LOVECKÉ STŘELECTVÍ S OMYLY
V diskusi o loveckém střelectví se již delší dobou rýsují dva směry. Jeden tradiční, vycházející ze zkušeností spíše starších myslivců a odborníků a druhý, který popisuje novinky a rekordní střelecké výsledky, které se podle mého názoru vymykají běžné praxi .
Ačkoliv jsem příslušníkem starší generace myslivců a puškařů, o nové zbraně, náboje i optiku se zajímám a píši o ní. Jsem opatrný vůči novinkám americké provenience, protože se jedná o velmi odlišné pojetí myslivosti a lovu.
Před dvěma roky se objevily v Myslivosti články Ing. Jiřího Dekányho, které byly pro mě "silnou kávou", což mě vedlo k poněkud příkřejším reakcím.
S Ing. Dekánym se osobně neznám, ale k názorové konfrontaci přispělo také to, že jsem psal jeho prostřednictvím články o loveckých zbraních do slovenského časopisu Hubertlov, za které jsem nedostal žádný honorář a moje intervence zůstaly bez odpovědi.
Neznám se osobně ani s panem Pavlem Klozíkem, jehož dlouhý hanopis na mé texty uveřejnila Myslivost v č. 6/04 v rubrice Ohlasy.
Byť je mi to jakkoliv trapné a nepříjemné, nezbývá mi, než se k němu vyjádřit. Než začnu s věcnou argumentací, myslím, že to není v tomto případě prioritní. Ing. Dekány a pan Klozík jsou s Myslivostí více materiálně svázáni a správně usoudili, že moje články nekorespondují s jejich zájmy. Zda v Myslivosti ještě nějakou dobu "vydržím", záleží jednak na mém zdraví, na redakci a snad také na čtenářích. Ti mě dosud v mé činnosti svým zájmem podporovali. Tolik na úvod.
Ve věcné argumentaci budu postupovat stejně, t.zn. že kritizované texty napíši kurzívou.
K mému článku "Zaměřovací dalekohledy a montáže - pohled z menšího břehu" - Myslivost č. 11/02 :
Maximální zvětšení variabilních dalekohledů 9 - 12 x umožňuje .
9 - 12x jsem uvedl v závorkách jako obvyklé hodnoty. Tehdy výjimečně se u nás vyskytující dalekohledy s ještě větším zvětšením jsem neuváděl, protože jsem to pokládal za okrajové.
Žádný dalekohled se zvětšením 36x se u nás nevyskytuje a ani v katalozích Frankonia a Kettner se nenabízí.
V této větě jsem se skutečně zmýlil. Věděl jsem, že existují v USA, znal jsem je i z prospektů, ale nedával jsem je do souvislosti s naším loveckým střelectvím. Omlouvám se.
Čím větší zvětšení střelec používá, tím střílí zodpovědněji!
Tuto větu jsem nenapsal a ani si to nemyslím. Následující text vyjadřuje zřejmě názor p. Klozíka.
V balistických tabulkách bývají údaje o převýšení dráhy střely v různých vzdálenostech při vzdálenosti osy hlavně od optické osy dalekohledu 5 cm.
Použil jsem slovo "bývají". Vycházel jsem z tabulek Sellier & Bellot, z odborné literatury (Faktor - Lankaš : Rukověť loveckého střelectví), z katalogu Dynamit Nobel aj. Všiml jsem si také, že v novém prospektu firmy Brenneke na nové střely TOG je přímo udáno rovněž 5 cm. Pokud udávají jiní výrobci 4 cm, není to žádný důvod k tvrzení p. Klozíka, že "ač je to nepatrné a nepodstatné", jedná se o moji neznalost a především o neporozumění této problematice. Pane Klozíku, těmito znalostmi jsem se živil dříve, než jste se pravděpodobně narodil.
Naprosto odmítám spekulace o významném vlivu vysoké a nízké montáže na vhodnost střelby na kratší či delší vzdálenost.
