ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

"Metáme ještě koule nebo již střílíme?"

reakce na ohlasy  Ing. Ladislav Dekány
V Myslivosti číslo 4/01, v rubrice "Ohlasy" byli uvedeny reakce čtenářů na můj článek "Metáme ještě koule, nebo již střílíme?" Jsem rád, že tento článek vyvolal diskusi. Reakce naň totiž ukazují, jak hluboce je nepochopena balistika střelby. Většina z nás byla vojákem a většina z nás tím pádem má nějaké školení z balistiky střelby za sebou. Pokud ale tyto znalosti nejsou obnovovány a konfrontovány se skutečností dochází k jejich mylné interpretaci.
Teď k některým rozporovaným tvrzením. Aby vážení čtenáři nemuseli listovat ve dvou číslech časopisu zároveň, budu zde také citovat původní tvrzení.

"Nastřelování loveckých zbraní na 100 či 200 metrů je věc ryze praktická, ....většina myslivců střílí na vzdálenost 100-130 metrů. Při vzdálenosti cíle +-30 metrů od této vzdálenosti činí vertikální odchylka u střel běžných ráží+-2 cm, což je z mysliveckého hlediska zanedbatelné".

Toto tvrzení a tvrzení podobná tomuto dala vlastně důvod pro vzniku článku. Odrážejí totiž neznalost základních balistických hodnot používaného střeliva. Je pravdou, že málokterý myslivec má u sebe doma kvalitní balistický program, aby si mohl ověřit hodnoty svého střeliva, ale v tom případě se stačí držet doporučení výrobce, nebo se aspoň podívat do katalogu firmy FRANKONIA.

Pan Šole (jeden z kritiků) totiž nemá pravdu, když tvrdí, že odchylka je +- 2 cm. Zde je tabulka, která při nástřelu zbraně na 100 metrů ukazuje výšku dráhy střely ve vzdálenosti 130 metrů a 160 metrů.

Vertikální odchylka střely při nástřelu na vzdálenost 100 metrů.


náboj   1 2 3 4 5 6 7 8 9
vertikální odchylka 130 metrů -2,4 -3,5 -3,2 -3,4 -3,7 -3,9 -4,5 -4,36 -4,9
vertikální odchylka 160 metrů -6,1 -8,9 -8,1 -8,7 -9,3 -9,9 -11,5 -11,8 -12,3


Z ní je celkem evidentní že výška dráhy je větší, než -2 cm a to pro všechny náboje. Z toho také vyplívá, že je velice nevhodné nastřelovat "středně výkonné ráže" na 100 m, pokud nevíte, jaká je balistika vašeho náboje za touto hranicí. Pokud balistiku vašeho náboje znáte, musíte odhadovat různé vzdálenosti střelby a provádět korekce výšky střelby pro tuto vzdálenost.

Jak to vypadá s nastřelením výkonných ráží na 200 metrů? Zde je situace ještě o mnoho horší, než u nástřelu na 100 metrů. V uvedené tabulce jsou stejné náboje nastřelené na 200 metrů a jsou tady zobrazeny údaje o výšce dráhy střely pro 100 metrů a pro 230 metrů.

Vertikální odchylka střely při nástřelu na vzdálenost 200 metrů.


Náboj   1 2 3 4 5 6 7 8 9
vertikální odchylka 100 metrů 6,6 9,6 8,7 9,4 9,9 10,9 12,4 12,9 13,3
vertikální odchylka 230 metrů -5,3 -7,3 -6,7 -7,4 -7,5 -8,7 -9,7 -10,3 -10,4


Pro ukázku byly použity následující náboje:

Náboj č. Ráže Výrobce Provedení Váha (g) Rychlost Vo(m/s)
1 223 Remington Sellier & Bellot Soft Point 3,56 1006
2 270 Wincheste Sellier & Bellot Soft Point 9,7 800
3 300 Win. Magnum Norma Oryx 13,9 850
4 30-06 Spr. Norma Vulkan 11,7 823
5 308 Winchester Hirtenberger Sierra 10,7 780
6 6,5x55SE Sako Speedhead 6,5 800
7 7x57 Sellier & Bellot Soft Point 11,2 725
8 8x57 JRS Sellier & Bellot SPCE 12,7 726
9 9,3x74R Sellier & Bellot Soft Point 18,5 698


