MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Říjen je dobou „přemíry“ loveckých příležitostí. V tomto měsíci začíná říje daňčí i mufloní zvěře, pokračuje, zejména ve vyšších polohách, říje jelení zvěře. Intenzivně lovíme holou srnčí zvěř. Zejména v polních honitbách „ponechání“ lovu srnčat na konec roku nemusí být vždy výhodné. Snažme se do konce tohoto měsíce odlovit nejméně 50 % plánovaného lovu holé srnčí zvěře. Více >

Výpis aktuální řádkové inzerce uveřejněné v Myslivosti 10/2004 Více >

Trofej zvěře je považována za nejdůležitější trvalý ukazatel kvality živočicha a výsledků chovu, včetně návazností na kvalitu jeho přírodního prostředí. Dá se podle ní posoudit jak současný stavu jedince, tak ale i také kvalitativní vývoj celé populace. Podle kvality trofejí můžeme porovnávat kvalitu populací zvěře v různých regionech nebo jejich kvalitu v různých časových obdobích. Právě trofeje je možno považovat za jeden z nejzákladnějších znaků, který z pohledu možnosti dlouhodobého uchování anatomických, morfologických, genetických, fyziologických a ekologických charakteristik splňuje požadavky nejen na myslivecké, ale obecně i na zoologické vyhodnocování. I odpůrci kultu trofeje dnes musí objektivně připustit, že bez historických sbírek trofejí ulovené zvěře, umístěných dnes většinou na hradech a zámcích nebo v muzeích, by bylo takřka nemožné si vytvořit představu, jak vypadaly jedinci živočišných druhů před několika staletími a jaký byl jejich vývoj v návaznosti na změny přírody, které přinesl svou rozpínavostí člověk. Více >

Lov zvěře provází člověka celými jeho dějinami. Ulovení zvěře představovalo pro pravěkého lovce hlavní cíl jeho snažení. Úlovek poskytoval kožešinu či kůži, ze které si lidé šili oblečení nebo je používali na stavbu obydlí, z kostí se vyráběly nástroje denní potřeby a také kultovní předměty, ale především ulovená zvěř poskytovala velmi hodnotný zdroj potravy – maso. Příprava na lov, jeho průběh a posléze také oslava úlovku , to vše rozvíjelo myšlení člověka a významně se lov podílel také na formování kulturní úrovně dávných civilizací. S postupujícím vývojem lidské společnosti se postavení lovu, včetně jeho produktů, postupně měnilo. Potřeba živočišné bílkoviny – masa – byla zajišťována chovem domácích zvířat a lov se stával výsadou majetnějších vrstev společnosti, v mnoha případech pouze vladaře. Také maso z ulovené zvěře – zde se již objevuje výraz zvěřina – bylo téměř výhradně určeno pro panskou kuchyni. V mnoha nájemních smlouvách lze najít povinnost nájemce panství dodávat pro potřebu královské kuchyně přesně stanovená množství jednotlivých druhů ulovené zvěře. Tato zvěřina musela být velmi pečlivě ošetřena a uchovávána, neboť její kvalita byla při přípravě slavnostních pokrmů rozhodující. Úcta k ulovené zvěři a snaha o pečlivé a odpovědné ošetření úlovku byly základem mnoha mysliveckých tradic, z nichž některé si svoji platnost dochovaly až do současnosti. Více >

Chov muflonů a jeho výskyt na Pardubicku byl po několika opakovaných pokusech udržet muflony ve volnosti neúspěšný. Ve volnosti tak v současnosti zůstávají jeden až dva jedinci, kteří jen tak přežívají. Pravděpodobně jde o zatoulané muflonky z oborního chovu, které byly pozorovány společně s dvouletým beránkem, kterého však v roce 2002 srazilo auto. Více >

Jižní Čechy a jižní Morava prožívají podzimní dny kolem rybníků ve znamení rybářských žní. Lidé, kteří více znají přírodu se ještě také těší z pozorování velkého vandru divokých husí. Koná se každý rok ve stejné době a mnohý z větších rybníků se stane jejich shromaždištěm či křižovatkou před odletem do zimovišť na jih. Více >

V letošním roce došlo k nálezu uhynulé rysí samice v oblasti Šumavy. Opět se vyrojilo množství nepodložených informací, že rysice byla zabita pytlačícími myslivci a tato zpráva byla publikována téměř ve všech médiích s celostátní působností. Více >

Čestným a zároveň i náročným úkolem uspořádat jubilejní 30.ročník Memoriálu Richarda Knolla byl pověřen Okresní myslivecký spolek v Opavě. Více >

