ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Odešla legenda lovecké hudby

Petr Vacek
Odešla legenda lovecké hudby
Pan Josef Selement se narodil 24.9.1926 a již od útlého mládí se věnoval se svým bratrem a otcem dechové hudbě. Hudbě později zasvětil celý svůj život. Původně hrál na trumpetu v dechovce, stal se vojenským trubačem a jakmile začal prakticky vykonávat myslivost, začal troubit na borlici a postupně se stal vynikajícím trubačem lovecké hudby. Teprve od podzimu 1980 se začal učit hře na lesní roh a na lovecký roh. V tomto roce jsem se náhodně s panem Selementem potkal na Českém mysliveckém svazu a přemluvil jsem ho, aby změnil hudební nástroj a aby namísto borlice začal hrát na lovecký roh. Vzniklo tak úplně náhodně přátelství - já jsem pana Selementa učil hudbě a on mě naopak učil myslivosti. Začali jsme spolu troubit a komponovat a vzniklo krásné přátelství, které trvalo 23 roků.
Když se pan Selement začal učit hře na lesní roh, zpočátku si myslel, že pro něho, jako zdatného trubače na borlici, přechod na jiný nástroj nebude vůbec žádný problém. Velmi záhy zjistil, jak hluboce se mýlil, jak jsou oba nástroje rozdílné a jak obtížné je zvládnout hru na lesní roh. Toto zjištění jej nezlomilo, ale naopak posílilo. Vrhl se do pravidelného a rozsáhlé cvičení. Denně, včetně sobot a nedělí, věnoval nácviku hry na lesní roh 3-4 hodiny. Vypracoval si vlastní cvičení, vyptával se jak nejlépe řešit problémy nátisku, dýchání, interpretace apod. a po 2-3 letech pilného cvičení si osvojil dokonce starou techniku hry "krytí", ve které se stal později naprosto nedostižným. Zpaměti ovládal repertoár skladeb pro několik celovečerních koncertních vystoupení, to že ovládal veškeré "pracovní" signály a hlaholy od prof. A.Dyka bylo pro něho samozřejmostí.

Protože v roce 1980 kromě skladeb prof. A.Dyka žádná jiná hudební literatura pro borlice a lovecké rohy nebyla, pustili jsme se společně do kompoziční práce. Vznikaly tak skladby, které jsme mnohokráte při veřejných vystoupeních prezentovali, podle reakce posluchačů následně upravovali a teprve poté, jako "zralé" skladby definitivně vydali zaznamenané v notovém zápisu, aby i další trubači měli co hrát. Takto také vznikly překrásné Úlovky, které byly později schváleny jako doplněk oficiálních Českých loveckých signálů a hlaholů nebo Znělka ČMMJ, Klubu trubačů, Klokočské obory a řada dalších skladeb. Vzájemnou spoluprací vznikly také dvě Hubertské mše - velmi rozšířená mše B dur, která byla určena pro všechny české trubače a české myslivce a také mše Es dur, věnovaná Řádu svatého Huberta, která je zatím více populární a známá v zahraničí (USA, Rakousko, Německo) než v ČR.

Pan Selement se po celý svůj život věnoval také výchově myslivecké mládeže a mysliveckých trubačů. Těžko by se dalo spočítat, kolik jeho žáků v běžném životě potkáváme. Pokud jde o loveckou hudbu, tak v roce 1980 jsme založili soubor - Lovecké trio, se kterým jsme nesčetněkrát vystoupili jak v ČR, tak v zahraničí. S tímto souborem spoluučinkovala celá řada trubačů, kteří byli ovlivněni naprosto profesionálním vystupováním pana Selementa. Na vlastní oči jsem viděl o jak uznávanou osobnost v lovecké hudbě se jedná.

Ve středu dne 24.9.2003, smutnou shodou okolností právě v den svých 77. narozenin, odešel po krátké ale těžké nemoci z našich řad skromný, poctivý a pracovitý člověk. Teprve s postupem času si uvědomíme, jaká je to pro nás všechny ztráta - že odešla velká legenda lovecké hudby. Naše krásné přátelství s panem Selementem bylo ještě posíleno posledním rozloučením, několik hodin před definitivním odchodem z tohoto světa. Naše pohledy se střetly, naposledy jsme si podali ruku. Pan Selement měl v očích klid, byl vyrovnaný a věděl, že je mnoho mladých výborných trubačů, kteří jej v nemocnici navštívili a budou dále loveckou hudbu šířit.

Poslední slova, které mi sdělil, byla žádostí. Požádal mě, abychom pokračovali v započaté práci a všem přátelům abych vyřídil jeho poslední pozdrav, čímž takto i činím. Já jsem měl v očích slzy, bylo mi hrozně líto, že se už asi neuvidíme, ale jednu velkou jistotu jsem měl a myslím, že ji máme vlastně všichni - že hudba našeho kamaráda, jeho myšlenky a jeho nahrávky lovecké hudby tu s námi zůstanou nadále. Jejich prostřednictvím si budeme i nadále vzájemně vyměňovat pocity, jako kdyby se dne 24.9.2003 mnoho nezměnilo.



Zpracování dat...