Časopis Myslivost

Přístroje pro noční vidění se z hlediska funkce dělí na dvě základní skupiny a jednu kombinovanou..
První skupinu tvoří přístroje s aktivním osvětlením cíle. Sem patří především tzv. infradalekohledy a pozorovací přístroje, které potřebují k zobrazení viditelného obrazu osvětlení cíle. K osvětlení cíle se však nepoužívá běžný světelný zdroj s viditelným spektrem světla, ale v pásmu dlouhého vlnění infračerveného světla, které je lidskému oku neviditelné. K pozorování potom slouží přístroj, který převádí neviditelné infračervené světlo do viditelného spektra v obraze objektivu pozorovatele. Nevýhodou těchto přístrojů byla především velká hmotnost a náročnost na vydatný zdroj energie, proto se tato zařízení montovala především na vojenskou dopravní a ozbrojenou techniku. Pro operativní použití měly přístroje další nevýhodu a to, že se v zásadě skládaly ze dvou částí. Reflektoru se zdrojem infračerveného světla a pozorovacího přístroje. Taktickou nevýhodou bylo, že zapnutý zdroj světla sice nebyl viděn lidským okem, ale pokud měl nepřítel pozorovací infrapřístroj, viděl zcela jasně zdroj a umístění světla protistrany.
Druhá skupina přístrojů pro noční vidění, která postupně nahrazuje zmíněnou skupinu první, je založena na zcela jiném principu. Konstrukce těchto přístrojů vychází ze skutečnosti, že v praktických podmínkách neexistuje absolutní tma a že vždy je krajina osvětlena odrazem světla hvězd, světlem měsíce, pouličním osvětlením nebo světelným smogem, které se souhrnně nazývají jako zbytkové světlo. Optoelektronické přístroje zesilují mnohonásobně zbytkové světlo, obraz získává viditelné kontury a je i zvětšen. Přístroje první generace, které byly dosti mohutné, zesilovaly zbytkové světlo až 10 000 x. Problémem bylo zvětšení obrazu, které se pohybovalo na úrovni jen 1,5 - 2,5 x. Tyto přístroje byly používány v ozbrojených složkách, ale k využití v loveckých podmínkách se ještě příliš nehodily. Postupné zdokonalování optoelektronické soustavy a zmenšování přístrojů vedlo k zavedení jedenapůlté a druhé generace přístrojů. Druhá generace přístrojů je již značně miniaturizovaná s jasnějším obrazem při zesílení světla až 30 000 x a větším zvětšení asi 3 x. Dvaapůltá generace dává zvětšení až 5 x a umožňuje přisvětlení cíle infračervený světlem. Optoelektronická soustava tedy jednak zesiluje zbytkové světlo a současně převádí neviditelné spektrum infračerveného světla do viditelné části lidským okem. Jedná se tedy o kombinovanou skupinu přístrojů. Třetí generace přístrojů, a zatím poslední, je značně miniaturizovaná, kde pozorovací dalekohled má tak malou velikost, že se umisťuje na oči jako běžné brýle.
Přístroje pro noční vidění se vyrábějí ve dvou provedeních. Jako klasické jednooké nebo dvouoké pozorovací dalekohledy nebo jako puškohledy. Za puškohled či zaměřovací dalekohled s nočním viděním (noktovizor), je považován takový přístroj, který má v zorném poli zobrazenou zaměřovací osnovu a na těle přístroje přípravu pro upevnění na zbraň.

Jaké jsou právní aspekty použití přístroje nočního vidění k lovu?

K zaměřovacímu dalekohledu, puškohledu s nočním viděním tzv. noktovizoru, je třeba poznamenat, že podle zákona o zbraních a střelivu platného v České republice, č. 119/2002 Sb. § 4 se jedná o zakázaný doplněk zbraně, k jehož držení je třeba zvláštního povolení, ve smyslu uvedeného ustanovení - zakázané zbraně, zakázané střelivo a zakázané doplňky zbraní kategorie A. Nabývání, držení a používání zbraní, střeliva nebo doplňků zbraní kategorie A, bez příslušného povolení, je přestupkem proti zákonu o zbraních a střelivu a může být považováno i jako trestný čin nedovoleného ozbrojování. Z tohoto důvodu není možné přístroj s nočním viděním upevnitelný na zbraň volně zakoupit a volně používat.
Pořízení pozorovacího přístroje pro noční vidění bez výše uvedených atributů charakteristických pro puškohled, tj. přístroje, který slouží jen k pozorování a není upevnitelný na zbraň, je ze zákona volné.

Při celkovém, obecnějším pohledu na používání přístrojů s nočním viděním, je třeba vzít v úvahu reálný technický vývoj, podmínky lovu zvěře a z nich vyplývající důsledky. Přemnožení černé zvěře vyžaduje důsledný selektivní odstřel, především v noci a za ztížených světelných podmínek, ale s tímto způsobem lovu je spojena řada rizik. Jedná se samozřejmě o neetické ulovení bachyň, které nejsou lovcem za ztížených podmínek dobře rozpoznány, ale především o tragické případy, kdy je lovcem zastřelen člověk, který se třeba dopouští polního pychu a je omylem považován střelcem za zvěř. S ohledem na nezměřitelnou cenu lidského života, jehož ztrátě může zabránit použití vyspělé techniky, je třeba i uplatňování zákona vidět reálných souvislostech skutečného stavu věcí.
Ministerstvo zemědělství ČR k docílení redukce stavů černé zvěře vydalo pod č.j.29 351/2004-1630 ze dne 21. 7. 2004, doporučení orgánům státní správy myslivosti k udělování výjimek ze zákona o myslivosti § 45 odst. 2 (zakázané způsoby lovu) a povolit lov prasete divokého s pomocí zdrojů umělého osvětlení, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci elektronickým zvětšením obrazu.. atd.
Udělení výjimky ze zákona o myslivosti však k pořízení a používání zaměřovacího přístroje s nočním viděním nestačí. Pro použití přístroje pro noční vidění - puškohledu - noktovizoru, je třeba ještě povolení Policie ČR, která by, s ohledem na podstatné zvýšení bezpečnosti lovu, mohla takové povolení vydat. Podle neoficiální informace lze, pro výše uvedené důvody o výjimku požádat. Je třeba dodat, že udělení výjimky ze zákona není nárokové a rozhodnutí o její udělení záleží na posouzení Policie. Pokud je výjimka ze zákona k držení zakázané zbraně nebo jejího doplňku udělena, má Policie ČR právo vstupovat do domu držitele ke kontrole uložení zbraní a doplňků kategorie A bez zvláštního povolení.
Podle mého ryze osobního názoru i názoru jako soudního znalce, nabývání přístrojů pro noční vidění nijak obecně neohrožuje celkovou bezpečnost, ale naopak její používání při nočních lovech ji zvýší a může zabránit zmaření několika životů, ke kterým bohužel každoročně zbytečně dochází. Z tohoto pohledu by měla být iniciována i změna zákona.