ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Duben / 2006

Navštívili jsme OMS Brno - město

Myslivost 4/2006, str. 44  Ing. Kamila KAASOVÁ a Slávka HRUŠÁKOVÁ
V malebné Všetičkově ulici pod Špilberkem se nachází jeden pro myslivost dosti významný dům – byla v něm totiž před 83 lety založena Československá myslivecká jednota, kteroužto událost připomíná pamětní deska u vchodu. V současnosti zde sídlí Okresní myslivecký spolek Brno-město, za jehož jednatelem, Jindřichem Zemanem, jsme se vypravily dozvědět se něco více o životě myslivců uvnitř Brna. Později se k našemu rozhovoru připojil i místopředseda OMS Brno, Jan Hilšer.

Vzhledem k vašemu umístění uprostřed moravské metropole lze předpokládat, že je zde provozování myslivosti o něco složitější než u většiny jiných OMS.
Ano, jsme trochu atypický okres, jako všechny ležící kolem městských aglomerací. Myslivecké hospodaření se zde potýká s nemalými problémy. V současné době máme dvanáct uznaných honiteb. Všechny jsou pronajaté, dvě z nich jsou obory a jedna bažantnice. Celková výměra honebních pozemků v městě Brně je 8037 ha, z toho na obory připadá 883 a na bažantnici 188. V roce 1992 jsme v okruhu města měli 15 honiteb, avšak obrovskou výstavbou hypermarketů a obchodních středisek, kterých je čím dál více a staví se na zelených loukách, došlo k úbytku honební plochy.

Kdo jsou vlastníci honebních pozemků? Městské lesy?
Všechny honitby jsou společenstevní, ani jedna z nich není soukromá. Honební společenstva je pronajímají mysliveckým sdružením nebo organizacím. Obory Holedná a Kuřim spadají do majetku magistrátu města Brna a má je pronajaté dřevařská společnost Wood Zlín. Ve zbývajících deseti honitbách jsou nájemci a provádí myslivost myslivecká sdružení.

Které druhy zvěře chováte ve zmiňovaných oborách?
Hlavní zvěří v oborách je daňčí a mufloní. V ostatních honitbách se vyskytuje hlavně zvěř srnčí, v jižní části Brna zvěř drobná - bažant, zajíc. Srnčí zvěř to zde nemá jednoduché, protože jde o honitby v blízkosti městské aglomerace, je tu obrovský problém s rušením zvěře, hlavně v době strádání, kdy zvěř potřebuje největší klid. Je však jasné, že naši spoluobčané chtějí vyrazit na běžky, jít venčit do přírody své pejsky - žijeme tu s nimi, nemůžeme jim říci ne. Kromě značného pohybu osob a psů po honitbách je zde také poměrně hustá síť silnic a dálnic, kde dochází často k usmrcení zvěře. I když se už zvěř naučila mezi těmito komunikacemi žít, občas se stane, že v důsledku nenadálého vyrušení, stresu, vběhne na silnici a zahyne. V jižní části Brna se vyskytuje ve větší míře drobná zvěř, je jí sice méně než v bohatých letech 1976 a dále, ale stále se nějaký zajíc i bažant loví. Například v roce 2004 bylo v honitbách města Brna odloveno celkem 700 bažantích kohoutů a 260 zajíců, což je na současné poměry v republice poměrně dost.

Kolik myslivců sdružuje OMS Brno-město?
Členů jsme k 31. 12. 2005 měli celkem 944, z tohoto počtu je 161 důchodců, 23 plně invalidních, 8 studentů a tři čestní členové. Výkon práva myslivosti v honitbách města Brna provádí 211 členů našeho OMS, ostatní jsou členy sdružení v Brně-venkově, Břeclavi nebo sem přijíždějí jako hosti a účastní se života v mysliveckých sdruženích.