Jaký je závěr tedy z těchto ukázek?
  1. Obecně řečeno, každý může nastřelovat zbraň na vzdálenost, jaká mu vyhovuje. Na 50 metrů, na 100 metrů, nebo na 200 metrů. Není na to zákon, ani předpis.
  2. Při střelbě na vzdálenost delší, než na jakou je zbraň nastřelena se musí ale počítat s prudkým poklesem trajektorie střely. Je nutné proto perfektně znát jednak vzdálenost, na jakou se střílí a jednak výšku dráhy střely v tom bodě.
  3. Dráha střely je do bodu nástřelu (ať to je na libovolnou vzdálenost) daleko plošší, než za tímto bodem (tady již hodně rychle klesá). Ilustruje to následující graf. (7x57, nástřel na 100 metrů)
  4. Abychom co nejvíce využily relativně plochou dráhu střely, posouváme bod nástřelu co nejdále.
  5. Hranice, jak daleko můžeme posunout bod nástřelu závisí na tom, jaké velké převýšení střely nad záměrnou chceme mít. V mysliveckém kruhu se ustálila hodnota 4 cm na záměrnou (vzhledem k velikosti vitálních zón zvěře). Délka střelby, kde střela nepřekročí výšku 4 cm nad a pod záměrnou se nazývá metná dálka (německy Gunstigste Einschies Entfernung = GEE, anglicky Maximum point blank range).
  6. Při střelbě na vzdálenost tzv. metné dálky není třeba odhadovat různé vzdálenosti a k nim patřící pokles dráhy střely. Stačí zamířit na střed vitální zóny.
  7. Metná dálka málokdy klesne u pomalejších střel pod 140 - 150 metrů, a u rychlejších, nebo výkonnějších ráží obyčejně nepřesáhne 180-200 metrů.


Pro střelbu na "metnou vzdálenost" nedoporučuji nastřelovat zbraně na metnou dálku 100, nebo 200 metrů, ale na tzv. doporučenou metnou vzdálenost. Tato je určena balistickými vlastnostmi náboje a nejjednodušeji ji lze najít v katalogu Frankonie a v ní uvedených hodnot GEE (uváděném pro každý náboj).

Nakonec ještě k problematice metné dálky poznámku: německé prameny uvádějí metnou dálku (GEE) jako dráhu střely, kde převýšení nepřesáhne 4 cm nad záměrnou. Pouze nad záměrnou a ne pod záměrnou. Proto je tato metná dálka pro stejný náboj kratší. Příkladem takto uváděné GEE je již zmiňovaný katalog FRANKONIE.

Naproti tomu americké prameny uvádějí metnou dálku jako dálku střely, kde převýšení nepřesáhne +4 cm nad záměrnou a nepoklesne 4 cm pod záměrnou. Takto udaná metná dálka je pro stejný náboj delší, než metná dálka z německých zdrojů. Příkladem budiž balistický program firmy Oehler - Balistic Explorer. Co to znamená v číslech? Střela 308 Winchester, výrobce Hirtenberger, typ Sierra, váha 10,7 g, rychlost Vo=780 m/s.

Metná dálka dle německých zvyklostí: 156 metrů, metná dálka pro stejný náboj, ale s možností poklesu o 4cm pod záměrnou (americké zvyklosti) 182 metrů (v obou případech ale zbraň nastřelujeme na 156 metrů!). V obou případech míříme na střed vitální zóny zvěře (komora), která má průměr 8 cm (poloměr 4 cm).Budeme li ale mířit na spodní okraj vitální zóny, můžeme si připustit maximální převýšení 8 cm. Zásah bude po celé délce letu střely stále ve vitální zóně, ale metná dálka se nám prodlouží na 199 metrů u tohoto náboje. Co to znamená pro nástřelnou vzdálenost? Musíme si uvědomit, že v prvním a druhém případě nastřelujeme zbraň na 156 metrů (ale míříme na střed vitální zóny), v třetím případě na 199 metrů (ale míříme na dolní okraj vitální zóny). Dost ale čísel, pojďme dál.

