MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Psát k čemu myslivcům a lovcům slouží pozorovací dalekohledy a zároveň detailně představovat královéhradeckou firmu FOMEI má v časopise Myslivost stejný význam jako pověstné nošení dříví do lesa. Kdyby měl stánek firmy FOMEI je na výstavě Natura Viva v Lysé na Labem dveře, pochybuji, že by se trhly nebo že by jejich zárubně měly čas zrezavět. Více >

Výpis řádkových inzerátů vyšlých v Myslivosti 5/2006 Více >

Škody, škody, škody … To je nejčastější evergreen „mysliveckých“ případů, které se dostanou k soudu. A pak snad ublížení na zdraví při neopatrném zacházení se zbraní. Tak se pojďme zase na jednu takovou „škodnou“ kauzu, nikoliv poprvé a asi ani ne naposledy, v našem „soudničkovém seriálu“podívat – zajímavá je pro myslivce především výsledkem rozhodování Nejvyššího soudu České republiky. Více >

Význam mysliveckých zvyků a tradic v rámci myslivosti si uvědomuje snad každý myslivec, přesto však není od věci na některé - a řekněme zcela otevřeně, neustále a neopodstatněně se opakující - nedostatky při jejich praktickém uplatňování poukázat, abychom se jich mohli v příští sezóně vyvarovat. Kromě těchto nedostatků mně v uplynulé bohaté lovecké sezóně zaujalo také několik rádoby „inovací“, o nichž bude pojednáno dále. Proto bych byl velice rád, kdyby tento příspěvek byl chápán nikoliv jako kritika poměrů za každou cenu, ale jako jakési připomenutí toho, na co jsme pozapomněli, co jsme podcenili, více či méně odbyli, a tudíž udělali špatně, a současně i jako snaha o co nejrychlejší nápravu, a to ještě v době, kdy máme tyto prohřešky v živé paměti, kdy je více času se nad nimi zamyslet a vyvodit z nich také příslušné závěry. Více >

Každý kdo zažil jakoukoliv mysliveckou akci, na které se netroubilo a má porovnání s jinou podobnou, opentlenou hudbou ví, že troubení dává myslivosti zcela jiný rozměr. Lovecká hudba nejenom vzdává poctu ulovené zvěři, usnadňuje dorozumívání a kontakt mezi účastníky společných lovů, rámuje naše akce a příjemně podbarvuje prožitý den, ale je též pojítkem mezi lidmi všeobecně. Ten, kdo by rád aktivně pronikl do nádherného světa lovecké hudby, tedy stal se mysliveckým trubačem, pokládá si často základní otázky. Více >

Už po jedenásty krát sa konali v dňoch 18.- 26. 3. 2006 v Leviciach levické poľovnícke dni. Najvyšší záujem zo strany poľovníkov bol sústredený na sobotu 25. marca, kedy sa konal odborný seminár na tému „ Životné prostredie a poľovníctvo“. Na seminár sa prihlásilo vyše 400 účastníkov a to nielen zo Slovenska, ale aj z okolitých krajín. Slávnostného otvorenia sa zúčastnil aj minister pôdohospodárstva Zsold Šimon. Více >

Na základě loňského zájmu o historicky první kurz ve vábení jelenů připravila redakce časopisu Myslivost ve spolupráci s Muzeem Ohrada II. kurz ve vábení jelenů. Okamžitě po uveřejnění inzerátu v lednové Myslivosti začaly přicházet přihlášky. Potěšitelné je to, že asi jedna třetina přihlášek byla od loňských účastníků, zbývající dvě třetiny tvořila jména nová, tedy snad důkaz trvajícího zájmu. Více >

Svůj příspěvek jsem nazval schválně známým revolučním sloganem, neboť se chci podělit o nové myšlenky a informace. Lovecké hudbě se věnuji bez přestávky již od raného dětství a mám stále v živé paměti problémy, které obvykle provázejí začínající a nezkušené trubače. Postupem času, nejprve přes sólové začátky, později přes Duo Žďárské vrchy a konečně Trubače LDF Brno jsem se dostal až do výboru organizace, o jejíž existenci jsem ještě nedávno neměl ani tušení. Mnozí již správně tuší, že mluvím o Klubu českých mysliveckých trubačů, se kterým bych vás rád několika následujícími řádky seznámil. Více >

