MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Prosincem končí doba lovu řady druhů zvěře, její chov a lov je plánován. Pro nás to znamená, že nejpozději v polovině prosince bychom měli mít splněn plán lovu zvěře daňčí, mufloní, srnčí a i bažantí a zaječí. Pokud se stala v honitbě nepředvídaná událost a stavy zvěře by se plánovaným lovem snížily pod minimální stav, je začátek prosince tím nejzazším termínem, kdy musíme požádat o změnu plánu podle ustanovení zákona o myslivosti. Po obnově a řádném obeznání pořádáme nátlačky na černou zvěř. Nezapomeňme na to, že na společném lovu můžeme lovit jen selata a lončáky. Více >

V několika posledních letech se setkáme s dotazy a polemikami, proč se stále častěji v zoologických a mysliveckých časopisech a knihách užívá nové označení jelen lesní místo obecně známého jelen evropský. Tyto polemiky zvláště zesílily po vydání naší Encyklopedie myslivosti, kde jsme důsledně uváděli nové jméno. Odpůrci této změny převážně argumentují tím, že přívlastek evropský je tradiční a již u několika generací myslivců zažitý. Dále uvádějí, že myslivecká legislativa žádného jelena lesního nezná. Následnou konstrukcí pak zpochybňují např. nabídky těch subjektů, kteří lákají klienty na lov jelena lesního či osočují fotografy zvěře z neznalosti mysliveckého názvosloví. Vysvětlení této a některých dalších změn v zoologickém a následně i v mysliveckém názvosloví savců (resp. srstnaté zvěře) si vyžaduje poněkud delšího komentáře. Více >

Silvestrovský kvíz pro čtenáře časopisu Myslivost Více >

V minulom roku som absolvoval študijný pobyt v kanadskej provincii Nové Škótsko (Nova Scotia), počas ktorého som získal veľa zaujímavých informácií o poľovníctve v tejto krajine, ktoré sú zaiste zaujímavé aj pre našich poľovníkov. Východná časť Kanady je obľúbená nielen pre poľovnícke zážitky, ale tiež kvôli rybolovu. V potokoch a riekach Nového Škótska už neraz vyskúšal svoje umenie nejeden športový rybár. Z významných osobností, ktorí navštívili za účelom rybolovu východné pobrežie Kanady bol napr. princ Charles, prezident George Bush a mnoho hollywoodských celebrít, ktorí tu našli pokoj a fantastickú oddychovú rybačku. Žijú tu pre poľovníkov zaujímavé druhy poľovnej zveri, ako napr. medveď čierny, pasrnec bielochvostý, los, mýval, kojot a z pernatej zveri kanadská hus, kačica, sluka, bažant apod. Ozdobou lúk a pastvín je svišť stepný, ktorý sa tu nachádza v hojnom počte. Více >

Navazuji na článek v měsíčníku Myslivost-Stráž myslivosti č.07/2004 ve výše uvedené věci s tím, že bych se chtěl zúčastnit diskuse řadových myslivců ke konstrukci, ráži a příslušenství kulové zbraně. Jako začínající myslivec jsem si pořizoval zbraň na drobnou a spárkatou zvěř, a pak dokupoval. Více >

V pološeru probouzející se divoké přírody je slyšet opatrné našlapování, dalo by se říci doslova balet, statného krále. Pomalu přichází na mýtinku, když se najednou proti němu vyřítí jeho sok. Co bude následovat? Přišli si vyřizovat svoje nevyřešené účty nebo se jedná o bitvu, jejíž vítěz si jako trofej odvede krásnou laň? Více >

V Myslivosti č. 5/2004 mě zaujal článek pana Dr. Ing. Františka Libosvára o estetice mysliveckých zařízení. Myslím si, že toto téma by se mohlo rozvinout trochu více. V článku prezentované fotografie pocházejí zřejmě z obory, kam nemá laická veřejnost přístup a nemůže tyto estetické stavby náležitě ocenit. V ostatních honitbách, které neprovozují oborní chovy, a kde je možnost pohybu nemyslivecké veřejnosti na denním pořádku, by nebylo na škodu se zamyslet nad takovým počinem. Více >