Čím si myslivci zaslouží čestné členství?
Máme stanovena kritéria na to, kdo může být čestným členem. Čestné členství se uděluje při příležitosti významných životních jubileí. Jedním ze tří současných je pan Lederer, který dělá od nepaměti mezinárodní výstavy psů a je i rozhodčím z výkonu. Dalším čestným členem je profesor Macourek, dlouholetý předseda OMS a třetím je pan Gustav Večeřa, který má obrovskou zásluhu na rozvoji střelectví v Brně-městě, hlavně na vybudování mysliveckého stadionu v Soběšicích. Tento stadion byl vybudován v padesátých letech minulého století, v roce 1950 dostal OMS pozemek náhradou za střelnici na Kamenném vrchu, kde se budovalo sídliště. Doba byla taková, že myslivci dostali 22 ha pozemků, začali budovat v akci Z za přispění Zbrojovky Brno a dalších firem vybudovali střelecký stadion. Bohužel se nevyřídily majetkoprávní vztahy k těmto pozemkům a v devadesátých letech došlo k majetkovým problémům, nastala doba, kdy je vlastnické právo svaté a začali se hlásit o pozemky různí vlastníci. To nás zaskočilo, protože jsme zde střelnici kompletně vybudovali, dokonce v roce 1992 tu proběhlo Mistrovství Evropy a byly do ní vloženy nemalé investice. V současnosti už nám patří jen restaurace a budova správce, další jsme prodali Českému střeleckému svazu. Český střelecký svaz zde provádí střelby, závody, trénuje tu sportovní střelecký klub Kometa Brno. Vlastníkem pozemků je školní lesní podnik Křtiny. My jim platíme pronájem za budovy které tam máme, ostatní věci jsou v jejich režii a kdybychom chtěli něco budovat, jen s jejich souhlasem.

Problémy s vlastnictvím pozemků se bohužel dotkly mnoha OMS i sdružení.
Jak funguje spolupráce mezi OMS Brno-město a sdruženími?
Jak jsem již říkal, 211 členů OMS pracuje ve zdejších mysliveckých sdruženích. Jinak máme dvě základní organizace, které využívají výkon práva myslivosti v okrese Brno-venkov. Z dvanácti sdružení máme uzavřenou součinnostní smlouvu jen se sedmi, v jejich honitbách se konají zkoušky z výkonu psů, jarní svody, praxe adeptů, akce pro mládež, okresní myslivecký spolek zastřešuje tyto organizace tím, že jim dává příspěvek na kulturní akce, na propagaci myslivosti. Také v letošním roce rozhodla rada o nákupu léčiv Cermix Pulvis a podle sčítaných stavů spárkaté zvěře v jednotlivých honitbách byla jejich nájemcům tato léčiva předána, poté v honitbách jednorázově aplikována, aby bylo území celoplošně pokryto a tím zajištěna maximální účinnost.

Se sedmi sdruženími máte smlouvu, co zbylých pět?
Tato sdružení fungují samostatně, nemají velký zájem o spolupráci, neberou adepty na praxi, nepracují s mládeží... Léčiva ale samozřejmě dáváme i jim.

Zmínil jste práci s dětmi. Pracují u vás kroužky mladých myslivců? Pořádáte nějaké akce pro mládež?
Práce s dětmi je velice složitá, v dřívějších dobách, za jednatele Emila Černého, který v roce 2002 zemřel, jsme měli myslivecká sdružení, která měla třeba i tři kroužky mladých myslivců, jenže odchodem některých starších členů a změnou hranic honiteb podle nového zákona o myslivosti se to změnilo. Nový zákon nám udělal v honitbách značný nepořádek, protože dálnice a rychlostní komunikace musely být hranicemi honiteb, což mělo za následek, že se honitby zmenšily, jejich počet se smrsknul na dvanáct a mnoho myslivců to odradilo ode vší činnosti. V současné době vede kroužek mladých přátel myslivosti oficiálně jedno myslivecké sdružení, ale děti myslivců a jejich rodinní příslušníci se účastní našich akcí, jsou k myslivosti vedeni už doma a právě z těchto mladých lidí jsou potom adepti myslivosti, kteří se každoročně účastní kurzů o první lovecký lístek.
Kulturně propagační komise v červnu měsíci myslivosti vypisuje soutěž, kde jsou stanovena kritéria pro všechna sdružení - hodnotí se účast dětí na dětském dnu, výstavky, skříňky, veškerá propagace myslivosti v průběhu roku. Nejvíce této činnosti je směřováno do června - měsíce myslivosti. Některá myslivecká sdružení pořádají dětský den, na který přijdou i dva tisíce dětí.

