ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

CHOV SRNČÍ ZVĚŘE V OKRESE PROSTĚJOV

Myslivost 11/2005, str. 28  Ing. Petr KORHON, Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc.
Srnčí zvěř je v našich podmínkách nejrozšířenější spárkatou zvěří. Svá stanoviště si s postupem času našla téměř ve všech oblastech republiky, prakticky od nížin až po horní hranici lesa. K jejímu výraznějšímu rozšiřování z lesních komplexů i do ryze polních honiteb na okrese Prostějov začalo docházet až v druhé polovině minulého století. Přispěl k tomu hlavně způsob zemědělského využívání krajiny, který byl a je i v současnosti založen na vytváření velkoplošných monokulturních lánů převážně obilovin a technických plodin. Srnčí zvěř se v rozsáhlých polích ráda zdržuje hlavně díky dostatku klidu a krytu před případným hrozícím nebezpečím, které je schopna i na velké vzdálenosti včas jistit. Kvalita srnčí zvěře je dána souborem znaků, z nichž každý má svou určitou důležitost a vypovídá o stavu jedince nebo celé populace. Je to zdravotní a výživný stav zvěře, hmotnost nebo velikost a vzhled či síla trofejí a další. Tyto znaky jsou limitovány jednak objektivními činiteli prostředí, které jsou člověkem jen těžko ovlivnitelné, ale také způsobem využívání krajiny a chovatelskými zásahy ze strany myslivců.



