkou. Řadu let byly dodávány převážně zápalkové nábojnice pro domácí laboraci, postupně se zvyšoval podíl dodávek laborovaných nábojů. Firma Sellier a Bellot dodávala téměř úplnou řadu brokovnicových ráží (4, 8, 10, 12, 14, 16, 18, 20, 24, 28, 32, 36, včetně některých milimetrových ráží). Vedle nábojnic s kovovým kováním a papírovým pláštěm byly dodávány i tzv. "věčné nábojnice", celé vytažené z mosazi. Plášť nábojnic byl vyráběn z papíru různých barev, zpočátku ještě bez potisku. Avšak již na počátku století se nábojnice začínají potiskovat různými loveckými motivy, z nichž některé zároveň představovaly chráněné značky a názvy ("Zelená větvička", "Kachna", "Bažant", "Koroptev", "Zajíc", "Černá holubářka", z novějších "Předání", "Tygr", "Lord" a jiné). Přesto, že Československo po 1. světové válce ještě nebylo členem C.I.P., přistoupila firma Sellier a Bellot již v této době na normalizované rozměry.
Již od 70. let minulého století se stále významnějším výrobním programem stávají náboje pro pěchotní pušky. V zápětí po tom, co se koncem 60. a začátkem 70. let minulého století začaly v armádách zavádět pušky a karabiny na jednotné náboje s kovovou nábojnicí, začala je firma Sellier a Bellot dodávat jak pro rakouskou armádu, tak také pro export. Pro rakouskou armádu byly vyráběny náboje 11,3 x 36 R Werndl pro karabinu mod. 67, 11,15 x 35,6 R Werndl pro karabinu mod. 77, 11,2 x 36 R Werndl pro karabinu mod. 82, 11 x 58 R Werndl pro pušku mod. 77, dále 11,15 x 60 R Mauser pro Německo a Řecko a řadu dalších vojenských ráží, laborovaných ještě černým prachem. Podnik však také okamžitě podchytil výrobu nových vojenských ráží konstruovaných již pro bezdýmný prach. Byl to rakouský náboj 8 x 50 R (model 88 ještě s černým prachem, mod. 90 již s bezdýmným), 8 x 57 I (M88) a další.
Po 1. světové válce byl podnik hlavním dodavatelem střeliva pro československou armádu. Byl dodáván náboj 8 x 57 IS jako vz. 23 v celé škále běžných vojenských provedení. V období 1. republiky dodával podnik poměrně značná množství pěchotních nábojů na export do Číny (8 x 57 IS), do Jižní Ameriky (7 x 57 a 7,65 x 53 argentinský) a do jiných zemí světa (303 British).
Pistolové náboje již představují modernější sortiment střeliva, jejichž výroba se začala významně rozšiřovat na začátku 20. století. Mezi první ráže vyráběné u společnosti Sellier a Bellot patřily 7,63 mm Mauser, 7,65 mm Browning, 7,65 mm Mannlicher, 9 mm Browning dlouhý, 9 mm Browning krátký, 6,35 mm Browning, 9 mm Steyr, 9 mm Luger a po válce pro čs. armádu vz. 22.
V roce 1894 se název podniku mění na "Továrny na střelivo, dříve Sellier a Bellot" a toto označení přetrvává až do roku 1945.
V důsledku zřízení Nobelovy dynamitky v Zámcích u Prahy a modernizace dělostřeleckých granátů ve Škodově muničce v Bolevci u Plzně, jsou v podniku zavedeny zcela nové výrobky - průmyslové rozbušky, dělostřelecké a ženijní iniciátory. Byla zde zahájena výroba důlních rozbušek, rozbušek, roznětek a zápalek pro dělostřeleckou munici a dále rozbušky ženijní a Hesova bleskovice (výbušná náplň byla tvořena třaskavou rtutí). V meziválečném období se značně rozšířila výroba průmyslových rozbušek v důsledku uplatnění vynálezu primární slože s chráněným, komerčním označením "Astryl", jehož původcem byl tehdejší ředitel podniku Dr. Ing. Blechta.