To je skvělé. Jaký program dětem myslivci připraví?
Většinou dětské hry a soutěže, třeba skákání v pytli, trefování míčkem, pro starší děti střelba ze vzduchovky, pro dospělé je večer taneční zábava. Na toto je potřeba děti i rodiče přitáhnout. Děti za soutěže dostanou třeba lízátka nebo tatranku, ale zapamatují si to jako příjemné zážitky, ti nejúspěšnější dostanou diplom, který si schovají na památku. Na dětech je vidět, že si i těchto malých ocenění váží.

Mluvil jste o taneční zábavě po dětském dnu - pořádáte plesy i jindy v průběhu roku?
Před třemi roky OMS Brno-město pořádal ples naposled, ale všechna myslivecká sdružení pořádají svůj vlastní ples. Tyto plesy jsou velmi dobře navštěvovány. Plesy a zábavy jsou jednou z aktivit, na které myslivcům přispíváme, uhradíme jim část nákladů, maximální částka je dva tisíce. Tady v centru města je pronájem sálu dražší, což je ekonomicky neúnosné, protože na plese by se nic nevydělalo. Sdružení pořádají plesy třeba v restauracích u kamarádů, je to pro jednodušší a efektivnější. Vydělané peníze z plesů zase přijdou zpátky do přírody, na péči o zvěř i ostatní živočichy.

Zapojují se některé děti do soutěže o zlatou srnčí trofej?
V soutěži o Zlatou srnčí trofej jsme měli, jsou to myslím tři roky, Miloše Horycha z Chrlic, syna jednoho našeho myslivce. Jestliže má dítě zájem i vědomosti, uhradíme mu veškeré náklady, ale když vidíme, že na nějaké dítě nemá, je zbytečné je tam posílat, protože by zabíralo místo těm, které jsou na to lépe připravené.

Kolik adeptů se hlásívá na kurz? Kdo se jim při výuce a zkouškách věnuje?
V loňském roce jsme měli 30 adeptů ke zkouškám, letos 11. - 12. března jich půjde 28, v kurzu, který skončil druhého února, jsme měli 22 adeptů, kteří půjdou ke zkouškám příští rok. Teoretická příprava adeptů probíhá díky vztahům s profesorem Hromasem a MZLU v Brně přímo v prostorách univerzity, půjčí nám učebnu, kde jsou sbírky a preparáty, které využíváme při výuce i při zkouškách. Lektorský sbor tvoří dvacet jedna lektorů, na zkoušky jich potřebujeme devět, takže nemáme problémy s nedostatkem. Jsou mezi nimi známí odborníci, dokonce Prof. Hromas, dále Doc. Ing. Feuereisel, Ing. Bouzková, Ing. Dvořák z MZLU, Doc. Zabloudil z Institutu Wien-Brno-Nitra i jeho syn, zaměstnanec ŠLP Ing. Kudrle. Bývalý náměstek Státních lesů Brno Ing. Šimek, odborník na střelectví pan Mahovský ze Zbrojovky, kynologové - rozhodčí z výkonu i exteriéru. Práva nám vyučuje státní zástupce. V roce 2004 proběhlo přezkušování lektorů, dvacet lektorů se ho zúčastnilo.

Využíváte těchto odborníků i na jiné vzdělávací akce, semináře? Pořádáte zkoušky pro myslivecké hospodáře?
Zkoušky pro myslivecké hospodáře nepořádáme, protože je zapotřebí, aby se přihlásilo alespoň deset uchazečů, ale protože máme spolupráci s OMS Brno-venkov a Lesnickou fakultou MZLU, určíme termín do kdy se uchazeči přihlásí, pak si navzájem zavoláme, kdo má zájemců nejvíc a tomu ty naše přidáme. Když jsem dělal vyšší zkoušku já sám v roce 1989, bylo nás osmdesát čtyři uchazečů a dnes je problém sehnat 10 lidí. Semináře sami nepořádáme, ale účastníme se jich pravidelně, nejen, že načerpáme vědomosti, ale také se při nich setkáme s mysliveckými kamarády.

