MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Hovořit o perspektivách myslivosti v České republice bez ujasnění si toho, co myslivost historicky znamenala a v současné době znamená, by nebylo dobrým základem pro úvahy o jejím dalším poslání, jejích úlohách mezi ostatními hospodářskými činnostmi člověka, případně o jejímu vztahu k celkovému vývoji životního prostředí a krajiny a ani o úvahách o příštím vnímání myslivosti naší společností. Proto mi dovolte krátké ohlédnutí za významem myslivosti, nikoliv z pohledu historika, nebo člověka věnujícího se myslivosti jako zájmové činnosti, ale jako představitele resortu zemědělství, který dlouhodobě usměrňuje chod myslivosti ze strany státu, ale který si uvědomuje i ostatní funkce myslivosti pro naši společnost. Při tomto posuzování musíme vycházet ze skutečnosti, že myslivost pracuje s živými organismy, a to jak živočišného, tak rostlinného původu. Přirozený vývoj pokračuje i dnes a nezastaví se ani v budoucnu. Jen při uvědomění si této nepřetržitosti vývoje se můžeme vyhnout zklamání nad výsledky svého snažení v myslivosti a nepostavit myslivost do autu ve vztahu k ostatním lidským činnostem. Více >

Trvalé travní porosty Více >

Kolem našich řek se sem tam nachází ještě oázy přírodních břehů s cennou divočinou; doménou klidu a ticha. Zásluhu na všem má husté mřížoví vrbových keřů prorostlých pralesem kopřiv, různých trav a hlavně trnitých ostružin. Noha normálního člověka se takové džungli vyhýbá, nanejvýš jí občas projde mlčenlivý rybář, když hledá “nepromrskanou” vodu. Taková místa přitahují zanícené ctitele přírody a jsou pro ně lákadlem. Tuší, že by tu mohla být ukryta nejedna pozoruhodnost ze světa tvorů. V polovině minulého století se tak často stávalo. Tehdy ještě nikdo ani v nejbujnější fantazii nepředpokládal, jaká zvířata budou dezertovat do naší přírody. Více >

Počas môjho viac ako 20ročného pôsobenia vo funkcii poľovníckeho hospodára okrem bežných povinností plnenia úloh v chove a love jelenej zveri, zvlášť som sa zaoberal príčinami škôd na lesných porastoch jelenou zverou, ktoré bezprostredne súvisia s množstvom a kvalitou potravy v revíri. Více >

V pátek 27. září se zdál být krásný a velký sál v Národním domě v Prostějově celkem malý. Právě v něm probíhalo losování 64. ročníku Memoriálu Karla Podhajského, losování, kterého se zúčastnilo tolik diváků, že, přehnaně řečeno, pro vůdce a jejich psy skoro nezbylo místo. Po skončení losování se na většině memoriálů začne probírat, co čísla losů pro jednotlivé účastníky znamenají. Tentokrát tradiční rituál narušila akce nadmíru krásná a zajímavá. Za potlesku přítomných se slavnostně křtil Myslivecký kalendář pana Petra Odložila a kdo chtěl, mohl se v přízemí podívat i na výstavu jeho obrazů. Více >

Drama se šťastným koncem se odehrálo v Teplických skalách dne 27.8.2002 v 11.00 hodin dopoledne. Pracovník SCHKO ing. Petr Kuna prováděl kontrolu umělé obnovy lesa bukem a jedlí v centru skal, když v lesním porostu 14 A14 vyrušil odpočívajícího jelena, silného dvanácteráka. Jelen v náhlém úprku v nepřístupném a nepřehledném terénu zakrátko zmizel z očí pracovníka SCHKO. Špatně odhadl situaci a zřejmě při přeskoku jedné z mnoha roklí se propadl mezi dvě skalní stěny a zde zůstal viset. Roj dotěrných much, proti kterým se nemohl bránit znepříjemňoval jeho uvěznění mezi skalami. Ať se snažil sebevíc, nedařilo se mu z této pasti vyprostit. Jeho marný zápas o život uslyšel ing. Kuna a v domnění, že se jelen pohybuje stále na plošině skal, připravil si fotoaparát. Jaké však bylo jeho překvapení, když přišel do místa, odkud se ozývaly neobvyklé zvuky. Zastavil se na skalním útesu a pod ním ve vzdálenosti asi 5 m vidí zaklíněné zvíře. O skály se opírají oba parohy, zadní běhy jsou nataženy dozadu, přední běhy jsou složeny pod mohutným tělem. Přivolal telefonem pracovníka Městských lesů Martina Záleského. Oba pak rozhodli, že nejsou schopni ubohému zvířeti pomoci, a proto zavolali správce Městských lesů Tomáše Milatu, který s sebou vzal mysliveckého hospodáře. Vyzbrojeni potřebným nářadím a tkanými kurty jsme se vydali do místa nehody. Více >

Broušení loveckého nože - pro někoho běžná a samozřejmá věc, pro jiného velká neznámá. I to způsobuje, že mnoho nožů není po celou dobu životnosti správně naostřeno, bohužel, i z toho důvodu, že byly pro daný účel nevhodně vybrány nebo dokonce již nevhodně nabroušeny výrobcem. Více >

