Časopis Myslivost

Všichni jeho předchůdci o této části problematiky cudně mlčí. To bohužel nelze, protože dnes každá myšlenka velmi rychle skončí u peněz a pak nastává "lámání chleba". Možná, že nejsem sám, kdo by potřeboval malé upřesnění.

V jednom místě druhého článku (Myslivost 12/03) hovoří autor o stabilní vlčí populaci, když čítá asi 100 kusů trvale a potřebuje souvislé území asi 200 tisíc ha. Později hovoří o smečce s 8 kusy. Mám si to tedy vyložit tak, že to bude jen zvěř přebíhavá a nebude to stabilní populace? Nebo je to myšleno tak, že budeme jen souvislou součástí mezinárodního vlčího biotopu?

Něco k té nešťastné ekonomice. Myslím si, že i bez velkých výzkumů by se daly udělat některá zpřesnění.

V prvé řadě nespotřebuje vlk kus spárkaté v té hmotnosti, v jaké je vykupován (hlava holé, kosti, kůže, něco mu slupnou lišky a krkavci než se ke kořisti vrátí). Odhadují, že "výtěžnost pro vlka" bude asi 75 %. V tom případě stoupne spotřeba této smečky z autorových 6,4 t na 8,5 t ročně. Podíl na získané zvěřině se tak dostává i bez rysů na 21 %.

Výpočet podílu, který bychom přenechali vlkům a rysům vychází asi ze skutečného odlovu ve jmenovaných okresech na celé ploše těchto okresů. Můžeme se ale domnívat, že vlčí a rysí populace nebude rovnoměrně obývat a lovit v celé ploše těchto okresů. Snad bychom mohli připustit 50 %. Pak snad bychom měli vycházet také při výpočtu podílu šelem na výtěžku zvěřiny jen z 50 %, tj. 20,2 t ročně. "Vlčí příděl" tak stoupne na asi 42 % v oné polovině okresu. Ta druhá polovina by pak měla zůstat nedotčena.

Mám ještě jednu námitku. Výše odlovů použitá k autorovým výpočtům s velkou pravděpodobností klesne, stačí si uvědomit předepsané minimální stavy spárkaté zvěře, jak o nich hovoří nové nájemní smlouvy. Není daleko doba, kdy Správa CHKOJ požadovala snížit stavy vysoké na 4 ks/1000 ha. Připustíme-li reálných 6 ks/1000 ha, vyjde nám, že tento stav poskytne ročně jednoho koloucha, tj. max. 30 kg živé hmotnosti z 1000 ha.

I ten, kdo není odborník na velké šelmy ví, že není asi správný postup nejdříve v zájmu ekonomiky lesa razantně snížit stavy vysoké a pak takto "vymetené" honitby nabídnout velkým šelmám za domovinu.

Podle autora nám záhadně mizí ročně několik vlků, kteří k nám přijdou ze Slovenska a také možná z Polska. Ta záhadnost se dá vysvětlovat různě. Rozhodně však v zájmu objektivity nelze opomenout jedno přirozené vysvětlení. Tito vlci se mohli také dobrovolně a ve zdraví vrátit tam odkud přišli, možná protože zjistili, že to tady není pro ně optimální životní prostředí. Každopádně je to jedna z více možných variant vysvětlení.

Jsem si vědom, že příliš zabředám do počítání kilogramů zvěřiny a mohu být za to kritizován. Pravda však je, že dokud nebude tato stránka problému průhledná a přijatelná, nepohne se celá věc dále.

Je známo, že vlci jsou velmi inteligentní a to se projeví především uměním se vyhnout člověku. Dobře nás o tom informuje myslivecká literatura (Komárek, Hubálek, Hejda). Budou však mít tuto možnost i v našich "malých českých" poměrech? Přeci jenom 200 tisíc ha souvislé lesní plochy, to není maličkost.

Na tomto místě si připomínám již nepřesně osud jednoho medvěda. Mám o tom informace jen velmi částečné a tak kdo ví více a přesněji, ať mne opraví. Ta šelma se dostala někam až na Hanou a konec byl smutný, zvíře nepřežilo dobře míněnou snahu o odchyt. To je jistě jen ojedinělý případ, ale není to signál, že naše krajina velkým šelmám nevyhovuje?

Snad by odborníci na tuto tematiku mohli odpovědět na otázku, zda někde ve světě prosperují velké šelmy na pokud možno identickém území, jaké jim můžeme nabídnout my. Jako parametry podobnosti by mohly zvolit následující hodnoty: hustota osídlení, charakter krajiny včetně hustoty komunikací, intenzita rekreačního provozu, lesního a zemědělského hospodaření a pro zajímavost výše nájemného za právo myslivosti (pokud je vůbec postupováno).

Myslím si, že reakce odborníka na mnou nastíněné otázky bude zajímat více čtenářů a přiblíží nám vlky.