Časopis Myslivost

Únor / 2002

Nový zákon o myslivosti ČR z pohledu legislativy EU

Dr. Ing. Rudolf Novák
Nový zákon o myslivosti ČR z pohledu legislativy EU
Po nekonečných diskusích v zákonodárných orgánech a médiích byl schválen oběma komorami Parlamentu ČR a nakonec podepsán i panem prezidentem zák. č. 449/ 2001 Sb. o myslivosti.V diskusích, bylo často poukazováno na to, že náš nový zákon je v nesouladu s komunitárním právem, tedy právem EU, a bude nutno “ tento nepodařený zákon” před vstupem ČR do EU zásadně změnit (viz např. veřejná prohlášení některých poslanců a senátorů nebo generálního ředitele Lesů ČR s.p. pana Olivy). Je mi to líto, ale musím konstatovat, že tato prohlášení nebo vyjádření pro media byla nepravdivá a byla učiněna možná záměrně nebo jen z neznalosti věci. Jaká je tedy skutečnost?
Patnáct členských států EU, pokud jde o myslivost, její tradice, zvyklosti a legislativu je možno rozdělit do 4 skupin:

1) Německý revírní systém myslivosti (5 států) Rakousko, Belgie, Nizozemí, Luxemburg, Německo.
V těchto zemích je myslivost formována dlouhou tradicí. Ústně a písemně zachovaná pravidla tzv. správného výkonu myslivosti jsou pevně zakořeněná. Při tvorbě honiteb se klade velký důraz na vlastnická práva k honebním pozemkům. Myslivost je regulovaná státními institucemi ve prospěch zvěře a jejího prostředí. Velikost honiteb odpovídá národním zvyklostem a vývoji legislativy. Ve všech zákonech těchto zemí je možno vysledovat především důraz na kvalifikaci myslivců a výraznou preferenci nájmu honiteb občany těchto zemí, tedy jen držiteli národních nebo regionálních loveckých lístků. Základem myslivosti je plánovitý lov zvěře, zákony je definována ochrana zvěře a péče o zvěř. Výrazná omezení lovu ve prospěch zvěře je možno vysledovat v historických předpisech až do středověku. Předmětem myslivosti je velká druhová četnost volně žijících živočichů. Velká hustota osídlení a dlouhodobé zkulturnění krajiny se odráží v relativně malém počtu myslivců, jejichž podíl na celkovém počtu obyvatel je přibližně jen 1:300. Do skupiny těchto zemí je možno zařadit i ČR a některé další středoevropské kandidátské země.

2) Skandinávský systém myslivosti (3 státy) Dánsko, Finsko, Švédsko.
V těchto státech se myslivost vykonává ve formě, která byla ve střední Evropě známa před několika staletími. Na prvním místě je úlovek. Získání zvěřiny se bere jako "sběr úrody", kterou nabízí příroda. Trofej, v našem pojetí, má podřadnější místo. Myslivci mají v těchto státech nejvyšší podíl na počtu obyvatel při poměru 1:25. Důležitý je především lov, péče o zvěř ve středoevropském pojetí prakticky neexistuje. Neexistují zde ani tradice oblečení či jiné projevy mysliveckých tradic vyjadřující "úctu k ulovené zvěři". Základem je tzv. licenční systém, který výší poplatků za vydání licence výrazně preferuje místní lovce. Předmětem lovu je především spárkatá zvěř.

3) Anglosaský systém myslivosti (2 státy) Spojené království, Irsko.
V těchto zemích zaujímá přední místo tzv. sportovní hledisko. I když pojem sport, se u nás, v souvislosti s myslivostí chápe velice pejorativně, v těchto zemích tento pojem má především význam "dát zvěři šanci". Důležitý je dobrý zásah zvěře zbraní při lovu, neodsuzuje se ani bohatý výřad. Poněkud zvláštní, z našeho pohledu, jsou i doby lovu zvěře. Např. srnci se loví již od 1.dubna. Trofej má poněkud jiný pojem než u nás. Nemusí to být rohy či parůžky, postačí třeba fotografie nebo jiná památka na sportovně etický zážitek. Myslivost (lov) je spojena s držbou půdy. Oblečení a tradice vychází z dodržovaných tradic společenských tříd a nepsaných společenských pravidel. Podobným zásadám odpovídají i způsoby lovu. Obecně známou je i štvanice na lišku, která má především společenský charakter. Myslivců je v poměru na počet obyvatel poměrně mnoho. Statisticky vyjádřeno 1:60.