Den svátku sv. Huberta 3. listopadu byli pozváni čeští vábiči jelenů na oslavy svátku sv. Huberta do maďarského městečka God nedaleko Budapešti. Více >

V pátek 5. listopadu převzal vládu nad městem Hejnice v podhůří Jizerských hor svatý Hubert společně po boku s bohyní lovu Dianou. Již po jedenácté se tu totiž konala Hubertská jízda. Více >

Ukázka z nově vyšlé knihy povídek Zdeňka Hrušky Toulky zelenými příběhy. Autor, jehož někteří čtenáři znají již z jeho prvotiny Ozvěny z Hubertova revíru, přináší další čtyři desítky loveckých příběhů převážně z oblasti východních Čech. Příběhy jsou doplněny vlastními černobílými dokumentárními fotografiemi, osvěžující pro čtenáře budou myslivecké anekdoty na konci mnoha příběhů, zajímavé je pak doplnění knihy o lidové myslivecké verše dvou autorových kamarádů. Celkem 168 stran, formát 145 x 210 mm, lepená vazba s barevnou laminovanou obálkou, vydalo Vydavatelství Advertis v Ostravě v roce 2004. Více >

Předzvěst letošní 13. prodejní a kontraktační výstavy zbraní, uspořádané společností Incheba Praha, pro mě tvořila dvojice informací. První vyplývala z velkoústní reklamy slibující co nás čeká a nemine. Čtenáři prominou, ale byl jsem vychováván ke slušnosti, která mi nedovoluje použít termín velkohubá reklama. Druhá informace pocházela od firem, s nimiž průběžně spolupracuji. Jejich stanovisko ohledně účasti na výstavě znělo většinou záporně. Více >

Čtyři desítky vystavovatelů, z nichž necelá polovina přijela ze Slovenska a více než 600 návštěvníků. Skvělá bilance třetího setkání nožířů v jihomoravském Hodoníně, které v sobotu 16. října 2004, v OD Marína, opět uspořádal Jiří Maděrič. Více >

Sobota a neděle 4. a 5. září 2004 v Příbrami již po třinácté patřila nožům, nožířům, mečířům, rytcům a lidem, kteří nože nejen vyrábějí, používají a prodávají, ale svým způsobem také ctí. Výstavu v příbramské sokolovně opět připravil Pavel Formánek s týmem rodiny a přátel. Do tří sálů a na rozlehlé nádvoří umístil na sedm desítek vystavujících, mezi nimiž tradičně nechyběli ani kováři se svými výhněmi a zvonícími kladivy. Více >

Už několik měsíců se v Beskydách a na Valašsku údajně pohybuje puma – kuguár, jak se pumě říká. Neustále docházejí dotazy, nakolik puma může být nebezpečná lidem. Veřejnost se o pomoc utíká také k myslivcům. Více >

Každoročně se mnoho myslivců nemůže dočkat, až přijde doba říje jelení zvěře. Probíhají vášnivé diskuse o jejím budoucím průběhu, zda-li tam bude ten starý jelen, který „nás vodil za nos“ již několik let, jestli mladý, nadějný dvanácterák potvrdí naše předpoklady a nosí již silnou trofej budoucího krále honitby. Na pořad přicházejí i vzpomínky z minulých říjí. Starší jelenáři krotí nedočkavé a nezkušené mladé myslivce, kteří svojí touhou po poznání nejkrásnější říje někdy způsobí v honitbě více neklidu, než je potřeba. Více >

Úspěšnost pozorování a lovu zvěře závisí ve volné přírodě na celé řadě vlivů, které můžeme jako myslivci do určité míry ovlivnit a tím tuto úspěšnost výrazně zlepšit. Patří mezi ně např. dobrá znalost prostředí a biologie zvěře, jejích stávanišť, či vhodně zvolená doba vycházky do honitby. Mnohem více je ale těch skutečností, které ať chceme nebo nechceme, stojí jaksi mimo naši vůli. Více >