Tvrzení p. Šole "Není mi známý údaj o českém výrobci, který by deklaroval rozptyl u svého střeliva +- 6 cm" je pravdivé. Teď je pravdivé. V současnosti jsi toto již nedovolí žádný výrobce. Přišel by o zákazníky. Musíme se ale na věc dívat realisticky. Velké množství myslivců má doma ještě dost nábojů, z doby, kdy byly skoro zadarmo. Já také. Rozptyl, deklarovaný rozptyl těchto nábojů byl kolem +- 6 cm. A u těchto nábojů stále je. Neproběhl tady jev známý u vína (s věkem se kvalita zlepšuje). Pokud má někdo zájem, mám ještě něco skladem. Když se na věc ale podíváme z druhé stránky, takové náboje jsou vhodné např. pro hrubé nastřelování optiky (nastřelování se pak dokončí tím, čím budeme v praxi střílet). Mimochodem, balistické vlastnosti nábojů (dané technologii výroby, opracováním, použitím prachových náplní, zápalek atd...), ale i kontrola kvality při výrobě posunula současnou produkci českých výrobců někam jinam než v minulosti. Nic to ale nemění na faktu, že při posuzování přesnosti střelby je třeba brát do úvahy takové střelivo, jaké se používá v praxi.

Bohužel porovnání střel Forex (Lapua) a Trophy Bonded (Federal), tak jak se naznačuje kritici, také trochu kulhá. Střela Forex je charakteristická tím, že má zadní část dutou (to znamená, že tam má díru, že tam nic není) a tím má posunuté těžiště blíže k přední části střely. Je to velice odvážný design střely, který se ale v praxi mimořádně osvědčil. A to ne jenom pro lovce, ale i v pro ozbrojené složky. U této střely není oceňována její přesnost na velkou vzdálenost a ani její energie na velké vzdálenosti. U této střely je oceňována její mimořádná schopnost držet směr letu a to přes překážky různých tvarů v různých úhlech.

Pro porovnání přikládám ještě jednou obě střely. (Přesněji střela Trophy Bonded se vyrábí ve dvou provedeních, takže přikládám obě) a střelu FOREX s dutou zadní částí a posunutým těžištěm.

I pozorný čtenář bude těžko hledat dutou zadní část a posunuté těžiště u střel Trophy Bonded. Skutečnost, že i jiným střelivem se střílelo, střílí a bude střílet přes sklo automobilu jsem v životě nezpochybňoval. Co se týče střely Match King od výrobce (Sierra) je to vynikající střela. Stejná jako Scenar od firmy Lapua. Provedením i designem jsou stejné. Ale absolutní světový rekord drží Scenar. Mimochodem, u každého výrobce je možné najít lepší i horší provedení střel. Výhodou střeliva Lapua je ale vyrovnanost produkce, i velice podobné balistické dráhy. Když se to někomu zdá jako reklama, je to tím, že jejich vlastnosti jsou skutečně dobré (někdo by řekl, že až neuvěřitelné, vždyť který výrobce deklaruje přesnost svých střel jako rozptyl 12 mm na 300 metrů?).

Pojďme dál, k podzvukovému střelivu. Toto také vzbudilo dost rozruch. Dosavadní myslivecká praxe upřednostňuje vysokorychlostní střelivo a tzv: hydrodynamický efekt. Myslím, že dochází k přeceňování těchto účinků.

