Časopis Myslivost

Tetřev hlušec v Českém lese

Reintrodukce v oblasti Čerchova  Václav Fišr
Tetřev hlušec v Českém lese
Historie Tak jako v jiných lesnatých částech České republiky byl tetřev hlušec do první poloviny 20. století běžným obyvatelem lesních komplexů v okolí Čerchova, a to v takovém množství, že jeho početní stavy dovolovaly jeho lov. O tom svědčí například údaje z Domažlických kronik. V roce 1932 a 1933 bylo na polesí Smrčno lesů města Domažlic uloveno 12 kohoutů tetřeva. Výměra tehdejšího polesí Smrčno byla asi tisíc hektarů. V této době se vyskytoval tetřev nejčastěji ve starých smíšených porostech (SM, BK, JD) v nadmořských výškách 600 až 1042 metrů nad mořem.
Z důvodu nedostatku přesných informací není zcela snadné přesně určit období největšího poklesu stavů tetřeva. Jisté je pouze to, že počátkem osmdesátých let byl tetřev v oblasti Čerchova na hranici přežití populace. Oblast výskytu se zúžila na nejvýše položené lokality a z většiny území Českého lesa tetřev hlušec zcela vymizel. Poslední sledování tetřevů v oblasti Čerchova jsou z let 1983 až 1997 (sedm zjištěných přímých pozorování). Od roku 1997 nebyl zaznamenán žádný výskyt. Všechny informace o historii výskytu tokanišť a lovu jsme čerpali, mimo zmíněných kronik, od pamětníků, zaměstnanců městských lesů, LČR zaměstnanců bývalého LZ a členů mysliveckého sdružení v okolí.

Záchranný program od roku 1999 do roku 2001


Na základě vyhlášeného záchranného programu tetřeva hlušce, podle kterého oblast Čerchova spadá do oblasti č. I, oblast s nejlepšími podmínkami pro reintrodukci (Šumava, Český les a Beskydy), se Městské lesy Domažlice zastoupené Ing. Bendou 1. 3. 1999 k tomuto programu připojily.

V průběhu roku 1999 proběhlo hodnocení a výběr lokalit a bylo navrženo celkem pět stabilizačních center nezbytných pro rozvoj tetřeví populace z hlediska zachování biotopu o celkové výměře 433,46 ha. Pro tato centra je vypracován plán způsobu péče, který je rozdělen do tří částí: I. Lesnická činnost, II. Myslivost, III. Turistika a vztah k veřejnosti. Zjednodušeně řečeno, v těchto centrech se předpokládá trvalý výskyt vypuštěných tetřevů a veškerá činnost je podřízena jejich případnému výskytu.

V průběhu roku 2000 bylo v lokalitě bývalého výskytu v nadmořské výšce 925 metrů nad mořem vybudováno aklimatizační zařízení, které se skládá z voliery a zajišťovací obůrky (20 arů).

V témže roce (20. 9. 2000) bylo dovezeno z Německa 20 kusů tetřeva hlušce a poměru pohlaví 1:1. Po povinné karanténě a aklimatizaci bylo všech dvacet kusů vypuštěno přes zajišťovací obůrku do přírody.

V průběhu pobytu v aklimatizačním zařízení byla ve strážním stanovišti vykonávána 24hodinová služba, která zajišťovala krmení, pravidelnou kontrolu obůrky a zaznamenávala údaje o pohybu tetřevů do karantenního zápisníku.

Jako potrava byly předkládány větve smrku, modřínu borovice, buku a jeřábu, keře borůvky, jeřabiny, kapradiny a v menší míře směs obilovin. Dále musí být zajištěno popeliště a dostatek hrubého říčního písku. Samozřejmostí je čistá voda. V podstatě stejný způsob krmení byl praktikován i v roce 2001, ale s omezením pouze na druhy vyskytující se v cílové oblasti aklimatizačního zařízení. Tzn. SM, JD, BK, JŘ, BO s navýšením předkládaných keřů borůvky a jeřábu a omezení obilovin.

V témže roce jsme přistoupili k přikrmování vypuštěných tetřevů plody jeřábu na střeše aklimatizačního zařízení, což se spolu s omezením vstupu do oblasti a přeložením nedaleké turistické trasy projevilo jako velmi vhodná kombinace pro udržení vypuštěných tetřevů ve vybrané lokalitě.

