Časopis Myslivost

Ploch vhodných k výsadbám nalezneme při troše dobré vůle v každé honitbě dostatek. Stačí se podívat po historickém majetku obce, kde jsou bývalá obecní pastviska nebo kudy vedou přes honitbu obecní polní cesty, někde postačí sousedská dohoda. Konečně valná většina vesnických myslivců vlastní pozemky, mezi kterými se najdou například nerodící úhory. Výsadbu rozptýlené zeleně v krajině finančně podporuje ze svých zdrojů MŽP, ale i jiné nevládní organizace, zalesňování půdy v rámci útlumů zemědělské výroby podporuje MZe ze zdrojů EU. Vždy je potřeba dodržet stanovené podmínky a plánovaný rozsah opatření. U zalesňování je administrativa náročná a vlastní projekt musí zpracovat odborný lesní hospodář. Získání dotací na výsadbu rozptýlené zeleně nebo zřízení remízu pro zvěř je výrazně jednodušší. Podmínky k získání dotací lze nalézt na internetových stránkách jednotlivých subjektů, a proto je jejich podrobné popisování zbytečné. Po celou dobu, co se zabýváme výsadbou rozptýlené zeleně v krajině spolupracujeme s Agenturou pro ochranu přírody a krajiny (AOPK) Havlíčkův Brod. Ve fázi zpracování projektu oslovíme vlastníka zájmového pozemku, vyhotovíme dohodu o výsadbě stromů, nebo keřů, zpracujeme předběžný projekt a kontaktujeme pracovníky agentury, se kterými vše zkonzultujeme přímo v terénu. Poté zapracujeme do finálního projektu jejich případné připomínky. Práce nám provádí dodavatelské firmy ve smlouvě o dílo. Průběžně sledujeme kvalitu dodávaného sadebního materiálu, manipulací s ním i vlastní zalesňování. Provedení výsadby a její rozsah po ukončení prací fyzicky překontroluje AOPK, od které jde platba dotace na náš účet. Z účtu provedeme úhradu faktury dodavatelské firmě. Od dodaného sadebního materiálu vždy vyžadujeme průvodní list o původu, který předáme vlastníkovi pozemku, kde výsadba proběhla. Vysázené stromky se stávají majetkem vlastníka pozemku. Při zachování tohoto postupu nám ani v jednom případě nenastaly nenadálé komplikace. Spolupráce s pracovníky agentury byla vždy bezproblémová, věcná, korektní a z obou stran vedená na profesionální úrovni. Ze strany AOPK je vidět poctivá snaha o pomoc kterékoliv organizaci nebo fyzické osobě při tvorbě životního prostředí. Vlastník si může na svém pozemku, který je k tomu vhodný, provést výsadbu dřevin také sám. Sazenic stromků je v každé školce dostatek za přiměřenou cenu, stejně jako mechanických nebo chemických prostředků k jejich ochraně proti okusu a vytloukání. Kdyby každý myslivec ve svém okolí ročně vysadil a ošetřil jenom pět dubů, kaštanů, jeřábů, habrů nebo jabloní na své náklady, za několik let by se zvedla úživnost honitby nebývalým způsobem. Mnohde by postačilo doplňování chybějících plodonosných dřevin do stávajících ostrůvků rozptýlené zeleně, podél polních cest a vodotečí nebo do okrajů lesních porostů. Upřednostňujme výsadbu původních druhů dřevin (snad až na jírovec maďal) a nezanášejme do naší přírody exoty. Je potřeba se poradit s profesionálem, jaký druh v dané oblasti a lokalitě je k výsadbě nejvhodnější, pochopitelně s přihlédnutím významu dřeviny pro zvěř. Téměř v každém mysliveckém sdružení je jeho členem lesník, se kterým lze problematiku po odborné stránce konzultovat. Výsadbou stromů a tvorbou remízků se v honitbě MS Borovina zabýváme již několik let. V roce 1996 jsme v našem úseku do keři zarostlých mezí sázeli první duby zimní a o rok později odrostky kaštanů, chráněné proti poškozování zvěří plastovými tubusy běžně používanými v lesnictví. Provedli jsme doplnění břehových partií potoků jasanem a olší lepkavou, mezi které jsme vmezeřili keřovité druhy vrb. Vrbu jsme vysazovali jako řízky prostým zapíchnutím do živné půdy břehu. Olše a zvláště vrby rychle odrůstají a vytváří zvěři ideální kryt. Nově vzniklé vlastnické hranice mezi pozemky (meze) jsme tam, kde to vlastník dovolil, osazovali dubem zimním, jeřábem ptačím a hlohem. V těchto výsadbách jsme volili sazenice vyššího vzrůstu, abychom byli ušetření jejich ožínání v letním období. Hustá vegetace bylin kolem sazenic zabrání z velké části srncům ve vytloukání kmínků. Na podzim stromky chemicky ošetříme postřikem repelenty proti okusu. Přesto jsou dřeviny celoročně zvěří poškozovány okusem a výrazně hůře odrůstají, než když jsou mechanicky chráněny. V následujících letech jsme vysazovali remízy v polích. Ty jsou z 60 až 70 % jehličnaté, zbytek tvoří dub zimní, vtroušený je jeřáb ptačí a jejich výměra se pohybuje od 0,10 do 0,40 ha. Jehličnany v remízcích jsou v našich podmínkách tuhých zim důležité. Smrky nebo borovice lesní sázené ve volném sponu (1,5 x 2 m) jsou hustě zavětvené až k zemi a již v pěti letech po výsadbě zde zvěř vyhledává závětří v době zimní nepohody. Čistě listnatými remízky po