MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Dovoluji si reagovat na výzvu redakce časopisu Myslivost a navázat tak na článek Romana Chládka v rubrice „Radíme si“ v čísle 2/2006. Podobně jak tomu učinil výše jmenovaný, také já bych se s Vámi rád podělil o jednu, podle mého názoru, praktickou drobnost týkající se upevnění trofejí spárkaté zvěře k podložce. Velmi inspirující pro mě byla věta z článku pana Chládka, kde je uvedeno, že „provázky k upevnění trofejí k podložce musejí mít takovou pevnost, aby Vám trofeje nespadly na hlavu ani po roce“. Troufám si tvrdit, že budou-li trofeje upevněny k podložce níže uvedeným způsobem, nespadnou Vám z podložky nikdy (nehovořím o upevnění podložky do zdi). Více >

Dne 19. ledna 2006 se sešla v Praze na přípravném zasedání Kulturně propagační komise (KPK) ČMMJ. Nově zvolený člen MR a předseda KPK pan Miroslav Wolf pozval na jednání členy komise ve složení Josef Drmota, Josef Dušek, Svatava Holubová, Jindřich Pokorný, Jordan Stojanov a Jaroslav Šprongl. Za Kulturně propagační oddělení (KPO) sekretariátu ČMMJ byli přizváni pánové Štefan Hakeľ a Jiří Šilha. Více >

Máte vyzkoušené nějaké osvědčené recepty na úpravu zvěřiny? Máte nějaké zajímavé recepty? Připravujete nějaké speciality ze zvěřiny? Umíte pohladit chuťové buňky hostů? A chcete se podělit se svými recepty a zkušenostmi s ostatními? Pokud ANO, pak jsme právě pro vás zavedli na webových stránkách na adrese www.myslivost.cz novou rubriku Myslivecká kuchařka. Můžete přímo nebo prostřednictvím redakce zadávat recepty na úpravu zvěřiny. Na internetu se dokonce můžete ke každému receptu vyjádřit v diskuzi. Na navnadění a třeba i inspiraci vám připojujeme několik již došlých receptů. Více >

Jarní sněhová voda propláchne všechny toky řek, potoků i lesních potůčků a místy tu i tam se zklidní do průzračně prosvětlených úplavů či tůněk. V tento čas bývá největší příležitost v některých vodách zahlédnouta opět se seznámit s naším největším korýšem – rakem. Celý rok aktivně žije jen v noci, za dne se skrývá pod podemletými břehy v děrách nebo při dně pod kameny. Zjara často ale porušuje svůj vrozený řád tvora určeného pro noční toulky. Po delším zimním spánku a půstu je hodně vyhladovělý; nejednou tedy opouští svůj úkryt za denního světla, aby slídil po potravě. V ten čas máme jedinečnou možnost se obeznámit se všemi raky, kteří u nás žijí. Více >

Nově zvolená Myslivecká rada pokračovala ve své práci dne 20. ledna 2006 za přítomnosti všech svých členů. Dále se jednání zúčastnil čestný předseda ČMMJ Prof. Josef Hromas a předseda DR ČMMJ JUDr. Miroslav Machala. Ze sekretariátu byli přítomni - jednatel ČMMJ Vladimír Broukal a zapisovateka Ivona Karlíková. Zasedání řídil předseda Ing. Jaroslav Palas, který hned v úvodu předal Prof. Hromasovi jmenovací dekret „Čestný předseda ČMMJ“. Více >

Začal rok 2006 a je už šestnáctým po sametové revoluci, která změnila život občanů České republiky takříkajíc ve všem. Mnoho lidí začalo podnikat, mnoho lidí přišlo o zaměstnání, mnozí se rekvalifikovali a nyní dělají něco úplně jiného. Došlo k mnoha změnám, některé byly dobré jiné méně. Lidé žijí dál zaměstnáni svými starostmi o práci, o rodinu a také o svoje koníčky. My myslivci máme naši zálibu uloženou pod srdíčkem a většinou každý se snaží dělat svoji práci co nejlépe. Všude existuje něco, co lze vylepšovat, co lze dělat jinak, efektivněji. Tak je tomu i v naší organizaci ČMMJ. Více >