V minulém roce jsem si v Myslivosti č. 1 a 3/2003 s velkým zájmem přečetl články, které se týkaly lovu lišek u nor. Myslím si, že je to velice účinný, ale málo užívaný způsob redukce stavu liščí populace v honitbě. Lov lišky u nory je přitom zdrojem spousty pěkných mysliveckých zážitků, zvláště, je-li úspěšný. Takový úlovek silného lišáka v neotřelé zimní srsti potěší srdce každého myslivce, přestože kožešina v současné době v kurzu moc není. Jelikož uvedený způsob lovu také sám používám, dovolím si přispět se svou trochou do mlýna a mnou učiněné zkušenosti sdělit čtenářům. Více >

Opět začaly myslivecké žně, podzimní společné lesní a polní hony na zajíce a bažanty. Že budou prováděny v řadě revírů a honiteb, často v nepřehledném terénu, je jistě pro každého známo a samozřejmé. A právě při takových hodně záleží na tom, jak je lov organizován, veden, jaká je ukázněnost lovců, honců i lovecky upotřebitelných psů. Na těchto faktorech ve značné míře závisí úspěch každého takového lovu. Více >

Pro mnoho lidí bývá netopýří téma tradičně nevábné a odpuzující, ovšem jen z neznalosti života netopýrů. Někteří dokonce ještě věří, že úmyslně naletují na hlavu člověka a zaplétají se mu do vlasů. Takové pohádky o těchto tvorech byly vymyšleny jen proto, že jsou málo známá tajemná noční zvířata a patří mezi nejpodivnější savce nejen vzhledem, ale i zvláštním způsobem života. Myslivci patří právě k těm lidem, kteří mohou netopýry na svých podvečerních a večerních lovech či čekaných potkat. A ač samozřejmě netopýr nepatří mezi zvěř, měl by myslivec také vědět něco ze života těchto nočních tvorů. Více >

Zimní povídka Více >

Obory na území Čech a Moravy mají dlouholetou a bohatou tradici. Obvykle byly v historii zakládány u šlechtických sídel navazující na zámecké parky a zahrady, čímž mají i kulturní význam, často však nedoceněný. Více >

Dovoluji si reagovat a vyjádřit názor na stejnojmenný článek „Mají zajíci naději?“ v časopise Myslivost 8/2004. Nechci hned v úvodu tohoto příspěvku kazit elán a chuť do práce lidem, kteří mají zájem pro zvýšení stavů drobné zvěře a pro zvěř něco dělat, v tomto případě odchovávat zaječí zvěř tzv. krotkým způsobem, za účelem zazvěřování honiteb, ale… Více >

Třetí listopadový večer tohoto roku, na svátek svatého Huberta, oslavili Trubači OMS Přerov již desáté výročí založení souboru. Takovou událost jistě nešlo oslavit lépe než koncertem. A protože je příjemné slavit s přáteli, v první části koncertu vystoupil jako host dětský pěvecký sbor Přerováček při DDM Atlas a jako zlatý hřeb na závěr večera Lovecké trio z Prahy. Aby si kromě uší přišly na své i oči, doprovázela koncert výstava obrazů Václava Nasvětila. Více >

Orlické hory se již skvěly záplavou podzimních odstínů, když jsme se jimi vydaly na návštěvu Okresního mysliveckého spolku Ústí nad Orlicí, kde nás vlídně přivítal jednatel Pavel Chalupa i se svým „sekretářem“ německým drátosrstým ohařem Borkem. Více >

Když hledáme, nacházíme a znovu obnovujeme staleté tradice české myslivosti, mnohdy se dotýkáme nečekaných souvislostí. Ukazuje se přitom, jak bohatý kulturní fenomén v souhrnu představují. Zdaleka nezahrnuje jen chov a lov zvěře. Konečným článkem pomyslného řetezce je kulinářská úprava a konzumace zvěřiny, ke které již neodmyslitelně patří kvalitní víno. Hovořili jsme o tom také s Ing. Pavlem Vajčnerem, ředitelem akciové společnosti ZNOVÍN Znojmo se sídlem v Šatově. Více >

Třetí závěrečná část série článků zabývajících se ošetřením a zpracováním ulovené zvěře. Více >