Jak si vedou adepti při roční praxi?
Praxe adeptů probíhá v honitbách, se kterými máme smlouvu. Kdyby nikdo nevzal adepty rovnou, ve smlouvách je zakotvené, že je můžeme umístit. Každý adept odevzdá po konci praxe smlouvu s honitbou, kde jí vykonával, také si vede deníček o praktické přípravě, z toho se dozvíme mnohé o jeho zájmu i vědomostech. Zkoušky se provádí v restauraci Hubert na střeleckém stadionu, kde je myslivecká výzdoba na úrovni. V jedné místnosti se zkouší, v druhé se adepti připravují. Frekventanti lesnické fakulty si udělají zkoušky ve škole. Většinou jsou adepti z rodin myslivců, takže nemají problémy s pozdějším umístěním ve sdruženích, protože i členská základna stárne a sdružení ráda přijmou mladého člověka. Vždyť je to pracovní síla navíc. Takže členská základna kolem devíti set členů je stabilizovaná, i když kolem roku 1979 proběhla velká integrace honiteb na území okresu Brno-město, měli jsme 25 honiteb a 1800 členů. Jenomže tím, že některé honitby přešly pod okres Brno-venkov, tamní členové přešli také pod OMS Brno-venkov. Jen pro porovnání - Brno-venkov má 96 honiteb proti našim dvanácti. Jsou to honitby rozdělené pod čtyři pověřené obce, u nás je jen jeden úřad státní správy myslivosti a to magistrát města Brna. Spolupráce OMS a magistrátu je na velmi dobré úrovni, každoročně nás pověřují konáním chovatelské přehlídky trofejí.

Kde chovatelské přehlídky probíhají?
V lichých letech v zasedací místnosti Magistrátu města Brna, která je nám propůjčena, instalaci, hodnocení i výstavu uděláme tam. V sudých letech, jako zrovna v letošním roce, proběhne chovatelská přehlídka trofejí zvěře ulovené v sezóně 2005 při 9. mezinárodním lesnickém veletrhu TECHAGRO SILVA REGINA na brněnském výstavišti v pavilonu Z. Tato výstava se koná vždy v sudých letech. Naše spolupráce s veletrhy funguje velmi dobře, vystavíme zde trofeje za Brno-město i většinu z Brna-venkova. Přitáhneme návštěvníky - je to vlastně škola jak pro mladé myslivce, tak i pro naše spoluobčany, kteří vůbec neví, co v okolí města Brna žije, jaká zvěř, také tu prezentujeme svoji práci, abychom lidem ukázali, že jen nelovíme, ale také se o zvěř staráme.

Jakým způsobem prezentujete svou práci?
Prezentace je prováděna při doprovodném programu, ten je složený z kynologických předvádění na pódiu, každý den dvě plemena loveckých psů po skupinách - ohaři, slídiči, teriéři. Tím seznámíme širokou veřejnost s tím, k čemu plemena slouží, každý myslivec, který psa předvádí, vysvětlí využití a původ plemene. Dále firma Silvajagd, náš člen pan Pospíšil, předvádí myslivecké oděvy. Mimo tyto předváděčky nechá státní správa vyrobit veliké plakáty a poutače, na kterých je počet honiteb, výměra, sčítané stavy zvěře, lovené stavy zvěře, u toho se lidé pozastaví, máme tu i různé mapy, materiály o tom, kde jednotlivé druhy zvěře žijí a jak jsou zastoupeny.

