Časopis Myslivost

A proč právě Opočno? Vždyť právě tady byl před 36 lety na ustanovující konferenci, která se konala dne 11. listopadu 1967 na opočenském zámku, založen Československý klub sokolníků při ČSMS. Konference se tehdy zúčastnilo 71 sokolníků, myslivců, ornitologů a zástupců vládních institucí. Opočno tenkrát nebylo vybráno náhodně, protože právě z východních Čech pocházelo několik nadšenců, kteří se zasloužili o obnovení tohoto tradičního způsobu lovu v naší zemi. A tak se Opočno stalo tradičním místem pro konání mezinárodních sokolnických setkání a účast na něm touhou každého ze sokolníků.

V letošním roce si svůj sen o účasti splnilo 84 sokolníků se svými dravci, mezi nimiž bylo 33 sokolovitých dravců, 30 jestřábů, 14 orlů a 7 kání Harrisových. Poprvé při letošním setkání bylo možno zaznamenat skutečnost, že počet sokolovitých dravců byl vyšší než počet jestřábů, tradičních dravců českého sokolnictví. Tato skutečnost je způsobena legislativou a způsobem jejího výkladu, která sokolníkům právě přátelsky nakloněna není. Jestřáb lesní je totiž navzdory svému běžnému výskytu zařazen mezi ohrožené druhy. Sokolovité dravce, především sokoly stěhovavé a rarohy velké v současné době sokolníci v dostatečném počtu rozmnožují v zajetí a přibližně 300 odchovaných mláďat pokryje nejen potřebu dravců k sokolnickému výcviku, ale také se mnohá z nich v rámci reintrodukčního programu vypouští do volné přírody. Není tak snad v nedohlednu doba, kdy oba tolik vzácné druhy dravců bude možno také díky sokolníkům v naší přírodě častěji spatřit. Naproti tomu běžně rozmnožovat jestřáby v zajetí se ještě příliš nedaří, i když není vyloučeno, že v budoucnu bude i tato snaha korunována úspěchem a jestřáb se tak stane dostupnějším, než je tomu díky legislativě v současnosti. Z popsaných příčin pak lze vysledovat v českém sokolnictví trend nahradit jestřába importovaným americkým dravcem - kání Harrisovou, jejíž lovecké schopnosti jsou s jestřábem téměř srovnatelné. Přesto mnozí milovníci tradic touží po zachování možnosti loveckého využití jestřábů.

Letošní setkání bylo mezi sokolníky očekáváno s obzvláštní nedočkavostí, neboť loňské, třicáté páté a tedy jubilejní setkání, bylo pouze nelovecké vzhledem k omylu v tehdy novém zákonu o myslivosti. Tento omyl spočíval v záměně slova "střílet" slovem "lovit". Proto sokolníci v loňském roce nemohli se svými dravci lovit drobnou zvěř, ta mohla být dle platné zákonné úpravy lovena pouze brokovnicí. Tento omyl byl napraven novelizací zákona a letos se již sokolnická setkání mohla konat bez omezení a dravci mohli všem obdivovatelům sokolnického umění předvést své letové a lovecké schopnosti.

Ve středu, tedy ještě před začátkem setkání, bylo možno v odpoledních hodinách shlédnout divácky atraktivní soutěž v tzv. balónovém jednání. Létání na balon nebo draka (vybírá se podle počasí) patří k moderním výcvikovým metodám užívaným v současném sokolnictví pro sokolovité dravce. K balónu nebo draku, který je vypuštěn do stanovené výšky (obvykle 250 či 300 m) se připevní maso jako odměna pro dravce a ten pak aktivním letem k němu vystoupá. Při soutěži se dravcům měří čistý čas letu a nejrychlejší se stává vítězem. Soutěže, kterou bohužel provázelo deštivé a příliš větrné počasí, se zúčastnilo se svými dravci pět sokolníků od nás a jeden z Polska.