Jelikož vysokorychlostní náboje jsou do myslivecké praxe zaváděny z vojenské oblasti, tak uvedu krátké a stručné porovnání vojenského a mysliveckého cíle střelby. Ze stanovení cílů pak je možné zvolit vhodné prostředky pro jejich splnění. Oba cíle si totiž protiřečí, takže přebírání výsledku práce z jedné oblasti a její snaha o použití v druhé nevede k cílenému výsledku. Mysliveckým cílem je usmrtit zvěř okamžitě. Je to etické, myslivecké, ohleduplné, atd. K tomu pak slouží výběr nábojů, ráže, atd. Vojenským cílem je "vyřadit z boje". Ne zabít, pouze zneschopnit dalšího boje (protože o zraněného vojáka se musí postarat více lidí, než o mrtvého a tím se odčerpávají další zdroje druhé strany). Aby u lehkých střel (čím lehčí náboj, tím ho voják více uveze) byl patrný účinek v cíly, jsou tyto náboje vysokorychlostní. Výsledkem je větší kmitající dutina při průchodu tkání, větší "lokální poškození". Dalším znakem lehkých vysokorychlostních střel je jejich ztráta stability při průniku tkání a změna směru její dráhy uvnitř cíle. Těžší náboje se v podstatě maximálně otočí zadní částí do předu (7,62 x 51), ale zachovávají směr. Vysokorychlostní lehké náboje způsobují usmrcení cíle, ale za delší dobu, než těžké, pomalé náboje s dobrou expanzí. Jejich cílem to totiž není. Jsou také mimořádně citlivé na překážky na dráze letu.

Z hlediska mysliveckého je třeba vzít do úvahy ještě další faktor vysokorychlostních střel. Ne jenom to, že zvěř není usmrcena na místě, a odchází, ale také to, že při zásahu je velká část masa znehodnocena (velká kmitající dutina, maso roztrhané tlakem, podlitiny způsobené vnitřním krvácením) a jejím ne-usmrcením. Malá a lehká střela nezpůsobí takové poranění krevního řečiště, nebo vitálních orgánů, které by způsobilo okamžitý, nebo aspoň dostatečně rychlý pokles tlaku krve. Zvěř je pak ještě po poměrně dlouhou dobu schopna pohybu.

Dalším faktem hodným zřetele při porovnávání vojenských závěrů s mysliveckými je skutečnost, že vojenské náboje jsou celoplášťové (FMJ). Náboje expanzivní, s dutinkou a pod. jsou vojenskými dohodami zakázané, ale v myslivecké praxi naopak hodně používané.

Dovolil bych si citovat svého přítele balistika, p. Faikla: " Je prokázáno, že měkké olověné pomalé střely velkých ráží používané v dřívějších válkách měli vysokou zastavovací schopnost oproti střelám s podstatně vyšší rychlostí, ale celoplášťové, používané za světových konfliktů" Toto se dá aplikovat i pro myslivost.

