Časopis Myslivost

Tyto akce jsou velmi důležité a nezastupitelné. Jsou jedinečnou příležitostí k pozitivnímu působení na veřejnost, když chceme změnit obecně zažitý názor, že myslivost je pouhou zájmovou zábavou určité skupiny spoluobčanů.

V tomto období je naléhavě třeba ukázat myslivost jako službu přírodě a významnou součást komplexního a erudovaného hospodaření v krajině. Z toho vyplývá, že by přehlídka měla představit co nejširší škálu mysliveckých činností i jejich výsledků a neomezovat se jen na výstavu trofejí. Přehlídky by měly být místem setkávání myslivců s veřejností. Měly by přijatelnou formou popularizovat myslivost jako nenahraditelnou službu kulturní krajině. Jako službu odborně fundovanou, přitom jedinečnou, přejímající v souladu se zákonem o myslivosti na svá bedra odpovědnost za provádění bezplatného servisu pro vlastníky honebních pozemků. Vlastníci pozemků mají zákonnou odpovědnost za udržování podmínek pro přežití všech živočišných druhů i jejich hospodářské využití. V České republice však na celkové výměře cca 6,5 mil. ha honební plochy myslivecky hospodaří sami vlastníci pouze na 0,8 mil. ha. Převažující zbytek v rozloze 5,8 mil. ha honebních ploch mají v nájmu myslivci ve 4836 honitbách.

Proto je nezbytné neustále zlepšovat a odborně zdokonalovat výkon tradiční myslivosti aktivním přístupem všech zúčastněných počínaje vlastníky honebních pozemků přes myslivce až po státní správu a samosprávu. Právní řád ČR včetně platné legislativy k tomu dnes vytváří dostatek prostoru i možností. Převážně na nás už záleží, jestli k prospěchu myslivosti dovedeme využít jak zákonné normy obecné působnosti, tak i ty specializované, například v podobě zákona o myslivosti s jeho vyhláškami.

Předmětem a účelem Zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. v úplném znění je úprava chovu a zachování druhů zvěře volně žijící na území ČR, včetně výkonu státní správy myslivosti a státní podpory udržení historické a kulturní úrovně i tradic české myslivosti, přičemž tento zákon zvěř vymezuje jako přírodní obnovitelné bohatství státu, tedy nás všech. Avšak k naplnění dobře míněných záměrů zákona je v prostředí našeho právního řádu ještě nezbytně třeba přidat mnoho dobrovolné disciplíny, odborných a logických kroků cílevědomého směřování, aby zákon byl skutečně účinným ochráncem i obnovitelem přírodního bohatství státu. Ochrana a obnova tohoto bohatství se nemůže vykonávat bez důsledného hodnocení kvality chované zvěře a kontroly lovené zvěře orgány státní správy myslivosti a mysliveckou i občanskou veřejností. Myslivecké chovatelské přehlídky poskytují navíc cenné poznatky vědecké, odborné a koncepční.

Každoroční myslivecké chovatelské přehlídky pořádané ve smyslu § 6 Zákona o myslivosti jsou nezbytnou, jedinečnou příležitostí veřejné prezentace a zároveň kontroly úrovně mysliveckého hospodaření s veškerou lovnou zvěří, nejen trofejovou, ale i holou a šelmami. Úroveň těchto přehlídek po stránce organizační, disciplíny předkládání trofejí, objektivní dokumentace o hospodaření s drobnou zvěří, chráněnými druhy zvěře, zvěří a zvířaty myslivosti škodícími by se měla v celospolečenském zájmu a za vydatné podpory úřadů, krajů i obcí cílevědomě zdokonalovat a zvyšovat. Důležitá je prezentace celospolečenského přínosu a významu myslivosti jako služby přírodě, jejích kulturních tradic a vazeb na všechny oblasti života a využívání všech forem medializace včetně přednášek a diskuzí o významu myslivosti pro současnou i budoucí přírodu a společnost za účasti co nejširší občanské veřejnosti i školní mládeže.

Pro všechny myslivce je nadále naprosto neslučitelné s mysliveckou etikou nepřispívat svojí aktivní účastí v podobě předložení řádně ošetřené trofeje, či osobní pomocí při realizaci výroční chovatelské přehlídky mysliveckého hospodaření. Myslivci-lovci i úřady krajů a obcí odpovědných za státní správu myslivosti musí převzít svůj morální i etický díl odpovědnosti, který k mysliveckému lovu a jeho správě odedávna patřil. Právo lovu je výsada, na kterou je vázána i odpovědnost za jeho odborné provedení, a ta musí být objektivně a veřejně potvrzována orgánem státní správy. To není nové, ale je to stále potřebné a nevyhnutelné, aby nedocházelo k nenahraditelným škodám na zvěři, která patří k celospolečenskému přírodnímu bohatství až do momentu ulovení. Ani po ulovení zvěř nepatří lovci. Vlastnické právo k ulovené zvěři včetně trofeje přísluší uživateli honitby. Žádný předpis nedává lovci právo přivlastnit si trofej a svévolně s ní nakládat. Je proto cele na uživateli honitby, zda využije zvyklosti zavedené mezi myslivci a daruje trofej konkrétnímu lovci hned při ulovení kusu, nebo až po přehlídce, nebo nikdy. Orgány státní správy myslivosti by měly tuto skutečnost reflektovat při organizaci přehlídek, tvorbě honiteb a jednání s jejich uživateli, stejně jako uživatelé honiteb při uzavírání dohod o spolkovém či poplatkovém lovu trofejové zvěře.

