Časopis Myslivost

PRVNÍ POMOC

Postup poskytování první pomoci: nejprve poskytneme tzv. první pomoc, potom bud' přivoláme pomoc nebo zařídíme převoz k lékaři (do zdravotnického zařízení).

Pořadí naléhavosti opatření: vyproštění zraněného (je-li zapotřebí), obnovení životně důležitých funkcí a stavění velkých krvácení a uzavření perforujících zranění hrudníku, protišoková opatření, ošetření ran, ošetření zlomenin a dalších poškození.

Základním úkonem je obnovení životně důležitých funkcí, k tomu patří umělé dýchání a nepřímá (zevní) srdeční masáž.

Umělé dýchání (nejúčinnější je z plic do plic): poloha postiženého vleže na zádech, podložíme šíji, zajistíme průchodnost dýchacích cest, přistoupíme z pravé strany, levou ruku přiložíme dlaní na čelo postiženého, stlačíme hlavu do záklonu, palcem a ukazovákem stiskneme jeho nos, pravou rukou stlačíme jeho bradu dolů, ústa se otevřou. Nadechneme se, přiložíme ústa na ústa postiženého, co nejhlouběji vydechneme do jeho úst (hrudník se musí nadzvednout) a ústa oddálíme. Takto provádíme rytmicky 12 až 16krát za minutu.

Nepřímá (zevní) srdeční masáž: poloha postiženého vleže na zádech. Na dolní polovinu jeho hrudní kosti přiložíme vnitřní stranu zápěstí jedné naší ruky, na tuto položíme druhou ruku. Hrudní kost stlačíme oběma rukama (asi o 5 cm), povolíme a takto rychle, ale důkladně stlačujeme 50 až 60krát za minutu.

Protišoková opatření

Poúrazový šok vzniká při každém těžším poranění. Postižený může být při vědomí, je apatický, má pocity strachu a žízně, je bledý, potí se a někdy zvrací. Poloha postiženého je vleže na zádech, má sníženou hlavu a zvýšené dolní končetiny. Uklidníme ho psychicky, zajistíme průchodnost dýchacích cest, zajistíme klid a teplo, tlumíme bolest (podáváme tablety).

Opatření při poruše vědomí

Poloha postiženého je vleže na zádech se zakloněnou hlavou nebo ve stabilizované poloze na boku. Zajistíme průchodnost dýchacích cest, kontrolujeme dýchání a krevní oběh (kontrolou tepu na zápěstí nebo srdeční činnosti), podle potřeby následuje "obnovení životně důležitých funkcí" a dále postupujeme podle již uvedeného pořadí naléhavosti opatření. Při křečových záchvatech zabráníme poranění odstraněním předmětů v okolí, nebráníme křečovým pohybům.

Stabilizovaná poloha na boku: postižený leží na pravém boku. Pravou dolní končetinu má pokrčenou, na ní leží natažená levá dolní končetina. Pravá horní končetina leží za zády podél těla, levá horní končetina je skrčena, ruka je vsunuta pod hlavu, dlaní k podložce.

Ošetření krvácení

Postižený sedí nebo leží na zádech. Je-li postižena končetina, ošetříme ji zvednutou, poté ji znehybníme. Zajistíme protišoková opatření. Převoz provádíme vsedě, při větších ztrátách krve vleže na zádech - postižený má sníženou hlavu, zvýšené dolní končetiny.

Krvácení z tepen: krev je cihlově červená, tepavě vystřikuje. Přiložíme tlakový obvaz takto: nejprve sterilní gázu, na ni tlakový předmět (např. svitek obinadla), potom opět gázu, na ni vatu (možno improvizovat např. složeným kapesníkem), pevně stáhneme obinadlem nebo přiložíme hotový kapesní obvaz. Při prudkém krvácení přiložíme škrtidlo (šátek, kapesník, řemen) mezi ránu a srdce, nesmí být příliš úzké (šňůra, drát), maximální doba přiložení dvěhodiny (nutno poznačit).

Krvácení ze žil: krev je tmavočervená, plynule prýští z rány. Přiložíme tlakový obvaz.