Dovoz, karanténa a vypuštění tetřevů v roce 2001 probíhal od 20. 8. do 5. 9. 2001. Poměr pohlaví zůstal stejný jako v roce minulém.
Na mapce je zelenou čárou vyznačen výskyt tetřevů do r. 1950, zelená plocha označuje areál výskytu do r. 1980, hvězdičkou jsou vyznačena vypouštěcí zařízení, čísly místa posledního výskytu, černá čára s kolmicemi znázorňuje hranice Městských lesů Domažlice. Vpravo je pak pohled na jedno z vypouštěcích zařízení


Chování, pohyb a sledování vypuštěných tetřevů


Z hlediska chování a přežívání vypuštěných jedinců je situace v obou letech přibližně stejná. Tak i výběr lokalit vypuštěnými jedinci se jeví shodný v obou letech. V podzimním období to jsou kraje pasek, rozvolněné staré porosty s dostatkem borůvčí a okolí lesních cest. V zimním období se tetřevi vyskytovali v proředěných smrkových mlazinách a poblíž zarůstajících pásů po hraničním oplocení.

V průběhu jara a léta následujícího roku byli tetřevi sledováni téměř vždy při náhodném "vyšlápnutí" u lesních cest.

Po dobu prováděné reintrodukce bylo celkem osazeno jedenáct kusů vysílačkou. Z toho čtyři kusy v roce 2000 a sedm kusů v roce 2001. Sledování a zapisování pohybu tetřevů je prováděno průběžně do deníku a map. Výsledky z telemetrického sledování byly předány OOL MŽP.

Podle dosavadních výsledků jeví se tato akce jako nadějná. První zimu přežilo minimálně pět kusů a v roce 2001 ke 30. prosinci přežívá s určitostí šest kusů osazených vysílačkou a je sledován pohyb dalších tří jedinců bez vysílaček (přímá sledování včetně stop, peří a trusu). V létě roku 2001 byl nedaleko místa vypouštění pozorován pohyb tetřeví slepice a kuřete.

Podle dosavadních zkušeností a pozorování je úspěch reintrodukce přímo závislý nejen na kvalitě prostředí, kvalitě vypouštěných jedinců a způsobu vypouštění, ale zejména na výskytu predátorů v dané lokalitě. Proto je velice důležitý co nejintenzivněji prováděný lov především lišek a kun. Velmi vhodné se ukazuje - byť s dočasnými účinky - použití pachových zradidel v okolí aklimatizačního zařízení. Využití optických zradidel je třeba využít v případě výskytu chráněných predátorů jako je například jestřáb nebo výr či krkavec. Při používání zradidel je třeba dbát na to, aby zbytečně nerušila tetřevy.

To samé by mělo platit o veškerém sledování a pozorování tetřevů, včetně opatrného provozování myslivosti, zejména užití loveckých psů v dané oblasti, ale též provozování turistiky atd.

Je nutné upozornit na to, že ani po dodržení všech zásad nemusí být výsledek ihned zcela kladný, o čemž svědčí zkušenosti ze sousedního Bavorska, kde se očekávaný efekt dostavil až po několikaletém vypouštění.

Vzhledem k zlepšujícímu se přírodnímu prostředí, stavu lesa, výskytu živočichů indikujících kvalitu prostředí nebo výskytu živočichů s podobně vysokými nároky na kvalitu lesního prostředí, jako je například jeřábek lesní, doufáme v obrat i ve vývoji tetřeva hlušce. Zatím se jeví vypouštění tetřevů do kvalitního prostředí ošetřenému před predátory v dlouhodobém horizontu jako jediná a jedinečná příležitost, jak tento druh opět do našich lesů vrátit. V našem případě do lesů pod Čerchovem.

Doplněk k článku: Podle poslední informace z konce února letošního roku byl při sčítání stav 7 tetřevů, z toho 6 kusů v honitbě Městských lesů Domažlice a jeden tetřev byl pozorován v sousední honitbě. Z telemetricky sledovaných tetřevů se koncem února nacházeli dva tetřevi v honitbě Městských lesů Domažlice a jeden tetřev byl pozorován v sousední honitbě.


Zpracování dat...