V letech 1934 - 36 byla továrna z bezpečnostních (v Praze ji již začla obklopovat občanská výstavba) a strategických důvodů, bez přerušení výroby, přestěhována do Vlašimi.
V průběhu 2. světové války byl podnik pod německou správou a veškerá výroba byla zaměřena pro německou armádu. Vedle zápalek a pěchotních nábojů se v licenci švýcarské firmy Oerlikon vyráběly 20 mm náboje do protiletadlových kanonů.
V roce 1945 byla továrna znárodněna a převedena jako závod pod Zbrojovku Brno. V roce 1953 byla samostatnost podniku obnovena pod názvem Blanické strojírny n.p. Vlašim. Veškeré vyráběné výrobky se však nadále uváděly na trh pod ochrannou značkou "Sellier a Bellot", případně "SB".
Po válce výroba střeliva určitou dobu stagnovala a podnik proto zavedl některé vedlejší programy (zdrhovadla, korunkové uzávěry na láhve, rozšířena byla výroba prostředků pro trhací techniku o Fritschovu a Bickfordovu zápalnici, elektrické palníky a elektrické rozbušky). Byla zavedena výroba muničních strojů pro vlastní potřebu i pro export. V poválečných letech byly realizovány dodávky celých investičních celků.
Na počátku padesátých let, v rámci delimitace výrobních programů, byla ze závodu Zbrojovky Brno v Povážské Bystrici převedena do Vlašimi veškerá výroba kulových nábojů a tím se počet kulových ráží, vyráběných s razidlem Sellier a Bellot, zvýšil na 37 ve 111 laboračních provedeních.
Přibližně ve stejné době byly v podniku zahájeny vývojové práce na původním československém pěchotním náboji 7,62 x 45 (Z50, nebo vzor 52). Tento náboj byl určitou dobu vyráběn, avšak po uzavření varšavské smlouvy byly ve spolupráci s Konstruktou Brno zavedeny nové, v podstatě sovětské pěchotní náboje 7,62 mm vz. 43 a 7,62 mm vz. 59, avšak v původní československé konstrukci, vyráběné vlastní technologií. V 80. letech byla pro armádu a policii zavedena výroba sovětského náboje 9 mm Makarov, avšak rovněž v původním provedení SB. Na tomto místě bude vhodné zdůraznit, že firma Sellier a Bellot neměla nikdy (s jedinou výjimkou nábojů 20 mm švýcarské firmy Oerlikon) svázány ruce licenčními smlouvami a všechny výrobky vyráběla na základě vlastního vývoje ve vlastním konstrukčním provedení.
V 60. letech se v tehdejších Blanických strojírnách zavádí další výrobní programy - výroba balicích strojů, kuželíkových a válečkových dvouřadých ložisek.
Ještě před sametovou revolucí, na počátku 80. let, pochopilo tehdejší vedení podniku, jaký dalekosáhlý význam pro export má ochranná značka Sellier a Bellot a proto se tato jména dostala opět do názvu podniku. Je však nutno znovu zdůraznit, že po celou dobu, kdy se podnik nazýval Blanické strojírny, byly všechny výrobky, zvláště střelivo a iniciátory, vždy dodávány pod ochranou značkou Sellier a Bellot, případně SB. Je proto dnes možné zcela oprávněně tvrdit, že továrna Sellier a Bellot je jedním z nejstarších výrobců zápalek a nábojů na světě, který nepřetržitě od svého vzniku dodává své výrobky pod stejnou ochrannou značkou.
V roce 1992 byla vlašimská munička privatizována pod původním názvem "Sellier a Bellot, akciová společnost". Akcionáři jsou české právnické a fyzické osoby, včetně některých zaměstnanců podniku.
Po několika letech tápání a hledání probíhá nyní v podniku pod vedením nového, mladého kolektivu manažerů zásadní restrukturalizace, podnik se již odrazil ode dna a po obnovení kontaktů s tradičními trhy se postupně prosazuje i na dalších trzích.