A pak, ve čtvrtek 9. října v 10 hodin, přišel okamžik slavnostního zahájení 36. ročníku Mezinárodního sokolnického setkání, kdy na nádvoří opočenského zámku před očima široké veřejnosti nastoupili sokolníci se svými dravci a byli pozdraveni pozvanými hosty, p.starostou Zdeňkem Filipem, zástupcem Českomoravské myslivecké jednoty Dr. Ivo Sýkorou a zástupci zahraničních sokolnických organizací z Německa, Rakouska a Velké Británie. Po ukončení slavnostního zahájení se sokolníci rozjeli do honiteb mysliveckých sdružení v Libranticích, Byzhradci, Olešnici u Rychnova n.Kněžnou, Šestajovicích,Velké Jesenici, Moravanech a do bažantnic Černíkovice a Mochov. Počasí toho dne ukázalo sokolníkům svou odvrácenou tvář, bylo deštivo a foukal silný vítr, což sokolnickému způsobu lovu právě nepřeje. Přesto na večerním výřadu na nádvoří zámku bylo 14 zajíců a 10 bažantů.

V pátek po ranním nástupu, kterým každý den setkání začíná, se sokolníci se svými svěřenci rozjeli do honiteb ve Starém Hradišti, Hoříněvsi, Dobrušce, Lohenicích, Dobrém, do lesních honiteb s.p. Lesy České republiky Skřivanská myslivna a Koliba, a do bažantnic Černíkovice a Mochov. Ani tento den počasí sokolníkům nepřálo a z drobné zvěře bylo uloveno pouze 6 zajíců, 7 bažantů a 3 kachny. Tento nízký výřad nemohly vylepšit ani 2 slabé kusy srnčí zvěře ulovené orly.