První klapkovou montáž jsem dělal v puškařské dílně v r. 1952 . O tom, kdo a jak rozumí a a chápe základní principy vnější balistiky bych se nechtěl jako bývalý vedoucí balistické zkušebny přít. Ale přesto k věci : Uvedl jsem své vyjádření slovy "významném" a "na vhodnost". Argumentace p. Klozíka pomocí programu Ballistica nemá samozřejmě chybu, ale nevidím v ní s mým textem významný rozpor. Uvedl jsem přece, že je třeba pro vyšší náročnost střelby údaje o převýšení korigovat. Ale dovedete si představit myslivce, který by si dal namontovat dalekohled půl metru nad hlaveň, aby mohl dále střílet? Proto jsem zařadil takové téma do oblasti málo užitečných spekulací.
Existuje i důvod pro méně světelnější optiku. Uvedu příklad : Dřívější dalekohledy Zeiss Jena s průměrem objektivu 30 mm se dodávaly se zvětšením 4x nebo 6x. Menší světelnost těch druhých je zcela dostačující pro starší myslivce, jejichž oko již maximální světelnosti nevyužije. V praxi to znamená, že starší myslivec bude vidět s tímto dalekohledem přibližně stejně jako s mohutnějším typem 6 x 42. Všechny dalekohledy na trhu mají v poměru ke svému zvětšení dostatečnou světelnost a není třeba se tím zabývat.
Pokud jde o použití dalekohledu 6x30 Zeiss Jena staršími myslivci, na svém textu trvám a mohu jeho správnost teoreticky i prakticky prokázat. Jedná se o základní poznatky, o které se ve svých článcích o dalekohledech opírám. Poučovat mě o základních pojmech pokládám za absurdní. Druhá věta mého textu není sice nesprávná, ale není šťastná. Dalekohledy na trhu mají alespoň při nejmenším zvětšení dostatečnou světelnost, t. j. průměr výstupní pupily 7 mm. Dalekohled 6x30 Zeisss Jena byl výjimkou. Ale přesto není na škodu se tím zabývat. Tato věta mohla svést pana Klozíka k závěru, že snad nevím, co je to výkon za šera a že s ním neumím pracovat.
S problémem paralaxy se není třeba u kvalitních dalekohledů z pohledu uživatele pro běžné myslivecké vzdálenosti vůbec zabývat.
Mám ověřeno, co říkám a text bych nezměnil. Pan Klozík má pravdu jen částečně. Zjistil sice konkrétní hodnotu paralaxy, ale nemůže na tom nic změnit. Pokud nemohu něco změnit, není bezpodmínečně třeba se tím kromě vlastního zájmu zabývat. Větší paralaxa se u méně kvalitních dalekohledů stává nedostatkem, ale o takových jsem se nezmiňoval. Pokud bych kupoval levnější dalekohled, test, popsaný panem Klozíkem, bych si udělal.
Sami moc nevymýšlejte a poraďte se s odborníky. Svěřte jim i nákup, namontování a nastřelení zbraně. Respektujte jejich pokyny. Nic sami nezkoušejte. Dalekohled sami nemontujte a svěřte vše odborníkovi. Nic nevymýšlejte, v ničem se nešťourejte.
Tato citace vychází z celoživotní profesionální zkušenosti a lze mi snad vytknout její formulaci pomocí nadsázky. Ta ale do časopisů patří a vytváří čtivost časopisu, o které právě pan Klozík dále píše. Kdyby nebyly moje články čtivé, nevzbudily by ani tento ojedinělý negativní ohlas a ani pan Klozík by je s odstupem času "nevyšťoural". K věci : Čtenáře Myslivosti pokládám v oblasti střelectví ve velké většině za amatéry a proto pro ně píši. O diletantech nebyla řeč.
Tím jsem vyčerpal tématiku prvního článku a vyjádřím se ke kritice druhého článku "Volba a používání kulovnice" v č. 6 / 2003.
Nejsem jistě zdaleka sám, kdo se zaváděním plastových pažeb u loveckých zbraní těžko smiřoval. Tento trend nelze nikterak zastavit, ale nabízí se zde slušný kompromis. Např. firma Blaser nabízí kulovnice model R 93 Offroad Timber, které mají sice pažbu z plastu, ale v barvě luxusního dřeva a to včetně rybiny. Tudy zřejmě vede cesta.
