Duben / 2004
K odstřelu srnčat
K diskusi o správném odstřelu srnčí zvěře ve vztahu na zvyšování nebo snižování normovaných stavů Miroslav Prokeš
Četl jsem velmi pozorně v časopisu Myslivost č. 11/2003 pojednání o významu včasného průběrného odstřelu srnčat, který velmi podrobně čtenáře informuje o celé problematice. Na straně 9 na konci prvního odstavce je doslova uvedeno: Přitom je ale samozřejmé, že při průběrném lovu srnčat se nesmí zapomínat také na zachování správného poměru pohlaví.
A právě na této větě přímo závisí snižování nebo zvyšování normovaných stavů srnčí zvěře. Myslivost prakticky provozuji ve svém volném čase od roku 1950. Za těch 53 let pozorování života v přírodě jsem načerpal celou řadu zkušeností, zejména u srnčí zvěře. Proto také bezvýhradně souhlasím s tak zvaným sanitárním odstřelem nejen u srnčat, ale i u dospělých kusů (malé, slabé, nemocné, přestárlé, většinou včas nepřebarvené).
Zcela jinak je to ale podle mne u srn, která vodí dvě srnčata. Ze zkušeností ověřených pozorováním vím, že obě srnčata nebývají obvykle stejně vyspělá. Srnče samčího pohlaví bývá obvykle větší, srnečka menší. Rozdíl ve zvěřině u průměrně vyspělých srnčat může být až 4 kg (při hmotnosti srnčat 8 až 12 kg).
Z tohoto pohledu je zřejmé, že při odstřelu bude více střílena samičí zvěř, neboť i při včasném odstřelu, kdy srna vodí obě srnčata, se bude zdát i vcelku silná srnečka nejslabším kusem.
Budeme-li toto praktikovat v určitém úseku po dobu 5 let, snížíme si stav srnčí zvěře v dané oblasti asi o 12 kusů, za předpokladu, že přírůstek u
všech čtyř srn budou vždy dvě srnčata a odstřeleno bude vždy to slabší, což je zřejmé z přiložené tabulky.
Z výše uvedených skutečností pro nás myslivce a milovníky krásné srnčí zvěre vyplývá, že při odstřelu srnčat nesmíme myslet jen na dodržení plánu lovu, ale také na zachování kmenových stavů, neboť odstřelem silných srnčat samičího pohlaví stále klesající stavy srnčí zvěře ve většině honiteb nezvýšíme, ale naopak prudce snížíme.
Bude-li každý z nás, kdo má povolenku na tuto krásnou zvěř, se svým odstřelem, který je za dodržení výše uvedených podmínek časově velmi náročný vnitřně spokojen, bude to k prospěchu naší myslivosti.
Nevím, zda bude tento můj krátký příspěvek, který byl konzultován s několika dalšími myslivci otištěn, může být redakcí i částečně přepracován, ale je v něm má více než čtyřicetiletá zkušenost s odstřelem srnčat.
Miroslav Prokeš
Redakční poznámka:
Autor je zřejmě přemýšlivý myslivec. Nikdo ale zatím neprokázal, že by byl srneček vždy větší. Odstřelem srnčat se přitom podrobně zabývala celá řada autorů včetně mne samotného v publikaci už v roce 1976, ale zatím nikdo netvrdil to, co nyní předkládá M. Prokeš. Nechci mu ale ubírat právo průkopníka a jistě bude zajímavá zkušenost i jiných mysliveckých praktiků.
MVDr. Zdeněk Kolář