Vazbami se obecně rozumí sítě (vázané pomůcky) používané k lovu živé zvěře. Jejich funkce spočívá v tom, že se pronásledovaná zvěř chytí tak, že na sebe síť strhne, chytí se do jádra, dovnitř opletené konstrukce, nebo spadne do záhybu vazby nad zemí. Kromě dodnes známých náhonců a zaječích tenat se dříve zcela běžně používalo také vazeb k lovu velké zvěře - spárkaté (včetně jelenů) či dravé (vlků). Na straně opačné znali např. ptáčníci vazby miniaturní používané při odchytu zpěvného ptactva. Kromě těchto vertikálních sítí se však používaly i sítě horizontální - sněhovky, příkrajníky, jezevčí a králičí měchy či rukávníky. Z hlediska současnosti stojí na tomto místě za zmínku také použití podražce a vlčku, poměrně dobře známých zařízení určených k odchytu drobné pernaté zvěře pod zásypy. Z hlediska dnešního zákonodárství je používání sítí obecně klasifikované jako zakázané s výjimkou odchytu živé zvěře za účelem zazvěřování nebo ornitologického výzkumu. Více >

V médiích se objevily zprávy popisující katastrofický stav zpracovny zvěřiny v Bavorské firmě Berger-Wild se sídlem v Pasově. Protože zvěřina se těší velké oblibě obyvatel ČR i návštěvníků a turistů, přichází Českomoravská myslivecká jednota (dále jen ČMMJ) s tímto vyjádřením popisujícím současný stav v ČR. Více >

Vývoj zemědělského využívání krajiny byl po celá staletí podřízen potravnímu zajištění obyvatelstva. Do popředí se však postupně dostala ekonomika na trhu potravních produktů, která je v současnosti rozhodující složkou hospodaření v agrárních i přilehlých ekosystémech. V tomto příspěvku uvádíme několik údajů o změnách hospodaření v krajině, které významně ovlivňují život volně žijících živočichů včetně zvěře. Více >

Minulost a současnost Jedním z negativních vlivů na stále se snižující stavy drobné zvěře je i zvýšená početnost zvěře černé a lišky obecné především v zemědělské krajině. Černá zvěř nebývala v zemědělsky využívané krajině okresu Mladá Boleslav v minulosti nikterak známá. Na tomto území se začíná objevovat až v období 70. let, ze kterých jsou jedny z prvních zpráv o odlovech od dob vlády Marie Terezie. Ta některými svými nařízeními nechala tuto zvěř takřka vyhubit. Od sedmdesátých let minulého století dochází k pozvolnému nárůstu této zvěře na území okresu, ale i v celé České republice. K rapidnímu zvýšení populace černé zvěře dochází počátkem 90. let, zvyšují se její stavy a zároveň její odlov. Od roku 1992 do roku 2002 se na tomto území čtyřikrát zvýšil odlov této zvěře. Obdobná situace je u lišky obecné. Ta v minulosti bývala decimována vzteklinou, proto její odlov nebýval příliš vysoký. K obratu došlo též počátkem 90. let, kdy se začalo s celorepublikovou vakcinací lišek proti vzteklině. Od roku 1992 po rok 2002 došlo až ke zdvojnásobení odlovu lišky na tomto území. Se zvyšujícími se stavy těchto dvou druhů naopak dochází ke značnému poklesu odlovu zvěře drobné, jako je bažant obecný chovaný ve volnosti a zajíc polní. Více >

Zubr evropský (Bison bonasus) byl ve volné přírodě vyhuben zastřelením posledního volně žijícího kusu v roce 1921. V různých zoologických zahradách v té době zbývalo posledních 56 kusů. Díky záchranným programům EEP, je současný odhadovaný stav zubrů na celém světě kolem 3000 kusů. Zoologické zahrady jsou zapojeny v celé řadě reintrodukčních programů a jedním z nich je i návrat zubra do volné přírody. Více >