opadu listí na podzim profukuje vítr, spodní patro keřů je často zaváté sněhem, takže zvláště bažanti taková místa ještě před příchodem zimy opouštějí. Vhodně druhově a prostorově založené remízky nám zabrání migraci pernaté zvěře nebo její nežádoucí koncentraci v nevhodných místech. Dřeviny jsme sázeli do jamek motykou, proti okusu a vytloukání srnčí zvěří je chráníme oplocením a proti buřeni pruhovým ožínáním. Na bývalých zemědělských půdách sazenice rychle odrůstají. V posledním období spousta vlastníků pozemků v naší honitbě využívá dotace na zalesňování orné půdy v rámci útlumových programů zemědělské výroby. Valná většina výsadeb je chráněná proti zvěři oplocením. Souvislá plocha zalesňované parcely (podle dotačních podmínek MZe) musí být větší než 0,50 ha, jestliže přímo nenavazuje na stávající les. Horní hranice zalesňovaných parcel není přímo omezená, a tak v našem okolí vznikají až několikahektarové dočasně oplocené celky. Pole a louky v prvních letech po výsadbě zarůstají pestrou škálou trav a bylin a sazenice lesních dřevin musí být pravidelně ožínány. Vzniká uzavřený prostor s kombinací krytiny a volných míst s nízkou vegetací (která v případě dešťů nebo bohaté rosy rychle osychá). Tyto plochy mají proto mnoho výhod pro naše MS při vypouštění bažantích kuřat odchovaných pod náhradními rodiči (kvočnami). Na podzim v roce 2004 jsme po dohodě s obecním úřadem ozeleňovali cesty v majetku obce. U komunikací navazujících přímo na obec jsme sázeli lípu srdčitou (se vzdáleností sazenic 7 m od sebe). Ostatní polní cesty jsme osázeli dubem zimním, javorem klenem, jeřábem ptačím, třešní a několika pláňaty jabloní, hrušní a slív. Jeřáb, který je dřevina krátkověká s rannou plodivostí, jsme vmezeřili jako každý druhý stromek mezi stromy dlouhověké. Výsledná vzdálenost mezi jednotlivými druhy je 5 m, mezi dřevinami vysokého vzrůstu 10 m. Byly vysazovány odrostky dřevin (+81 cm) s kořenovým balem zajištěné v Lesoškolkách Řečany n. L. které tato školka produkuje ve vynikající kvalitě, jsou zde k dostání v jakémkoliv množství, druzích a za dobrou cenu. Kmínky byly ošetřeny nátěrem proti hlodavcům a síťovým tubusem proti okusu zvěří. Aleje jsme řešili jako jednostranné z důvodu, aby vzrostlé stromy později nebránily průjezdu, nebo aby se cesty mohly v budoucnu případným dokoupením pozemků rozšířit. Celkem jsme ten rok vysázeli 356 lip, 81 dubů, 247 klenů, 49 třešní, 241 jeřábů, 17 hrušní, 20 slív a 19 jabloní. Ozeleněno bylo téměř 6,5 kilometrů cest kolem naší obce. Sázení stromků podél polních cest nám zajišťovala dodavatelská firma na dotace AOPK Havlíčkův Brod, příjezdovou komunikaci k obci s lípou jsme částečně finančně zajistili od brněnské nadace Partnerství - Strom života. Lípy si v sobotu sázeli občané obce a naši hosté, akce byla zakončená večerní taneční Hubertskou zábavou v místním pohostinství se zvěřinovým pohoštěním zdarma. Smutné je, že největší nebezpečí pro stromky rostoucí ve volné krajině je bezohledný člověk, který často záměrně ničí výsadby pojezdem zemědělské techniky. Při pochůzkách honitbou je nutné sazenice stromků neustále kontrolovat a pečovat o ně do doby jejich vyššího vzrůstu. V roce 2005 jsme provedli po dohodě s majiteli pozemků výsadbu jehličnatého remízu o výměře 0,34 ha a rozčlenění navazujícího velkého lánu dvěma pruhovými remízy. Jejich šíře je 4 m, délka 184 a 334 m (celková plocha 0,21 ha). Základ dřevinné sklady pruhových remízů tvoří hloh s jeřábem ptačím a smrk v kotlících, pomístně je vtroušený dub zimní a třešeň. Spon sazenic je 1 x 1 m, plochy jsou dočasně oploceny. Ve své práci hodláme pokračovat i v letošním roce, ve kterém budeme vysazovat olše a vrby do volných břehů potoků. Větší část výsadeb jsme uhradili z dotací, část provádíme svépomocí ve vlastní režii. V současné době je k dispozici jednotlivcům i organizacím řada finančních zdrojů, které lze s úspěchem využít pro činnosti zaměřené na zvyšování úživnosti honiteb. Myslivci by měli přestat být uzavření do sebe a zaměřit velký podíl své práce na společnou tvorbu a ochranu krajiny. Přitom musí hledat spojence i mimo sebe. Ve spolupráci lze překonat řadu problémů, které dnes myslivost obklopují. Myslivost po dlouhá desetiletí byla jediná forma skutečné ochrany přírody. Prezentujeme-li dnes v první řadě střelectví a málo populární lovectví, zbytečně ztrácíme punc upřímných ochránců a tyto prestižní pozice k naší škodě dobývají jiná uskupení a organizace. Na práci při tvorbě zdravého životního prostředí můžeme ukázat občanské veřejnosti novou tvář naší tradiční myslivosti. Kontaktní adresa: Mühlhansl Ivo, Vlkov 31, 594 53 Osová Bitýška, tel.:724524116 Ivo MÜHLHANSL ve spolupráci s Josefem Odehnalem a Petrem Jobánkem Snímky Jiří Michlíček a Ivo Mühlhansl