Dědičnost nebo náhoda?
Myslivost 7/2006, str. 45 RNDr. Ctibor BABIČKA, CSc
Dědičnost tvaru a stavby srnčích parůžků byla hodnocena řadou autorů a existuje i rozsáhlá fotodokumentace tvarově značně podobných trofejí srnců z různých lokalit České republiky.
Také ve své sbírce z Třebíčska mám kolekce několika srnčích parůžků, jejichž tvar je zcela charakteristický a trofeje vypadají téměř shodně. Je mezi nimi skupina trofejově mimořádně silných vidláků s níže nasazenou pravou přední výsadou, vývrtkáři s úplně černým neperleným parožím, srnci s mimořádně úzkými rozlohami, silně perleným parožím a se zvláštním nasazením výsad až v horní části parůžků a další. Tito srnci pocházejí ze shodných, rozlohou nevelkých míst, z několika honiteb a byli uloveni postupně v rozmezí řady let.
Mezi těmito kolekcemi tvarově shodných srnčích parůžků mají zcela zvláštní postavení srnci od obce Zahrádka (bývalá honitba Zahrádka, Častotice, Pyšel, Vaneč). Tito srnci se vyskytovali v lesním celku v lokalitě zvané "V kolíbce" , nacházející se v údolí mezi obcemi Zahrádka, Vaneč a řekou Oslavou. V tomto údolí bylo asi uprostřed jeho délky nad potůčkem několikahektarové pole. Na vanečskou stranu se vzrostlým borovým porostem a na zahrádeckou stranu se starými smrkovými porosty a také pasekami s bujnými porosty křovin, především bezů, nálety listnáčů a velkými plochami maliníku a kopřiv v okolí potůčku. Byla to lokalita zvláště vhodná a úživná pro srnčí zvěř, málo dostupná, bez silničních komunikací. Na horní straně lesa byly vzdáleně členité okraje navazující na pole a spodní strana údolí navazovala na rozsáhlé květnaté louky u řeky Oslavy.
Všichni čtyři srnci s charakteristickým tvarem paroží a levé přední výsady byli uloveni v lokalitě "V kolíbce" a to ze stejného místa, kde jsme s otcem Hynkem Babičkou velmi často sedávali na čekané a byl jsem přítomen i ulovení jeho srnců. V roce 1956 koncem července zde otec při říji ulovil nerovného šesteráka, věk asi 9 let (obr. 1), délka pravého parůžku 20,7 cm a levého parůžku 18,6 cm. Levá přední výsada má délku 11,1 cm a bodová hodnota trofeje je 79,25 bodů CIC. Začátkem června v roce 1960 zde otec ulovil dalšího takového srnce, který nám vyšel krátce po zasednutí. Srnec vidlák (obr. 2), s puky na šesteráka v horní části lodyh, měl asi 7 roků, délka pravého parůžku 17,8 cm a levého parůžku 20,3 cm (největší délka paroží měřena po přední výsadě). Přední pravá výsada má délku 12,8 cm a přední levá výsada 14,1 cm a bodová hodnota trofeje je 81,32 bodů CIC. Při růstu paroží došlo k zlomení přední pravé výsady v horní části a v místě zlomu k jejímu zesílení a vytočení špičky výsady dopředu ve směru gravitace, což bývá vzácně.
V této lokalitě jsem spolu s otcem ulovil 13. srpna 1963 na vábení pravidelného šesteráka (obr. 3), věk 6 let. Má délku pravého parůžku 21,4 cm a levého parůžku 20,2 cm. Délka levé přední výsady je 10,6 cm a bodová hodnota trofeje je 89,14 bodů CIC. Uvedeného srnce jsme tam v předchozích 2 letech několikrát viděli a vždy měl paroží tohoto zvláštního tvaru a mimořádné perlení a proto nebyl dříve uloven. Všichni tito tři srnci mají velmi podobné růže, tvar lodyh a mimořádně hmotnaté paroží.
Dalšího podobného srnce nerovného šesteráka (obr. 4) jsem tam opět za účasti otce ulovil dne 16.8.1966 také na vábení. Měl věk 5 roků, délku pravého parůžku 21,9 cm a levého ulomeného parůžku 16,8 cm (ještě v červnu měl lodyhu celou a byl na ní vidlák). Délka levé přední výsady je 7,9 cm a bodová hodnota trofeje je 64,37 bodů CIC. Paroží má málo hmotnaté, tenké lodyhy a má abnormálně silné růže, asi tam bylo něco jiných genů, než u ostatních srnců tohoto místního rodu.
Prvního podobného srnce s tvorbou této mimořádné přední levé výsady ulovil nedaleko této lokality směrem k obci Vaneč dle vyprávění mého otce pan Fric z Brna, který jezdil na chalupu do obce Vaneč a bylo to před polovinou padesátých let. V letech 1967 a 1968 se tam vyskytoval obdobný přibližně čtyřletý srnec a v roce 1968 ještě navíc dvouletý srnec, oba nerovní šesteráci s velkými levými předními výsadami a dobře zaperleným parožím. Na základě těchto praktických poznatků o určitém rozsahu genetických vlivů na tvorbu srnčích parůžků nepochybuji. Na tuto překrásnou srnčí lokalitu, po odchodu na podzim roku 1968 na umístěnku do okresu Šumperk, mně zbyly jen nejkrásnější myslivecké vzpomínky.
RNDr. Ctibor BABIČKA, CSc.
Snímky Martin Knápek