Upozornění: bizoni krvavě zranili již mnoho návštěvníků, bizon váží 900 kg a dokáže běžet rychlostí 50 km v hodině, což je třikrát rychleji než dokážete běžet vy, tato zvířata se mohou jevit jako krotká ale jsou divoká, nepředvídatelná a nebezpečná. Nepřibližujte se k bizonům. Tak tohle je obsah letáčku, který vedle mapy Národního Parku, novin a vstupenky dostane každý návštěvník při vstupu do Yellowstonu. Varování to určitě zbytečné není, protože s bizony se tu opravdu setkáte takřka na každém kroku. Naše první setkání se odehrálo již první noc, když jsme Parkem projížděli na sever, do Gardineru. Sněžilo, viditelnost nic moc a uprostřed silnice stál bizon. Naštěstí jsme nejeli rychle, tak jsme stačili včas zastavit, ale překvapení to bylo pořádné. Chvilku jsme se vzájemně pozorovali, ale on pak odkráčel do lesa a my mohli pokračovat v cestě, po této výstraze však daleko opatrněji. Více >

CO SE VŠECHNO MŮŽE STÁT A máme tu další „myslivecký“ případ, který skončil až dovoláním u Nejvyššího soudu České republiky, případ, který se neodehrál v lese nebo na poli, ale převážně v advokátských kancelářích a soudních síních – šlo v něm totiž o formální záležitosti členství v honebním společenstvu. Protože šlo o záležitost trochu zamotanou a hodně důležitou, omlouváme se čtenářům předem, že tentokrát budou muset strávit více suchých fakt než úsměvného děje. Více >

Čas podzimu a zimy je neklamným znamením pro mysliveckou veřejnost, že nastává čas lovů a zúročení jejich celoroční práce. A tak se vždy probírá kdo a jak střílel, kdo a jak ulovil a jak se nám to dobře povedlo. Píší se o tom povídky a články, ale jen málokdy se zmíníme o lidech, třebaže o nich moc dobře víme, kteří jsou na těchto akcích neodmyslitelnou součástí, koloritem a hlavně velkými pracanty, bez kterých by často naše závěrečné halali vyznělo jen naprázdno do podvečerního soumraku. Ano jsou to honci, a tak dovolte, abych jim věnoval pár řádků a vyjádřil jim tak poděkování a poctu na stránkách Myslivosti. Více >

Jednatelem Okresního mysliveckého spolku v Prachaticích - ve městě ležícím na přechodu mezi Šumavským podhůřím a Českobudějovickou pánví, významným bodem na Zlaté stezce, spojující Čechy s Bavorskem a protínající šumavský prales - je již třetím rokem Petr Solar. Za jeho relativně krátké působení v pozici jednatele prošla myslivost v celostátním měřítku několika změnami, stejně tak činnost OMS se za jeho působení mění a vyvíjí, v mnoha směrech k lepšímu. Jsou však záležitosti, které i přes vůli myslivců nemají tendenci se měnit, ale o těch se již dočtete níže… Více >

Po vcelku vstřícném a podpůrném projevu ministra zemědělství vůči myslivosti na III. sjezdu ČMMJ se ozvalo více myslivců s dotazy, jak řešit určité problémy, které současnou myslivost trápí. Řadoví myslivci se logicky obracejí na státní správu myslivosti a žádají vysvětlení některých rozhodnutí a objasnění postupů řešení. Proto jsme zkontaktovali ministra zemědělství Ing. Jana Mládka a požádali ho za čtenáře Myslivosti na zodpovězení několika dotazů, které se v poslední době v redakci nashromáždily. Více >

Články v časopisu Myslivost č. 11/2005 a Myslivost č. 1/2006 uvolnily lavinu dotazů k problematice uvádění honiteb do souladu se zákonem a to hlavně ze strany zástupců držitelů honiteb. Po získání rozsudků Krajského soudu a Nejvyššího soudu k uvedené problematice jsem nabyl jednoznačného přesvědčení, že naše výklady v roce 2001 a 2002 k § 69, zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti k postupu držitelů honiteb při uvádění honiteb do souladu v roce 2002 byly správné. S notnou dávkou euforie a „zadostiučinění“ jsem napsal 1. 12. 2005 dopis panu ministrovi zemědělství s úmyslem pomoci panu ministrovi zabránit jeho úředníkům ve vydávání dalších chybných rozhodnutí. Cituji: Vážený pane ministře, chtěl bych Vás tímto upozornit na nesprávný výklad a tím i nezákonný postup úředníků státní správy myslivosti (MZe, KÚ) při poskytování metodických pokynů v uvádění honiteb do souladu podle zák. 449/2001 Sb. o myslivosti, § 69. Více >