Pozorujete nějaký vývoj v kvalitě zvěře? Dosahují některé trofeje medailových ohodnocení?
Na první stránce katalogu jsou vždy zapsané nejvýznačnější trofeje. Hodnotitelská komise pracuje ve složení: Prof. Ing. Hromas, CSc., Ing. Votava, Ing. Pohl - zaměstnanec státní správy. Hodnotné trofeje posíláme do Prahy s hodnotitelskou tabulkou k zaevidování. Tyto barevné katalogy dostanou všichni myslivečtí hospodáři a referenti státní správy, ostatní členové, myslivci a ti, kteří mají na výstavě trofeje, ho dostanou taky, i když už černobílý. Máme stanovená kritéria pro odlov, která zvěř je průběrná, nadějná, výborná. To se snažíme dodržovat, červených bodů máme minimum. Třicet let provádíme průběrný odlov a každoročně lovíme paličkáče a knoflíkáče. Lovíme je proto, že se o zvěř moc dobře staráme, protože kdybychom o ni nepečovali a řádně ji nepřikrmovali, nepřežila by dobu strádání. A to bychom nevydrželi s našimi spoluobčany, kteří by přišli, že zvěř trápíme hladem, a kdo to má uklízet. Proto krmíme i slabá srnčata, která by běžně nepřežila, neboť mají v zimě 7 - 8 kg a potom je lovíme. I předkládáním léčiv o zvěř pečujeme. Například vakcinací lišek jsme zastavili jejich hynutí a máme poměrně vysoké stavy. Když byl mor černé zvěře, dokázal zvěř tak zdecimovat, že nebyly škody, v roce 2003-2004 byl žírný rok, obrovský nárůst stavů, bylo dost žaludů a bukvic, takže bachyně místo aby měla tři selata, měla jich osm a ještě k tomu napomohlo velkoplošné hospodaření, v lánu kukuřice s černou nikdo nepohne až do sklizně. Ale neuvažujeme o zvěři jako o přemnožené, třeba ve fabrikách a městech je více kun, běhají po ulicích, ale přemnožený tvor dnes není žádný, ani divočáci. Černá zvěř je soustředěná v místech, kde je žír, tam se stahuje. Jsou to opravdoví rytíři našich lesů, dokáží si najít vhodné místo a tam přežívají. Kdyby tato zvěř nebyla tak přizpůsobivá jako dnes bývá, už by nebyla žádná. Také výkon zbraní je dnes na úplně jiné úrovni než býval a stejně je těžké černou lovit, protože je chytrá. Ani lišky nejsou přemnožené, je to predátor, do přírody patří, jestli se přemnoží, okamžitě dostane prašivinu.

Říkal jste, že chovatelská přehlídka je vlastně taková škola, objevují se mezi návštěvníky i děti?
Samozřejmě, chodí nám školní třídy, ale také chodí děti samostatně. My myslivci o výstavě řekneme vnukům, dětem, ti řeknou svým kamarádům a přijde mnoho dětí, což nás velmi těší. Když přijde vnučka s kamarády nebo jiné děti, věnuji se jim. Děti mají daleko více času než my, jak si je vychováme, takový budou mít vztah k přírodě. Když porostou v hospodě, co z nich vyroste? Ale když je od malička přitáhneme k přírodě, je to mnohem lepší pro jejich vývoj. Děti nám chodí i na přehlídku v lichých letech, když je v prostorách magistrátu. Chovatelskou přehlídku prezentujeme veřejně, aby se o ní lidé dozvěděli, minulý týden byla schůze hospodářů a předsedů, kde jsme se domluvili o hodnocení trofejí. Přehlídka v rámci veletrhu bude na výstavišti v Brně 2. - 6. dubna v pavilonu Z. Myslivecká sdružení dostanou na vědomí termín přehlídky. Vždy máme stůl s katalogy, aby lidé viděli, ve které honitbě byla zvěř ulovena. Mezi návštěvníky jsou i úředníci státní správy, na žádné přehlídce nechybí hejtman Jihomoravského kraje pan Juránek. Přijde i člověk odpovědný za myslivost z magistrátu, také vedoucí odborů vodního a lesního hospodářství, ti s námi úzce spolupracují.
Trofeje na přehlídce máme vystavené na panelech podle mysliveckých sdružení, podle obor. Každá trofej má své místo, jsou důstojně vystavené.

