MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Jak hodnotíte jakožto předkladatel zákona přijetí zákona mezi veřejností a zúčastněnými subjekty? Více >

Při analýze vývoje početních stavů a ročních úlovků zajíce polního v uplynulých posledních letech se ukazuje velmi zajímavý trend. Zatímco v mnoha oblastech zůstávají zaječí stavy po prudkém poklesu stále na velmi nízké úrovni nebo se dokonce ještě dále snižuje, dochází jinde opět k jejímu postupnému nárůstu. Tento rozdílný obraz situace nám umožňuje objektivně posoudit, které vlivové faktory jsou pro populační dynamiku zajíce skutečně rozhodující a které mají naopak pouze doplňující význam. V průběhu sedmdesých a osmdesátých let minulého století došlo ve většině oblastí střední Evropy k prudkému poklesu zaječích stavů. V českých zemích se například počty ročně ulovených zajíců v krátké době snížily z více než 1,2 miliónu kusů v roce 1973 na něco málo než 100 tisíc kusů v roce 1979. Přes určitá krátkodobá zvýšení zaječích úlovků v následujícím období pokračoval postupně klesající trend až do devadesátých let, kdy bylo v roce 1997 v České republice uloveno pouze 37 tisíc zajíců. K podobnému, i když mnohdy ne tak razantnímu poklesu zaječích stavů došlo v průběhu posledních třiceti let i v sousedních zemích. Více >

Přirozený výběr se skládá ze dvou komponent; výběru přírodního a výběru sexuálního (pohlavního). Působením přírodního výběru (o kterém pojednával předchozí příspěvek) jsou selektováni jedinci schopní lépe vzdorovat vlivům (biotickým i abiotickým) vnějšího prostředí, jedinci s větší životaschopností (viabilitou) či větší potenciální plodností (fekunditou). Účinkem sexuálního výběru jsou selektováni jedinci s větší sexuální zdatností, tedy ti, kteří dokáží efektivněji získat sexuálního partnera než jejich konkurenti, jedinci stejného druhu a pohlaví. Efektivněji může znamenat jednak dříve či s větší pravděpodobností a jednak kvalitnějšího, tj. s větší viabilitou, fekunditou či sexuální zdatností. Více >

Orgány státní správy myslivosti by měly v zájmu řízení a kontroly myslivosti pořádat každoroční chovatelské přehlídky trofejí ulovené zvěře. Pořádání těchto přehlídek je důležité z důvodu vypovídající skutečnosti o počtu a často i kvalitě chované zvěře a především o správnosti prováděného odstřelu v dané oblasti. Chovatelské přehlídky trofejí by měly být přístupné i pro nemysliveckou veřejnost, aby ta mohla zhodnotit činnost myslivců v jejím okolí. A z toho vyplývá, že by přehlídka měla být pojata komplexně a ne jen jako ukázka trofejí. Více >

