MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Všechny rostlinné a živočišné druhy, které dnes na Zemi existují, prodělaly dlouhý vývoj. Znalost tohoto vývoje znamená poznání i naší minulosti, což vede k lepšímu chápání současnosti a konečně i k dokonalejšímu předvídání budoucnosti. Neuškodí proto připomenout si čas od času ve stručnosti historii vývoje života na naší planetě Zemi a zamyslet se přitom i nad otázkami původnosti či nepůvodnosti rostlinných či živočišných druhů, které jsou zejména v posledních letech často diskutovány. Více >

Diviačia zver sa v posledných rokoch mimoriadne rozmnožila takmer vo všetkých štátoch strednej Európy i napriek jej intenzívnemu lovu. Více >

Mufloní zvěř má na našem území za sebou více jak sto let relativně úspěšné existence a za tuto dobu poměrně tak dobře splynula s místním prostředím, že v mnoha honitbách to na první pohled vypadá, jako by zde mufloni byli přirozenou součástí místní fauny. Historie většiny našich mufloních chovů je ovšem poměrně krátká a svědčí o ní zápisy v kronikách mysliveckých sdružení či zbytky aklimatizačních obůrek. V každém případě jde o jeden z mála případů úspěšné introdukce, která vedla ke vzniku dlouhodobě životaschopných populací a relativně bezproblémovém soužití nového druhu se stávajícím prostředím. Více >

Vacův článek o Vogtově oboře na Děčínském Sněžníku, otištěný ve 3. čísle Myslivosti r. 1999 je víc než připomenutím bývalé slávy děčínské obory naší veřejnosti, je vyzváním k uvědomění si naší odpovědnosti za to, v jaké situaci se v současnosti nalézá naše jelení zvěř. Nejde zde o návod, co dělat, abychom uspokojili naši hamižnost po silných trofejích, ale o to, jak vrátit naši jeleni zvěř na takovou úroveň tělesného utváření a zdraví, jakým oplývala v dobách, kdy její a tedy i naše životní prostředí umožňovalo žit člověku i zvířatům v souladu a všeobecné prosperitě. Více >

Černá zvěř vyvolává v nás myslivcích v Rakousku nadšení již déle než 50 let. Trvalo dlouho, než všichni myslivci pochopili, že se u černé zvěře v žádném případě nejedná o “hloupé zvíře”! Naopak jsme poznali, že černá zvěř patří snad k nejchytřejším, nejvíce přizpůsobivým a navýsost obtížně ulovitelným druhům zvěře. Za poslední tři roky museli tuto zkušenost velmi bolestně poznat v těch oblastech a honitbách, kde černá zvěř ještě nedávno patřila k nadšeně vítanému novému druhu lovné zvěře. Více >

Projednávání nového zákona o myslivosti, resp. jeho různých návrhů od roku 2000 do roku 2002 výrazně zhoršilo spolupráci naší organizace se státním podnikem LČR a je nutno přiznat, že vzhledem k rozdílným názorům na státní lesnickou i mysliveckou politiku obou dvou organizací nebyla vůle výrazně tento vztah pozměnit. Více >

Typicky americká lovecká karabina Marlin 336W se vyrábí v několika variantách, včetně verze z nerezavějící oceli a v populární maskovací kamufláži. V našich podmínkách je vhodná na naháňky černé a lovu srnčí zvěře do vzdálenosti jednoho sta metrů. Více >

Noc se už pomalu překulila k ránu. Prokřehlý Karel opatrně slezl z kazatelny, aby nerušil lesní ticho. Baterku nepotřeboval, protože Měsíc byl dva dny před úplňkem a obloha skoro úplně jasná. Více >

Leželi jsme kolem ohně a nad námi zářily hvězdy. Zdálo se mi neuvěřitelné, že ještě před dvěma dny jsem seděla za kancelářským stolem zavalena stohy byrokratických tiskopisů a desítkami úkolů a dnes jsem tisíce kilometrů od domova v samém srdci Kyrgyzie. Více >

O těchto nejnovějších dalekohledech, konstruovaných převážně pro myslivecké účely, již bylo mnoho napsáno. Sám jsem o nich psal v č. 8, i když jsem článek zaměřil více na menší dalekohledy této renomované firmy. Na zadních stranách obálek Myslivosti č. 4 a 9 nalezneme také reklamu na tyto dalekohledy s uvedením jejich hlavních výhod. Z těchto důvodů se ve svém článku omezím na informace, které pokládám za důležité a na své vlastní zkušenosti. Více >