V lednovém čísle časopisu Myslivost v roce 1997 byla uveřejněna obsáhlá informace o dobré spolupráci myslivců na Českobudějovicku při obnově chovu daňčí zvěře na 28 tisících hektarech od Novohradských hor až po Komařice. Byla to zpráva o počátcích fungování daňčí oblasti Kapinos, která byla ustavena a schválena v roce 1989. Stalo se tak po snaze několika mysliveckých nadšenců – Michala Jaroše, Hana Podoláka, Emila Zelinky a Oldřicha Tripese a byl to vlastně plod tehdejší Koncepce rozvoje myslivosti pro léta 1980-1990. Byla to snaha jednak regenerovat chov daňčí zvěře na Novohradsku, kde se v nevalné kvalitě ještě vyskytovala po předchozím chovu hraběte Buquoye, ale také zavést její kvalitní chov do oblasti Todeňské hory. Více >

Zajímavé obrázky z mufloní říje. Více >

Reaguji na článek Ing. Bc. Honzírka v Myslivosti 5/2004 pod shora uvedeným názvem. Pokud by jej zpracovával začínající myslivec, asi bych nad ním pouze mávl rukou s poznámkou „hochu, ještě se musíš hodně učit“. Dovětek pod jménem autora článku, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav ochrany lesů a myslivosti, mne však přinutil vzít do ruky pero a opravit chyby a omyly jichž se autor článku dopustil. Předpokládám totiž, že z tohoto pracoviště by měly být předkládány fundované a nikoli nahodilé a z kontextu vytržené informace. Více >

Najít univerzální kulovou ráži pro lov každé zvěře, má „jeden háček“, který způsosobuje nekončící diskuze v mysliveckém tisku a množství různých ráží různých výrobců, které již začíná být nepřehledné. Více >

Uveřejněná ukázka je z další knihy známého spisovatele Františka Janalíka - HŘÍŠNÍCI HOR KRKONOŠSKÝCH, která živě a převážně s humorným hlediskem pojednává o barvitosti života mezi člověkem a divokou přírodou. Autor v této knize vypráví poutavé a úsměvné příběhy, a to v drtivé převaze s tematikou mysliveckou, ale pro zpestření přírodního obrazu zde najdeme i trochu rybařiny či náruživého zahrádkářství. V horských a podhorských končinách, tak jako i jinde, však soužití v přírodě provází lidské rozmary, rošťárny, četné milostné avantýry a hříšné poklesky, podivuhodná dobrodružství, nezbedné kousky, prastaré pověry či záhadné strašidelnosti. To je pouze několik kamínků z pestrobarevné mozaiky této knihy, která vás vtáhne do přitažlivých dějů dávno minulých až po ty současné, najdete v nich úsměvná vyprávění v půvabné dějové i jazykové rozmanitosti, často i s překvapující pointou. Nebudete však ochuzeni ani o chvíle napětí nebo o romantiku, ba ani o řadu pozoruhodností z Krakonošova království. A to vše živě dokresluje téměř půl stovky mistrovských ilustrací populárního umělce Jiřího Wintra - Neprakty. Koneckonců, čtenářům našeho časopisu jsou oba autoři dobře známí a pro svou bohatou tvorbu i z mysliveckého oboru po zásluze oblíbeni. Ostatně, na zadní straně obálky této knihy je fotografie obou autorů s magickou maskou démona, o které čtverácky tvrdí, „že jim dohodila veselé, hříšné i půvabné múzy pro skvělé inspirace při tvorbě této knihy. Takže, vážení přátelé myslivosti i celé kouzelné přírody, přejeme vám s touto knihou krásné a poutavé chvíle plné pohody. Více >

Na Slovensku niet vari mesiaca, keď sú medvede aktívne, že by nedošlo k dajakej udalosti. Raz je to napadnutie človeka, inokedy strhnuté ovce či zrazený medveď na ceste, alebo železnici. Za posledných desať rokov bolo iba poľovníkmi zaznamenaných 25 útokov medveďa na človeka. Napríklad neďaleko chaty Trangoška v Nízkych Tatrách stanoval mladý pár. Po túre si navarili kuraciu polievku a tá sa pre 17-ročnú Barboru stala osudná. Jej vôňa pravdepodobne prilákala medveďa až k stanu kde spali. Ten cez stan pohrýzol dievčinu na chodidle. Více >

Pozdě odpoledne jsem seděl na posedu, který jsem si v této lokalitě uprostřed Šumavy postavil s kamarádem a spolužákem z lesnické školy. Umístili jsme jej tak, aby bylo možné z něho dobře fotografovat u říjiště, kde se každý rok odehrával „koncertů, který nenechá v klidu žádného milovníka jelení zvěře. Více >