Velice pozorně jsem četl článek Ing. Brandla v Myslivosti 7/2004 „Lovecká kulová zbraň začínajícího myslivce“. V podstatě lze souhlasit, určitá polemika by tu mohla být, ale je zde znát letitá autorova praxe. Autor naznačuje názor „čteného mezi řádky“, že obecná nálada ve vědomí široké veřejnosti se, bohužel, odráží i v myslivosti. Je pravda, že kvalitu zde nahrazuje kvantita. Myslím tím naznačený přístup ke stále silnějším rážím kulovnic a tím možnosti ulovení zvěře i při nepřesném zásahu. Pamatuji si dobu začátku 80. let, kdy jsem si já sám vybíral kulovou zbraň. Více >

Po přečtení článku p. Prosche mi to nedalo, abych nezareagoval. Jím prezentované problémy nejsou nové, vždyť již ve třicátých letech hodlali legislativně zredukovat v Německu rozbujelý počet kulových ráží, dokonce už byly i vybrané. Pak ale přišla válka. Stejně tam volali po „srnčím náboji“ (Rehpatrone), jedním z úspěšných byl např. 360/8 x 57 R. A přesto ani jeden nepřežil déle a to pro úzkou specializaci. Ze střeliva ve Vlašimi vyráběného se jako „srnčí“ jeví 6,5 x 52 R, 7,62 x 39 a 9,3 x 72 R. Nic však není zadarmo, společným jmenovatelem všech je horší balistika, o to výraznější při střelbě na menší cíl, jakým srnčí bezpochyby je. Více >

Ano zelená, a nejen ta, ale i další barvy, jako například barva hnědá či našedivělá, patří odjakživa k myslivcům, a všemu ostatnímu kolem čeho se česká myslivost točí. Vše začalo již počátkem 16. století, kdy první čeští myslivci chodili v šedém či zeleném barchánovém kabátci, který se měl svým zbarvením přiblížit barvám okolní krajiny. A právě v této době se při lovech šlechty stále více začala uplatňovat barva oblečení hnědá, šedivá, ale hlavně zelená. Postupem času se střih mysliveckých oděvů měnil a majitelé různych panství začali zavádět pro své myslivce různé stejnokroje, přesto však nadále zůstala hlavní barvou zelená.Tato krásná tradice se v myslivosti držela po celou dobu jejího vývoje až do dnešní doby, ve které se ale začíná něco měnit, tradice začíná ustupovat. Více >

Česká myslivost je ve světě oceňována nejen z pohledu dlouholetých tradic, ale především ze svého přístupu k obhospodařování zvěře, které vychází z principu trvale udržitelného hospodaření s přírodním bohatstvím, za které je zvěř považována. Tento vztah ke zvěři není záležitostí „moderního managementu“ posledních let, jak je nyní prosazován ze strany současných ekologických organizací a aktivit. Hospodaření se zvěří, prováděné na základě regulace lovu prostřednictvím stanovené doby hájení určitých druhů, bylo zakotveno do právního řádu utvářejícího se na území Království českého již Františkem Josefem I. v roce 1866. Principy mysliveckého hospodaření dané způsoby a podmínkami lovu zvěře se staly součástí našeho právního řádu od roku 1941 a samotné zásady plánování chovu a lovu zvěře pak upravil zákon o myslivosti č. 225 v roce 1947. Pravidla mysliveckého obhospodařování zvěře, která tak byla stanovena, lze považovat za přechod od pouhého lovectví k cílenému chovu zvěře. Tento zákon dokonce považoval myslivost a vztah ke zvěři za hospodářskou a kulturní hodnotu našeho národa. Jen díky tomuto přístupu našich předchůdců se můžeme dnes setkat s takovým množstvím zvěře a jejím druhovým bohatstvím po celém území České republiky. Je dobré si uvědomit, že za období, kdy obhospodařování zvěře bylo prováděno na základě rovnovážného mysliveckého přístupu, nedošlo k vyhynutí žádného jejího druhu. Což v porovnání s ostatními hospodářskými činnostmi, se kterými člověk vstupuje do přírody, nelze u nich říci. Více >

Přehled vyšlých článků v Myslivosti, Mysliveckých zábavách a Loveckém psu v roce 2004. Zlomek za každým názvem znamená číslo v roce/strana v čísle. Více >

Výpis aktuální řádkové inzerce z Myslivosti 12/04 Více >