MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Hned od počátku září se věnujme lovu holé zvěře srnčí. Tam kde jsme nestihli dokončit lov srnců v předchozích měsících, máme ještě možnost splnit průběrný lov do konce tohoto měsíce. V září bychom měli naplánovat organizaci honů na drobnou zvěř, především bažantů, jejich lov začíná již v říjnu. Více >

Výpis aktuální řádkové inzerce uveřejněné v Myslivosti 9/2004 Více >

Konečně je to tady – pravděpodobně nejhůře střežené tajemství roku, každopádně pro každého, kdo má přístup k Internetu. Několik měsíců poté, co se poprvé objevila v USA, můžeme hovořit o zcela novém Browningu zvaném Cynergy. A když říkám novém, myslím skutečně novém, ne jen další variaci na známé téma. Cynergy je opravdu nová od „hlavy k patě“, ať už použijete jakýkoliv příměr. A to vše od firmy, která spoléhala po dlouhých 75 let na v základě jednu jedinou konstrukci. Více >

První historické záznamy o chovu daňčí zvěře na Uherskohradišťsku jsou z roku 1570. Daňci byli chováni na panství Nový Světlov u Bojkovic. Zřejmě se jednalo o daňky dobré kvality, protože si je obstaral i olomoucký biskup pro nově zakládanou oboru v Hukvaldech. Více >

Dějiny uvědomělého lovu zvěře jsou dějinami shromažďování loveckých trofejí. Typické části těl zvěře, především pak druhů vzácných či nebezpečných, doprovázely lovce od pravěku. O tom se můžeme přesvědčit v celé řadě archeologických lokalit. Význam zpracování trofejí byl různý. Stávaly se kultovními předměty, šamanskými doplňky, symbolem uctívání, božskými modlami, doklady mužnosti i odvahy a svoje místo běžně nacházely v tradičním lidovém léčitelství. Postupem času začaly plnit také roli estetických prvků, kterými se lovec obklopoval a odrážely tak určitým způsobem jeho životní styl a způsob myšlení. Výčet trofejí je ve své podstatě nepřeberný. Výsadní postavení si mezi nimi téměř ve všech dobách a u všech kultur zachovaly typické ozdoby samčích hlav v podobě zbraní, parohů a rohů. Ty však mají, kromě již zmíněné estetické funkce, z hlediska současné myslivosti další důležitý úkol – poskytnutí podkladů pro co nejzodpovědnější posouzení chovné kvality složené zvěře a z ní nepřímo ukazují také na kvalitu chovu v dané populaci. Více >

V České republice, neexistuje závazný právní předpis, který by jednoznačně stanovil cenu volně žijících zvířat a ptáků, při oceňování pro úřední účely. Vzhledem k této skutečnosti je nutno pro oceňování (stanovení hodnoty ve všeobecném ekvivalentu, tj. v penězích) použít substituční právní předpisy. Zejména zák. č. 151/1997 Sb. v platném znění (zákon o oceňování majetku) a zák. č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů (Občanský zákoník). I když zákon o oceňování majetku výslovně stanovuje, že nelze ustanovení zákona použít pro oceňování přírodních zdrojů, jsem toho názoru, že obecná ustanovení o způsobech oceňování majetku lze použít při oceňování legálně či nelegálně ulovené zvěře. Podle ust. zákona č. 449/2001 Sb. v platném znění (zákon o myslivosti) se stává ulovená či jinak zhaslá zvěř movitým majetkem uživatele honitby. Tedy v tomto případě nejde o oceňování přírodního zdroje, ale pouze o oceňování majetku legálního uživatele honitby. Více >

Liška obecná je jednou z nejběžnějších šelem v našich honitbách. Aktivitu má převážně v nočních hodinách, některé lišky ji ale mohou mít obrácenou a o těch se tvrdí, že jsou potom více vázány na lov větších savců, hlavně zajíců a srnčat. S liškou se můžeme setkat prakticky ve všech oblastech, její původní nejvhodnější teritorium byly lesní komplexy a lesíky protínané zemědělsky obdělávanou krajinou. V současné době se ale stala liška stálým obyvatelem i rozsáhlých polních komplexů a ani ke stavbě hnízdních a zimních nor nepotřebuje roztroušenou lesní zeleň a nory si staví přímo uprostřed polních krytin, často využívá stohy slámy a nefunkční meliorační a závlahové systémy. Setkat se s ní můžeme na celém území republiky, včetně nejvyšších pohraničních horských komplexů. Více >