Město Rokycany je zasazeno do překrásné nevelké kotliny obepínané z jihu pohořím Brd a ze severu Džbánskou vrchovinou s pohořím Křivoklátskorokycanského pásma. Místní dominanty tvoří tři vysoké vrchy – nejmohutnější Žďár následovaný Kotlem a Čilinou. Celé pásmo vrchů obklopující kotlinu, jíž protéká řeka Klabava, je pokryto hlubokými smíšenými a jehličnatými lesy. Přestože jsou Rokycany průmyslovým centrem, životní prostředí města i jeho okolí je v podstatě nenarušené, z čehož mají radost, ale na čemž mají i svůj podíl místní myslivci. V kanceláři OMS Rokycany, která se nachází v budově Veterinární správy na Plzeňském předměstí, nás vlídně přivítala jednatelka Světlana Vlnová a našeho rozhovoru se účastnil také myslivecký hospodář MS Jestřáb Břasy, Zdeněk Hrách, který doplňoval přesnější informace o honitbách a zvěři. Více >

Není snad stálejší téma besed myslivců na všech možných úrovních než nepřízeň médií, která je tomuto oboru lidské činnosti důsledně věnována minimálně posledních patnáct let. Zůstaneme-li u takového konstatování, obraz myslivosti na veřejnosti to ovšem nevylepší. Ostatně je i pár novinářů, kteří proti myslivcům nic nemají nebo jim dokonce fandí, ale pak napíší článek, v němž sice není nic proti příznivcům svatého Huberta, zato chyby v datech, číslech a názvech. Prostě – s médii je třeba pracovat! Více >

Pane předsedo, můžete prosím čtenářům Myslivosti ve stručnosti nastínit, jakým způsobem by měla kulturně propagační komise pracovat a rozhodovat v novém pětiletém období? Zatím jsem nikdy v žádné odborné komisi ČMMJ nepracoval, ale svojí představu samozřejmě mám. A to i z minulosti z dob mého fungování v jiných obdobných komisích, neboť pracuji jako tajemník výboru pro veřejnou správu, životní prostředí a regionální rozvoj Parlamentu ČR, kde se stýkají veškeré otázky životního prostředí a myslivosti. A protože myslivost přece jen už nějaký ten pátek provozuji, znám názor lidí na nás na myslivce. Tak na základě těchto znalostí a skutečností jsem si dal v duchu několik cílů a metod, jakým způsobem dosáhnout toho, abychom svoje postavení ve společnosti zlepšili. Podle toho jsem vybíral i svoje spolupracovníky v komisi. Samozřejmě musím poděkovat všem OMS za nabídky, které do kandidátky daly, dopředu říkám, že všichni budou využiti, ale ne jako členové komise, ale jako aktivisté. Budou pracovat na jednotlivých OMS. Jak jsem si přečetl zápisy z minulého volebního období, z různých komisí, které se scházely třikrát nebo čtyřikrát do roka, tak tudy cesta nevede. Já vím, že jsme dobrovolné občanské sdružení, které preferuje myslivost a měli bychom se podle toho chovat, v každém případě je to ale práce s lidmi, a buďto budeme lidem naslouchat a s nimi komunikovat, budeme s nimi chtít pracovat, ale pokud nebudeme chtít, pak to zabalme a nechme to být! Podle toho jsem vybral sedm členů komise, což je tak optimální počet. Já nechci, aby komise pracovala jako obrovský orgán, který bude o všem rozhodovat, komise je pouze poradním orgánem Myslivecké rady ČMMJ, takže ji spíš beru jako takovou sběrnu informací pro rozhodování MR. Komise by měla pracovat systémem šesti sekcí – mládež, propagace, myslivost jako taková, klubová, ….. Nad každou sekcí má jakousi gesci jeden člen KPK, pouze v mediální jsou dva – pan Stojanov a Šprongl, protože to je pro nás prioritní oblast postihující co nejvíce lidí. Pro propagaci samozřejmě chceme v co největší míře využít časopis Myslivost. Chci, aby časopis měl takovou úroveň a byly informace podávány tak, aby ho četli i nemyslivci. Všichni členové komise jsou členy ČMMJ, jen Jordan Stojanov je profesionál v propagaci, kdysi zakládal Asociaci reklamních agentur, pracoval pro LČR a VLS, chci aby byl slyšet i hlas lidí vně ČMMJ. Více >

