ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

K chovu a lovu černé zvěře

Radim Pátek
K chovu a lovu černé zvěře
Jsem mnoholetým čtenářem časopisu Myslivost a také zapáleným lovcem černé zvěře. Pozorně sleduji články týkající se chovu a lovu černé zvěře s tím, že se snažím načerpat nové zkušenosti. Ze své dlouholeté praxe mohu uvést některé osobní poznatky, i když pro ukázněné lovce asi nesdělím nic nového.
U černé zvěře je nejdůležitějším prvkem pro její pravidelné chování klid. Pokud se neloví celou noc a následně brzy ráno můžeme zvěř potkat jak před setměním tak zároveň v ranních hodinách. Největších zážitků a úspěchů vždy dosahuji na kalištích, protože je zvěř pravidelně navštěvuje. Na kališti také vždy připravím slanisko, které je zpestřením pro celou populaci zvěře. Mohu říci, že pokud je lovec ukázněný a nestřelí hned na první kus nebo tlupu, která přijde, zaručuji neuvěřitelný zážitek, někdy i s vrcholným požitkem uvidět statného kňoura. Lončáci selata a bachyně provádějí plejádu sportovních disciplín včetně skoků do bahna, běhání v kruhu, potyčky, potápění a samozřejmě válení, drbání o otěrové stromy a to vždy za hlasitého chrochtání a kvičení. Mnohdy trávím většinu času s rukou na ústech, abych udržel výbuchy smíchu.

Toto vše se vždy odehrává za slunce a tedy plného světla. Příchod statného kňoura má svůj řád a kňour přichází vždy na zlomu dne a večera. Je to opět pravidlo a musím dodat, že příhody a vyprávění mých kamarádů a čtení některých článků o tom jak: ,,po 23.00 kdy je ten správný čas na lov starých kňourů", ve mě vyvolává někdy až úsměv, co vše je myslivec schopen vymyslet, aby bylo vyprávění zajímavější.

Teď nazpět k příchodu kňoura. Během kalištění přichází a odchází další tlupy a nebo jednotlivé kusy, aniž by byla nějaké větší reakce ze strany přítomných divočáků. Pak ale nastane změna, všechna prasata strnou a je slyšet jen odkapávání vody a sem tam zafunění. Najednou se přiřítí obrovský kňour a rozpoutá se chaos, ve kterém prchají celé tlupy i jednotlivé kusy z dosahu majestátního kňoura. Kňour někdy vybírá lončáka, kterého rychlým výpadem prožene až za hranici kaliště. Pak se vítězně vrací. Opět je to vše provázeno chrochtání a kvičením, jen s jedním rozdílem, a to s tím, že pokud vydá zvuk kňour, naskočí Vám husí kůže, protože si uvědomíte, jak velký to je rozdíl a jaký majestát před Vámi stojí.

Když je kaliště úplně prázdné, pak teprve kňour ulehne a začne proces válení, slastného chrochtání a výstražného mručení pro okolí, kde postávají ostatní kusy. Pokud se nějaký kus odváží přestoupit vzdálenost, kterou si určuje kňour, okamžitě vyráží a útočí, a to i v případě, že je příchozí bachyně a přijde odzadu.

Je mi 40 let a myslivost mě učil můj táta. Největší doplňující školou je však trpělivost a neúspěch při lovech. Uvedený zážitek je podmíněn také tím, že máte takovou honitbu, resp. myslivecké sdružení, kde si můžete ovlivnit, co ostatní mohou nebo ne. Mám to štěstí, že mám vlastní honitby, takže to umožňuje udržet toto pravidlo. Ve sdruženích to bývá problém, protože soutěživost a strach o to, aby Vám někdo neustřelil vypozorovanou zvěř, vede k tomu, že většina myslivců třeba za celý život tento zážitek nepozná, protože střelí okamžitě po příchodu prvního kusu. Poslední doporučení, které chci dát, je aby se nestřílelo na první přicházející tlupu, ale na pozdější i z důvodu toho, že jsou tam potom nataženy více pachové stopy více tlup, což zvyšuje pravděpodobnost dalších úspěchů.

Přeji všem dobrým myslivcům a lovcům ,,Lovu zdar!"



Zpracování dat...