V současné době dodávané náboje společnosti Sellier a Bellot zahrnují tyto základní skupiny: náboje vojenské, kulové (lovecké i sportovní), brokové (rovněž v loveckém i sportovním provedení), pistolové a revolverové a konečně náboje s okrajovým zápalem, včetně průmyslových nábojek.
Pro vojenské upotřebení je podnik schopen realizovat dodávku jakýchkoliv nábojů v rážích do průměru střely 8 mm, v provedení s nábojnicí mosaznou nebo ocelovou, podle přání zákazníka. Vedle ostrých nábojů existuje výrobní připravenost i pro speciální provedení, jakými jsou náboje se střelami svítícími, průbojně zápalnými, zaměřovacími, atd.
Lovce však pochopitelně nejvíce zajímají lovecké náboje kulové i brokové, proto se této skupině výrobků budeme věnovat poněkud podrobněji.
Sortiment ráží kulových nábojů byl v posledních letech do značné míry obměněn. V souladu se světovým trendem a na základě průzkumu trhu bylo provedeno rozdělení kulových ráží na standardní a nestandardní, které jsou již dlouho považovány za výběhové. U standardních ráží je garantována průběžná výroba a je postupně doplňována novými a na trhu požadovanými rážemi. Současně je však nutno zdůraznit, že firma Sellier a Bellot byla zpravidla jedním z posledních výrobců, kteří zastaralou ráži vyřadili z výrobního programu. Vypouštění a i zařazování ráží do výrobního programu je prováděno na základě pečlivě uváženého přihlédnutí k požadavkům tuzemského a zahraničního trhu.
V sortimentu kulového střeliva nalezneme celosvětově nejrozšířenějších 27 ráží evropského a amerického původu. Tyto ráže jsou laborovány klasickým provedením střel osvědčené a důkladně prověřené konstrukce. Již v 70. letech byl vyvinut a zaveden nový typ progresivní poloplášťové střely pro nejpoužívanější ráže 7 mm, s řízenou deformací přední části v závislosti na síle odporu dopadového média (umožňuje to proměnná tloušťka stěny pláště) a se střižnou hranou na povrchu pláště. Po ověření a kladném hodnocení byla tato konstrukce aplikována i pro střely o průměru 8 mm, nověji i pro 308 Winchester a 30-06 Sprg. V uvedených letech byl také proveden vývoj střely pro ráži 308 Winchester s dvoudílným olověným jádrem. V přední části bylo olovo měkké, v zadní části tvrdé. V závislosti na odporu cíle se přední část deformovala do požadovaného "hřibu" a předávala cíli velké množství dopadové energie. Zadní část z tvrdého olova pak zajišťovala hloubkové proniknutí a vyvolání potřebného párového šoku. V katalogu firmy SB byla označena DC (Dual Core). Přes vynikající výsledky se ji, bohužel, nepodařilo prosadit. Sortiment střel dále zahrnuje střely poloplášťové (SP), celoplášťové (FMJ) a střely expanzní s kuklou (HPC). Tyto střely mají expanzní dutinu v přední části překrytou měděnou kuklou, která zajišťuje zlepšení balistických vlastností střely, ale způsobuje i menší zpoždění expanzního účinku střely. Toto nepatrné zpoždění způsobí, že střela pronikne do cíle hlouběji, než se prosadí vliv expanzní dutiny. Nedochází tedy k vybití dopadové energie již v povrchových oblastech cíle. U nábojů 308 Winchester, 30-06 Springfield a 7,62 x 54 R je nově používána speciální expanzní biogivální střela. Expanzní dutina v hlavě je téměř uzavřena pláštěm střely. Je označována HPBT. Vyznačuje se výbornými balistickými vlastnostmi, především mimořádnou přesností, umožňující úspěšný zásah i ve větších vzdálenostech. Je s úspěchem používána pro sportovní střelbu, ale zaznamenáváme i její úspěšné lovecké použití především při lovu spárkaté zvěře.