Krvácení z nosu: postižený sedí s lehce předkloněnou hlavou, stiskneme nosní dírky, přiložíme studený obklad na čelo a záhlaví.

Krvácení z plic (chrlení krve): postižený je v poloze polosedě, přiložíme studený obklad na hrudník.

Krvácení ze zažívacích cest (zvracení krve): postižený leží na zádech, má podložený hrudník, pokrčená kolena, přikládáme studené obklady na podbřišek.

Ošetření ran

Rány mohou být střelné, bodné, řezné, atd. Podle závažnosti postižení rány hluboké a povrchové (mělké). Ošetřovaný sedí nebo leží na zádech. Ošetřující si umyje ruce, nesmí se dotýkat rány prsty, neodstraňují se cizí tělesa. Při rozsáhlých ranách na končetinách je znehybníme. Postiženého je nutno dopravit k lékaři k podání injekce protitetanového séra.

Ošetření hluboké rány: okolí rány se očistí desinfekčním prostředkem, do rány nic nedáváme - ani nelijeme, ani nesypeme. Přiložíme sterilní gázu a krycí obvazy, nejlépe tlakový. Vhodný je hotový kapesní obvaz.

Ošetření povrchové rány: desinfikujeme, zasypeme (např. Framykoin prášek), přiložíme obvaz nebo Spofaplast s polštářkem. Odřeniny po ošetření ponecháme nekryté.

Ošetření zvláštních poranění

Poranění oka: oko nemnout, nesahat na něj, přiložit krycí obvaz, převoz uskutečnit vleže na zádech.

Poranění hrudníku: malé perforující rány - přiložit krycí obvazy. Velké perforující rány - přiložit neprodyšný obvaz (igelit, gumovou plenu, mokrou látku), přelepit, převoz v polosedě.

Poranění břicha: překrýt ránu, předměty neodstraňovat, vyhřezlé části nezasunovat, převoz uskutečnit vleže na zádech.

Uštknutí zmijí: postižený leží na zádech, končetinu zaškrtit nad místem vpichu, uložit níže, ránu vymačkat, vypláchnout desinfekcí (je-li k dispozici), zavázat krycím obvazem, dopravit postiženého k lékaři k podání séra proti hadímu uštknutí.

Kousnutí zvířetem: ošetřit jako "uštknutí zmijí", dopravit k lékaři k podání séra proti vzteklině.

Odstranění klíšťat zakousnutých v kůži: na klíště nakapat olej, odstranit pinzetou (pozor na nebezpečí odtržení hlavičky), ranku desinfikovat.

Ošetření zhmožděnin

Zhmožděniny vznikají tupým násilím na povrch těla, projeví se otokem, krevní podlitinou a bolestí.

Při postižení měkkých tkání, kloubů: znehybnit končetinu, přiložit studený obklad.

Ošetření puchýřů a otlaků: puchýře nepropichovat, omýt tříprocentním roztokem peroxidu, zavázat, na stržené puchýře přiložit sterilní krycí obvaz. Otlaky (mozoly) překrýt Spofaplastí s polštářkem.

Dření kůže (nejčastěji v podpaždí, v rozkroku) omýt, zaprášit zásypem.

Zhmoždění hrudníku: elastickým obinadlem ovinout hrudník. Vyražený dech: poklepat pěstí do zad postiženého, položit na záda, třít nadbřišek.

Otřes mozku: položit postiženého na záda, podložit hlavu, přikládat studené obklady a popřípadě provést protišoková opatření.

Ošetření podvrtnutí, vymknutí kloubů

Vzniká bolestivost, otok, poruchy hybnosti. Nepokoušíme se o napravení.

Opatření: znehybnit končetinu, přiložit studený obklad, převoz uskutečnit vsedě či vleže.

Ošetření zlomenin

Při obnažení končetin se nejprve svléká zdravá končetina, bude-li třeba, rozřízneme rukáv či rozpáráme nohavici, nepokoušíme se o napravení.

Zlomeniny otevřené (kůže je porušena kostí nebo předmětem): ošetříme ránu, dále postupujeme jako u uzavřených zlomenin.