Máj je známým tradičním časem ptačího zpěvu a svatebních ceremoniálů, jako předehra k úspěšnému hnízdění. Koho zajímá ptačí svět, musí znát nejen opeřence podle vzhledu, ale také podle hlasu. Není však snadné dopídit se takových znalostí. Písničku zpěváka v lese slyšíte, ovšem s odhalením jeho totožnosti jsou potíže. Zeleň všude tvoří bludiště temných koutů a skrývaček, které obezřetní ptáci dovedou umě využívat pro své utajení. Nebýt zpěvu, o všech se ani nedozvíme. Mezi tajnůstkářskou elitu patří především “král pěvců” slavík obecný. Jeho zpěv zná snad každý, kdo častěji chodí do lesa, ale samotného zpěváka asi ne. Určitě jste se ho snažili zahlédnout, avšak marně - při blížení k houštině, kde má své zpěvácké pódium, včas zmizel v nejhlubší spleti pralesa buřeně. Nezbývá tedy tajemného slavíka poslouchat, a to bývá požitek! Zpěv začíná sílícími naprosto čistými flétnovými hvizdy před každou strofou. Po úvodu následuje kaskáda plná jásajících melodií se spoustou trylků v různých obměnách. Melodický motiv končí ozdobou, tlukotem. Nejúchvatnější je jeho noční koncert v tiché krajině, kdy vynikají zvukově čisté tóny s obdivuhodnými proměnami. Slavík u nás žije běžně na mnoha místech, pod rouškou noci přilétá koncem dubna nejdříve sameček. Zpočátku nehlesne, až po pár dnech v některém podvečeru si začne ladit hrdélko tichoučkou melodií. Brzy pak plnou silou zabouří nočním koncertováním. Hlahol je slyšet značně daleko a jeho smyslem je aby si ho všimly samičky přitahující později. Lákadlem je nejlepší pěvec a tak se tedy nedivme snažení každého samečka o nejvirtuoznější přednes. Jakmile některou okouzlí a ukáže se v jeho blízkosti, začíná namlouvací rituál. Odehrává se na zemi pod nejhustším baldachýnem křovin. Se svěšenými křidélky a vějířovitě rozprostřeným ocasem v tanečním taktu obskakuje samičku nebo jí nadlétává na hlavu, přitom vyzpěvuje nejkrásnější melodické motivy. Zanedlouho začne samička starostlivě snášet suché listí na hnízdo do spleti klacíků vyhlédnutého keře a zpěv samečka hlaholí i ve dne. Žárlivě střeží okruh svého soukromí před soukmenovci, kterým se ještě nepodařilo založit rodinu. Slavičí zpěv je slyšet jen v květnu a červnu. Více >

V následujícím článku reaguji na rozbor situace v chovu prasete divokého na okrese Prostějov – viz. článek Jana Niedoby v Myslivosti 12/2001. Už dlouho čteme v našem odborném tisku o tom, že je situace v chovu prasete divokého velmi špatná. Jsou uváděny dávno známé příčiny tohoto stavu. Roky utíkají a zatím se mnoho pozitivního v této důležité oblasti myslivecké činnosti nestalo. Dokonce si myslím, že se situace na většině území ČR dále zhoršuje. Více >

V prvních dvou částech jsme čtenáře seznámili se zkušenostmi v chovu koroptví v Oblasti chovu a ochrany koroptve polní Křiby při Okresním úřadu Žďár nad Sázavou. Čtenáři byli informováni o způsobech a formách zimního přikrmování koroptví, o odchytu koroptví pro zimní komorování a se zkušenostmi se zimním komorováním v konfrontaci s názory našich předků. Jednoznačně nejdůležitějším momentem je ale vhodná úprava biotopu. Na to v příštích číslech naváže praktický popis dřevin, keřů a složení osevních směsí a také popis možností jednání a forem spolupráce s vlastníky půdy. Více >

Základní parametry puškohledu Více >

Poměrně veliký zájem čtenářů vzbudil dokumentární videofilm slovenských bratrů Romana a Rastislava Dobrovodských nazvaný Srnčí zvěř. Je to již jejich třetí společné dílo. O dokumentu, který se v originále nazývá “Srnčia zver”, jsme si povídali s Rastislavem Dobrovodským Více >

Názory pisatelů v této rubrice nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko vydavatele. Redakce si vyhrazuje právo na výběr, jazykovou úpravu a případné krácení příspěvků Více >

Opravdu bát nebo alespoň obávat bychom se jich opravdu měli! Naše klíště obecné, Ixodes ricinus (řazeno do kmene členovců, třídy pavoukovců, řádu roztočů, podřádu klíšťat a čeledi klíšťatovitých – ale kdo by si to pamatoval) patří totiž mezi obávané parazity a přenašeče chorob zvířat i člověka. Vzhledem k tomu, že právě myslivci, lesní hospodáři, milovníci přírody a potažmo i lesní zvěř patří už tradičně mezi ty nejohroženější skupiny, zopakujme si raději znovu před příchodem “ sezóny” alespoň ta základní fakta. Více >