Časopis Myslivost

Česká myslivost pomáhá Maroku

Silvie VESELÁ
Česká myslivost pomáhá Maroku
Koncem loňského roku vyvrcholila realizace projektu nazvaného “Zavedení vzorového mysliveckého hospodaření v Maroku”, jehož běh započal 17. listopadu 1997 podepsáním smlouvy mezi FAO, marockou vládou a vládou České republiky. Cílem spolupráce FAO, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. Labem a marockého Ministerstva vod a lesů bylo přispět k zapojení lovu a myslivosti do aktivit marockého Státního lesnického programu a podpořit ochranu vybraných druhů marocké fauny.
Jedním z úkolů projektu, jehož rozpočet byl 6 mil. Kč, byla záchrana paovce hřivnaté Ammotragus lervia lervia, její opětné vysazení a postupné rozšíření na určeném území Maroka. Paovce hřivnatá je vedena v mezinárodní Červené knize ohrožených druhů a v současné době se vyskytuje pouze v horské oblasti Vysokého Atlasu, kde se nachází okolo dvou tisíc kusů. Maroko je islámskou zemí, a přestože se snaží přiblížit evropskému stylu života, dodržování některých z pravidel koránu v ní stále přetrvávají. To platí i v případě zákazu konzumace vepřového masa, místní obyvatelé se proto při obstarávání obživy zaměřili na lov paovcí a to takovým způsobem, že se paovce dostala téměř na pokraj vyhubení.

Bylo tedy bezpodmínečně nutné pomocí projektu mysliveckého hospodaření zachránit přírodní dědictví cestou kontrolované regulace populace paovcí hřivnatých. V roce 1998 se uskutečnily tři krátké pracovní mise čtyřčlenného realizačního týmu v čele s Ing. Milošem Krausem, které měly za úkol shromáždit informace a potřebná data pro tvorbu jednotlivých částí mysliveckého geografického informačního systému (GIS), provést analýzu situace a vystavět 10ha aklimatizační obůrku Tarmilate pro kmenové stádo. To čítalo sedm kusů - čtyři samce a tři samice. Odchyt těchto zvířat byl velmi náročný, pohybují se ve skalnatém terénu a jsou velmi dobří skokani. Překonat čtyřmetrovou průrvu mezi útesy pro ně není problém. Zvířata jsou také velmi plachá, navíc berani mají v rohách velkou sílu. Po odchytu byla každá paovce mírně uspána, nezbytně označena a přepravena z pohoří Atlas do 300 km vzdálené aklimatizační obůrky.

V roce 1999 byly navrženy zásady mysliveckého hospodaření a byl vytvořen software pro zpracování údajů marocké myslivecké statistiky. V obůrce bylo vystavěno odchytové zařízení a populace paovcí byla doplněna o dalších deset kusů z oblasti Marakeše. Konečný poměr pohlaví byl tedy pět samců na 12 samic. V tomto roce proběhly další dvě mise realizačního týmu, jejich úkolem bylo měření morfologických charakteristik paovcí a průzkum dalších potenciálních oblastí pro jejich vysazení. V následujícím roce probíhala prezentace navržených zásad mysliveckého hospodaření, školení personálu a testování software s úvodním školením marockých uživatelů. Uskutečnila se jedna mise realizačního týmu, která zkontrolovala vývoj populace paovcí v obůrce.

V loňském roce byl Maroku předán soubor nástrojů pro využívání moderních informačních technologií při řízení mysliveckého hospodaření a ochrany vybraných druhů fauny. Na setkání s generálním tajemníkem marockého Ministerstva vod a lesů předložena závěrečná zpráva. Marocká strana vyslovila uspokojení s průběhem projektu a efektivním přínosem všech zúčastněných partnerů, a navrhla další možné směry spolupráce Maroka a České republiky. Byl dán podnět k výstavbě přilehlé velké obory pro chov paovce hřivnaté, kterou by financovala marocká strana.

V současné době početní stav populace paovce v obůrce dosahuje 30 kusů v poměru pohlaví 1:2 ve prospěch samic, což odpovídá záměru rychlejšího nástupu reprodukce. Jelikož je tento počet paovcí vzhledem k rozloze obůrky maximální, je třeba co nejdříve zrealizovat záměr projektu, tedy ponechat v obůrce jen tzv. základní kmen (10 jedinců) a ostatní kusy přemístit do přilehlé obory o výměře 360 ha, popřípadě je vypustit do volné přírody.

Velkým přínosem celé akce je nejen záchrana vzácného druhu zvěře, ale i rozšíření pracovních příležitostí pro místní obyvatele, zvláště v případě výstavby velké obory, což přispěje ke zvýšení příjmů a rozvoji této oblasti. Nezanedbatelný je i výhledový finanční přínos ze strany zahraničních lovců tak, jak je tomu například v Novém Mexiku, kde se po opětovném vysazení stala paovce hřivnatá novým lovným druhem.


Zpracování dat...