Ve dnech 16. – 18. 7. 2004 se v rámci mezinárodních střeleckých závodů v brokových disciplinách uskutečnil na střelnici firmy Heluz Šindlovy Dvory v Českých Budějovicích 3. ročník mezinárodní střelecké exhibice Sellier & Bellot Masters Cup 2004. Více >

Je diviačia zver verná svojmu stanovišťu? Aké sú príčiny vysokých stavov tejto zveri? Aký je jej ročný prírastok? A ako ju zvládnuť? Na tieto otázky nám dáva odpoveď vedecká štúdia vypracovaná pod vedením Prof. Dr. Klausa Pohlmeyera, vedúceho Inštitútu pre výskum zveri pri vysokej škole veterinárnej v Hannoveri na základe výsledkov päťročného pozorovania diviačej zveri v Dolnosaskom lesnom obvode. Více >

Historie těchto evropských šampionátů je stará 20 let a myšlenka na uspořádání vrcholného závodu vznikla v Německu. Porovnat výkony střelců v různých disciplinách, které nejvíce připomínají loveckou dovednost bylo prvotním impulsem k uspořádaní mistrovství. Tím byl dán i název soutěže „Mistrovství Evropy v lovecké střelbě“. Více >

Můj příspěvek je iniciován provedeným podrobným rozborem hodnocení lovu srnčí zvěře při příležitosti okresní chovatelské přehlídky za rok 2003 ve Žďáře nad Sázavou. Hodnocení proběhlo u 130 honiteb žďárského okresu ve kterých je chována srnčí zvěř a jeho závěry jsou dle mého názoru použitelné pro řadu honiteb v celé České republice. Více >

Přečtení mnoha příspěvků ze zajímavých míst celého světa společně s vděčností za možnost prožít nevšední lov, byly důvod sednout si a napsat o svém velkém loveckém zážitku. Více >

V konci léta, na hrázi každého rybníka, umí podvečer překvapit člověka nezvyklou podívanou, na končící den. Západní obzor se obdivuhodně zabarví do ruda a zazrcadlí na hladině vody okouzlující prchavou scenérií, lahodící naší duši. Dost lidí sem rádo přichází pozorovat fascinující pomalé usínání krajiny. Málokdo však tuší, snad jen více zaujatí přírodou, že trochu dále v lukách u rozlehlých rákosin mohou zhlédnout další neméně úchvatné divadlo – ptačí rituál, kterým tradičně některé druhy opeřenců zakončují svoji aktivitu před nočním odpočinkem. Více >

Správné myslivecké hospodaření se srnčí zvěře, které je zaměřené na zlepšování její kvality, spočívá na dvou základních pilířích. První zásadou je dostatečný odlov, při němž jsou početní stavy regulativně přizpůsobovány na optimální úroveň v souladu s úživnými podmínkami prostředí. Jakmile se populační hustota srnčí zvěře blíží k horní hranici kapacity životního prostředí, začne se to v prvé řadě negativně projevovat na její kvalitě v důsledku zvyšující se potravní a prostorové nitrodruhové konkurence. Logickým výsledkem jsou nižší průměrné hmotnosti a zhoršená trofejová kvalita. Zároveň se zvyšuje také úmrtnost zvěře, a to nejen v důsledku různých onemocnění nebo vyčerpání během zimního období, ale také růstem ztrát na silnicích. Z toho vyplývá, že nedostatečné odčerpávání populačního přírůstku odlovem v prostředí, které je srnčí zvěří prakticky zaplněno, nevede k dalšímu stoupání jejích početních stavů, neboť v důsledku kompenzační úmrtnosti dochází k přirozené samoregulaci při zhoršené průměrné kvalitě zvěře. Druhou důležitou zásadou je průběrný odstřel. To znamená, že jak dostatečný odlov, tak zároveň i důsledné odstraňování všech slabších jedinců jsou společnými nezbytnými předpoklady pro dosažení kvalitativně dobré populace srnčí zvěře. Více >

„Zvu tě na odstřel vlka“, řekl mi jednoho červencového dne můj syn Martin. Byl den mých devětašedesátých narozenin a já držel vzápětí po této větě v ruce tištěnou povolenku, z níž jsem se dále dozvěděl, že mě po dobu deseti dnů opravňuje k výkonu práva myslivosti v regionu Gnjilane v Kosovu. Ještě chvíli jsem se na ni nevěřícně díval…, ale co na to šlo říci? Přes padesát let se věnuji myslivosti tady, z toho třicet let jako myslivecký hospodář - a krom toho se jednalo o šelmu, kterou jsem toužil ulovit celý život. Lákalo mě také poznání jiného kraje, jiné myslivosti a nových lidí. Samozřejmě jsem chtěl poznat i synovo nebezpečné pracoviště - v Kosovu totiž jako příslušník Policie České republiky působil v Mezinárodní mírové misi. Při výkonu svých povinností vešel do styku s řadou lidí a jedním z nich byl také předseda mysliveckého sdružení v Gnjilanském regionu Milorad Stojanovič (dále jen Rade). Tento zprvu pracovní vztah se později rozvinul do vztahu přátelského a vyvrcholil při Martinově odjezdu uvedeným pozváním. Moje manželka neprotestovala a rovněž starší syn, také myslivec, mi to nadšeně doporučil. Více >

