Časopis Myslivost

Byl jsem pověřen účastí na semináři a zastupováním ČMMJ Praha, kdy dne 6.4.2006 jsem přednesl svůj referát Šelmy z pohledu myslivosti. Ve svém vystoupení jsem zdůraznil především, že záležitost bezkonfliktního výskytu velkých šelem je především otázkou ochrany vyhovujícího území pro jejich trvalý výskyt. Ze strany ČMMJ nejsou pochybnosti o nutnosti zachování velkých šelem v přírodě, tam kde to současné podmínky ještě umožňují, jako integrované součásti ekosystému. Ale jen v únosných stavech, aby nebyly způsobovány nadměrné škody. Rovněž s vyřešením problematiky povolování potřebné regulace, při zachování opakovatelnosti jejich využití. A bez omezení práv vlastníků pozemků, vedoucích k ztrátě zájmu na trvalém udržení těchto druhů, bez zbytečných průtahů, řízení a rozhodování o těchto skutečnostech odborníky. Dále jsem zdůraznil nutnost, aby problematiku řešili skuteční odborníci, obě strany tj. myslivci i ochranáři nesmějí ovšem sledovat jen své zájmy "proti všem", bez ohledu na konečné kontraproduktivní dopady, především právě na ty chráněné druhy - velké šelmy - o jejichž ochranu všichni zúčastnění usilují. Předně by měl být zpracován management velkých šelem (medvěda, rysa a vlka) za partnerské spolupráce a získání podpory všech zainteresovaných stran včetně názorů obyvatelstva (např. aby připustilo možnost, že by se na vycházce do přírody mohlo setkat s medvědem), farmářů a vlastníků honebních pozemků - co si vlastně obecně společnost přeje a zda problematiku podpoří. Rozhodující jsou však vlastníci pozemků a jejich zájmy, které musí být přednostně respektovány. Nejde tedy o myslivce či ochranáře, neboť obě tyto skupiny jsou proti vlastníkům pozemků jen malým zlomkem zainteresovaných osob. Zásadním problémem, jak vyplynulo z další diskuse, je otázka, že značná část našich protihráčů neuznává, že jako myslivci či nájemci honiteb máme platnou mysliveckou legislativou stanoveny normované a minimální kmenové stavy zvěře, při jejichž nedodržení je možné být pokutován značnými částkami. A že za některé, především lesní honitby se platí dnes statisícové nájemné, že ze zákona máme stanoveno o zvěř s nemalými náklady pečovat a přikrmovat ji a velké šelmy samozřejmě působí škody na zvěři, v ekonomických důsledcích pro uživatele honiteb někdy značného rozsahu. K uvažovanému vysazování velkých šelem (zřejmě zatím jen rysa) jsem měl připomínky, že by takové akce měly probíhat za vzájemné informovanosti a podrobné odborné předchozí přípravě. Můj osobní názor je, že problém by mohl nastat především u medvěda. Osobně si dovedu představit, že by byli medvědi na Šumavě či Jeseníkách, ale měl by to být menší medvěd jaký se vyskytuje např. v Itálii a v Pyrenejích, který se zde dříve vyskytoval a nikoliv velcí karpatští medvědi. Osobně jsem byl překvapen vysokou odbornou úrovní přípravy tohoto semináře, rozsahem a odborností připravených materiálů (např. Naše velké šelmy s uvedením všech posledních výsledků vědeckých výzkumů a poznatků. Vlk a rys chrání naše lesy. Rys, vlk, medvěd:chlouba naší přírody, Příručky pro vlčí hlídky). Například Příručce pro vlčí hlídky nelze upřít, že je metodicky mimořádně dobře připravena a tím přináší jejím účastníkům především ze strany studentů náležitý "adrenalin" pro jejich pobyt v přírodě a získání pocitu dobré věci. Zvláště z hlediska provádění dokumentace včetně bodu č. 2. Pozorování činnosti lovců s uvedením příslušné legislativy a s přesnými postupy dokumentace posedů, seníků, krmelců, újedí, výstřelů a vždy vyplňovaného tiskopisu Záznam z terénní pochůzky. Jediné co lze vytknout kapitole Stopy - dokumentace je uvedení, že "Nalezneme-li stopu chráněné šelmy, vydáme se po ní a sledujeme ji celý den". To je zvláště v chráněných územích jednoznačné porušení zákona č. 144/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, §50 odstavec 2, škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje chráněných druhů. Dále je v materiálech zdůrazněno, že v ČR muselo být odhadem upytlačeno až 500 rysů. Proti tomu jsem vystoupil s tím, aby byl dokázán jediný takový případ (ostatně je to přednostní cíl našich protihráčů, kdy je na prokázání ulovení rysa vypsaná odměněna 50 000 Kč). A pokud byly v desítkách případů vědeckými pracovníky měřeny lebky rysů a vyšetřovány jejich žaludky, měly následovat okamžitá oznámení orgánům činným v trestním řízení. Relativně pochybné anonymní dotazníky o lovu rysů nic neprokazují a tam si může každý napsat cokoliv i schválně. Přirozeně došlo i na extrémní názory, kdy jsem musel hlavně v diskusi odpovídat a sdělovat své názory na takové uváděné připomínky jako, že "myslivce patří zrušit a potom zrušit zákon o myslivosti", že "kampaně proti myslivcům co vedou, jsou za hranicí hraní etiky, ale v mezích zákona, přesně podle hesla účel světí prostředky". Dokonce byla připravována ochránci přírody akce "Ulov si svého myslivce" spočívající v systematické dokumentaci myslivců v honitbách, např. jejich fotografování na posedech a narušování jejich pobytu v honitbách. To bylo naštěstí odmítnuto a měl jsem k tomu zásadní připomínky, neboť místo důležité vzájemné tolerance a spolupráce by takové akce vedly k jednoznačným konfliktům. Zvláště pro mladé lidi by to byl nebezpečný adrenalin a dobrodružství (jako jsou svým způsobem vlčí a rysí hlídky) a je třeba takové akce podchytit a eliminovat. Závěrem zdůrazňuji, že na akce obdobného charakteru je třeba, aby byl vysílán za ČMMJ kolektiv vysoce fundovaných odborníků na problematiku šelem a legislativu s tímto související. Nesmíme takové akce podceňovat, neboť tím můžeme ztrácet body a krok, které mohou získávat po celých hrstech ochranářští protihráči. A v případě oprávněné potřeby je nutné i tvrdě kontrovat, nežít z minulosti a usilovat o spolupráci, ale také se vyvarovat všemi členy ČMMJ jednáním poškozujícím zájmy a náplň činnosti ČMMJ.