Červenec / 2006
LOSI - FOTOLOVY V YELLOWSTONE
Myslivost 7/2006, str. 32 Rostislav Stach
Los americký je vedle bizona největším obyvatelem Yellowstonského národního parku. Délka těla dosahuje až 3,5 metru, hmotnost až 700 kg. Losi obývají nejradši prostředí s výskytem močálů a bažin, kde si pochutnávají na vodních řasách a na mladých lístcích vrbiček a bříz. Samci žijí převážně samotářsky, samice se někdy sdružují do menších skupin. V září a říjnu u nich probíhá říje.
Při naší návštěvě byl los jako jeden z hlavních fotografických cílů. Během prvního týdne, kdy jsme byli účastníky fotografického workshopu pořádaného manžely Mc. Donaldovými, jsme měli příležitost setkat se s tímto impozantním zvířetem jen jednou. Na přítomnost losice s mládětem nás upozornila skupinka fotografů, kteří s připravenými fotoaparáty čekali nedaleko silnice vedoucí z Roosevelt Lodge do Canyon Village. Mezi uschlými stromy, pozůstatkem po posledním velkém požáru, se pastvila samice losa, doprovázená odrostlejším mládětem. Vyhledávala zde mladé vrbové výhonky, ze kterých zkušeně stahovala listí. Zařadili jsme se mezi ostatní fotografy a ze vzdálenosti zhruba jednoho sta metrů jsme čekali na vhodnou příležitost k fotografování. Předpokládali jsme, že samice vyjde ze suchého lesa, připomínajícího spíše Krušné hory v osmdesátých letech, na volnější prostranství, kde bychom mohli pořídit lepší snímky. Losice však neměla nijak naspěch. Asi po půl hodině se v dálce objevil mladý losí býk a s typickým flémováním zjišťoval její polohu. Přemístili jsme se na místo s lepším výhledem, ale los došel až k nim a zahnal je mimo náš dohled.
Zůstali jsme ještě nějakou dobu na místě, ale skupinka se už nevrátila.
Daleko úspěšnější jsme byli následující týden, kdy jsme na radu našich průvodců navštívili N.P. Grand Teton, navazující jižně na Yellowstone N.P. V tomto parku je setkání s losy daleko častější, o čemž jsme se přesvědčili hned první den po našem příjezdu. Nedaleko Signal Mountain Lodge jsme kousek od silnice objevili odpočívajícího losího býka. Prozradilo ho jeho obrovské paroží, které vyčnívalo ze zlatavé trávy. Odstavili jsme auto, vzali nejnutnější výbavu a vydali jsme se k němu. Museli jsme posupovat opatrně, protože přes porost nebylo daleko vidět a překvapit samici s mládětem, která tam také mohla někde být, by bylo hodně nebezpečné. Naštěstí jsme na žádnou nenarazili a za chvilku jsme už byli na místě, odkud jsme na losa dobře viděli. Postavili jsme si fotoaparáty na stativy a čekali až se los zvedne. Naše přítomnost nalákala další projíždějící fotografy a tak to tam po chvíli vypadalo jako na důležitém fotbalovém utkání - jeden teleobjektiv vedle druhého. Ležící los však neměl nijak naspěch a tak se lepších snímků dočkali jen ti nejtrpělivější. Dlouhé čekání se však vyplatilo. Za losem přišla losice, která se ho snažila zvednout. Dlouho se jí to nedařilo, ale los nakonec přeci jen neodolal a začal losici honit. Po několika kolech před objektivy fotoaparátů však zmizeli v hustém porostu a už se neukázali.
Na stejné místo jsme se vrátili i následující ráno. Tentokrát jsme zde zastihli losici s mládětem, která okusovala vrbové lístky. Bylo nám jasné, že do porostu dnes nemůžeme, tak jsme pořídili alespoň několik snímků losice v typickém prostředí parku, v pozadí s pohořím Grand Teton. I v následujících dnech jsme se s losy několikrát setkali a měli jsme i příležitost pořídit řadu zajímavých snímků. N.P. Grand Teton nás opravdu nadchnul, pozorovat losí říji v úžasném prostředí pod čtyřtisícimetrovými horami je opravdu nezapomenutelný zážitek.
Rostislav STACH
www.fotolovy.cz