A teď zpátky k podzvukovým nábojům. Mechanizmus působení pomalých střel je jiný, než u vysokorychlostních střel. Podzvukové náboje Lapua 13gramů, FMJBT jsou konstruované pro střelbu ze zbraní opatřených tlumiče. To je pravda. Pojďme dál, manuál firmy Lapua uvádí doporučenou délku hlavně 320 mm (pak u vojenských zbraní následuje tlumič). Co se ale stane, když tento náboj vystřelíme z hlavně o délce 650 mm? A co se stane, pokud tato hlaveň má jiné, stoupání, než krátká hlaveň? Dojde ke ztrátě podélné stability střely. Dramaticky se zvýší tzv. precesní rotace náboje. Výsledek precesní rotace je velice dobře pozorovatelný na papírovém terči, ale řekněme si, kdo z pánů kritiků to někdy vůbec zkusil? Precesní rotace způsobí velice efektivní předání energie střely cíly. Poškození tkání je lokální, nevzniká široká podlitina, ale díky precesnímu pohybu střely dojde velice rychle k masivnímu poškození tkání. Při orgánovém zasažení dochází k tak velikému nervovému podráždění, že zvěř zhasíná v ohni. Střela většinou neprostřelí, takže odevzdá cíly veškerou svou energii, na rozdíl od vysokorychlostních střel, které cíl skoro vždy prostřelí. Také balistická trajektorie střely je podstatně jiná než u běžné střely. U zbraně nastřelené na 100 metrů způsobí výstřel podzvukového náboje posun bodu zásahu o zhruba 10 cm doprava a 20 cm dolu od záměrné a to již na 50 metrů! A ještě trochu čísel. Podzvukový náboj Lapua je laborován pro hlaveň dlouhou 320 mm. Rychlost střely Vo je pak 320 m/s. Vystřelíte li ji ale z hlavně dlouhé 650 mm, vzroste rychlost střely (přes 340 m/s) a přesáhne rychlost zvuku. Střela se stává nadzvukovou. Stoupání u původní hlavně je stanoveno výrobcem na 200-250mm. Stoupání hlavně dlouhé 650 mm je 305 mm (12"). Rychlost rotace střely bude za těchto podmínek někde v rozmezí 1000 - 1100 otáček za sekundu. Střela ztrácí svou stabilizaci. A ještě k výpočtu účinku střely v cíly. Nejjednodušší pro stanovení účinku nestabilizované střely je výpočet tzv. Taylorova Knock-Out indexu. Tento index je v současnosti dost populární a reprezentuje pomocí jednoho čísla rychlost střely, její hmotnost a průměr. Pro střely uvedené v úvodu článku platí následující Taylorův index: 30-06 Springfield = 20,9, 300 Winchester Magnum 23,8. Nestabilizovaná podzvuková střela vystřelená z dlouhé hlavně může dosáhnout Taylorova indexu až 19. Toto je důvodem, proč zvěř (selátka) padnou v ohni. Z hora popsaného je zřejmé, že neznalost mechanizmu působení ještě neznamená jeho neúčinnost.

K ráži .338 Lapua Magnum. Tvrzení,že cena náboje je 130-175 Kč, a že toto zabraňuje rozšíření této ráže není, jak je již obvyklé, pravdivé.V Praze koupíte náboje za 120 Kč, což je doporučená maloobchodní cena distributora, firmy CB Servis Centrum s.r.o. (některé náboje .300 Win. Magnum stojí více a rozšíření této ráže to nezabránilo). Rozšíření této ráže brání spíše neznalost této ráže, její nepoužívání a to - hlavní - že poměrně málo myslivců střílí velké vzdálenosti a ti ostatní to nepotřebují. Spíše několik bližších informací. Je samozřejmé, že se zbraně pro tuto ráži vyrábějí. Vyrábějí je i velcí výrobci. V Praze je k dostání jak lovecké provedení (v ceně kolem 40 000 Kč, tak i sportovní provedení (v ceně kolem 80-90 000, podle doplňků). Vyrábí ji také např. firma SAKO prodává jí např. firmy C.I.D. Každá firma, která vyrábí zbraně kategorie, kam patří 338 Lapua Magnum, vyrábí také zbraň v této ráži (při prohledávání Internetu jsem našel na jedno kliknutí přes 10 výrobců). Každý výrobce hlavně nabízí tuto ráži. Je to asi tak, kdo hledá, najde.

K přesnosti střelby. Uveďme si nejdříve několik údajů o tom, co je přesná střelba. Navíc přesná střelba na velké vzdálenosti. Existují totiž soutěže v přesné střelbě na velké vzdálenosti. K takovéto soutěži potřebujete přesnou zbraň. Základ přesné zbraně je přesná hlaveň (ale samozřejmě i další komponenty zbraně, včetně montáže, optiky, nábojů, zdatnosti střelce, atd.). S hlavněmi firmy Lilja (jeden z namátkou vybraných výrobců komponentů a hlavní) jsou dosahované rozptyly od 7 do 12 cm. Ale na vzdálenost 1000 yardů, což je přes 914 metrů. To je ukázka toho, co je schopen střelit střelec v otevřeném terénu. (Jen pro zajímavost, cena některých hlavní Lilja se pohybuje v USA kolem USD 300 = 12 000 Kč).