4) Latinský systém myslivosti (5 států) Francie, Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko.
Myslivost má v těchto zemích silný sociální aspekt. Prioritu má radost z přírody, z okruhu přátel a společenské zábavy. S výjimkou autonomní oblasti Jižní Tyroly, kde jsou honitby dány přímo zákonem, neexistuje v těchto zemích systém honiteb. Myslivost (lov) je realizována na základě tzv. licenčního systému po celém území států. Tedy k lovu je nutno si zakoupit licenci. Opět jsou sazbami výrazně preferováni místní občané. Určitou výjimkou je také Francie. Podle Verdailova zákona (zákon o myslivosti) může na svých pozemcích lovit jen majitel více než 20 ha. Ostatní majitelé pozemků, v rámci obce, se musí k lovu sdružit. Loví se to, co příroda nabízí, především různé druhy tažných ptáků. Zvláštností je používání různých způsobů odchytu, včetně odchytu ve stabilních, nákladně vybudovaných odchytových zařízeních. Spárkaté zvěře je velice málo a je přísně chráněna. Ochrana a péče o zvěř ve středoevropském pojetí je málo nebo není vůbec nerealizována. Koneckonců není nutná, protože hlavní předmět lovu, tažní ptáci, se zdržují na území těchto států jen krátký čas. V románských zemích je v průměru každý čtyřicátý občan lovcem.

Jak je tedy z tohoto výčtu zřejmé, není a nebude jednoduché i pro orgány EU sjednotit legislativu či vydat obecně závazné předpisy týkající se myslivosti. Nezanedbatelnou překážkou možného sjednocení myslivecké legislativy je i četnost volně žijících živočichů, kteří jsou předmětem lovu nebo výkonu práva myslivosti, v jednotlivých zemích patnáctky. Jeden příklad za všechny. V Itálii je jelen evropský velice přísně chráněn, naopak např. v sousedním Rakousku je předmětem mysliveckého hospodaření se všemi atributy hodnocení trofejí atd. jak je známe i u nás.

V myslivosti má tedy EU pouze několik legislativních nástrojů, jak sjednotit velice rozdílný přístup k myslivosti jednotlivých států patnáctky. Jsou to:

Nařízení EU ( Regulation).


Nařízení EU jsou závazná pro všechny členské státy. To znamená, že uveřejněním v úředním věstníku EU nabývají platnosti i v členských státech a naopak automaticky pozbývají platnost všechny národní právní normy, které nejsou s rozhodnutími slučitelné. V myslivosti platí především: 3254/91 - zákaz použivání talířových želez, 1973/92 - finanční podpora programů životního prostředí. Lze konstatovat, že tato rozhodnutí náš nový zákon o myslivosti plně respektuje. O finanční podpoře by měla dál jednat ministerstva životního prostředí a zemědělství.

Směrnice EU ( Direktive)


Ve směrnicích je vždy určeno, zda platí pro jeden, více nebo všechny členské státy. V těch státech, ve kterých platí, je závazné harmonizovat se směrnicemi národní legislativu. Určité odchylky a vyjimky jsou předmětem vyjednávání.

V myslivosti platí především:

79/409/EEC směrnice o ochraně volně žijících ptáků.
Tato směrnice má pět příloh.. Přičemž v příloze II/2 je možno " vyreklamovat v Bruselu" druhy, které je možno v jednotlivých zemích lovit podle četnosti a tzv. národních zvyklostí.

Dovolím si v této souvislosti malou poznámku. Bohužel, naše ministerstvo životního prostředí, na rozdíl od jiných členských států EU či kandidátských zemí, tuto legislativní možnost nevyužilo a je možno očekávat v příštích letech podobné problémy jako má dnes např. Rakousko. To je díky nekompetentnosti svých vyjednávačů, spolu s Irskem, jedinou zemí EU, kde se nesmí formálně právně lovit krkavcovití (vrány, sojky). O těchto druzích je přitom známo, že jsou hlavním predátory ohrožených druhů zpěvných ptáků.

92/43/EEC - směrnice o ochraně přírodních stávanišť volně žijících živočichů a divoce rostoucí flory.
Hlavní úlohou této směrnice je přispět k zabezpečení biodiverzity Měla by však brát na zřetel lokální zvláštnosti, hospodářské, kulturní a jiné okolnosti. Cílem je vytvořit celoevropskou síť chráněných území NATURA 2000. Má šest příloh, ve kterých jsou definovány jak seznam typů biotopů, tak seznamy a kritéria ochrany. Opět je důležitá pozice a aktivita vyjednavačů jednotlivých států týkající se národních zvyklostí a podmínek. Např. určité problémy má dnes Německo, které tuto směrnici přijalo bez podstatnějších výhrad a nyní musí vyjednávat povolení lovu černé zvěře, která nesmí být lovena v rezervacích a na druhé straně ničí biotop a druhy přísně chráněných živočichů.

91/477/EEC směrnice o získávání a vlastnění zbraní.
Na základě této směrnice byl zaveden, mimo jiné, tzv. evropský zbrojní průkaz. Je možno konstatovat, že naše předpisy odpovídají této směrnici a není problém v kompatibilitě s komunitárním právem.