Mrkev znali Řekové a Římané již před 2000 lety, krmnou mrkev pěstovali i naši předkové. Krmná mrkev je v našich podmínkách i dnes vítaným doplňkem krmivové základny. Připomeňme si tu pár pěstitelských zásad. Více >

V Nórsku lemovanom fjordami, ale aj v celej Škandinávii predstavuje los (v nórštine “elg”) určitý symbol krajiny. Značná časť ciest v lesných oblastiach je oplotená, čím sa predchádza kolíziám so zverou, alebo je opatrená výstražnými značeniami. Kým u nás poznáme siluetu jeleňa, v Nemecku srnca, v Škandinávii je to los. Popri mýtických troloch - škriatkoch sa tu s podobizňou losa stretnete pomaly na každom kroku. Je to mohutné zviera s pôsobivým výzorom, opradené mnohými bájami. Plínius píše, že los sa môže pásť kvôli svojmu veľkému hornému pysku len pospiatočky a vraj podobne ako slon nemá v predných nohách kĺby, a preto ich nemôže ohýbať. Pri odpočinku si nelíha, ale sa opiera o strom. Uloviť sa ho dá ľahko tak, že sa tieto stromy napília, los ich svojou váhou zlomí, spadne na zem a už sa nedokáže postaviť. Více >

O mufloní zvěři bylo publikováno mnoho odborných knih a článků a praktických poznatků. Svůj příspěvek chci zaměřit na hodnocení vývoje měřených hodnot mufloních trofejí, které byly předloženy na národních a mezinárodních mysliveckých výstavách u nás od roku 1971 a překročily bodovou hodnotu 220 CIC. Více >

Když jsem mládí zasvěcoval do tajů ptačího světa, často mě cesta svedla za poučením do zastrčených krámků pražských ptáčníků. Tady se dala vždycky zastihnout “odborná” sešlost zkušených chytačů a já se od ní dozvídal empirie o ptácích, které bych nevyčetl z žádného přírodopisu. Také si obvykle mezi sebou vyprávěli o zimních výpravách za lovem opeřenců do okolí Prahy. Někdy jsem dlouho nechápal, o jakém ptáku mluví, když si mnohý z ptáčníků stěžoval, že mu chytání kazil zimní strakoš nebo jindy zase hlaváč. Teprve časem po vysvětlení jsem se naučil rozumět ptačím přezdívkám a navždy si pamatoval, že v obou případech šlo o ťuhýka šedého, který při větší sněhové pokrývce se z hladu věnuje více lovu drobných pěvců. Více >

Trichinelóza černé zvěře je v poslední době častým tématem na stránkách Myslivosti. Jedná se problematiku, která je stále aktuální a nedávné nálezy trichinel u černé zvěře v různých oblastech České republiky jednoznačně potvrdily nutnost vyšetření na trichinely. V poslední době došlo ke změnám systému vyšetřování na trichinely a cílem tohoto sdělení je informovat mysliveckou veřejnost o současném způsobu vyšetřování. Více >

OMS a VZP OP Praha – západ uspořádali již 4. ročník výtvarné soutěže dětí s přírodní a mysliveckou tématikou. Soutěž probíhala celý podzim. Více >

Kdysi jsem dokonce u nohy vodil barváře dva. Hannoverského i bavorského. Oba, když se naučili potřebné a takříkajíc profesně dospěli, byli dobří. Ale dosledy s nimi u ran ne rychle smrtících bývaly rozvláčné. Promyšlené sice, jenže pomalejší, no prostě nic moc na moje gusto. Více >

Tuto otázku jsem si začala klást jednak při svých cestách v zahraničí (Polsko, Chorvatsko, Maďarsko, Slovinsko...), když se naše delegace účastnila nejen slavnostních svatohubertských mší, ale přímo i svěcení mysliveckých standart, ale i doma, kdy i na stránkách časopisu Myslivost pozoruji rozvoj naší spokové činnosti ve městech i obcích. Více >

V čísle 12/2003 časopisu Myslivost byla uveřejněna zpráva ze služební cesty pana Oldřicha Tripese z OMS ČMMJ České Budějovice a zároveň i člena kulturně-propagační komise ČMMJ, který navštívil s mým vědomím záchrannou stanici handicapovaných živočichů v Nové vsi – Makově na okrese Písek. Více >

Pod názvem Vyhláška o bažantnicích asi vejde do povědomí osob zabývajících se myslivostí nový prováděcí předpis k zákonu č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Úřední název tohoto právního předpisu správně zní “Vyhláška č. 7/2004 Sb., o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice". Více >

o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice. Více >