Třístránkový článek Ing. Ladislava Dekányho v č. 5/2000 na toto téma mě postavil do pozice úplného laika, ačkoliv se zabývám touto problematikou prakticky i teoreticky celý život. Z tohoto “malého břehu” bych se chtěl se čtenáři o tyto zkušenosti podělit. Především bych chtěl pohled na celou věc zjednodušit. Ačkoliv proti názvu puškohled sám nic nemám, přidržím se přece raději odborného názvu zaměřovací dalekohled, dále jen dalekohled. nebudu se zde zabývat náročnějšími podmínkami sportovní střelby ani střelbou na velké vzdálenosti. Více >

Dotaz: Hospodář z našeho sdružení vykázal, pro nevhodné myslivecké oblečení, ze společného lovu (naháňky) účastníka, který přišel oděn ve vojenském maskovacím oděvu. Postižený se cítil velmi dotčen s argumentací, že je údajně takové oblečení na lovu v zahraničí zcela běžné. Ve sdružení se vedla dlouhá diskuse, a tak bych chtěl vědět zda se jedná o běžný vývoj, který proniká i k nám nebo hospodář přece jen postupoval správně. R.S.Vlašim Více >

Jak se mohli pozorní čtenáři Myslivosti dočíst v zářijovém čísle, připravila redakce ve spolupráci s Institutem ekologie zvěře VFU Brno jednodenní exkurzi do asi nejlepší evropské zaječí honitby Wildendurnbach. Obrovský zájem o exkurzi překvapil, mohlo by se obsadit několik autobusů, nakonec však třetí říjnový den letošního roku cestovala jen asi čtyřicítka šťastných, ti ostatní dostanou příležitost při dalších exkurzích. Více >

V dlouhé chvíli jsem se zamyslil, abych napsal něco ze své dlouholeté, téměř více než půlstoleté myslivecké praxe, o střelbě z brokovnice na drobnou zvěř. Vycházel jsem z toho, že prý adepti mladí myslivci postrádají praktických rad, jak s úspěchem lovit v honitbách, revírech jak na zvěř předsazovat, jakým brokem střílet a jakou pušku k tomu mít. Poněvadž zanedlouho začnou podzimní společné lovy na zajíce a bažanty, pokusím se, pokud možno stručně, hlavně mladším myslivcům vyhovět. Více >

Téměř v každém třetím čísle časopisu Myslivost lze nalistovat článek o potížích s chovem i lovem zvěře černé. Jiné články varují před narůstajícími stavy této zvěře a popisují škody touto zvěří působené, zatím co stavy stále dál narůstají. Více >

Lesnické povolání a láska k myslivosti se staly mým osudem. Po ukončených studiích až po odchod do důchodu jsem působil na polesích Podolanky a Čeladná v Moravskoslezských Beskydech. Více >

V čísle 1/2002 byl otištěn článek s fotodokumentací o úspěchu v chovném zařízení, kde je sledována od roku 1996 genetická linie nejkvalitnějších daňků Guylaje. Více >

Článek Ing. Karla Bartoška, uveřejněný před časem v časopisu Myslivost pod názvem Ke slovu do vlastních řad udeřil na citlivou strunu a vyprovokoval řadu reakcí. S článkem souhlasím bez výhrad, jen bych si dovolil doplnit několik zobecňujících myšlenek. Více >

V přírodních společenstvech se v průběhu evoluce vytvářel rovnovážný vztah mezi kořistí a predátory, zajišťující oběma složkám přežití. V antropogenní činnosti narušeném krajinném prostředí došlo k mnoha změnám přirozených vazeb a řada zákonitostí přestává platit. Z toho důvodu i při hodnocení vlivu jednotlivých predátorů na populace drobné zvěře jako jsou zajíci, bažanti, koroptve, musíme přihlížet k tomu, že se jejich vliv neuplatňuje za podmínek stanovených přírodními zákony. Více >

Je tomu právě 150 let, co se dne 18. listopadu 1852 narodil v Miroticích (o. Písek) umělec vpravdě národní - Mikoláš Aleš. Po gymnazijních studiích v Písku navštěvoval v letech 1863 - 73 pražskou Akademii výtvarných umění. V roce 1876 vznikají jeho první olejomalby, tvoří též první z řady svých cyklů (Pět smyslů), následují další, v letech 1878 - 80 pracuje na slavných lunetách Vlast pro výtvarnou výzdobu Národního divadla. Od roku 1882 přispívá Aleš kresbami do řady časopisů a rokem 1883 zahajuje monumentální tvorbu; vytváří návrhy na dekorativní výzdobu budov, zvláště sgrafita, malby v ateliérech, aj. Zabývá se stále intenzivněji časopiseckými a knižními ilustracemi, od roku 1886 soustavně tvoří kresby k národním písním (souhrnně v monografiích ~paliček, i 906, Druhý Špalíček národních písní a říkadel, 1912).Teprve na sklonku 19. století se dočkává obdivu a uznání od mladé, tehdy nastupující umělecké generace. Dne 10. července 1913 Mikoláš Aleš v Praze umírá, je pochován na starobylém Vyšehradě; příští rok (2003) tomu tedy bude 90 let. Více >