Bajka o Nerovném a Nepravidelném
(v reakci na diskusi k termínům nerovný a nepravidelný připravili Jaroslav Šprongl a Jan Vebr)
Byli, nebyli, žili, nežili někde na pomezí Čech a Moravy nepravidelný osmerák a nerovný osmerák. Ti dva se pořád o něco hádali, a to nejen v říji – tu kvůli laním, tu kvůli senu v krmelci, pak zase jestli myslivec Franta má dobrou mušku (ale vyzkoušet si to samozřejmě nešli), nebo je-li lepší kaliště v olšičkách nad potokem nebo to ve vrbičkách pod rybníkem.
Ale nejvíce se přeli o to, jestli ten nepravidelný je také nerovný a ten nerovný zase nepravidelný. Nu, nebyli ostatně sami . Pro jeleny se to může zdát jako divné téma, ale možná jim Franta v době hájení předčítal na posedu z mysliveckých časopisů, kde se to občas také probírá. Probírá, ale neřeší - a tak je rozsoudit neuměl ani ten nejstarší a nejmoudřejší dvacaterák v honitbě, ani předseda okresního mysliveckého spolku. Hádali by se tam dodnes (nebo alespoň do té doby, kdy by shodili svá nerov-ná a nepravidelná paroží), kdyby se nedoslechli, že dneska umí všechno rozsoudit ve Štrasburku - a tak se tam jako každý, kdo si neví rady, také vydali. Museli spěchat, aby tu dálku urazili včas - tedy právě dříve, než parohy shodí, protože pak už by nebylo co rozsuzovat.
Páni soudci ve Štrasburku z toho měli zamotanou hlavu - jak se hezky česky říká, "byli z toho jeleni". Ale snad právě proto, i když se jedná o Evropský soud pro lidská práva, ustanovili zvláštní senát složený z myslivců (těch se i mezi soudci štrasburského soudu najde dost) a začali případ řešit na neveřejném zasedání.
Jaká byla fakta? Nerovný osmerák měl jednu lodyhu s očníkem a korunou se třemi výsadami, druhou jen se dvěma. Že byl nerovný, to hned odsouhlasili všichni. Ale byl také nepravidelný? Jasně, že byl, protože kdyby byl pravidelný, musel by mít na obou lodyhách stejný počet stejně rostlých výsad. Druhý, nepravidelný, měl jednu lodyhu s očníkem a třemi výsadami v koruně úplně stejnou jako jeho hašteřivý kolega, z druhé pučnice mu vyrůstaly jakoby lodyhy dvě, každá se dvěma výsadami. Pravidelný tedy určitě nebyl. A jestli byl i nerovný? V tom se evropští páni soudci nějak nemohli shodnout . Protože při rozhodování ve Štrasburku je důležité vždy právo země žadatele, odročili jednání, aby mohli nahlédnout do českých mysliveckých knih. A co se tam dočetli?
Černý: Myslivost, rok vydání 1882, str. 100: "Je-li počet výhonů na každé lodyze jiný, počítají se výhony oné lodyhy, která jich má více, a pojmenuje se jelen slovem nerov-ný."
Rozmara - Seidl: Česká myslivost, rok vydání 1896, str. 177: "Schází-li se na jednom bidle více výsad než na druhém, zdvojnásobí se výsady na bidle "o větším počtu" a přidá se "při stanovení" slovo nerovný."
Březina: Československá myslivost, rok. vydání 1937, str. 160: "Má-li na obou lodyhách stejný počet výsad, nazývá se jelenem rovným, má-li na jedné lodyze výsad méně, nazývá se nerovným. Dvanácte-rákem obyčejně pravidelný vývin parohů jest ukončen a nastupují poté tvary více méně odchylné, ač mohou se vyvinouti pravidelné parohy i o více výsadách."
Mottl a spol.: Myslivecká příručka, rok vydání 1968, str. 85: "Má-li jelen na jednom parohu větší počet výsad než na druhém, hovoříme o nerovném.....".
Vach: Myslivost, rok vydání 1997, str. 236: ". šesterák, osmerák atd. rovný - nerovný (nemá-li stejný počet výsad na obou lodyhách) ..."
Kovařík - Rakušan: Myslivecká mluva, rok vydání 1999, str. 18: " Stejný počet výsad na obou lodyhách - jelen rovný, nestejný počet výsad - jelen je nerovný." A dále: " Jelen, kterému na jedné nebo i na obou lodyhách chybí standardní výsady (očník, opěrák) nebo je architektura jedné lodyhy výrazně odlišná od druhé, je nepravidelný."
Hůna: Počasí, myslivost, škůdci, rok vydání 2000, str. 108: "Nerovné parohy jsou takové, které mají nestejný počet výsad na obou lodyhách."
Hromas: Myslivost rok, vydání 2000, str. 106: "Má-li jelen na každé lodyze různý počet výsad, nazývá se nerovný .", str. 439: "Odlomené části, ve smyslu hodnocení trofejí, však nezpůsobují nepravidelnost trofeje ."
Soudci z toho ale pořád byli jeleni. Nerovný byl nepravidelný. Nepravidelný měl sice na obou stranách stejně výsad, ale poučka o lodyhách se stejným počtem výsad v jeho případě tak úplně neplatila . Nakonec přijali rozhodnutí šalamounské, jak už to u soudů bývá: "Každé nerovné paroží je nepravidelné, ale každé nepravidelné paroží nemusí být nerov-né."
Z takového výsledku byli i jeleni jeleny, ale než se k němu zvláštní senát dopracoval, stejně už shodili a neměli se o co přít - alespoň pokud jde o paroží. Vrátili se tedy do lesů na rozhraní Čech a Moravy a každému, kdo se jich zeptal, jak ten jejich problém ve Štrasburku vyřeši-li, říkali unisono a tajemně: "Každé nerovné paroží je nepravidelné, ale každé nepravidelné paroží nemusí být nerovné." Řekli to i nám a my to posíláme dál.
Každá bajka má mít poučení. To naše zní: "Když někdo řekne o nerovném jelenovi, že je nepravidelný, svatého Huberta to nepohorší!" Ale ty jemné nuance v obou termínech asi všichni cítíme dál bez ohledu na to, co řekli našim jelenům ve Štrasburku. Jen se kvůli tomu jako ten nerovný s tím nepravidelným přece nebudeme přít - nechme věci tak, jak jsou .