Časopis Myslivost

Únor / 2002

Ořešník

Jan RYS
Ořešník
Zimní příroda dalekého severu si dokáže každého podmanit svým velebným bílým tichem podbarveným basem poryvů větru a častým zádumčivým nářkem čokoládově hnědého tuláka tajgy - ořešníka kropenatého.
Poslední dobou však nemusíme jezdit tak daleko, aby jsme uslyšeli píseň severu, stačí si vyšlápnout na zasněžené hřebeny Brd a s kapkou fantazie si připadáme jako v nekonečných lesích tajgy. Sem tam nějaká stopa zvěře v hlubokém sněhu a hlavně chraplavá řechtačka ořešníka nám věrně navozuje severskou přírodu. Zahlédnout a pozorovat ořešníka v lese ale není jednoduché, je pták velmi plachý a spíše ho více slyšíme než vidíme. Když zjistí naši přítomnost, skryje se v hustých smrkových korunách a vystrkuje z nich jen hlavu s okem, aby zjistil zda jsme již nezmizeli. Pouze dalekohledem z povzdálí a úkrytu můžeme pozorovat jak často sletuje na zem, odhrabává silným zobákem sníh a vehementně něco doluje. Nohou si umí potravu přišlápnout, když chce kus odštípnout a v nadhozu polknout. Ořešník je pozoruhodný tvor, kterého příroda obdařila vrozeným smyslem pamatovat si už v době podzimní hojnosti, na hladové zimní dny. Ukládá si pro ně po lese různá semena mezi kořeny stromů, ve škvírách kamenných sutí nebo děrách pod spadaným listím. Celý podzim zásobárny doplňuje tak, že z volete do nich vyvrhuje všechen obsah až jsou tam hromádky žaludů, bukvic, lískových oříšků i sem tam nějaký vlašský ořech ukořistěný ze zahrad hájoven. Když pak napadne sníh a hlad se stane aktuální denní starostí, zaměstnává se dlouhé hodiny hledáním a vyhrabáváním svých skladišť. Rozum zůstává stát, jak pták v rozlehlém lesním prostoru nachází místa arsenálů potravy a ke všemu ještě zasypané sněhem. Žádný ornitolog doposud nebyl schopen najít klíč k objasnění této vlastnosti. Samozřejmě, že ořešník nenajde všechny své sklady a o mnohé ho připraví také norníci, myšice a veverky. Jakmile zemní zásoby dojdou, ořešníci se vrhnou na nejpracnější způsob obživy. Uštipují šišky jehličnanů a vybírají z nich semínka. Obvykle si šišku zaklíní do pahýlu větve a odsekávají šupiny. Je-li už pootevřena, jednoduše si na ní jednou nohou stoupnou a vybraná titěrná jadérka s fortelem i jemností hodináře rozmělňují rohovitou lištkou na spodní polovině zobáku. Na určitých místech Brd odkoukali ořešníci snadnou moderní obživu od příbuzných sojek. Jakmile utichne provoz na parkovištích aut u lesa, soupeří s nimi v prohledávání odpadkových košů o stravitelné zbytky potravin po turistech.
vychází v 7:46 a zapadá v 15:58 vychází v 14:45 a zapadá v 4:18 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...