Zlomeniny uzavřené (kůže je neporušena): provedeme znehybnění dlahou. Tato (též improvizovaná - prkno, hůl, větev, puška) musí přesahovat dva sousední klouby (nad a pod zlomeninou). Bude-li zapotřebí, provedeme protišoková opatření.

Zlomeniny horní končetiny: přiložit dlahu nebo šátkový závěs, převoz uskutečnit vsedě.

Zlomeniny dolní končetiny: přiložit dlahu nebo svázat dolní končetiny k sobě, převoz uskutečnit vleže na zádech.

Poškození páteře: nepřenášet postiženého za ruce a za nohy, nejméně tři osoby ho přenášejí ve vodorovné poloze (ruce podsunou pod tělo ležícího postiženého). Popřípadě se provedou protišoková opatření. Převoz se uskuteční vleže na zádech, zajistit hlavu a trup proti pohybům do stran (nejlépe na improvizované podložce).

Ošetření při poškození teplotními vlivy

Popáleniny: nepřikládat bílek, tuky, masti, zásypy, nepropichovat puchýře, neodstraňovat příškvarky. U lehčích případů ponoříme popáleninu do studené čisté proudící vody (do igelitového sáčku s vodou a ledem), překryjeme sterilní gázou, čistým kapesníkem, prostěradlem. U těžších popálenin překryjeme, provedeme protišoková opatření, převoz vleže.

Poškození elektrickým proudem, bleskem: postupovat dle pořadí naléhavosti opatření a obnovení životně důležitých funkcí. Teprve potom ošetříme popáleniny a jiná poškození. Převoz ve stabilizované poloze na boku.

Úpal, úžeh: postižený leží na zádech s podloženou hlavou, uvolníme oděv, přiložíme studené obklady na čelo, šíji, hrudník, podáváme studenou vodu , zajistíme čerstvý vzduch, stín, chlad. Převoz uskutečníme v polosedě. Je-li postižený v bezvědomí, postupujeme podle pravidel obnovení životně důležitých funkcí a podle opatření při poruše vědomí.

Prochladnutí, omrzliny: postižené ho umístíme do tepla, svlékneme mu promrzlý oděv, teple ho přikryjeme. Podáváme mu teplé tekutiny, masírujeme a pohybujeme končetinami. Při lehkých omrzlinách přikládáme teplé obklady, ponoříme končetiny do vlažné vody a třeme ji rukama. Při těžších omrzlinách překryjeme sterilním obvazem a postupujeme jako u těžších popálenin. Při bezvědomí postupujeme podle pravidel obnovení životně důležitých funkcí a podle opatření při poruše vědomí.

Otravy

Chemické látky (zplodiny hoření, plyny v jeskyních, studních): postupujeme podle pořadí naléhavosti.

Houby, konzervy, uzeniny apod.: je-li postižený při vědomí, vyvoláme zvracení, podáme živočišné uhlí, převoz uskutečníme vleže na zádech. Je-li postižený v bezvědomí, postupujeme podle pravidel obnovení životně důležitých funkcí a podle opatření při poruše vědomí. Vezmeme s sebou k lékaři zbytky potravy, zvratky.

NÁKAZY PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA

Při provozování myslivosti jsou těmto tzv. antropozoonózám vystaveni všichni myslivci a to při jakékoliv manipulaci se živou či zhaslou zvěří. Branou vstupu infekce bývají drobná poranění na rukou, můžeme ji ale také získat vdechnutím, požitím postižené zvěřiny. Zvěř nemusí jevit známky choroby a přesto může být nemocná, u některých nákaz funguje zvěř jako jejich přenašeč. Nákazy mohou být způsobeny viry, bakteriemi, plísněmi, prvoky a parazity. Budeme krátce charakterizovat jednotlivé nejvýznamnější infekce, které mohou ohrozit zdraví myslivce.

Virové nákazy

Vzteklina (rabies, lyssa) - zdroj infekce: zvířata a zvěř. Příznaky u zvířete: ztráta plachosti, útočnost, slinění. Přenos na člověka: slinami při pokousání nebo jinou ranou. Inkubační doba (tj. doba, za kterou se projeví onemocnění u člověka): 10 dnů až 15 měsíců. Příznaky u člověka: křeče, záchvaty zmatenosti, zuřivost, ochrnutí.