V současné době není žádný problém, pro ty, kteří si to mohou finančně dovolit, vyrazit např. do Kanady na lov medvědů. Romantika tako-véhoto počinu je nesporná, servis přijímací strany je v souladu s požadavky nadstandardní a cena je včetně pobytových a dopravních nákladů násobně nižší, než podobný lov třeba na Slovensku, nebo třeba poplatkový odlov trofejově atraktivního jelena v ČR. A to si samozřejmě přijde na své nejen přijímací organizace, ale i zprostředkovatel. Samozřejmě je možný i levnější kontakt přes internet. Více >

Čižba byla až do 19. století samostatnou profesí stojící vedle lovu zvěře. V podstatě se jednalo o chytání drobnějšího ptactva. Venkovský člověk věnoval dříve převážnou část svého života starostem o svoji obživu. V honbě za potravou nepohrdl ničím, co mu nabízela příroda, tedy ani malým ptactvem. K jeho přelstění a ulovení používal všech dostupných prostředků - sítí, ok, lepu, pastí a jiných ptáčnických zařízení. Tak se mohl vedle myslivosti vyvinout ještě další samostatný obor, který se s jejími zájmy pouze částečně křížil. Více >

Kdo se narodí na jižní Moravě, v krajině sadů, polí a vinohradů, toho myslivost minout nemůže. Zpěvák Jožka Šmukař ji poznával už jako kluk. Tatínek sice flintu neměl, ale jako skvělý muzikant hrával na posledních lečích za zvěřinový honorář. Doma na půdě pak po celou zimu visívali zajíci a bažanti. Více >

V myslivecké literatuře z roku 1882 se už dozvídáme, že v našich revírech žil tetřev vrzavý, někdy zase prostřední. Byly ale o něm nastolovány stále dohady, protože nebyla jistota, zda jde o zvláštní druh ptáka nebo možná křížence tetřeva s tetřívkem. Teprve přelom 19. a 20. století přinesl konečný verdikt zoologů: jde o míšence a má se nazývat tetřevcem. Dlouhodobá pozorování dokazovala jeho výskyt jen tam, kde pospolu žili tetřev s tetřívkem. To už se také vědělo, že mohou být dva typy kříženců. Byl-li otcem tetřeví kohout, pak potomek měl nejvíce jeho znaků i proporcí. Kříženec, kterého zplodil tetřívčí kohoutek s tetřeví slepicí, potom byl více podoben jemu. Toto mezidruhové křížení má vždy ale velikou nepravidelnou proměnlivost v postavě ptáka, i jeho zbarvení po obou rodičích. Jako míšenec se líhne převážně kohout, slepice vzácněji. Ta z doposud zjištěných pozorování se nejvíce podobala tetřívčí slepici, ovšem s větší tělnatostí a výraznějším zbarvením. V křídlech byly více zřetelné bílé pásky, ocas rovně zastřižen a na větší hlavě jí jasně svítila šarlatovou červení nadoční lysina. Zkušenost severských zoologů, protože tam se vyskytuje nejvíce tetřevců, přinesla překvapení: tito kříženci, ponejvíce kohouti, jsou plodní a nejobvykleji s tetřeví slepicí. Povšechnějším jevem bývá otec tetřev a matka tetřívčí slípka. Více >

