MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Výpis řádkových inzerátů tak, jak byly uveřejněny v Myslivosti 7/2004 Více >

Co by měli v červenci dělat myslivci Více >

Výtah z materiálu zpracovaného následujícími organizacemi: Německý svaz pro zachování venkova (DVL), Bavorský myslivecký svaz, Hesenský myslivecký svaz, Mezinárodní rada pro myslivost a ochranu zvěře (CIC), Bavorský vinařský a zahrádkářský svaz (LWG), Fede-rální německá nadace pro divokou faunu, Výzkumný ústav pro divokou faunu univerzity v Hanoveru (IWFo) Více >

Jsem řadový myslivec, působící v jedné malebné podhorské honitbě a současně jsem měl a mám rovněž možnost průběžně navštěvovat i některé typicky horské honitby našich krásných Beskyd. Jako dlouholetý čtenář Myslivosti mimo jiné sleduji i déle trvající polemiku zaměřenou na myslivecké střelectví. I když určitá vlastní praxe v této oblasti mě samotného dosud ponechávala v klidu tak v posledním období naopak pociťuji potřebu se k určitým názorům vyjádřit. Při diskuzích s kolegy a zejména s těmi začínajícími pozoruji, že i oni pečlivě tuto problematiku sledují, neboť souvisí s jejich nastávající potřebou pořídit si první (a často i poslední a jedinou) kulovou loveckou zbraň, nebo případně zbraň další. Nemají dosud zpravidla žádné, nebo jen jednostranné vlastní zkušenosti, takže bývají ochotni přistoupit na lecjaká dobrozdání. A zde se mi právě jeví některá ze zveřejňovaných doporučení, jako přinejmenším velmi problematická. Více >

Začátkem května 2004 proběhl v dolnorakouském Allandu nedaleko Vídně mezinárodní workshop na téma „Aktuální situace černé zvěře ve střední Evropě“, jehož se zúčastnili pozvaní myslivečtí odborníci z České republiky, Rakouska, Slovenska, Maďarska a Německa. Více >

V posledních letech probíhají mezi našimi myslivci časté diskuse o tom, že je u nás stále méně starších jelenů. V Národním parku Šumava orgán ochrany přírody tento problém řešil nejdříve zákazem lovu jelenů II. a III. věkové třídy, později povolením lovu plánem stanoveného počtu těchto jelenů s parožím do výše osmeráka. Pokusme se po sedmi letech platnosti tohoto opatření posoudit jeho účelnost rozborem mysliveckého hospodaření s jelení zvěří na území Národního parku za období deseti a půl let od Více >

V Myslivosti 5/2004 jsem se zamýšlel nad dobami lovu a jejich biologickým opodstatněním u naší spárkaté zvěře. V tomto příspěvku bych se chtěl pozastavit nad dobami lovu a způsobem hospodaření s drobnou zvěří srstnatou. Současná situace, zvláště pak kolem zajíce polního (Lepus europaeus), se v poslední době nevyvíjí zrovna nejlépe. V tomto článku tedy nehodnotím pouze vývoj situace v minulém roce, ale v několika posledních letech v souvislosti na současné právní úpravě dob lovu těchto druhů zvěře. Více >

Chtěl bych tímto příspěvkem reagovat na článek Dr. Ing. Hanáka „Střela Barnes XLC“ v Myslivosti 5/04.Rád bych jej upřesnil a doplnil o několik podrobností. Více >

Koncem června loňského roku jsem se vydal fotografovat jelení zvěř. Znovu jsem navštívil „svá“ místa v lesích Šumavy, kam pravidelně jezdím celý rok. Zejména v době jelení říje mne to sem přitahuje, protože jsem zde už udělal celou řadu zajímavých snímků. Ať již vzpomenu snímky říjících jelenů, nebo zajímavé záběry jelenů v kališti či snímky soubojů. Více >

Myslivce sice šaty neudělají, ale bez nich by to také nešlo. Vypravili jsme se proto do Sezimova Ústí na návštěvu do firmy BANNER, s.r.o., která je naším největším výrobcem mysliveckých oděvů, abychom se zeptali, jak se k výrobě mysliveckých oděvů dopracovali a co takové podnikání obnáší. Rozhovor s námi vedli ředitel společ-nosti Ing. Milan Jeníček. Více >