Teď k přesnosti standardních zbraní. V České republice jsem nenarazil na standard, který by nějak klasifikoval přesnost zbraně. Naopak, ve Spojených státech již mají vybudováno něco, co se dá nazvat hodnocením přesnosti zbraně. Za slušnou a dobrou zbraň je tam považována taková zbraň, která má přesnost pod 1 MOA. MOA je zkratka pro úhlovou minutu. Na vzdálenost 100 metrů vidíte pod úhlem jedné úhlové minuty délku 29,09 mm. Jinak řečeno, zbraň o přesnosti 1 MOA má na 100 metrů rozptyl cca 29 mm. Na vzdálenost 300 metrů je to 87,266 mm. Je hodně světových výrobců zbraní, kterých zbraně jsou v této kategorii tzv. rovnou z krabice. Pokud se podíváte na nástřelky zbraní CZ 550 (s těžkou hlavní), nebuďte moc překvapeni.

Když ale střelec chce střílet přesněji, pak je jeho cílem zbraň o přesnosti 1/2 MOA minimálně. Zbraň o přesnosti 1/2 MOA dosahuje rozptylu na 100 metrech 14,5 mm, na 300 metrech 43,6 mm. Je-li taková zbraň připravována puškařem, není to žádný zázračný výsledek. Ještě poznámka k českým zbraním: CZ 550, ráže 308W, střelivo Lapua, s lehkou hlavní a optikou na klapce je schopna dosáhnout rozptylu 10-12 cm na 300 metrů. CZ 550, ráže 308W, s těžkou hlavní, střelivo Lapua, s kompenzátorem a optikou na pevné montáži se vejde do rozptylu 5-6 cm. Kdo nevěří, ať ke mě běží. Toto je ale přesnost "kompletu" zbraň - střelec. Přesnost samotné zbraně, nebo dokonce pouze samotné hlavně by měla být o hodně vyšší.

Pokud se střílí na velké vzdálenosti, je potřeba jednak vyhodnotit umístnění zásahu, ale také přečíst zvěř. Toto samozřejmě není možné se standardní mysliveckou optikou. Velice vhodným přístrojem pro toto je výrobek naší Meopty, novinka: pozorovací dalekohled Hermes HA 70, s okulárem 20-45x a objektivem o průměru 70 mm.

Střelba, myslivecká střelba na velké vzdálenosti (tím myslím kolem 300 metrů) je věc mimořádně složitá. Je náročná na vybavení, je drahá a je hodně náročná na vědomosti. Vždyť potřebujete: kvalitní zbraň, většinou s nákladnými úpravami, optiku s kompenzací dráhy střely, laserový dálkoměr, měřič síly větru, počítač, balistický kalkulátor, pozorovací optiku, střeleckou oporu, kvalitní náboje, hodně tréninku, evidenci výsledků střelby a hlavně mysliveckou odpovědnost. Pro výpočet všech balistických hodnot byl použit český program, balistický kalkulátor Ballistica 2000.

Na konec jedna nabídka pro všechny myslivce, kteří to se střílením myslí vážně. Každému myslivci spočítám jednu optimální metnou dálku pro jednu zbraň a jedno střelivo zdarma. Co k tomu potřebuji? Následující údaje: Délka hlavně, výška středu optiky nad středem hlavně (jak vysoko je puškohled od hlavně), náboj, výrobce, střela, počáteční rychlost, hmotnost střely a ráži. Sdělte také, jestli si přejete spočítat metnou dálku pro převýšení střely 4 cm, nebo jinou. Přiložte prosím jednu obálku A4 s vlastní adresou a ofrankovanou známkami v hodnotě 14 Kč a pošlete na moji adresu. Co se týká nábojů, neposílejte prosím hodnoty vlastních, přebíjených nábojů. Pokud budu mít v databázi vaše náboje, odpověď dostanete do 30 dnů.


Zpracování dat...