Ve svém příspěvku bych se rád podělil s širokou mysliveckou veřejností o pár zkušeností s výskytem zajíce polního v honitbě Zátoky - Nová Ves. Naše honitba leží uprostřed Českomoravské vrchoviny v jižní části Žďárských vrchů v nadmořské výšce od 520 m do 610 m a její rozloha je 2676 ha. Skutečná výměra honebních pozemků využívaná zajícem v naší honitbě je 2657 ha. Na této výměře jsou stanoveny od roku 2002 normované kmenové stavy zaječí zvěře v počtu 239 ks a minimální stavy v počtu 133 ks. Stanovený poměr pohlaví je 1:1, tj. 119 ramlíků a 120 ramlic. Stanovený koeficient očekávané produkce v naší honitbě je 0,4 tj. 96 ks mladé zvěře. Tyto údaje jsou pro sdružení závazné a dle nich se snaží se zaječí zvěří hospodařit. Více >

Logickou príčinou migrácií divých kačíc po nástupe ochladenia je zamŕzanie vodných plôch a minimalizovanie potravných zdrojov v biotopoch, kde rozmanité druhy hniezdia a vyvádzajú mláďatá. Z európskych krajín vedú hlavné trasy smerom do Stredomoria a Afriky. V jarnom období nastáva opačná situácia, keď sa v mesiacoch marec a apríl vracajú sťahovavé druhy naspäť na sever a severovýchod, aby tu strávili vegetačné obdobie. Približne týmto spôsobom možno jednoducho charakterizovať princíp migrácií. Aj tu môžeme však prirodzene zaznamenať výnimky, a to napríklad v dôsledku neštandardných klimatických podmienok v zimnom období. Uvedený faktor vytvára predpoklady pre čiastočné pozastavenie migračného ťahu a niektoré „exotické“ druhy kačíc sa následne môžu dlhšiu dobu zdržovať v priebehu zimného obdobia aj v našich podmienkach. Odlet môže prípadne ovplyvňovať synantropizácia divých kačíc, čiže ich zdržovanie sa v blízkosti miest a ľudí, kde sú v mnohých prípadoch aj pravidelne kŕmené. Více >

V Myslivosti 9/2005 jsem si přečetl velmi dobrý článek na stejné téma od pána Podhoreckého. Byl jsem mile potěšen, že ještě jsou MS nebo jednotlivci kteří se tímto způsobem snaží zvelebovat stavy bažantí zvěře. V dnešní době je spíše obvyklé jenom si stěžovat, že zvěře ubývá, nebo se úplně vytratila, ale vyvíjet nějakou snahu o vráceni dob minulých kdy bylo bažantů dostatek se mnoho, až na světlé výjimky nedělá. Protože mám podobné zkušenosti jako pan Podhorecký a bažanty tímto způsobem vychováváme už asi 15 let, rozhodl jsem se s vámi o naše zkušenosti také podělit. Více >

Lov černé zvěře a zejména účinná redukce jejich početních stavů není možná bez lovu v noci, tedy za velmi ztížených světelných podmínek. Tento lov je navíc prakticky možný jen několik dnů v měsíci, kdy je krajina osvětlena svitem luny. I tak to často bývá problém, protože prasata za úplňku a zcela jasných nocí velmi nerada vycházejí na osvětlená prostranství a v temných koutech, kde se ráda zdržují, zase bývá problém s jejich obeznáním. Tak je bohužel častým jevem, že lovci zamíří na největší kus prostě proto, protože je nejlépe vidět a tak bohužel padne většinou zcela nemyslivecky bachyně. Myslivecká etika i zásady správného výběru jdou v takovém případě stranou. Bohužel taková je praxe a netřeba si pokrytecky nic zastírat. Více >

Myslivecká veřejnost již po čtyřech letech od přijetí nového zákona o myslivosti přijala za své, že stát prostřednictvím finančních příspěvků podporuje některé vybrané činnosti, které svojí obecnou prospěšností přispívají k rozvoji myslivosti, mysliveckého hospodaření nebo ochraně zvěře či některých jiných ohrožených živočichů. Možnosti čerpání příspěvků a jejich aktuální obsahové upřesnění jsou každoročně stanovovány v zákonu o státním rozpočtu České republiky vždy pro konkrétní rok. Pro rok 2006 je tímto zákonem zákon č. 543/2005 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2006. Zákon tradičně ve své příloze č. 10 stanoví „Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a způsob jejich kontroly využití". Kdo se seznámil s novým zákonem o myslivosti, je mu zřejmé, že podle jeho § 62 odst. 1 není tedy podpora mysliveckého hospodaření zajišťována samostatně, ale je podřazena pod pravidla hospodaření v lesích. Minulý rok však zamíchal zažitými pravidly a rozladil mnohé zájemce o získání těchto finančních podpor. K čemu došlo a co lze očekávat pro letošní rok? Více >