Samozřejmě, že nehovořím z vlastní zkušenosti a také jsem to netvrdil. S firmou Blaser jsem komunikoval, o jejich zbraních jsem nejednou psal a mám proto o jejím sortimentu slušné informace. Nedobrá zkušenost pana Klozíka je jistě cennou informací, ale netuším, proč má být součástí mé kritiky. Věci se přece vyvíjí, což sám zdůrazňuje. Já věřím, že si tak renomovaná firma s neúspěchem poradí.
Hodnoty rozptylu pod 1,5 cm na 100 m nebo do 3 cm při střelbě dobrým střelcem - myslivcem ze standardní kulovnice s jednoduchou oporou (střelba vsedě s podepřenou zbraní a oběma lokty) patří do oblasti šťastné náhody nebo sci - fi.
Pane Klozíku, nestačí číst pouze časopisy s reklamami a hrdými prohlášeními. Rozptyl střeliva jsem závazně hodnotil po dobu nejméně 30 ti let podle příslušných technických podmínek, norem a požadavků Státní zkušebny (dnes Úřadu) pro zkoušení civilních zbraní a střeliva. Uváděné hodnoty náleží obvyklým výsledkům našich myslivců se standardním střelivem tuzemské výroby, které naši myslivci většinou používají a jsou s jejich kvalitou většinou spokojeni. Mohou si dnes koupit kvalitnější a dražší střelivo od zahraničních firem. ale rovněž od Sellier & Bellot. Neopomněl jsem ve svém článku uvést, že rozptyl německého střeliva dosahuje hodnot 3 - 4 cm (Walter Lampel : Waffenlexikon, 70. léta)
Pro hodnocení rozptylu je třeba si upřesnit jeho metodiku (počet ran ve skupině, průměr vepsané kružnice či průměr kružnice, procházející středy nejvzdálenějších průstřelů, počet skupin, jejich průměr, použití koeficientu spolehlivosti aj.) . Uvádění výjimečných výsledků je samozřejmě zajímavé, ale s obvykle dosahovanými výsledky nekoresponduje. Výrobci ve svých propagačních materiálech zpravidla závazný, t.j normovaný údaj o rozptylu neuvádějí.
Hodnoty tuzemského střeliva včetně rozptylu stanoví podniková norma. Rozptyl civilního kulového střeliva byl také udáván v sovětských normách GOST. Jeho hodnoty s představami pana Klozíka nekorespondují. Velmi střízlivě hodnotí rozptyl při praktické lovecké střelbě Ing. Jiří Bílý ve své knize "Lovecká střelba". O výjimečné výsledky jsem se rovněž zajímal, to ale nebylo předmětem mého článku.
Pokud zasáhne na 100 m terč o průměru kolem 8 cm, není co řešit
Jedná se přibližně o zásah krabičky od cigaret. Zúčastnil jsem se mnoha mysliveckých střeleb a za svými řádky si stojím."Moderní předovky" jsou spíše americkým fenoménem. Předovky nepatří podle našeho zákona mezi lovecké zbraně. Lze s nimi docílit i překvapivě dobrých výsledků. Můžeme se o tom dočíst v knice Jaroslava Lugse "Střelci a čarostřelci". S předovkami jsem střílel 20 let v Klubu historických zbraní Praha, v r. 1997 jsem ještě získal cenu "Střelec roku". Při psaní této repliky jsem se po dlouhé době podíval na medaili za dvacetiletou činnost v Klubu.
V údaji p. Klozíka o rozptylu z odstřelovací pušky na 1350 m se jedná pravděpodobně o ráž 12,7 a nikoliv o puškový náboj. To ovšem do loveckého střelectví nepatří.
Jen pro zajímavost: Standardní pěchotní náboj 7,62 mm vz.59 (7,62 x 54 R) má podle příslušných technických podmínek předepsán rozptyl na největší dálku 1200 m. Jeho hodnota z průměru 6 ti skupin po 10 ranách úš max. 22 a úv max. 35 cm odpovídá přibližně šířce 106 cm a výšce 168 cm. To je ale rozptyl z lafetované balistické zbraně s hlavní o průměru 30 mm. Rozptyl z funkční zbraně bude podstatně větší. To není mystifikace, to je závazný předpis, korespondující se skutečností. Mnohokrát jsem při takových střelbách vymrzl jak u zbraně tak u terčů.