Říkal jste, že se veřejnost o výstavách dozví, jakým způsobem ji oslovujete? Spolupracujete nějak s místními médii?
Pokud tisk projeví zájem, spolupracujeme, ale chceme každý článek autorizovat, protože v jedné větě i různě uložená čárka může způsobit úplně jiný dojem. Špatné zkušenosti s médii naštěstí nemáme, pokud se dodržují pravidla hry. Třeba ze společnosti české televize FATEM každou chvíli přijdou a chtějí nějaké informace. V Jihomoravském večerníku v šest hodin večer je dvacet minut zpráv z regionu, tam se objevujeme pravidelně, i na přehlídku chodí natočit reportáž. V loňském roce nás tu na OMS natáčeli, protože jsme zastřešili nákup léčiv pro celý Jihomoravský kraj. Prostředky šly z fondu Jihomoravského kraje. V časopise Myslivost vychází průběžně články z naší činnosti. Psali jsme i stanovisko ke škodám černou zvěří, které naštěstí nejsou u nás tak vysoké jako třeba na Liberecku, ale jsou tu také. Máme tu však havárie na silnicích. V září a říjnu je sezóna hub, lidé míří do lesů, každá rodinka vezme i psa a zvěř je v tomto období tak stresovaná, že často vběhne autům do cesty.

Je pravda, že zvěř to v dnešní krajině nemá jednoduché, snažíte se jí nějak zlepšit podmínky pro život? Budováním remízků, kde by se mohla skrýt nebo zvěřních políček?
MZe má dotační politiku na tato políčka a remízky. Ta myslivecká sdružení, která mají možnost se domluvit s vlastníky pozemků, využívají přímo dohody s nimi, protože každé sdružení si musí zajistit obživu pro zvěř. Všechna sdružení mají nějaká políčka. Dotační politika je však tak složitá na papírování, že myslivci většinou řeší situaci dohodou s vlastníkem na pronájmu pole za zemědělskou daň, dají mu nějaké zrno a pěstují si tam to svoje.
Na národní plemena český fousek a český teriér dotace čerpáme - máme tu myslivce, kteří se zabývají chovem a výcvikem těchto plemen, když se psem úspěšně absolvují zkoušky, dostanou 1000 Kč. Toto čerpání je velice jednoduché, zkopírujete soudcovskou tabulku, odešlete a dostanete.

Dotace se vztahují i na pořízení umělé nory, využili jste toho?
V loňském roce byla možnost od konce května žádat, jenže byl tak strašně krátký termín, že než jsme dali všechno potřebné dohromady, bylo již pozdě.

Odchováváte a vypouštíte některé druhy zvěře nebo se spíše snažíte o udržování divokých chovů?
Jsou sdružení, která vypouští bažanty a kachny. Bažantnice Halali vypouští bažanty. Jinak vycházíme z přirozené populace, přeci jen divoký chov je divoký chov. A nemáme zapotřebí, aby nám ochranáři říkali, že si vypouštíme živé terče. Je třeba těmto střetům předcházet. Mysleli jsme na vypouštění koroptví, protože je jich málo, ale v důsledku neustálého rušení a ruchu má velmi špatné podmínky pro přežití, tedy se do programu jejího vypouštění žádné sdružení nezapojilo. Bylo by to jako pouštět kapry do vypuštěného rybníka.