V sobotu byl ranní nástup již v devět hodin a vzápětí po zahájení tohoto posledního loveckého dne se sokolníci spolu s většinou přihlížejících diváků přesunuli na nedaleký Vodětínský kopec, kde již byli připraveni dravci a sokolníci ze společnosti Zayferus se svým bohatým, divácky velmi atraktivním programem. Postupně bylo předvedeno na dvacet druhů dravců a sov. Jejich vzhled i způsob života byly komentovány poutavým výkladem doplněným mnoha veselými a napínavými příhodami s nimi. K nezpomenutelným zážitkům nesporně patřil impozantní let supa krahujového a strhující rychlost a obratnost útočícího dřemlíka tundrového. Po ukázkách se skupiny sokolníků rozjely do honiteb v Předměřicích, Tutlekách, Ledcích, Přepychách, Jankovicích, Mžanech a samozřejmě do bažantnic Černíkovice a Mochov. Tento den se konečně na dravce i sokolníky usmálo z oblohy sluníčko a tak již ani počasí nebránilo úspěšnému průběhu posledního dne lovů. V sobotu bylo uloveno 19 zajíců a 16 bažantů. Celkový výřad tak za všechny tři lovecké dny činil 77 ks zvěře. Není to mnoho a v tomto počtu se odráží jak nepřízeň počasí v prvních dvou loveckých dnech, tak i nižší stavy drobné zvěře v honitbách. I přes tento nepříznivý stav drobné zvěře nalézají sokolníci pochopení jak u majitelů bažantnic, paní Kristiny Colloredo-Mansfeldové a pana Jana Kolowrata Krakovského, tak u mysliveckých sdružení, kteří své honitby pro pořádání tradičních opočenských setkání zapůjčují. Za jejich vstřícnost a náklonnost projevovanou tomuto tradičnímu způsobu lovu jim ode všech sokolníků patří srdečný dík. Poděkování pak samozřejmě patří všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na organizaci setkání, či svou laskavostí a ochotou přispěli k jeho zdárnému a ničím nerušenému průběhu. V neposlední řadě si poděkování zaslouží také naši kolegové sokolníci, členové organizačního výboru, kteří svou aktivitou a činností ve prospěch nás ostatních, kteří se na "Opočno" celý rok těšíme, zajišťují pořádání tohoto výjimečného setkání, které důstojně reprezentuje české sokolnictví v očích nejen laické, ale i odborné české i zahraniční veřejnosti.
BV sobotu byl ranní nástup již v devět hodin a vzápětí po zahájení tohoto posledního loveckého dne se sokolníci spolu s většinou přihlížejících diváků přesunuli na nedaleký Vodětínský kopec, kde již byli připraveni dravci a sokolníci ze společnosti Zayferus se svým bohatým, divácky velmi atraktivním programem. Postupně bylo předvedeno na dvacet druhů dravců a sov. Jejich vzhled i způsob života byly komentovány poutavým výkladem doplněným mnoha veselými a napínavými příhodami s nimi. K nezpomenutelným zážitkům nesporně patřil impozantní let supa krahujového a strhující rychlost a obratnost útočícího dřemlíka tundrového. Po ukázkách se skupiny sokolníků rozjely do honiteb v Předměřicích, Tutlekách, Ledcích, Přepychách, Jankovicích, Mžanech a samozřejmě do bažantnic Černíkovice a Mochov. Tento den se konečně na dravce i sokolníky usmálo z oblohy sluníčko a tak již ani počasí nebránilo úspěšnému průběhu posledního dne lovů. V sobotu bylo uloveno 19 zajíců a 16 bažantů. Celkový výřad tak za všechny tři lovecké dny činil 77 ks zvěře. Není to mnoho a v tomto počtu se odráží jak nepřízeň počasí v prvních dvou loveckých dnech, tak i nižší stavy drobné zvěře v honitbách. I přes tento nepříznivý stav drobné zvěře nalézají sokolníci pochopení jak u majitelů bažantnic, paní Kristiny Colloredo-Mansfeldové a pana Jana Kolowrata Krakovského, tak u mysliveckých sdružení, kteří své honitby pro pořádání tradičních opočenských setkání zapůjčují. Za jejich vstřícnost a náklonnost projevovanou tomuto tradičnímu způsobu lovu jim ode všech sokolníků patří srdečný dík. Poděkování pak samozřejmě patří všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na organizaci setkání, či svou laskavostí a ochotou přispěli k jeho zdárnému a ničím nerušenému průběhu. V neposlední řadě si poděkování zaslouží také naši kolegové sokolníci, členové organizačního výboru, kteří svou aktivitou a činností ve prospěch nás ostatních, kteří se na "Opočno" celý rok těšíme, zajišťují pořádání tohoto výjimečného setkání, které důstojně reprezentuje české sokolnictví v očích nejen laické, ale i odborné české i zahraniční veřejnosti. Závěrem bych chtěla popřát všem svým kolegům sokolníkům úspěšný zbytek letošní lovecké sezóny a těm, kteří jsou jakýmkoliv způsobem nápomocni v pořadatelství příštích opočenských setkání, nejen děkuji, ale také jim přeji, aby si pro tuto činnost našli dostatek elánu a chuti a zachovali tak sokolnictví svou přízeň a motto sokolníků: "Nelovíme pro kořist, ale všechno to krásné při lovu" mohlo dojít naplnění i v dalších ročnících mezinárodních sokolnických setkání v tradičním prostředí půvabného Opočna.

Závěrem bych chtěla popřát všem svým kolegům sokolníkům úspěšný zbytek letošní lovecké sezóny a těm, kteří jsou jakýmkoliv způsobem nápomocni v pořadatelství příštích opočenských setkání, nejen děkuji, ale také jim přeji, aby si pro tuto činnost našli dostatek elánu a chuti a zachovali tak sokolnictví svou přízeň a motto sokolníků: "Nelovíme pro kořist, ale všechno to krásné při lovu" mohlo dojít naplnění i v dalších ročnících mezinárodních sokolnických setkání v tradičním prostředí půvabného Opočna.