Zásadní přece je, zda musíme zbraň pro opakování výstřelu odlícit či nikoliv. Je zřejmé, že u samonabíjecí zbraně a u "pumpy" odlícit nemusíme. Kdyby to bylo jedno, nebyly by vyvinuty kulomety a samopaly.
Děkuji panu Klozíkovi za poučení o tom, kdo vynalezl kulomet..
Můj text je věcně správný, ale jeho poslední větu jsem si měl odpustit. Nejedná se sice o omyl, ale o zbytečné "nahrání na smeč".
Ale jistě přehání, když radí, jakou malorážku si má myslivec právě koupit a kolik nábojů ročně z ní má vystřílet. To opravdu neodpovídá realitě, ale budiž.
Já bych chtěl k tomu dodat, že pro výcvik ve střelbě může posloužit i vhodná vzduchovka Má tu výhodu, že je střelba ještě levnější a že s ní lze střílet bez většího omezení, třeba i v místnosti.
V textech obou částí článků není žádný omyl, ale pouze rozdílný pohled na věc. Ten můj odpovídá tomu mému "menšímu břehu". Proti pohledu Ing. Dekányho a pana Klozíka v podstatě nic nemám. Netuším pouze, co má pan Klozík proti vzduchovkám, které jsou přece pro výcvik ke střelbě určeny, v souvislosti s rozptylem. Ze vzduchových pušek se přece střílí i na mistrovství světa a dosahují se s nimi vynikající výsledky. Zmiňuji, že nedám na vzduchovky dopustit, opravoval jsem je od r. 1948 a s jejich přesností střelby v souvislosti se střelivem mám mnohaleté profesionální zkušenosti. Kvalitní vzduchovka je dražší než standardní malorážka. V čem jsem neměl pravdu ? Pan Klozík se zde již dostal mimo rámec korektnosti a uchýlil se k invektivám.
Myslivec půjde sotva s kulovnicí na střelnici, protože stometrové střelnice, schválené pro střelbu plášťovými střelami, jsou u nás vzácností.
Nemohu v této věci radit, protože jsem neměl na tvorbu zákona žádný vliv. O výcviku ve střelbě již byla řeč. Neměním názor, že má myslivec svěřit alespoň první nastřelení své zbraně odborníkovi. Je to názor, vycházející ze zkušenosti a nikoliv omyl. Jsou samozřejmě myslivci, kteří to zvládnou sami, ale rozhodně nepatří k většině. O trofeji nebyla řeč a pan Klozík zde opět odbočil od tématu. Kdo je odborník a kdo ne ? Z právního hlediska se to dočteme v Zákoně o zbraních a střelivu. Pokud se mě samotného týče, jsem posledním puškařským učněm firmy Novotný v Praze, Národní 38, vyučil jsem se v r. 1951, kdy jsem také získal první lov. lístek. Pracoval jsem u puškařských mistrů Gőtze, Břichňáče a Niklase. Po rekvalifikaci jsem byl zbrojířem a starším zbrojířem v armádě. Od r. 1957 do r.1962 jsem pracoval v Sellier & Bellot jako zbrojíř pro civilní, pěchotní a balistické zbraně. Od r.1962 do r. 1968 jsem byl kontrolorem na balistické zkušebně, od r. 1968 do r. 1991 ved. referentem v odboru řízení jakosti pro výrobu munice, od r. 1991 do odchodu do důchodu v r. 1993 vedoucím balistické zkušebny. V r. 1988 jsem pracoval jako zbrojíř ve filmu (Cesta na jihozápad). Panu Klozíkovi to zřejmě nestačí, ale s tím já bohužel nic nenadělám.
Používejte pouze takové náboje, na jejichž krabičkách je kontrolní značka C.I.P. Tato značka je zárukou jejich bezpečného používání.