Když pan Brehm znepokojoval africkou zvěř svými úklady, nemálo se zlobil na tamního zajíce, jaký je to indolentní tvor, sotva že uzná za vhodné se před člověkem uhnout, a když utíká, jen tak jako by se mu nechtělo. Kousek poposkočí, pak zapanáčkuje a nechápavě kouká, co se to děje. Nanejvýš se schová do nejbližšího křoví, kde však zase vyčká, až ho člověk odtud znovu vypíchne. A mnoho se nepolepší, ani je-li po něm stříleno. Také mnozí z nás jsou ochotni považovat zajíce za hlupáka, pozorují-li, jak pevně drží při obnově, zdánlivě udivený čerstvě napadaným sněhem, anebo vidí-li často jeho bezradné počínání na společných lovech, kde se často vrhá smrti vstříc, vyhledávaje zrovna místa nejvíce ohrožená, či vbíhá bezhlavě zvenčí do leče, která se právě uzavírá. Více >

objektivem Dana Materny Více >

Zubor hrivnatý (Bison bonasus) je najväčším európskym zvieraťom. Dospelé jedince dosahujú výšku v kohútiku až 200 cm a hmotnosť 1500 kg. Zubor sa prevažne živí lístím, na rozdiel od bizóna ktorý sa živí trávou.Podľa Terena autochtónne sa zubry udržali do začiatku 20 storočia v Európe len v Bialovežskom pralese v Poľsku a na Kaukaze. Po I. svetovej vojne ich žilo celkove asi 30 jedincov. Ich vyhynutie odvrátila Medzinárodná spoločnosť na ochranu zubra, ktorá bola založená v roku 1923. Táto spoločnosť si dala za cieľ zaevidovať všetky žijúce zubry a to nielen vo voľnosti, ale aj v zoologických záhradách a zverniciach. Celkový stav bol 67 jedincov Více >

Tragické případy úrazů způsobených střelnou zbraní, nelegální odstřel chráněné zvěře, konflikt s majiteli psů a koček – to jsou zřejmě nejčastější témata žurnalistických příspěvků, prostřednictvím kterých je veřejnost informována o myslivosti. Protože sám v médiích pracuji, není mi tento stav lhostejný. Neznám žádný „zaručený způsob“, jak vylepšit pozici české myslivosti v mediální prezentaci. Cílem mého příspěvku není ani kohokoliv kritizovat! Domnívám se ale, že bychom měli věnovat větší pozornost tomu, co si o myslivosti a myslivcích lidé v našem státě myslí. Zákonné úpravy a podpora politiků jsou záležitosti jistě podstatné, nicméně v dlouhodobé perspektivě rozhodne o budoucnosti myslivosti především veřejné mínění, které zásadně určuje kurz politických (a tedy i zákonodárných) rozhodnutí. Více >

LOVECKÉ STŘELECTVÍ S OMYLY Více >

Byli, nebyli, žili, nežili někde na pomezí Čech a Moravy nepravidelný osmerák a nerovný osmerák. Ti dva se pořád o něco hádali, a to nejen v říji – tu kvůli laním, tu kvůli senu v krmelci, pak zase jestli myslivec Franta má dobrou mušku (ale vyzkoušet si to samozřejmě nešli), nebo je-li lepší kaliště v olšičkách nad potokem nebo to ve vrbičkách pod rybníkem. Více >

Soudnička na září Více >

Červenec a srpen je doba dovolených, odpočinku po pracovním roce, neznamená to však, že se nic neděje. Myslivci mají stále co dělat. Vypravila jsem se proto na Okresní myslivecký spolek v Semilech, zeptat se jednatele Josefa Tesaře, jak se připravují na nadcházející sezónu a jak se žije myslivcům v tomto podhorském regionu. Více >

Pravidelní čtenáři časopisu Myslivost si snad vzpomenou na článek Parohatá televize, který sliboval nejen všem myslivcům pravidelný měsíčník na obrazovkách České televize. Raději nechci počítat roky, které od tohoto článku utekly a slibovaný pořad brněnského televizního studia nikde… Více >