Pri príležitosti konania II. ročníka kontraktačno-predajnej výstavy POĽOVNÍCTVO – LESNÍCTVO sa uskutočnila v dňoch 10. – 12. novembra 2005 po prvýkrát Košická výstava nožov a chladných zbraní. Více >

Stará, prastará bučina žiarila čistotou. Ranné trblietavé zore sa lúčia s chladnou osuheľou, čo v noci plápolala v objatí sivých kmeňov. Popadané palice suchých kmienkov bičujú vlažnú zem, z ktorej svietia v končekoch traviny striebristé zvonky vody. Ani vetrík nezadul, nehýbe sa lístok na konári, tráva nešelestí, mĺkva hora pod Hukavským grúňom je ako jesenný obraz akademického maliara... V Sedle na lúke sú pováľané zbytky zo zveri. Šelmy a krkavce zo zdochlín ohlodali mäso a zostali tam len usušené koštiale. Túto noc tam, určite aj nejaká zver bola, mohol som si však oči vyočiť, nič som nevidel, ale počul, ako kosti praskajú. Nevychádzam z loveckej chaty, aby ranný vzduch nasýtený nepríjemným pachom človečiny nezavial tento do citlivých nozdier mäsožravej šelmy, ktorá sa v noci hostila na zbytkoch zdochliny. Více >

Bez ohledu na vlastní ekonomickou situaci jsou lovci, kteří se spokojí s levnou zbraní a stejně se najdou lovci, kteří rádi sáhnou po zbraní dražší, která se jen tak nevidí, i kdyby si měli po nějaký čas odepřít nějakou radost. Rovněž mezi námi žijí myslivci, kteří nedají dopustit na klasické lovecké zbraně, zatímco jiné zajímá pouze kulovnice a brokovnice moderní koncepce a konstrukce. Dnes, nechť prosím zbystří pozornost lovci, kteří dávají přednost dražší klasice. Více >

Jaromír Tomeček, Julius Komárek a snad nejvíce profesor Nevrlý do mne naočkovali touhu navštívit Karpaty. Díky nim jsem se před deseti lety rozhodl, že navštívím postupně všechny státy, kterými toto krásné pohoří prochází. Po Rumunsku, Ukrajině, Slovensku a Moravě mi zbyla nevelká část Karpat v Polsku. Předem jsem vyloučil polskou stranu Tater a široké okolí města Zakopaného pro přílišnou turistickou navštěvovanost. Potom již bylo rozhodnutí jednoduché. Polsko-Ukrajinské pomezí - hory zvané Bieszczady (čti Běščady). Více >

Pod týmto názvom vyšiel v minuloročnom 12 čísle Myslivost obsiahly článok z pera Ing. Petra Bíleka. So záujmom sme si ho prečítali. V článku je citovaných množstvo autorov zaoberajúcich sa tematikou takmer od začiatku minulého storočia. Je pozitívne, že poľovníci premýšľajú o príčinách úbytku malej zveri, čítajú publikácie našich odborníkov z nedávnej minulosti a hľadajú cesty k náprave. Aby sme sa však nedostali do slepých uličiek je vhodné si pripomenúť niekoľko podstatných faktov a skutočností. Zo všeobecného hľadiska príčinou zmien v biotope býva celý rad rôznych faktorov, ktoré sa zosilňujú, alebo naopak potláčajú. Tieto faktory je potrebné vedecky analyzovať a nepúšťať sa na tenký ľad subjektívnych špekulácií s nepodloženými závermi. Dnešný rozpad poľovníckeho výskumu tomu nutne nahráva. Více >