Pana Klozíka polil z tohoto konstatování studený pot, což je mi líto. Je mi také líto, že nemohu v potřebné stručnosti celou věc pro nedostatek prostoru vysvětlit, ale odvolat se na znění Zákona o střelných zbraní a střelivu č. 288 /1995 Sb. v platném znění. Kontrolní značkou C.I.P. (Mezinárodní stálá komise pro zkoušení ručních palných zbraní) pro náboje České republiky je písmeno "M" ve štítu. Na krabičce nábojů LAPUA by měla být kontrolní značka Finské republiky (lví hlava s korunkou). U.S.A. nejsou členskou zemí C.I.P. a podle mých informací si nechává firma Remington své střelivo, určené pro vývoz do členských zemí C.I.P., homologovat v Belgii a na krabičce by tedy měla být kontrolní značka Belgického království. Jelikož se obávám, že bych se dopustil při opisování částí zákona chyby, vedoucí k omylu čtenáře, použiji citaci z knihy Jindřich Hýkel - Václav Malimánek "Náboje do ručních palných zbraní" na str.49 prvního vydání : "Výrobci v členských zemích C.I.P. vyznačují na nejmenším spotřebitelském obalu vyráběných nábojů níže uvedené kontrolní značky, které prokazují, že předmětné střelivo je vyráběno v souladu s předpisy C.I.P a může být bez rizika používáno v odpovídajících zbraních, opatřených zkušební značkou kterékoliv členské země C.I.P." Následuje vyobrazení kontrolních značek jednotlivých zemí.
Hledám chybu, která vedla pana Klozíka k jeho závěrům. Mohla by být ve vždy nedostatečné "blbuvzdornosti" textu, který by pak zněl " . kontrolní značka, přidělená C.I.P." Ale nevím, nepsal jsem přece pro úplné laiky, ale pro držitele zbrojních průkazů. Pane Klozíku, S & B nerazí na krabičky kontrolní značku z nějakého rozmaru, ale proto, že je to zákonnou podmínkou pro uvádění nábojů na trh. Razí ji od roku 1983. Na vytvoření a splňování podmínek C.I.P. jsem pracoval více než 10 let a nesl jsem za to značný díl zodpovědnosti. Nemáte představu o technické, administrativní a finanční náročnosti takové změny. Kulové náboje od r. 1983 jsou označeny dnovým razidlem S&B, namísto dřívějšího SBP. Podle něj se poznají "železné zásoby" myslivců. Upřesňuji v tomto smyslu Vaši informaci.
Domnívám se, že čtenář pochopí, že nepíši z pozice laika. Nikdo nemůže vědět v tomto oboru všechno pro jeho obrovskou rozsáhlost. Byl bych rád, aby čtenář pochopil, že mám dostatek informací a zkušeností, že mi může důvěřovat a že je to hlavní , o co mi jde. Používám nejen tužku a papír, ale také myš, klávesnici a počítač s připojením na internet.
Ačkoliv se pan Klozík tolik věnuje přesnosti střelby, tentokrát střílel až na výjimky od boku.
Josef ČERNÝ
K příspěvku "ÚROVEŇ DISKUSE V ČASOPISE MYSLIVOST, ANEB OMYLY PANA ČERNÉHO"
Osobně a čistě soukromě rozděluji autory odborných článků i odborných knih na dva druhy. Na profesionály, kteří mají odborné vzdělání v oboru a pracují nebo pracovali v oboru a na tzv. poučené amatéry, kteří z nadšenectví a ze zájmu mají znalosti na vyšší úrovni než průměrný myslivec. Je nanejvýš chvályhodné pokud někdo ze zájmu rozšiřuje obzor svých znalostí. Horší však je, pokud propadne přesvědčení, že zná už vše a dokonce cítí potřebu poučovat ostatní. Tito autoři se pak snadno dopouští chyb a technických nepřesností. Tímto mým osobním rozdělením nechci nikoho denunciovat ani je nevnucuji jako obecně platné a ani si nemyslím, že jsem nejpovolanější k objektivnímu hodnocení, nicméně takto některé autory vnímám.
Pana Josefa Černého znám desetiletí. Řadím jej mezi autory prvního typu. Mezi profesionály. Je vyučený puškař, praktik, celý život pracoval v oboru, naposledy jako vedoucí balistické zkušebny v a.s. Sellier a Bellot a svůj obor zná velmi dobře.