Kvalita parožia býva často považovaná za obraz úrovne poľovníckeho manažmentu. Diskusiu o tom, ži je to tá správna priorita teraz nebudeme otvárať, ale sa pozrime na prvý cyklus paroženia, keď sa nachádza potenciálna trofej ešte iba v „kolíske“. Paroh ako mimoriadne rýchlo rastúce tkanivo môže dosahovať denný prírastok pri starších jeleňoch až 1,5 centimetra. Pri jedincoch v druhom roku života je to menej a veľkosť denných prírastkov prvého parožia je individuálna. Ovplyvňujú ju aj zmeny v kvalite potravy. Tieto mladé jelene, v poľovníckej praxi tiež nazývané ihličiaky, nadobúdajú dĺžky ihlíc od niekoľkých centimetrov až po vyše pol metra. Více >

MVDr. Ing. Jindřich Steinitz patří mezi významné osobnosti české kynologie. Jeho jméno je nejvíce spojováno s plemenem německý krátkosrstý ohař, které choval, cvičil, pro které byl od roku 1960 hlavním poradcem chovu a u kterého zavedl liniovou plemenitbu a také kontrolu dědičnosti. Jeho přístup k chovu vycházel z teoretických znalostí i z praktických zkušeností získaných nejen u psů, ale i u koní. Byl velkým odpůrcem příbuzenské plemenitby a za ideální považoval spojení, při kterém byly zachovány tři volné generace předků. Dalo by se říci, že předběhl svoji dobu a že názory, které zastával jsou platné i dnes. Jeho kniha „Ohaři - výcvik, exteriér, plemenitba“ patří k tomu nejlepšímu, co může mít člověk zajímající se o kynologii ve své knihovně. MVDr. Ing. Steinitz se narodil 13. března 1895 v Jižních Čechách, konkrétně v obci Libějice. Právě do Jižních Čech se ve dnech 7. – 8. 8. 2004 symbolicky vrátil 21. ročník soutěže, kterou jsme dříve znali pod názvem „Soutěž o putovní pohár Dr. Ing. Steinitze“ a která v posledních letech běží jako „Memoriál Jindřicha Steinitze“. Více >

Hovoří-li se o výkonu ohařů, většinou padají názvy dvou či tří plemen. Jako by nám trochu unikalo, že FCI skupina č. VII zná i jiná plemena a že i jejich styl práce může lahodit lidskému oku a být praktickým přínosem pro výkon práva myslivosti. Ten, kdo zavítal ve dnech 14. - 15. 8. 2004 do Čelakovic se mohl podívat, jak že na tom jsou plemena sdružená v Klubu chovatelů drsnosrstých a maďarských ohařů. Konala se tady soutěž o Putovní pohár MVDr. Jiřího Michálka a byla krásná a také zajímavá. Více >

Severni Amerika má některé význačné druhy lovných zvířat, jako například kamzíka běláka. Jeho přírodopisné jméno je Mountain Goat (Oreamnos americanus). Kamzík je celý sněhově bílý, jenom spárky, větrník a asi 20 cm dlouhé růžky jsou černé. Růžky jsou mělce vrubované a hákovitě zahnuté jako u našeho kamzíka. Kamzík se vyskytuje ve Skalistých horách a při západním pobřeží od Aljašky, přes Britskou Kolumbii až do Montany, Idaha a Washingtonu. Žije v malých tlupách, v párech nebo v rodech. V říji se kamzíci srazí v tlupu a odloučí se od ostatní zvěře, ale kamzice a mláďata zůstanou přes zimu pohromadě. Přesto, že kamzík bělák je zvíře bojovné, stává se kořistí svých úhlavních nepřátel, vlka nebo kuguára; na jaře jsou to medvědi, rosomáci a pro mlád'ata nebezpečí představují orli. Tato zvěř se zdržuje převážně na nedostupných místech na skalách nebo v hlubokých kaňonech. Lov je velmi obtížný, protože tlupu převážně hlídá starší samec a našoulat tuto zvěř vyžaduje velkou fyzickou námahu. Více >

