Duben / 2006
FOTOLOVY V YELLOWSTONE - vzácná setkání
Myslivost 4/2006, str. 40 Text a snímky Rostislav STACH
Cestou z Colorada do Montany, vedoucí napříč celým Wyomingem, jsme podél silnic velmi často potkávali malá stádečka vidlorohů amerických. Zdálo se, že nemá cenu pro pár snímků zastavovat a každou chvíli vystupovat z auta, vždyť takhle hojné zvíře musí být v N.P. Yellowstone na každém kroku a tam na něj budeme mít tři týdny čas. Během našeho pobytu jsme se však od počátku věnovali především jelenům wapiti a bizonům a tak jsme si ani neuvědomili, že potkat zde vidloroha je velmi vzácné.
První setkání s ním jsme zažili až téměř po týdnu, kdy jsme se vraceli Severním vstupem z celodenního fotografování z Národního parku. Samotný samec procházel okrajem městečka Gardiner. U vidlorohů právě probíhala říje, proto neúspěšní samci putovali krajinou a hledali samičí tlupy.
Jako ostatní zvířata v Yellowstone nevěnoval ani tento vidloroh lidem nijak velkou pozornost, klidně kráčel podél řady domků a po chvíli uhnul směrem k planinám, kde zřejmě očekával výskyt samic. Než zcela zmizel za horizontem, stačili jsme udělat i prvních pár snímků.
Na toto místo jsme se pak ještě vrátili před koncem našeho pobytu a byli jsme úspěšní, stádečko vidlorohů jsme opravdu našli. Středně silný samec tam ovládal skupinu pěti samic. Co chvíli se některá ze samic chtěla od stáda vzdálit, ale on se za ní okamžitě vydal a zahnal jí zpět. Z povzdálí toto dění sledovali další slabší samci, kteří čekali na svou příležitost. Když se náhodou nešťastník přiblížil na kratší vzdálenost, byl hlavním samcem okamžitě zahnán. Toto stádo jsme doprovázeli zhruba dvě hodiny, vidlorozi byli ochotní tolerovat naši přítomnost na vzdálenost kolem padesáti metrů, pokud jsme se ale chtěli přiblížit blíž, poodešli.
Další zvěří, kterou jsme se snažili v Yellowstone najít, byly ovce tlustorohé. Miro Zumrík si tuto zvěř oblíbil už při naší společné cestě na Aljašku, kdy se za její blízkou příbuznou ovcí Dalovou vydal vysoko do hor. Tenkrát byl však úspěšnější. Tady jsme ovce tlustorohé potkali nedaleko nádherného místa Roosevelt Lodge. Byla to však jenom samičí skupina. Dospělí berani se v tuto dobu zdržovali odděleně od samic a mláďat. K nim přicházejí
pouze v období říje, kdy mezi sebou samci svádějí podobné souboje jako naši mufloni. Obratnost ovcí, šplhajících po skalách, byla fascinující. Bez sebemenšího zaváhání využívaly i nejmenší výstupky na kamenech, aby se dostaly k šípkovým keřům, hojně porostlým dozrávajícími plody. Ovce byly natolik zabrané do jejich obírání, že jim nevadila ani několikametrová vzdálenost, ze které jsme je fotografovali.
Hodně vzácná byla i setkání s jelenci ušatými. Za dobu našeho třítýdenního pobytu jsme se s nimi setkali pouze třikrát. I u těchto zvířat jsme doufali v setkání častější, ale štěstí nám zkrátka nepřálo. Poprvé jsme potkali jelence nedaleko místa, kde jsme fotografovali ovce tlustorohé. U potoka tam odpočívala laň, která ale po chvíli zmizela v lese.
Ve druhém případě jsme zahlédli v úžasném údolí u Tower Fall mladého jelence, doprovázejícího tři laně. Ani v tomto případě však naše setkání netrvalo dlouho. Poslední setkání se odehrálo na jižním okraji Yellowstone, kdy jsme narazili na skupinu jelenců popásajících se přímo u silnice. Nechali nás v klidu vystoupit z auta udělat několik snímků.
Během našeho pobytu jsme několikrát měli možnost pozorovat i medvědy. V jednom případě jsme při návratu z říjiště jelenů wapiti pozorovali medvěda gryzzlyho, ale vzdálenost mezi ním a námi byla příliš veliká na to, aby vznikl zajímavý snímek. Úspěšnější jsme byli pouze v případech setkání s černým medvědem, který nám několikrát zkřížil cestu.
Všechna tato vzácná a krátká setkání v nás ale zanechávala hluboké zážitky, umocněné čarovnou krásou okolní přírody, jejíž součástí jsme byli na okamžik i my.
Text a snímky Rostislav STACH
www.fotolovy.cz