Tahle chvíle, těsně po výstřelu, je vždy plná obav a nadějí, však to znáte. Copak o to, pokud vidíte, že zvěř zhasíná „v ohni“, tak je to dobré. Nebo když prudce vyráží a klesá až po chvíli, což sice už třeba není mnohdy vidět, ale někdy to lze slyšet, pak je taky vše v pořádku. Jindy ovšem zvěř jakoby nereaguje, jen uskočí do krytu a kde nic, tu nic. Ještě horší je to s divočáky. Loví se zpravidla v noci, takže výstřel většinou oslepí oko myslivce a rachot odbíhající tlupy přehluší případné odkazování uloveného kusu. Všichni zkušení zelení mládenci však ví, že nezbývá než počkat, a protože vystřelenou kulku, stejně jako vyslovené slovo, nelze vzít zpět, napoví až nástřel. Přesto všichni věříme, že nás ta naše oblíbená zbraň opět nezklamala a touto vírou se uklidňujeme celou dobu onoho povinného čekání po výstřelu. Více >

V dresu hokejového mužstva HC Slavia Praha válí v této sezóně excelentní střelec s číslem 21 na dresu – Jaroslav Bednář. Původně odchovanec Slavie prošel také mužstvy Sparty, Plzně, vyzkoušel si severskou finskou ligu v JYP Jyväskylä a HIFK Helsinki, tři sezóny strávil v severoamerické NHL v mužstvech Los Angeles Kings a Florida Panthers a zatím jeho posledním zahraničním angažmá bylo dvouroční působení v dálnovýchodním ruském Avantgardu Omsk. Pravidelně chodím s mojí skoro dospělou dcerou do hlediště pražské Sazka Arény, obdivoval jsem mnohokrát útočníkovy střely od modré lajny, kličky a výpady, ale netušil, že vlastně také fandím asi jedinému myslivci na českém extraligovém ledě! Nemohl jsem proto jako šéfredaktor mysliveckého časopisu nepožádat Jaroslava Bednáře o rozhovor pro Myslivost. Více >

Poměrně často se lze na chovatelských přehlídkách trofejí lze setkat s trofejemi srnců, kdy z nějakých důvodů došlo v předchozím období k vylomení pučnice poblíž lebky. Vylomený parůžek pak obvykle zůstane viset na kůži pučnice a do doby shození parůžku dochází k jeho kyvadlovitému pohybu po lícní části hlavy. V místě zlomení pučnice pak dochází při každém pohybu hlavou k tření spodní odlomené části pučnice o lebku. Dojde zde k nárůstu chrupavky, kdy ale nedojde vzhledem k pohybu parůžku ke spojení kosti pučnice s lebkou a na místě zlomu vznikají různé kostní nárůstky. Teprve po shození parůžku dojde k osifikaci všech chrupavčitých částí a spojení fraktury mezi lebkou a pučnicí. Na horní části pučnicev tomto případě skloněné pod různým úhlem směrem dolů dojde k růstu nového parůžku svisle k zemi po lícní straně hlavy. Parůžek pak je skoro vždy kratší a obvykle tupě ukončen. Velikost jeho růstu je pravděpodobně dána stavem zachování pučnicových tepének do kterých krev přitéká z vnější spánkové tepny.Průběh osifikace a vytloukání parůžku je obvyklý. Více >

V období růstu paroží srnců může dojít z nějakých důvodů k jeho poranění. Vzácným případem jsou poranění paroží v době, kdy je parůžek ještě v lýčí a není v růstu dokončen a dojde k jeho zlomení a následnému i když již omezenému pokračování růstu parůžku v tomto místě. Někdy pak dojde k vytvořením většího počtu výsad jako pokračování přerušeného růstu původní lodyhy parůžku. V místě zlomu zřejmě dojde k přerušení (či zúžení) cév úplnému nebo částečnému, vyplnění zlomu krví, kdy tlak krve zpevní toto místo a ulomená část parůžku se tím zpevní (znehybní . Vzhledem k pružnosti kůže lýčí může dojít i k určitému boulovitému rozšíření lodyhy v místě zlomu. Zbylé nepřerušené cévy pak stačí jen k tomu, že dojde k osifikaci a případnému zaperlení odlomené části parůžku. Více >

Březen, za kamna vlezem. Tato stará pravda letošní rok platí. Po dlouhotrvající vysoké sněhové pokrývce ještě v mnoha honitbách ještě leží sníh. Pokud nám zbyla jadrná a dužnatá krmiva, zvěři je předložíme v malých dávkách, zejména srnčí zvěři. Je po zimě hodně zesláblá. Více >