Z krbu sálalo příjemné teplo, zlaté jazyky přeskakovaly z polena na poleno, pně praskaly a z ohniště vyletovaly roje blikavých světlušek. Do přítmí světnice prostupovalo krbové světlo. Vůně borového dřeva s příměsí pryskyřice a kouřového ozónu dotvářely ospalou atmosféru. Míla se natáhla na rohovou lavici a odpočívala. Beztak ji lezení po horách už nebavilo. Možná byla unavená, odhadoval jsem, jak to s ní doopravdy je. Ale zatím se mi nezdálo, že by chtěla ukončit lov a jet domů. Když jde o jeleny, nemíním ustupovat a neznám slitování. Správně odhadla, že z dnešního lovu nic nebude, proto odpočívala a nabírala sil. Na ráno se těšila. Poznal jsem to na ní. Doufala, že se počasí umoudří a že se vydáme na Sněžník, jak jsem sliboval. Že by se mi to jen zdálo? Více >

Poznal jsem jej na letošním jarním setkámí nožířů v Brně. Porozuměli jsme si takřka okamžitě a začali spřádat společné plány. Měli jsme si o čem povídat a Milan byl přístupný připravit se mnou zajímavé články. Snad proto jsem nože, které do Brna přivezl nevyfotil a v reportáži jej nezmínil. Ani ve snu mě nenapadlo, jak rychle a definitivně se za měsíc vše změní… Více >

Dne 27. srpna 2004 se konal na Střední lesnické škole v Hranicích seminář s tematickým zaměřením „Změny v krajině a zvěř“. Seminář pořádala Ekologická komise ČMMJ Praha za pomoci Střední lesnické školy v Hranicích a LČR – Hradec Králové. Uvedené téma je považováno v současné době za stěžejní problém úbytku drobné zvěře a referáty přednesli naší přední odborníci včetně zástupců ze Slovenska a Rakouska. Více >

Troubení, které se neslo malebným údolím jednoho z přítoků Ohře a které znamenalo konec poslední leče naháňky na černou, přijali její účastníci většinou s povděkem. V náročném terénu a nevlídném říjnovém čase už toho měli, jak se říká, plné zuby. Také už se dost šeřilo na to, aby se dalo ještě odpovědně střílet. Více >

Ohlas na „letní soudničky“ s otázkami pro čtenáře Myslivosti nás potěšil i nepotěšil. Potěšil v tom, že zaslané odpovědi byly často obsáhlé (jedna dokonce ve verších), rozvíjely se v nich i další úvahy o jednotlivých problémech myslivecké legislativy a vesměs se pochvalně zmiňovaly o celém projektu „mysliveckých soudniček!“ Nepotěšil v tom, že jsme přece jen očekávali větší počet odpovědí. Ale k věci – jen ještě, než se dostaneme k hodnocení jednotlivých otázek, je třeba uvést, že všude, kde jsou citována ustanovení zákona, se jedná, pokud není uvedeno jinak, o zákon č. 249/2001, o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Více >

V květnu tohoto roku se Českomoravská myslivecká jednota připojila ke kampani občanských sdružení „Právo na volnou krajinu“. Současný stav kampaně mezi myslivci se dá označit přinejmenším za rozpačitý. Osobně jsem měl pouze jeden telefonát s řadovým myslivcem ohledně tohoto tématu. Na sekretariát ČMMJ v současnosti (9.10.) dorazil pouze jeden podepsaný petiční arch připojující se k této kampani. Máme ale i informace, že kampaň se postupně projednává na jednotlivých Okresních mysliveckých spolcích a v místních Mysliveckých sdruženích. Více >

Po loňském rekordním počtu 110 dětí došlo k rozdělení národního finále soutěže „Zlatá srnčí trofej“ a spolu probíhajícího dětského letního tábora mladých přátel myslivosti na dva běhy. K rozdělení se přistoupilo podle věkových kategorií na kat. A (3. – 5. třída ZŠ) a kat. B (6. – 9. třída ZŠ). První běh proběhl od 3. 7. do 17. 7. pod záštitou Českomoravské myslivecké jednoty v Krušných horách v SOU lesnickém Fláje. Letošního ročníku v kategorii A se zúčastnilo 33 soutěžících z celé republiky, z toho 22 vítězů okresních kol (18 chlapců, 4 dívky) a 11 dětí se zájmem o myslivost (5 chlapců, 6 dívek). Více >

Letošní mistrovství proběhlo 28. srpna v maďarském lázeňském městě Keszthely na jihu Balatonu. Akce byla součástí víkendových mysliveckých dnů, které pořádala župa Zala. Mimochodem okolní národní park na jihozápadě Balatonu je prý v současné době oblastí s nejsilnějšími jeleny v Maďarsku. Podium bylo postaveno na nádvoří nádherného zámku nad městem, v zámku je expozice Helikon Kastélymúzeum, součastí programu byla také vernisáž expozice Zvěř čtyřech kontinentů, Myslivost v umění a Nejsilnější trofeje jihozápadního Maďarska. Více >