V tom máte bohužel pravdu. Informujete o těchto vypouštěcích programech ve vašem zpravodaji?
Dvakrát ročně vydáváme zpravodaj, kde jsou naši členové informováni o veškerém dění na OMS Brno město. V loňském roce proběhl volební sněm, kde byla zvolena nová myslivecká rada. Ten posíláme každému jednotlivému myslivci podle kartotéky evidence. Objednáváme jich 1500, protože je posíláme i na jiné okresy. Někdo si vezme třeba dva pro kamaráda. Sledujeme výročí a pří jubileích 60, 70, 80, 90 let necháme vytisknout gratulační list se jménem oslavence a datem jubilea. Tyto členy pozveme na slavnostní zasedání, které probíhá čtvrtletně, máme přibližně deset až dvanáct jubilantů za čtvrtletí. Když někdo nemůže přijít, omluví se, tak mu list dáme dodatečně. Členové si toho velmi váží a potěší je to, což udělá radost i nám. Také vyzýváme všechna sdružení, aby svým zasloužilým členům poslali návrh na vyznamenání druhého a třetího stupně Za zásluhy o myslivost. o prvním stupni rozhoduje ČMMJ v Praze. Ale v rámci OMS můžeme udělit i různé věrnostní medaile a čestná uznání.

Koukala jsem na vaše webové stránky. Máte je velmi pěkně spravované. Navštěvuje je hodně myslivců? Komunikujete s některými i e-mailem?
Dneska velká většina přihlášek na akce probíhá přes internet, chodí i dotazy, výhodou je možnost rychlé odpovědi. Je skvělé, že něco dáte na internet a druhý den to můžete opravit, což se vám u rozesílaného zpravodaje nepovede. Stránky průběžně aktualizujeme, takže jsou na nich stále čerstvé informace. Například termínový kalendář kynologických akcí se musí dát do konce října, ale to ještě nevíme, kde akce budou, jaké budou na polích kultury, tyto informace doplníme posléze na web. Naši členové na stránky chodí, jsou pro ně velmi praktické. Teď jsme zadali na stránky termín chovatelské přehlídky. Když se objeví na stránkách něco nového, lidé si to mezi sebou poví.

To je výborné. Mohl byste nyní říci o činnosti v oblasti kynologie?
Využití psů v honitbách je rozdělené podle území, v honitbách s drobnou zvěří na jih od Brna jsou myslivecky využíváni hlavně ohaři, na severní straně, kde probíhají hlavně natláčky na černou zvěř, chovají myslivci teriéry. Někteří se také věnují čistě jezevčíkům. Lovecky upotřebitelných psů máme v honitbách dostatek. V průběhu roku se konají tři kynologické výstavy, pořádá je Intercanis a ještě další kynologická organizace, která sídlí s námi v budově. My se na nich podílíme propagací, rozesíláme přihlášky. Zkoušky pořádáme vloh, speciální vodní práce, lesní, podzimní, všestranné a barvářské. Podle druhu zkoušek vybíráme honitby, aby splňovaly podmínky terénu, zvěře, také záleží na tom, jestli má uživatel zájem o pořádání zkoušek ve své honitbě. Na jarním svodu každoročně začátkem dubna máme padesát až sedmdesát psů, což je na naše podmínky slušné.

Máte dostatek kynologických rozhodčích?
Máme, naši rozhodčí jezdí i na jiné okresy, třeba Znojmo, Třebíč, Blansko. Tito rozhodčí už si vychovávají další mladé čekatele.

Kde probíhají střelecké akce OMS? Využíváte stadion, o které jsme mluvili na začátku?
Pokud nějakou akci pořádáme a je o ní zájem, náš střelecký referent se dohodne s panem Pekařem, prezidentem ČSS, a tyto střelby provádíme na stadionu, samozřejmě za úplatu. Střelby adeptů provádíme v červnu a říjnu, pracovnice KPK se dohodne s adepty na termínu, na který střelnici zajistíme. Jiné myslivecké střelnice nemáme. Pořádáme čtyři přebory za rok - Jarní střílení (lovecké kolo), Brněnský dvojboj (lovecký skeet, baterie), Sériový závod o pohár předsedy OMS Brno-město (lovecké kolo) a v říjnu Ukončení střelecké sezóny (trap). Máme družbu s myslivci z Bratislavy, každý rok přijedou a uspořádáme střeleckou soutěž o poháry. Letos bude již čtyřicáté výročí této družby, jezdíme my k nim i oni k nám, vloni jsme byli společně v Lysé nad Labem. Vždycky probereme různé problémy, pozveme je na náš sněm. Doba se však mění, dříve jsme jezdili lovit na Slovensko a Slováci k nám, ale už to neprobíhá.
Co se týká závodní střelby, vznikla tu pod ČMMJ skupina Hledáme nové olympijské vítěze, kterou vede olympijský vítěz ve střelbě, pan Hrdlička. Tuto informaci jsme předali široké veřejnosti, přes náš OMS se přihlásilo poměrně dost mladých adeptů střelby na asfaltové terče. On jim dává základy a vybírá mezi nimi talenty. Střelecký klub Kometa Brno má juniory a muže a z těchto mladých nadějných si vybírají buď do juniorské reprezentace nebo do starších. Když se jim nepodaří uchytit se ve vrcholovém sportu, mají možnost vyžívat se na střelnicích v Holasicích, v Jiříkovicích, v Ořechově a v Popicích.