Jak již bylo uvedeno, paleta vyráběných kulových ráží je průběžně doplňována o nové výrobky, které jsou pravidelně představovány na mezinárodní výstavě zbraní a střeliva IWA v Norimberku. Společnost Sellier a Bellot se zaměřuje na trhem nejvíce požadované ráže, aby mohla být zajištěna jejich špičková kvalita při přijatelných provozních nákladech a tedy i cenách.
Výrobní sortiment nábojů pro brokovnice zaznamenal v posledních letech rovněž významné změny. V široké výrobní paletě dnes převládají náboje s plastovým pláštěm, i když podnik stále vychází vstříc lovcům požadujícím tradiční náboje s papírovým pláštěm, jakými jsou například "červeno-černé" ("černá holubářka"). Ve výrobním programu nadále zůstávají náboje s papírovými červenými plášti "Zajíc" nebo "Koroptev". Nepoměrně širší je však paleta loveckých nábojů s plastovým pláštěm, jakými například jsou SB Lord, SB Corona, SB Fortuna nebo SB Plastik.
Společnost SB se rovněž zaměřuje na ochranu životního prostředí a nově do výrobního programu brokových nábojů zařadila náboj s komerčním označením "ECOWAD", který obsahuje zátku vyrobenou z biologicky a světelně degradovatelného plastu, takže vystřelená zátka se v přírodním prostředí brzy rozloží.
Další novinkou ve střelivu pro brokovnice je náboj s novou konstrukcí jednotné, olověné střely "Special Slug", dodávaný v rážích 12 x 76, 12 x 70 (67,5), 16 x 70 (67,5) a 20 x 70 (67,5). Tento náboj s novou jednotnou střelou pro brokovnice dosahuje tak vysoké přesnosti, že je doporučován i pro sportovní terčovou střelbu.
Již řadu let je převážně pro export dodáván úplný sortiment brokových nábojů s ocelovými broky pro lov vodních ptáků tam, kde je tento způsob předepsán.
Pro sportovní střelbu a pro osobní obranu je dodávána řada ráží pistolových a revolverových nábojů. Tato skupina byla v posledních letech doplněna o ráže 9 x 21, 40 Smith a Wesson, 357 Magnum a 357 SIG.
Významnou výrobní skupinu pro sportovní střelbu představují náboje s okrajovým zápalem. Vyráběný sortiment pokrývá základní požadavky pro sportovní střelbu a pro střelbu na nahodilé terče. Pro řadu odvětví národního hospodářství se v této skupině výrobků dodávají nábojky pro expanzní průmyslové přístroje, vyráběné ve velmi široké paletě ráží.
Společnost Sellier a Bellot zařazuje každý rok do svého výrobního programu z oboru střeliva několik nových výrobků, kterými obohacuje trh a které poprvé prezentuje na mezinárodní výstavě IWA v Norimberku. V letošním roce tam byly předvedeny následující nové výrobky: náboj s laborací hrubých broků 12 x 76 Magnum, kolekce brokových nábojů s jednotnou olověnou střelou speciální konstrukce "Special Slug", brokový náboj 28 x 70 červený s plastovým pláštěm, sportovní brokové náboje 20 x 70 Trap a Skeet s 24 g broků, brokový náboj "ECOWAD" s plastovou zátkou v přírodě se rozkládající, mosazné brokové nábojnice v ráži 410 pro domácí přebíjení, kulový náboj s nábojnicí s nákružkem 300 Winchester Magnum a konečně terčový náboj 7,62 x 54 R se střelou HPBT.
Všechny náboje vyráběné firmou Sellier a Bellot odpovídají svým provedením a vlastnostmi předpisům C.I.P. Výroba nábojů a jejich kontrola je prováděna s aplikací moderních metod, včetně zásad matematické statistiky, takže podniku byla udělena certifikace podle mezinárodní normy ISO 9001.
Při příležitosti 175. výročí akciové společnosti Sellier a Bellot bychom chtěli všem pracovníkům podniku popřát mnoho úspěchů při uspokojování požadavků tuzemských i zahraničních zákazníků. Věříme, že továrna s tak dlouhou tradicí si nejen udrží svou dobrou pověst, ale kvalitou svých výrobků ji bude neustále dále zvyšovat.