Klíšťový zánět mozku (klíšťová encefalitida) - zdroj infekce: klíště obecné. Přenos přisátím na kůži. Inkubační doba: 7 až 14 dní. Příznaky u člověka: jako chřipka, později bolesti hlavy, postižení mozku, ochrnutí, aj. Obdobná je i tzv. borelióza.

Slintavka, kulhavka - zdroj infekce: spárkatá zvěř, domácí zvířata. Příznaky u zvířete: slinění, postižení spárků. Přenos přímým dotykem. Inkubační doba: 2 až 14 dnů. Příznaky u člověka: puchýře a vřídky na ústní sliznici a rukou.

Bakteriální nákazy

Tularemie - zdroj infekce: zajíc a jiní hlodavci. Příznaky u zvířete: ztráta plachosti, malátnost, zduření mízních uzlin. Přenos: přímý dotyk, vdechnutí. Inkubační doba: 3 až 6 dnů. Příznaky u člověka: vřídek, zduření mízních uzlin, horečka, celkové zánětlivé onemocnění.

Brucelóza - zdroj infekce: zajíc a jiní hlodavci, domácí zvířata. Příznaky u zvířete: ztráta plachosti, zánětlivé změny na pohlavních orgánech. Přenos: přímý dotyk, vdechnutí, požití infikované potravy. Inkubační doba: 10 až 32 dnů. Příznaky u člověka: horečka, bolesti hlavy a kloubů, zánětlivé změny na pohlavních orgánech.

Salmonelózy - zdroj infekce: domácí a divoce žijící zvířata, mohou být též bacilonosiči různých druhů mikrobů. Příznaky u zvířete: hubnutí, malátnost, průjmy. Přenos: přímý dotyk, požití infikované potravy. Inkubační doba: 6 až 20 hodin. Příznaky u člověka: žaludeční a střevní potíže, horečka.

Tuberkulóza - zdroj infekce: domácí a divoce žijící zvířata. Příznaky u zvířete: hubnutí, malátnost, průjmy. Přenos: přímý dotyk, vdechnutí. Inkubační doba 10 dnů až 3 měsíce. Příznaky u člověka: postižení plic a jiných vnitřních orgánů.

Antrax (sněť slezinná, uhlák) - zdroj infekce: přežvýkavci domácí i divoce žijící. Přenos: drobné rány na kůži, požití infikované potravy, vdechnutí. Inkubační doba: 1 až 5 dnů. Příznaky u člověka: vřídek, horečka, postižení vnitřních orgánů.

Nákazy působené plísněmi, prvoky, parazity

Aktinomykóza - zdroj infekce: spárkatá zvěř a domácí zvířata postižená plísní. Příznaky u zvířat: hnisavá ložiska. Přenos: pravděpodobně přímým dotykem, vstupní branou bývají drobná poranění ústní sliznice. Inkubační doba: několik týdnů. Příznaky u člověka: hnisavá ložiska v obličeji.

Toxoplazmóza - zdroj infekce: domácí a divoce žijící zvířata nakažená prvokem. Příznaky u zvířete: ztráta plachosti, malátnost, poruchy pohybů. Přenos: přímým dotykem, vdechnutím, požitím infikované potravy. Inkubační doba: několik týdnů až měsíců. Příznaky u člověka: jako chřipka, horečka, zduření mízních uzlin, vyrážka, též postižení vnitřních orgánů.

Trichinelóza (svalovčitost) - zdroj infekce: černá zvěř a šelmy napadené parazitem. Přenos: požitím kuchyňsky nedokonale upravené zvěřiny, obsahující tzv. trichiny. Inkubační doba: 2 až 28 dnů. Příznaky u člověka: břišní potíže, bolesti ve svalech. (Vzorek z ulovené zvěře se předkládá k povinnému vyšetření na trichinelózu).

