Bojíte se klíšťat?
MUDr. M. Förstl, MVDr. Z. Čermáková, MUDr. J. Dlhý a MUDr. Z. Veselský
Opravdu bát nebo alespoň obávat bychom se jich opravdu měli! Naše klíště obecné, Ixodes ricinus (řazeno do kmene členovců, třídy pavoukovců, řádu roztočů, podřádu klíšťat a čeledi klíšťatovitých – ale kdo by si to pamatoval) patří totiž mezi obávané parazity a přenašeče chorob zvířat i člověka. Vzhledem k tomu, že právě myslivci, lesní hospodáři, milovníci přírody a potažmo i lesní zvěř patří už tradičně mezi ty nejohroženější skupiny, zopakujme si raději znovu před příchodem “ sezóny” alespoň ta základní fakta.
V přírodě se klíště vyskytuje hned ve čtyřech vývojových stádiích - mimo vajíčka je to šestinohá larva (velikost 1 mm), osminohá nymfa a imago, dospělé klíště (nenasátá samice dorůstá 3,5 - 4,5 mm, samec je poloviční). Doba celého vývoje kolísá mezi 2 - 6 lety a každé další přeměně musí vždy bezpodmínečně předcházet sání na hostiteli. K tomuto účelu jsou klíšťata vybavena obdivuhodným bodavě sacím ústrojím (hypostom) a do rány navíc vypouští mimo dalších látek anestetika proti bolesti, nic tedy necítíme, antikoagulancia proti srážení krve i látky, nazvěme je třeba cementiny, pro svou dokonalou fixaci v ráně. Jednotlivá stadia sají krev na hostiteli jen jednou, ale různě dlouhou dobu, larva 2 - 6 dní, nymfa 2 - 7 dní a dospělá samice 5 - 14 dní a obecně je o klíšťatech známo, že jsou schopná napadnout snad až 47 druhů savců, 55 druhů ptáků a dokonce i 4 druhy plazů. Páření probíhá na hostiteli i mimo něj a plně nasátá oplodněná samice veliká až 11 x 7 mm pak v lesní opadance naklade asi 5 000 vajíček. A kde všude je můžeme potkat? Stanoviště naprosto vyhovující klíšťatům obecným je listnatý nebo smíšený les (i městský park), kde na vegetaci blízko nad zemí v typickém posezu "s rozevřenou náručí" trpělivě čekají na svého vytouženého kolemjdoucího hostitele. Přirovnání jejich nenasytnosti k upírům je velice výstižné - jsou sice slepá, ale mají dobře vyvinuté jiné senzory a po zachycení se na své oběti si okamžitě hledají vhodné místo k bodnutí. Přezimují v kterémkoliv stádiu vývoje, v hladovém i nasátém stavu - neznamená to ovšem, že je nelze " chytit" i v zimě, ty malé potvůrky se probouzejí už při teplotách nad 5 0C, ale o tom jste se jistě sami nejednou přesvědčili v zimním období jejich nálezem na lesní zvěři a lze se nakazit i při práci v seníku, krmelci, doma na půdě atd.. Jejich plná aktivita naplno propuká až 1 - 2 týdny po posledním sněhu, nejčastěji je to v březnu, první larvy se objevují během dubna a května. Člověk se může napadení bránit, ale ostatní to mají horší - sání klíšťat, a zvláště pak jde-li o více jedinců najednou, značně zneklidňuje zvěř a rány jimi způsobené nebo ty, které si způsobí hostitel sám při snaze se obtížného parazita zbavit jsou branou pro další bakteriální infekce. To vše vede často ke špatné psychické i fyzické kondici zvěře, někdy i k poškození kůží, u hospodářských zvířat ke snížení mléčné produkce, ale klíšťata jsou také přenašeči mnoha chorob, které mohou být nebezpečné nejen pro zvěř, ale i pro nás!