Charakter přírodních podmínek rozděluje okres Prostějov na dvě, zcela odlišné části. Je to část nížinná, která je tvořena Hanou a je svým charakterem vhodná hlavně pro chov drobné a srnčí zvěře a vrchovinná část, kde se nachází spíše smíšené až lesní honitby navazující na centrální část Drahanské vrchoviny, s cílem chovu především srnčí zvěře. Hlavně níže položené části okresu, které byly v minulých letech na mnoha místech zbytečně odvodněny, trpí dlouhodobým vodním deficitem, který je umocněn relativně nízkým ročním průměrným úhrnem srážek (606 mm) na celém území okresu. Průměrná nadmořská výška okresu Prostějov je 467 m n.m a průměrná roční teplota 6,9 °C.
Pro porovnání uvádíme normované stavy srnčí zvěře v roce 1983 a v roce 2004:
1983 - 1816 ks na 48 079 ha, tj. 38 ks/1000 ha
2004 - 2729 ks na 56 458 ha, tj. 48 ks/1000 ha
V průběhu sledovaného období se výměra, na které je normována srnčí zvěř, zvýšila o 8379 ha, tedy o 17 %. Díky této skutečnosti došlo logicky k navýšení počtu normovaných kusů o 913, což představuje nárůst o 50 %. Trend zvýšení stavů populace srnčí zvěře na okrese Prostějov je ovlivňován řadou pozitivních faktorů pro srnčí zvěř, které se v poslední době ve větší míře projevují. Jsou to především již mnohokrát zmiňované způsoby využívání agrární krajiny člověkem v oblasti zemědělské produkce.
Za další faktory, které mají bezesporu vliv na výši početních stavů populace je pohlavní struktura lovu a také úroveň myslivecké péče v oblasti zdravotního stavu zvěře. V druhé polovině 80. let minulého století bylo na základě parazitologických vyšetření spárkaté zvěře na okrese Prostějov započato s plošnou aplikací přípravků proti parazitům - Mebenvet, Rafendazol a v pozdější době i Cermix. Aplikace se ve většině honiteb okresu provádí doposud. Kontrolní vyšetření ukazují na jeho značnou účinnost, díky ní došlo k výrazné eliminaci výskytu plicní a střevní červivosti a podkožní střečkovitosti, za postupného mírného nárůstu průměrné hmotnosti ulovených kusů. Částečně negativním průvodním jevem těchto ozdravovacích akcí je možnost přežití i slabých a podprůměrných jedinců, kteří zhoršují průměrnou kvalitu populace. Tento fakt klade vyšší nároky na uživatele honiteb. Jeho řešení spočívá v intenzivním a důsledném průběrném lovu.
Z připojeného grafu je zřejmé, že lov srnčí zvěře měl v tomto období kolísající charakter s tendencí postupného nárůstu především v posledních letech. Tato skutečnost svědčí o částečném navyšování stavů srnčí zvěře, ke kterému došlo hlavně díky dlouhodobě nevhodné pohlavní a věkové struktuře lovu této zvěře. V druhé polovině sledovaného období lov srnců převyšoval lov srn, tím docházelo k postupnému rozšiřování populace ve prospěch srn a tedy i k navyšování přírůstků.
Věková struktura lovu, zastoupení chovných a trofejově význačných jedinců je do značné míry ukázkou kvality myslivecké péče v jednotlivých honitbách. Na okrese Prostějov bylo od začátku sledovaného období až do roku 2004 uloveno celkem 5433 srnců. Z tohoto počtu bylo 48,2 % I. věkové třídy; 28,1 % II. věk. tř. a 23,7 III. věk. tř. Tato situace se blíží optimu, bylo by však vhodné mírně navýšit lov ve III. věk. tř. na úkor II. věkové třídy. Rovněž podíl 8,5 % chovných srnců, z celkového lovu, můžeme považovat za přijatelný.
Trofeje srnců, které dosáhly 85 a více bodů CIC jsou každoročně hodnoceny hodnotitelskou komisí. Za sledované období je evidováno celkem 126 trofejí nad 85 b. CIC (2,3 % z celkového počtu ulovených srnců), z toho 34 medailových (2 zlaté, 10 stříbrných a 22 bronzových). V praxi to tedy znamená, že na jednoho medailového srnce připadá téměř 160 srnců. Potěšitelná je skutečnost, že v posledních letech přibývá srnců s bodovou hodnotou nad 85 b. CIC, avšak za situace, že jsou mnozí z nich loveni předčasně před dosažením trofejové kulminace, ve věku 3 - 4 let.
O kvalitě myslivecké péče a snažení v chovu zvěře přesvědčivě vypovídá též způsob provedení lovu - jeho časové rozložení. Na okrese Prostějov, tak jako na mnoha ostatních místech u nás, je dlouhodobé časové rozložení lovu bohužel nedostatečné. Z dlouhodobých statistických údajů za vybrané roky vyplývá, že průměrně se lovilo nejvíce srnců v srpnu (25 %), tedy v druhé polovině doby lovu a nejméně v květnu (15 %). Tato skutečnost je nepochybně nedostatkem, neboť právě v první polovině doby lovu by mělo být uloveno co nejvíce průběrných jedinců, nežádoucích k dalšímu chovu. Rovněž z hlediska důsledného obeznání a posouzení průběrnosti je nejvhodnější začátek doby lovu, kdy zvěř ještě pravidelně dodržuje svá stanoviště, v honitbě není dosud ve větší míře vzrostlá vegetace a samotné posouzení věku srnců je usnadněno dokončovaným přebarvováním.
Významným měřítkem, které usnadňuje určení chovné hodnoty srn je kvalita jejich potomstva, především konstituční a kondiční stav srnčat. Je třeba zdůraznit, že kvalitní srny jsou jednou z podmínek určující kvalitu celé populace a proto je třeba přistupovat k jejich chovu a lovu obzvláště pečlivě. Z údajů o časovém rozložení lovu srn a srnčat však vyplývá, že jejich lov je stejně jako u srnců dlouhodobě směřován až do druhé poloviny doby lovu. Nejvíce srn i srnčat je loveno v listopadu (téměř 30 %) a v prosinci (více než 40 %). Zbytek (přibližně 30 %) připadá na první polovinu doby lovu, tedy na měsíce září a říjen. Za této situace, která je přesným opakem optimálního stavu, nemůžeme prakticky mluvit o průběrném odstřelu. Hlavně srny jsou loveny spíše "na potkání", jen málo je tedy přihlíženo k jejich chovatelské hodnotě, jako je vývin, hmotnost, věk a zdravotní stav. U lovu srnčat je situace bohužel obdobná jako u srn. Jejich lov by měl být soustředěn převážně také do počátku a první poloviny doby lovu. Často se vyskytují i případy úplně opačného přístupu k průběrnému odstřelu, kdy je záměrně odkládán lov nejkvalitnějších jedinců, až na pozdější období v mylném domnění vyšší výtěžnosti zvěřiny. Tyto praktiky však odporují všem chovatelským zásadám.
Je zřejmé, že chovatelské úsilí v chovu srnčí zvěře, na okrese Prostějov, by mělo směřovat k upravení poměru pohlaví s důrazem na zlepšení časového průběhu lovu. Z důvodu značné omezenosti přirozené potravní nabídky a vody v současné kulturní krajině ve většině honitbách okresu v době mimovegetačního období je třeba pečlivě a včas zajišťovat dostatek vhodné a kvalitní potravy přikrmováním a přitom využívat nejnovějších poznatků výzkumu v této oblasti.
Kontaktní adresa autorů:
Institut ekologie zvěře
Palackého 1 - 3
Ing. Petr KORHON, Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc.
Středoevropský institut ekologie zvěře Wien - Brno - Nitra
Institut ekologie zvěře Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
CZ - 612 42 Brno




Zpracování dat...