Předložit trofej na chovatelskou přehlídku k hodnocení správnosti lovu je odpovědností a povinností uživatele honitby, přičemž lovec je k této povinnosti vázán mysliveckou morálkou a etikou, nikoliv občanským zákoníkem. V Německu a Rakousku je myslivecká přehlídka velkou společenskou událostí a nepředložení trofeje je nepředstavitelným porušením myslivecké morálky. Úroveň myslivosti v ČR je jinak srovnatelná, a proto je třeba tento defekt odstranit i za přispění mysliveckých a státních institucí. Pořádání mysliveckých chovatelských přehlídek dává možnost k společnému jednání mysliveckých hospodářů o úrovni praktických znalostí myslivců a jejich uplatňování při lovu nebo při stanovení nápravných či koncepčních opatření. Jsou příležitostí k vyhodnocení genofondu zvěře, k dohodám o směřování volného chovu jednotlivých druhů zvěře v budoucnosti, o koordinaci mysliveckých činností a záměrů v regionu, v oblasti chovu, o spolupráci se zemědělci, lesníky a ochranáři i dalšími zainteresovanými profesemi -- silničáři, vodohospodáři, energetiky a ostatními, kteří svou činností zasahují do ekocenózy. Proto je třeba, aby krajské i kompetentní obecní úřady organizačně i finančně podporovaly pořádání mysliveckých chovatelských přehlídek jako významného fóra péče o trvale udržitelný stav rozvoje životního prostředí lidí i zvířat.

Neuspořádání chovatelské myslivecké přehlídky není nezákonné, ale v každém případě je důkazem selhání jak mysliveckých, tak územně správních orgánů a jejich rezignace na komplexní posuzování stavu životního prostředí. Tuto skutečnost nelze už dále přehlížet v oblastech, které dlouhodobě selhávají a neorganizují přehlídky (Znojemsko, Kladensko, Jičínsko). Orgány státní správy spolu s odpovědnými myslivci by zde měly zjednat urychlenou nápravu. Zákon o myslivosti v rámci řízení státní správy myslivosti a výkonu dozoru v § 57-61 jim tento soubor úkolů ukládá a svěřuje k iniciativnímu vykonávání. V § 62 téhož zákona pod h/ odst. 1/ jsou uvedeny chovatelské přehlídky, myslivecké výstavy, propagace a osvěta myslivosti jako vybrané činnosti finančně podporované státem na základě Zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. Mějme tato fakta na paměti, když rozhodujeme kdo, kde a jak či za co má uspořádat mysliveckou chovatelskou přehlídku.

KDO: Státní správa myslivosti, ČMMJ, APM, ŘsvH, Safari Club ČR nebo všichni myslivci v jakékoliv dohodnuté oblasti za vydatné pomoci krajského úřadu či úřadů obcí s rozšířenou pravomocí.

KDE: v kraji, regionu, oblasti chovu zvěře, v dohodnutém okruhu uživatelů honiteb, ChKO, NP, LČR, Vojenských lesů apod., v důstojném prostředí a formě ve školách, veřejných budovách, budově OMS, kulturních domech aj.

JAK A ZA CO: co nejlépe, s vybavením vlastním nebo vypůjčeným od sousedů či sponzorů. Je vhodné komplexně posoudit výsledky chovu holé zvěře a šelem. Předložené trofeje je třeba odborně a nezávisle hodnotit za účasti delegovaného odborného poradce. Vyhodnocení je vhodné zpracovat počítačově do tabulek (uvést jméno lovce, lokalitu ulovení kusu, věk i hmotnost kusu, vhodnost lovu, datum ulovení, bodové hodnocení nejméně u medailových trofejí, příp. nadprůměrných trofejí v dané oblasti). Finančně pak zajistit sdruženými prostředky státu a mysliveckých organizací, sponzorů, jejichž loga se například na přehlídce prezentují, dárců z řad myslivců, ochránců a přátel přírody, obdivovatelů či sponzorů vázaných na přírodní bohatství země.

Buďme nekompromisně aktivní v důsledné snaze o veřejnou, odborně objektivní kontrolu výsledků chovu a lovu zvěře i jejich využití při řízení a propagaci myslivosti jako veřejně prospěšné činnosti. Nedopusťme snižování odborné úrovně myslivosti a jejího tradičního nesporného významu a využijme pořádání mysliveckých chovatelských přehlídek také jako příležitosti pro širší seznámení veřejnosti, a hlavně její mladé generace, s myslivostí jako pokornou a ušlechtilou službou přírodě.