Firma Browning je u střelecké veřejnosti známá a její výrobky velice oblíbené, zejména u sportovních střelců na asfaltové terče a u myslivců. Dalo by se říci, že pan Browning patřil mezi první, kdo světu dal brokovou kozlici, a to již kolem roku 1925. Model, se kterým posunul výrobu brokových zbraní o krok dopředu, byla „Sovraposte“ – broková kozlice B25, dobře známá zbraň hlavně u starší generace střelců, přezdívaná „fena“ (zkratka „FN“ – výrobce zbraní Browning – světoznámá zbrojovka „Fabrique National des Armess Guerres“ v Liege v Belgii). Mechanizmus této zbraně neprošel žádnými zásadními změnami v průběhu let a je používán jen málo modifikovaný dodnes u modelů B425, B525, GP, Ultra XS, Ultra XT. Více >

Jarní období znamená pro většinu myslivců ukončení péče o bažanty ve volné přírodě vyčištěním a desinfekcí zásypů po zimním přikrmování. Nastává období rozmnožování jarního kmenového stavu v přirozených lokalitách a dostatek přírodních zdrojů budí dojem, že bažant je zaopatřen přírodou v potravních nárocích až do žní, kdy paběrkuje na strništích obilovin. Zvýšená péče především v jarním období však může přinést překvapivé výsledky v početnosti odchovu letošních kuřat a posílení stavu bažantů před podzimními hony a ve svém důsledku i posílení jarních kmenových stavů bažantí zvěře v dalším roce . Více >

Zástupci Komise CIC pro výstavy a trofeje byli na 14. 1. 2006 pozváni do honitby náležející Dr. Friedrichu Karlu Flickovi do Stillbachu, na lesní správu Rottenmann v okrese Liezen v rakouském Štýrsku, kde jsme byli ubytováni v moderně stylizovaném loveckém zámečku Strechau poblíž zámku stejného názvu. Úkolem členů komise bylo posoudit myslivecké hospodaření zejména s jelení zvěří žijící tam ve volnosti ve vysokohorské honitbě Jihovýchodních Alp a ocenit trofej jelena uloveného F. K. Flickem, která se později ukázala jako osmá nejsilnější na světě (nepočítaje ovšem staré trofeje jelenů vystavené na německém zámku Moritzburg nedaleko Drážďan). Více >

K oživení paměti uvádíme několik základních údajů o srnčí zvěři, která je naší původní zvěří a je rozšířena prakticky ve všech honitbách. V řádu sudokopytníků (Artiodactyla), čeledi Jelenovití (Cervidae) a podčeledi Jelenci (Odocoileinae) je zařazen rod Srnec (Capreolus L.1758), který je rozšířen v klimaticky mírných částech Evropy a Asie (mimo pustiny a suché stepi). Tento druh se člení na tři poddruhy a to: v Evropě a přední Asii žije supbspecie evropská (capreolus), v Asii a Uralu na východ žije subspecie sibiřská (pygargus), v Číně, Mongolsku a Korei žije subspecie čínská (bedfordi). Více >

V poslední době se často v souvislosti se zakládáním remízků pro zvěř hovoří o územních systémech ekologické stability. I když lze říci, že vnášení dřevinné, stromové či keřové vegetace do krajiny, zvláště v zemědělských oblastech, za předpokladu volby vhodného dřevinného složení je pro přírodní prostředí a stabilitu krajiny vždy výhodné, nelze uvedené vždy sloučit s prvky územních systémů ekologické stability. Je proto, myslím, účelné se o problematice krátce zmínit. Více >

V květnu dokončíme asanaci krmelců a ostatních krmných zařízení. Je nutno také vyčistit i vnadiště, což bychom měli udělat nejméně jednou ročně. Zahnívající a plesnivé hromady na louce nebo v okraji lesa nejsou dobrou vizitkou uživatele honitby. Více >