V tuto chvíli vstoupil nově zvolený místopředseda OMS Brno-město, pan Hilšer.

Jak hodnotíte první volební období v nové funkci?
Jsem rád, že tu máme zkušeného pana jednatele a paní účetní. Nezáleží na tom jestli jste předseda, místopředseda nebo jednatel, práce se hodnotí za všechny společně, takže je nejdůležitější být dobře sehraní. Místopředseda to je práce různorodá, je potřeba zvládat všechnu mysliveckou problematiku, obnáší to i více administrativy.
Tři volební období jsem pracoval na úseku střelectví, dělaly se závody pro myslivce, reprezentace za Čechy i mezinárodní a práce s mládeží. Mezi juniory je možné najít mnoho nadějných střeleckých talentů. Můj syn začal střílet, pak si udělal lovecký lístek a dostal se až do reprezentace, ale začalo to tím, že se mnou jezdil jako malý na akce. Teď je ve středisku vrcholového sportu MV v Brně, vyučil se zbrojířem. Ten druhý dělá lesařinu, střílí disciplínu trap a také je v reprezentaci, je to v genech, děda-otec-já-synové. Nejlepší výchova a vztah k myslivosti se rodí už v rodinách.
Ze svého minulého působení ve střelecké komisi vám povím, že ke střeleckému využití tady v Brně slouží střeliště lovecké kolo, lovecká baterie, vysoká věž, skeet, trapp a double trapp. Nejvíce je u nás zájem o brokové disciplíny, na Kývalce, která patří ČSS, jsou zase kuličkáři.

Poslední otázka - jak vnímáte hon na myslivce v souvislosti s lovením velkých šelem? Projevuje se u vás nějaká rivalita mezi ochranáři a myslivci nebo spolu vycházíte dobře?
Nemáme problémy, naopak máme dobré vztahy, máme tu záchranné středisko dravců a ohrožených druhů, vede jej pan Machař, sokolník, který je náš člen. Jsme s ním v kontaktu, protože lidé volají, když najdou ptáčata, třeba poštolky spadlé z půd, on je odchová a vypustí do Moravského krasu. U nás žádný velký predátor nežije. A nepamatuji ani zastřelení pejska nebo kočky myslivcem občanovi. Protože prevence a mediální propagace je - žijeme s občany, vycházejme s nimi. Jinak to nejde. Jak bych mohl přijít za člověkem, aby nám dal pozemky do honebního společenstva, když bych mu den předtím zastřelil kocoura? V tom ty vztahy leží. Nechceme v žádném případě zavdat příčinu, aby na nás koukali jako na pytláky a vrahy - média nás hází do jednoho pytle, i když jde často o nepodložené zprávy. Když se celá věc vysvětlí a zjistí se, že je všechno jinak, média už opravu neuveřejní a tu nálepku nám nikdo neodpáře. Vždyť na vesnicích něco dělají pro lidi hlavně myslivci, musíme se k lidem chovat slušně, pak budeme spolu žít všichni v přátelství.

Díky za rozhovor!
Připravily
Ing. Kamila KAASOVÁ a Slávka HRUŠÁKOVÁ





Zpracování dat...