Klíšťová encefalitida je onemocnění způsobené viry řazenými do tzv. komplexu virů klíšťové encefalitidy (u nás konkrétně virus středoevropské klíšťové encefalitidy rozšířené na západ od Uralu až po východní Francii). Jejich rezervoárem jsou drobní divoce žijící savci, hlavně myšovití hlodavci, a právě z nich se pak šíří prostřednictvím klíšťat na různé druhy zvířat i člověka. Ten se může infikovat nejen klíštětem, ale dokonce i pitím mléka napadených domácích zvířat. Po nákaze následuje bezpříznaková inkubace dlouhá zhruba 7 - 14 dní a poté se mohou (ale nemusí!) objevit první necharakteristické "chřipkové příznaky" jako malátnost, nechutenství, bolesti hlavy, zad a kloubů, zánět horních cest dýchacích s kašlem a zvýšenou teplotou. Tato první fáze onemocnění trvá asi 4 - 7 dní a poté následuje i několikadenní období zdánlivé úlevy, nemocný se cítí lépe, ale virus se může šířit dál! Druhá fáze nemoci se projeví jako důsledek virového poškození centrální nervové soustavy různého stupně a trvá zhruba 1 - 2 týdny. Náhle se objeví vysoká horečka, desorientace, spavost nebo naopak podrážděnost až ztráta vědomí. I tato manifestace může mít různou intenzitu a může skončit i smrtí pacienta, ale celá infekce může naopak proběhnout i zcela bez příznaků. Velmi důležité je, že proti tomuto onemocnění se lze nechat včas preventivně očkovat! (Další informace včetně podrobností o úhradě vaší pojišťovnou nežádejte prosím v nejbližší lékárně, ale přímo u svého lékaře.) Od klíšťat nám ale hrozí nejen klíšťová encefalitida, jsou i jiné závažné nemoci a před těmi nás zatím, bohužel, žádné očkování neochrání, zbývá jen a jen prevence!
Lymeskou nemoc způsobuje bakterie Borrelia burgdorferi. Ta žije ve stěně zažívacího traktu klíštěte a až při jeho sání se začíná velmi rychle množit a zaplňovat střevo - to vše ale trvá dle různých autorů minimálně 24 - 48 hodin a právě proto je tolik potřebná naše každodenní kontrola po návratu z lesa a včasné odstranění klíštěte!!! Teprve po uvedené době dojde k takovému přeplnění střev bakteriemi, že se klíště do rány, tedy do svého hostitele, doslova " vyzvrací" a až tím ho nakazí. Pro borreliózu je dosti typické v dalších dnech rozšiřování zarudnutí kolem ranky po zákusu spojené s jeho centrálním vyblednutím, zvětšené uzliny, ale mohou se objevit i další velice různorodé příznaky opět od nejasných " chřipkových" příznaků po postižení kloubů, srdce, mozku, únavový syndrom aj..
Obě výše uvedená onemocnění podléhají v České republice hlášení. Nelze také opomenout, že od klíšťat nám hrozí i nebezpečí přenosu tularémie, zaječí nemoci a vzácněji ehrlichiózy, babesiózy, z rickettsioz u nás Q - horečky, ale našim cílem byl dnes jen stručný a varující článek, ne vyčerpávající odborné pojednání. Na úplný závěr tedy zdůrazněme několik základních rad, jak tomu všemu předejít (já vím, myslivci jsou tvrdý chlapi, kampak na ně s klíštětem, ale pevné zdraví za to stojí, nebo ne?).
několik základních rad
1. Plošná likvidace klíšťat.
2. Očkování (dostupné a účinné je zatím pouze proti klíšťové encefalitidě)!!! Nejlépe už v zimních měsících aby si tělo stihlo vytvořit dostatek protilátek.
3. Tělové repelenty a k ošetření oděvu a obuvi při dlouhodobém pobytu v zamořeném lese lze dnes použít i speciální prostředky s dlouhodobou účinností.
4. Vhodné oblečení, obuv a hlavně opravdu důsledná kontrola těla po návratu z přírody.
5. Správné a včasné odstranění klíštěte provedeme sami nebo vyhledáme lékaře. Klíště opatrně uchopíme pinsetou (raději ne prsty, vždy se důsledně vyhneme jakémukoliv dalšímu kontaktu s naší kůží) a to směrem od zadečku k hlavičce, těsně u pokožky a opatrnými kývavými pohyby ho pomalu odstraníme. Otáčení po nebo proti chodu hodinových ručiček nemá opravdu žádný význam), ale snažíme se ho při manipulaci moc nezmáčknout a nevtlačit tak jeho obsah (borrelie) do rány. A pozor, je-li venku nemáme ještě vyhráno, při šetrném odstranění může zůstat tento tvoreček nejen živý, ale i pln chuti opět se do nás " zahryznout" - jakou smrt mu tedy zvolíte záleží jen na vás a vaší fantazii, doporučujeme spálení. Poraněné místo ošetříme jodovou tinkturou.
6. V době po poranění klíštětem je nevhodná fyzická námaha a co je nejdůležitější - každý by měl v nejbližších dnech a týdnech velice pečlivě sledovat svůj zdravotní stav a při jakékoliv změně raději včas vyhledat odbornou lékařskou pomoc!