ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

XXX. ročník MEMORIÁLU RICHARDA KNOLLA

Vladimíra TICHÁ, Snímky Jan Tichý
Čestným a zároveň i náročným úkolem uspořádat jubilejní 30.ročník Memoriálu Richarda Knolla byl pověřen Okresní myslivecký spolek v Opavě.

Memoriál se konal ve dnech 28.-29. srpna v honitbách MS Bolatice-Křeménky, MS Bohuslavice a MS Bělá a byl těžký. V sobotu v půl deváté ráno na slavnostním nástupu stálo u jmény startujících označených březových špalků dvacet psů a jejich vůdců. O třicet hodin později , v době, kdy se vyhlašovaly výsledky, bylo obsazeno jen devět míst. Bilance memoriálu není příjemná. Z dvaceti startujících psů jich jedenáct neuspělo. Memoriál vyhrála fenka německého krátkosrstého ohaře Kety z Lučkovic, vedená panem Radkem Dufkem. Mimo titulu Vítěz ČR 2004, si dvojice odnesla i čekatelství šampionátu práce CACT a k tomu řadu krásných cen, např.kulovnici věnovanou Hospodářským družstvem z Hlučína.
Paleta plemen byla pestrá a z pohledu diváků zajímavá. Na startovní listině bylo uvedeno 15 německých krátkosrstých ohařů, 3 pointři ,1 český fousek a 1 malý münsterlandský ohař.Na losování nahlásili vůdci jako způsob práce na barvě 10 hlasičů, 7 oznamovačů a 3 hlasité oznamovače. Při polní práci nebo spíše na velkém poli nedocházelo k žádným nečekaným problémům. Podle pana Oldřicha Blechy, který byl právě tady jedním z rozhodčích, předváděli psi pěknou práci a nikdo si nemohl stěžovat na nedostatek zvěře. Individuální hledání probíhalo v řepě a společný hon na strništi . Každý pes měl nejméně dvě možnosti vystavit zvěř a každý vůdce příležitost střelit bažanta. Známky z velkého pole byly, až na drobné vyjímky, slušné. Podobná situace byla i na malém poli. Ocenění za nejlepší pole přisoudili rozhodčí fence německého krátkosrstého ohaře Geře z Davle -Vinic vedené panem Vladimírem Dufkem. Rybník, na kterém se zkoušela voda, byl dostatečně velký, čistý a klidný. Divácky atraktivní discipliny jako je ochota k práci v hluboké vodě nebo přinášení kachny z hluboké vody také nedělaly nikomu větší potíže. Trochu složitější už to bylo v rákosí a vůdcům i přihlížející koroně "tekly nervy" při dohledávce . Bahnitý a těžko prostupný terén doplněný o živé kachny kladl na psy velké nároky. Přesto většina z nich splnila disciplinu v souladu s požadavky zkušebního řádu a v předepsaném časovém limitu. Nejlepší "vodu" předvedla fenka pointra Gela z Dolnic vedená panem Pavlem Rathauským.
Memoriál Richarda Knolla je soutěž ohařů, tedy psů se specializací na polní práci. Je to ale soutěž všestranná, zkouší se i les a právě ten byl letos pro řadu psů nepřekonatelným problémem. Poměrně těžký terén, nepříjemné ostružiní, hodně zvěře a možná také dusné počasí způsobily, že zvláště tam, kde pes pracuje bez přímého vlivu vůdce, hodně psů selhalo. Sedm psů obdrželo známku "0" z vlečky s liškou. Pravdou ale je, že podmínky byly pro všechny stejné a že vlečku, kterou první den jeden ze psů nezvládl, absolvovala druhý den jemná fenka pointra s výslednou známkou 4. Jednoduché to nebylo ani na barvách a původně nahlášený typ práce dodržel pouze pointr Ajax z Knollovy školy,
vedený panem Milošem Knotkem. Pes šel jako oznamovač a vysloužil si tak na závěr ocenění za nejlepší barvu. Celkově nejlepší práci v lese ukázala fena německého krátkosrstého ohaře Mina ze Záplav vedená panem Františkem Jermanem.
Pořadatelé odvedli ohromný kus práce , příprava memoriálu je určitě stála hodně času i úsilí a zaslouží si poděkování. Sbor rozhodčích pracoval pod vedením pana Luďka Müllera a je příjemné zjištění, že v něm byla slušně zastoupená i mladší generace. Korona byla velmi početná. Diváci povzbuzovali své favority, trpěli s vůdci, přáli úspěch a litovali ty, kdo neuspěli. Každý memoriál je nejen o výkonech psů, ale také o dlouhých prostojích při čekání na další skupinu soutěžících či další disciplinu. Volný čas a také příjemné prostředí u občerstvovacích stánků, které pořadatelé koroně připravili, využila řada lidí k různým debatám. O čem se nejvíce hovořilo:
* o tom, že zemřel pan Stanislav Hlouch, osobitý člověk, který věnoval plemeni německý krátkosrstý ohař většinu svého života a také pán, který se stal
dědicem chovatelské stanice Richarda Knolla Tišnov
* o tom, zda je všude dostatečně vysoko a pro každého stejně nasazená laťka na všestranných kouškách , které jsou kvalifikací na Memoriál Richarda Knolla
* o tom, zda by vůdci hlásili bodově atraktivní typ práce na barvě i v případě, kdyby věděli, že případná změna po nasazení psa na barvu znamená i výraznější bodovou ztrátu
* o tom, zda je příprava psů tak pečlivá, aby je připravila na různé možnosti, které je na memoriálu čekají
* o tom, zda současné počty zvěře a finanční náklady s výcvikem psa spojené takovou přípravu vůbec umožňují
* o tom, kdo vlastně poběží na memoriálu Karla Podhajského, když se nekvalifikoval dostatečný počet psů
* o tom, zda a jak se budou měnit zkušební řády
* o tom, jak se mění myslivost a zda se v návaznosti na to bude měnit i chov psů loveckých plemen
* o tom, že v lese u pstruhárny mají opravdu výborné srnčí na smetaně a že je tam možné si ulovit a hned nechat udělat pstruha
Nejvíc se ale hovořilo o tom, proč na 30.ročníku Memoriálu Richarda Knolla tolik psů neuspělo. Teorií bylo hodně a asi není možné najít jednoduché a jednoznačné řešení. Možná je lepší se na to podívat z druhé strany a uvědomit si, že pravdu měl vrchní rozhodčí, když na závěr memoriálu řekl, že: "V těžkých podmínkách Horního Slezska uspěli ti nejlepší."<

Přiložené dokumenty

Zpracování dat...