92/45/EEC směrnice o veterinárních a všeobecně zdravotních problémech při obchodování se zvěřinou.
Je možno opět konstatovat, že naše nové předpisy, ať již veterinární, tak zákon o myslivosti plně respektují tuto směrnici. Jen na okraj. I v Rakousku dodržení podmínek této směrnice vyvolalo vlnu nelibosti u myslivců, podobně jako tomu bylo v nedávné době u nás. Ať již jde o vyvrhnutí zvěře nejdéle do 3 hodin po ulovení či dodání do 36 hodin do chladicího zařízení nebo veterinární prohlídka mysliveckého práva. Na druhé straně ale zavedení přísnější kontroly obchodování se zvěřinou a důsledné používání identifikačních štítků vedlo v průběhu 5 let ke zvýšení cen zvěřiny a k zamezení pololegálnímu obchodu se zvěřinou v různých restauracích.

Doporučení a stanoviska ( Recommendation, opinion)


Nemají žádnou právní sílu a subjekt, kterému jsou určené nezatěžují žádnou povinností ve změně legislativy. Vzhledem k této skutečnosti je zde velký prostor pro vyjednávání před vstupen do EU či při tvorbě nových právních předpisů

Jak je tedy zřejmé, že náš nový zákon o myslivosti je plně v souladu s komunitárním právem a nebude tedy nutné jej měnit při našem případném vstupu mezi státy patnáctky. Změny spíše čekají navazující zákony, ať již je to zákon o zbraních či zákon na ochranu přírody a krajiny. Zde je ale velká úloha pro vyjednavače, věřím, že zejména zástupci Ministerstva životního prostředí budou činit vše, nejen pro zájmy myslivců, ale také pro zájmy přírody České republiky, pro její historické, kulturní a koneckonců i evropsky regionální zájmy.

Přes rozdílné historické kořeny mají evropští myslivci řadu věcí společných. Počínaje myslivcem od Severního mysu až po myslivce na Maltě. Na prvním místě je to láska k přírodě, silný emocionální vztah, který je spojen s bohatými vědomostmi a zkušenostmi, který zpravidla nemají ti, co proti lovu nebo myslivosti " bojují".

Nezanedbatelná je i neplacená práce, která je také všem evropským myslivcům společná. Je statisticky dokázáno, že pro 70 % evropských myslivců je domovská honitba nebo okrsek tím, kde nejen loví, ale kde také pečují o zvěř a kterému věnují svůj čas a finance. Tato neplacená práce jde velice těžko vyjádřit v číslech a někdy je i těžko prokazatelná. Lze ale konstatovat, že neplacená práce myslivců je bezpochyby významným přínosem k udržování přírodního prostředí, k poznávání zvěře a ekologie krajiny. Poznatky myslivců jsou vždy prvním varujícím signálem při podstatných změnách ekosystémů.

Všichni evropští myslivci mají společnou jednu velice důležitou věc. Jsou protikladem stále narůstajícímu odcizení městského obyvatelstva od přírodních základů života a jejímu vztahu k lidské společnosti, k tradicím a dědictvím našich předků.

Je velice smutné, že někdy na tyto v Evropě obecně známé atributy myslivosti zapomínají někteří naši ústavní činitelé a někdy se vede diskuse v intencích, které jsou nedůstojné a svědčí o flagrantní neznalosti komunitárního práva EU či jen stavu myslivosti v té části Evropy, jejíž součástí se chceme stát.

Dr. Ing. Rudolf Novák
delegát ČR ve F.A.C.E. Brusel


Zkratka F.A.C.E. je odvozena z francouzského názvu Fédérations de Chasse et Conservation de la Faune Sauvage de l´UE. Tedy volný překlad Federace organizací pro myslivost a ochranu volně žijící (divoké fauny) EU. F.A.C.E. má k dnešnímu dni 28 členů (kandidátské země a státy patnáctky). Takto zastupuje přibližně 7 milionů evropských myslivců, kteří jsou organizováni ve svých národních organizacích. Hlavní cíle F.A.C.E. lze obecně definovat takto:
  1. Zastupování a naplňování společných cílů na úrovni Evropské unie.
  2. Zastupování zájmů myslivců Evropy ve vztazích k mezinárodním a národním institucím.
  3. Podpora myslivosti podle principu trvale udržitelného využívání přírodních zdrojů jako nástroje k rozvoji venkova, zachování biodiverzity a volně žijících živočichů, zlepšování jejich životního prostředí.
  4. Spolupráce s institucemi EU, Rady Evropy a nestátními organizacemi na ochranu přírody.


F.A.C.E. má pravidelné kontakty s poslanci Evropského parlamentu, zejména s poslanci v nadstranické interskupině (výboru) pro myslivost, rybářství a životní prostředí.

I když je možno konstatovat, že myslivost není předmětem sjednocující evropské legislativní politiky, protože se řídí ve státech patnáctky především národními zvyklostmi, existuje řada právních nástrojů EU, které se přímo nebo nepřímo myslivosti dotýkají. A především v těchto oblastech poskytuje poslancům Evropského parlamentu odborný servis a v dobrém slova smyslu lobuje.


vychází v 7:41 a zapadá v 15:59 vychází v 13:29 a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...