Nechci zde rozebírat jednotlivé výtky adresované článkům pana Černého. Domnívám se dokonce, že určitá odborná etická polemika na profesionální úrovni je prospěšná, ale výše zmíněný článek se mi zdá příliš osobní bez autorské kolegiality. Navíc si nemyslím, že by se p. Černý tak osudově a ve všem mýlil tak, jak je předkládáno. Ponechme autorovi prostor pro jeho pojetí a druh sdělení. Předně je třeba si uvědomit, že drtivá většina čtenářů časopisu Myslivost jsou běžní myslivci, nijací špičkoví střelci ani uživatelé extrémní techniky, proto i předkládané informace by měly být, podle mého názoru, co nejšířeji platné a užitečné pro co nejširší skupinu čtenářů. Při zvoleném pojetí článku a zachování jeho přehlednosti a obecné platnosti často není prostor vyjmenovat všechny možnosti ani provádět dlouhé velmi odborné a často pro běžného čtenáře nesnadno pochopitelné výklady, které by i odvedly pozornost čtenáře od hlavní myšlenky apod. Při určitém zjednodušení pro čtenářskou přístupnost bych ještě nepodezříval autora z neznalosti. Např. pokud budu doporučovat začínajícímu nebo běžnému myslivci puškohled se zvětšením32 x nebo dokonce 52 x nesetkám se určitě s obecným oceněním této rady, ale pokud se na mne obrátí s žádostí o doporučení pouškohledu, doporučím mu některý s běžně používaných a uvedené rovněž vynechám. Stejně tak na střelbách z kulových zbraní, kterých se zúčastňuji často v mnohých mysliveckých sdruženích, bych příliš neuspěl pokud bych nutil běžného myslivce z jeho ZH nebo ZKK docilovat rozptylu do 2 cm nebo mu vyprávěl o rozptylu, kteří docilují závodní střelci při střelbě na 1000 metrů apod.
Nijak nepotírám informace uvedené v příspěvku pana Klozíka, ale domnívám se, že jsou určeny spíše pro specializovaný střelecký časopis nebo bylo vhodnější je koncipovat do odborného článku pro zájemce o hlubší informace z oblasti střelby případně použití nikoliv nejběžnějších zbraní, střeliva a dalšího příslušenství.
Dr.Ing.Jiří HANÁK
Rubrika Ohlasy byly pro tentokrát vyhrazena poněkud monotématicky, ale jistě ne bezúčelně. Nebylo by slušností neumožnit panu Černému reagovat na článek v Ohlasech z pera P. Klozíka. Uznávám, a jsem si vědom toho, že reakce obou pánů byla a je poněkud vzrušenější a že jsem svým způsobem otištěním prvého z článků k tomu jen zavdal příčinu. V žádném případě ale nechci, abych si hrál já osobně nebo časopis na soudce, který pomyslně zvedne ruku tomu, kdo je tím přemožitelem a vítězem. Časopis je tu totiž pro diskuzi a tříbení názorů a potřebuje jak dlouholeté profesionály, tak i poučené amatéry. Vážím si názorů a zkušeností obou stran. Omlouvám se přesto veřejně panu Černému, pokud první článek bral jako osobní útok. Uznávám v úctě k jeho zkušenostem a věku, že byl místy příspěvek P. Klozíka vůči němu "poněkud drsnější", proto nakonec i nyní dostal místo pro reakci možná ve stylu "na hrubý pytel hrubá záplata". Snahou bylo ale vyprovokovat diskuzi mezi ostatními čtenáři a ne polemiku mezi dvěma odborníky s nesmiřitelným pohledem na věc. A nehodlám dále prolongovat tuto konkrétní přestřelku názorů na stránkách Myslivosti. Vyzývám proto ostatní čtenáře, aby přispěli svými názory a praktickými zkušenostmi k naplnění zajímavého obsahu Myslivosti v oblasti střelectví. Články J. Černého ani P. Klozíka do budoucnosti nijak nezatracuji a doufám, že oba budou i přes tuto názorovou přeháňku platnými a plodnými autory a hlavně že jejich příspěvky podpoří i jiní, dosud nepublikující autoři. Dotklo-li se některého ze zúčastněných cokoli výše napsaného, vězte, že to nebylo myšleno nijak zle či osobně.
Ing. Jiří KASINA
šéfredaktor