Je známou skutečností, že rostlinný pokryv je základním předpokladem existence všech živočichů a závisí na něm druhové i početní zastoupení. Na poušti, v tropic-kém deštném pralese, za polárním kruhem a stejně i ve středoevropské krajině je takové druhové a početní zastoupení živočichů, jaký je zde rostlinný pokryv. Tato skuteč-nost se zákonitě vztahuje i na zvěř, která je středem našeho zájmu v naší současné krajině. Původní rostlinný pokryv byl změněn za umělý, (pole, louky, les, parky, zahrady atd.) a tím byla nucena existující zvěř se přizpůsobit, nebo člověku ustoupit, (pokud bylo ještě kde). Víme, že změna rostlinného pokryvu člověkem pro zvěř nebyla vždy jen v neprospěch. Mnohé nově zavedené plodiny byly pro zvěř vhodnější, než původní planě rostoucí rostliny, (viz jeteloviny, okopaniny, zelenina, ovocné sady, zakládání luk a podobně) a díky tomu některé druhy zvěře v dané době dosáhly historicky největší početnosti. V minulém století to byli především zajíci, koroptve, bažanti, srnčí zvěř, jelení zvěř a v současnosti černá zvěř. Více >

Příští rok tomu bude už plné století, co podnikavý kníže Colloredo Mansfeld na cestách světem zjistil, že kožešnický průmysl dobře platí za ondatří kožky nazývané „seal-bizam“. Cena se rovnala sobolímu nebo skunčímu bizamu. Vypočetl si, že by to mohl být pro něho dobrý byznys, kdyby vysadil ondatry na svém panství v Čechách, které oplývá nadbytkem rybníků, mokřadů či jiných vod, vhodných k životu ondater. Objednal si tedy roku 1905 u hamburského obchodníka se zvěří 10 párů „bobříků pižmových“, jak se jim přezdívalo a vysadil je na rybník u Staré Huti, poblíž Dobříše. Služebnictvu přikázal, aby je hlídalo, aby pečo-vali o ně a opatrovali před pytláky. Už záhy se ukázalo, že pižmovkám naše příroda svědčí a nadmíru vyhovuje. Jak klimatickými podmínkami, v nichž projevily nadměrnou plodnost, tak i tím, že je neohrožoval prakticky žádný predátor. Ondatří samice dokázaly ročně vrhnout až třikrát mláďata, někdy po devíti jedin-cích, což v jejich domovině, Severní Americe, bylo výjimečné. Více >

Původním teritoriem srnčí zvěře byly lesní komplexy. Postupem času, převážně v důsledku rozšiřování zemědělské výroby, docházelo stále častěji k jejímu vycházení do volných ploch stepního charakteru, až, hlavně na začátku minulého století, se začaly vytvářet populace srnčí zvěře, vázané na polní podmínky života. V současné době již hustota populací srnčí zvěře v polních podmínkách dosahuje vyšších hodnot než v původních lesních teritoriích. Výrazně k tomu přispívá i současný charakter zeměděl-ské výroby vytvářením velkých ploch monokultur, ve kterých srnčí zvěř v době vegetace nachází vynikající podmínky jak potravní, tak i krytové. V polních honitbách vždy docházelo k velkým ztrátám srnčat v době sklizně pícnin, hlavně vojtěšek, často tyto sklizně probíhaly v nočních honitbách. Více >

Chovatelská přehlídka na Žďársku za rok 2003 byla připravena jako roční vyhodnocení mysliveckého hospodaření s jednotlivými druhy zvěře, které výrazně ovlivňují mysliveckou činnost v honitbách. Více >

Jožin opřel svou kulovnici – „pannu“ do kouta, na poličku odložil dalekohled a klobouk, vedle si připravil cigarety a zapalovač, odsunul skla na dvou střílnách kazatelny, které mířily směrem, odkud se dali noční návštěvníci čekat, a s povzdechem se pohodlně usadil na lavici, kterou si přesunul tak, aby z ní mohl bez velkého pohybu střílet. Ten povzdech patřil jeho rozporuplným pocitům. Jako nový člen mysliveckého sdružení, zkoušky skládal teprve na jaře, měl první šanci pokřtít svůj „winchester“, protože černá řádila na již vzrostlém žitu v tomhle úseku snad každou noc – a Měsíc šel nahoru, s ním tedy i pravděpodobnost úlovku. Na druhé straně ho mrzelo, že „služba“ na něj vyšla právě na svátek Cyrila a Metoděje, kdy se konala v sousední Dolní Lhotě tradiční taneční zábava. A Jožinova Jarka nesla dost těžce, že se bude muset obejít bez svého tanečníka – konečně on by byl také rád v kole s ní, vždyť na vsích se toho pro normální lidi zas tak moc nekoná. Více >

Starých stromů ubývá a tím i hnízdních možností pro nejmenší hmyzožravé ptáky, z nichž nejznámější jsou právě sýkory. Jejich užitečnost v zahradách je všeobecně známa, ale jak pomáhají myslivcům? Více >