Preventivní opatření proti nákazám

Při jakékoliv práci se zvěří a zvěřinou nejíme, nekouříme a nesaháme si na obličej. Potom si vždy důkladně omyjeme ruce vodou, pokud možno teplou a mýdlem, též po každém honu, před jídlem a po použití toalety. Platí to i při vyvrhování zvěře, rozšířeným nešvarem je, že se při práci se zvěřinou kouří a ruce jsou potřísněny barvou. Nedotýkáme se holýma rukama uhynulé zvěře. V případě nákaz používáme ochranné brýle, gumové rukavice a gumovou obuv. Po manipulaci se zvěří nutno dezinfikovat ruce, předměty, dopravní prostředek, apod. Zvěřinu nepožíváme syrovou (např. játra), věnujeme zvýšenou péči její kuchyňské úpravě (důsledné propečení, apod.).

Nepijeme vodu z neznámých zdrojů (lesní studánka, aj.), v případě potřeby ji používáme pouze převařenou, nemazlíme se s domácími zvířaty (psy nebereme do postele, nedáváme jim vylizovat talíře, apod.).

Psy nekrmíme syrovými vývrhy, syrovou zvěřinou z černé zvěře nebo jádrem šelem, odčervujeme je a ničíme postřikem mezihostitele parazitů (blechy, vši). Chovná zařízení, klece, voliéry, transportní bedny, aj. čistíme za mokra, aby se nevířil prach, dezinfikujeme. Dezinfikujeme též krmeliště, slaniska a jejich okolí.

VŠEOBECNÉ HYGIENICKÉ ZÁSADY PŘI PROVOZOVÁNÍ MYSLIVOSTI

Používáme účelné oblečení chránící před vlivem počasí, v zimě spíše několik tenčích vrstev než jednu silnou. Nosíme vhodnou obuv a při lovech si denně převlékáme čisté ponožky. Myjeme se vždy před jídlem, po práci (lovu), po použití toalet.

Ochrana před komáry a jiným bodavým hmyzem: používáme odpuzující látky tzv. repelenty, které nanášíme na pokožku (krém, tekutina, spray), nikoliv však na sliznici. Používáme ochranné síťky kryjící hlavu a obličej, impregnujeme textil repelenty.

Ochrana před klíšťaty: zbytečně se neprodíráme houštinami a neleháme si na zem. Dlouhé kalhoty zasunujeme do obuvi. Je výhodnější nosit podkolenky. Spodní část kalhot a ponožky postříkáme repelentem.

Ochrana sluchového orgánu proti hluku při střelbě: preventivně používáme ochranné pomůcky jako je vata, rezonanční chrániče vkládané do vnějšího zvukovodu, sluchové chrániče, přílbové chrániče, vyvarujeme se výstřelů u ucha.

LÉKÁRNIČKY A JEJICH VYBAVENÍ

Je nutné, aby na společném lovu byla pro případ první pomoci k dispozici lékárnička. Doporučuje se, aby její obsah odpovídal nejméně automobilové lékárničce. Z vlastní zkušenosti uvádíme seznam zdravotnického materiálu, který by měla taková lékárnička obsahovat: Septonex spray nebo jiný vhodný desinfekční prostředek. Framykoin zásyp, sterilní gáza skládaná, Spofaplast s polštářkem, kapesní obvaz hotový, obinadlo škrtící pryžové, obvaz krycí sterilní, šátek trojcípý, gumové (tzv. operační) rukavice, analgetikum (tablety proti bolesti).

Do domácí lékárničky na lovecké chatě, v klubovně, apod. doporučujeme doplnit ještě některý další materiál: obinadla, vata obvazová, Spofaplast, nůžky, tříprocentní roztok peroxidu vodíku, octan hlinitý, antipyretikum (tablety proti horečce), živočišné uhlí, mast na zhmožděniny (např. Heparoid). Jako vybavení osobní lékárničky doporučujeme z vlastní zkušenosti pro jednodenní hony: hotový kapesní obvaz, Spofaplast s polštářkem, Jodisol péro, několik tablet analgetik. Pro vícedenní lovy navíc několik tablet antipyretik a živočišného uhlí. K tomu pochopitelně individuální léky.