Výpočetní technika v myslivosti
Myslivost 7/2006, str. 76 Ladislav Děchtěrenko
Před několika lety bylo při odborné myslivecké činnosti nemyslitelné, že by mohla být myslivost nějak podstatně usnadněna pomocí výpočetní techniky. Poté co vzniklo pár vhodných programů, a mám na mysli zejména myslivecký program Evidence myslivosti od firmy Yamaco, tak se práce mnoha mysliveckých funkcionářů a nadšenců pro využívání výpočetní techniky podstatným způsobem zjednodušila. Byl jsem jedním z prvních, který začal program Evidence myslivosti využívat a vzhledem k tomu, že mnoho myslivců vůbec neví o co se jedná, rozhodl jsem se, na pár řádcích, své zkušenosti prostřednictvím našeho časopisu Myslivost zveřejnit.
Zmíněný program umožní vést dokonalou evidenci v mysliveckém sdružení, stejně jako v honebním společenstvu nebo na pověřeném úřadu státní správy myslivosti. Evidence se týká vedení počtu lovecky upotřebitelných psů, členů, zbraní, povolenek k lovu a úlovků v honitbě. Dále má uživatel k dispozici všechny důležité a pro orgány státní správy potřebné myslivecké tiskopisy tvořící myslivecké výkaznictví. Osobně nejvíce využívám programu k sestavení plánu chovu a lovu pro spárkatou zvěř a pro obodování mysliveckých trofejí. Plány chovu a lovu sestavuje každoročně myslivecký hospodář na základě sčítaných stavů v honitbě.
Program potřebuje k výpočtu návrhu lovu v honitbě normované a minimální stavy zvěře, tzv. cílový stav zvěře (tedy stav, který uživatel honitby udržuje mezi stavem normovaným a minimálním). Dalším podkladem jsou sčítané stavy zvěře podle pohlaví a věkových tříd a znalost koeficientu přírůstku (KOP). Velice jednoduše poté program spočítá a sestaví výkaz plánu chovu a lovu s předpokládaným stavem k 31. 3. příštího roku, kdy je dosaženo stavů cílových.
Velice pěkně je možno cvičně vysledovat, co se děje s chovem při změně počtů ve prospěch samičí zvěře nebo naopak samčí zvěře, jak se mění poměry odstřelů, jak nechovatelsky takovéto stavy působí apod. Přínos vidím právě při výuce jak adeptů, tak i při výuce mysliveckých hospodářů, kdy je možno nasimulovat mnoho příkladů s názorným pohledem na stav v honitbě. Dojde k pochopení toho, jak důležité je dodržovat poměr pohlaví a procentuální odstřel v jednotlivých věkových třídách. Praktické je i použití programu k vytištění bodovacích tabulek spárkaté zvěře v různých jazycích, což najde jistě uplatnění v mnoha subjektech, kde je prováděn poplatkový lov. V neposlední řadě je kvalitně vedena i evidence vydaných a potřebovaných plomb sloužících k označení ulovené zvěře v honitbě.
Dalším šikovným programem se kterým jsem se seznámil díky Mysliveckým listům č.6 je počítačový program vídeňské veterinární kliniky, který je určen k určování věku jelení zvěře podle spodní čelisti. Postupně se podle návodu programu vyhodnocuje opotřebení jednotlivých stoliček a tyto se porovnávají se způsobem opotřebení podle počítačového programu Je třeba mít na paměti, že u našich jižních sousedů platí jiné zařazovaní do věkových tříd, které je obrácené proti našemu označení. I. věková třída označuje nejstarší jedince a naopak. Stejně tak jsou obráceně značeny i stoličky v čelisti. V současné době připravuji porovnání přesnosti určení věku jelení zvěře pomocí počítačového programu a metodou rozbrusu čtvrté stoličky (určení věku s usazených vrstev centimu). Po porovnání dostatečného množství čelistí seznámím naše čtenáře s přesností metody pomocí počítačového programu, protože je možno soudit, že metoda rozbrusu stoličky je metodou do 10 let věku dostatečně přesnou, ale poměrně nákladnou. Rakouští přátelé uvádějí dosahovanou přesnost okolo 80 %. Přesto všechno chci upozornit na to, že při lovu jelení zvěře je konečné posouzení vždy na samotném lovci a na jeho skutečné odbornosti a že při samotném lovu nebude mít k dispozici žádné pomůcky na určení věku a v případě jakékoliv nejasnosti by lov neměl uskutečnit.
Na úplný závěr bych chtěl vyjádřit spokojenost s prolomením informační bariéry ze strany vrcholných orgánů ČMMJ, konkrétně informace ze zasedání Myslivecké komise ČMMJ, která byla vyčerpávajícím způsobem podána na webových stránkách www.myslivost.cz a podle mého názoru je to krok směrem k jednotlivým obyčejným členům ČMMJ. V minulosti tomu tak nebývalo, a právě proto se organizace ČMMJ začala mnohým odcizovat Za příkladné je možno dále uvést i snahu tuto nezbytnou informovanost ze všech zasedání přenést i na OMS v jednotlivých krajích, aby i oni informovaly o své činnosti své členy, díky nimž vlastně existují. V minulosti, a to nedávné, se každé zasedání mnohých OMS stávalo téměř tajným aktem a obyčejný člen neměl šanci se k mnohým informacím vůbec dostat. I zde, v naší informovanosti, by měla sehrát výpočetní technika svou významnou roli, a to by měla být práce odpovědných funkcionářů OMS, který by vytipoval myslivecké hospodáře, předsedy MS a HS, případně další členy, kteří disponují elektronickou adresou a vytvořil tak databázi, čímž by se podstatně zkvalitnila informovanost a prakticky nic by nás to nestálo. Výsledek by měl být patrný ve zvýšení důvěryhodnosti a zájmu o své členy, což není v této situaci málo a věřím, že to je cesta správná.
Ing. Ladislav DĚCHTĚRENKO,
myslivecký hospodář HS Řídelov