ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Květen / 2006

Kanadští medvědi trochu jinak

Myslivost 5/2006, str. 42  Prof. Ing. Jaroslav SIMON, CSc.
V současné době není žádný problém, pro ty, kteří si to mohou finančně dovolit, vyrazit např. do Kanady na lov medvědů. Romantika tako-véhoto počinu je nesporná, servis přijímací strany je v souladu s požadavky nadstandardní a cena je včetně pobytových a dopravních nákladů násobně nižší, než podobný lov třeba na Slovensku, nebo třeba poplatkový odlov trofejově atraktivního jelena v ČR. A to si samozřejmě přijde na své nejen přijímací organizace, ale i zprostředkovatel. Samozřejmě je možný i levnější kontakt přes internet.
Loňského roku jsem v září navštívil Kanadu i já, konkrétně oblast Skalistých hor ve státech Britské Kolumbie a Alberty. Samozřejmě mě kromě odborného programu zajímali i medvědi. Nejel jsem ale s loveckou zbraní, ale na popud své ženy s pytlíkem ořechů jako pozdrav od našich medvědů kanadským medvědům. Takže jsem měl možnost se na věc dívat jinýma očima a snad několik zajímavostí, které bych chtěl uvést, mysliveckou veřejnost zaujme.
Oblast Skalistých hor se svým souborem národních parků, jejichž výměry lze počítat na tisíce kilo-metrů patří k nejzachovalejším a nejrozsáhlejším přírodním územím planety. Strategie hospodaření v převažujících lesích (např. v Britské Ko-lumbii je 85 % území pokryto lesy) je samovývoj, lov je dlouhá desetiletí vyloučen. Z tohoto důvodu je druhové spektrum živočichů velmi pestré, je zachována kolekce velkých savců včetně velkých predátorů, z nichž medvědi jsou nejznámější dominantou. Vyskytují se zde dva dru-hy. Menší, černý medvěd - baribal (Ursus americanus). Je menší (hmotnost do 250 kg), černý s medovohnědě zbarveným čenichem (snímek na této stránce vpravo nahoře). Jeho areál rozšíření se táhne v lesních oblastech napříč Amerikou s výjimkou prérií a pouštních oblastí. Velikost jeho populace je těžké stanovit. Zhruba 95 % jeho potravy tvoří rostlinná složka.
Známějším druhem je medvěd grizzly (Ursus arctos), jehož současné rozšíření je koncentrováno právě do horských lesních oblastí Britské Kolumbie (odhaduje se populace 6 - 12 tisíc kusů), dál pak na sever až na Aljašku. Historicky se ale vyskytoval v širokém pásu západní části USA až do středního Mexika. Vysky-tuje se ve dvou poddruzích, z nichž větší jsou aljašští medvědi s červenohnědým zbarvením, z nichž populace žijící na ostrově Kodiak patří k největším na světě (hmotnost do 800 kg). Druhý poddruh je šedý medvěd grizzly, největší šelma Skalistých hor. I u tohoto medvěda tvoří rostlinná potrava převažující část potravy (asi 70 %), i když je schopen lovit i dospělé kusy velkých savců (losy, dříve bizony). Oba druhy, aby uspokojily své potravní požadavky (bobule, listy, kořínky, medvěd baribal loupe kůru stromů, zejména modřín, je schopen v plochách zničit i části porostů a kupodivu to nikomu nevadí - viz snímek na této stránce dole uprostřed), jsou logicky od jara do podzimu v pohybu a při svých cestách se dostávají k sídlům farmářů, k odpočívadlům pro turisty u silnic, do stanových i karavanových kempů i do měst, kde se zajímají o zbytky a odpadky, zejména u kontejnerů. Kontejnery jsou zde ostatně tvořeny speciálně. Jsou ukotveny k terénu, ze silného plechu, uzavřené speciální krytou západkou, aby je medvěd nemohl otevřít. Při těchto potulkách se medvědi potkávají logicky i s lidmi, které nevnímají v národních parcích jako nebezpečí, ani jako potravu, ale jako slabšího živočicha, která je tolerován, pokud se nepřiblíží přes určitou hranici, která je ostatně u černého medvěda velmi blízko (asi 10 metrů). Pokud se přiblíží více, bývá člověk napaden, což zpravidla nekončí dobře. Statis-tiky uvádějí pro stát Britské Kolumbie zhruba 150 zabitých lidí ročně, čemuž lze věřit všímáme-li si dřevěných křížků u silnic a odpočívadel. Velkou část lze připsat na vrub černých medvědů a to z toho důvodu, že grizzly se přece jen méně často dostává blíž k civilizaci a turistika mimo připravené cesty zde prakticky není možná z důvodu neprůchodnosti přírodního lesa, což dokumentuje i přiložené, které je z oblasti, i když ne přímo z oblasti Skalistých hor. Lze říci, že medvědi jsou zde domácími pány, místní člověk zachovává jejich životní prostředí, a jen z povzdálí sleduje a zkoumá jejich život. Nedalekou městečka Golden ve středu pěti národních parků zařazených do světového přírodního dědictví funguje Centrum koordinace výzkumu medvědů. Jeho výzkumný program je plně v gesci státu a zabývá se zejména ekologickými aspekty života medvě-dů.
Jak jsem již uvedl, v oblasti "velké medvědí stezky" ve Skalistých horách se medvědi neloví, podléhají přímé ochraně, z toho vyplývá i jejich chování. Jinak je to ve střední a východní Kanadě, kde se medvědi, samozřejmě černí, loví. Zde medvědi, pokud nepřekročíte útěkovou vzdálenost, utečou, podobně jako naši. A jak je to vlastně s lovem? Na újedi se lovit nesmí. Není ale problém vybrat vhodné stanoviště pro střelce, místo kde se bude dobře střílet a tam do trávy uložit např. plechovku od olejovek. Při deficitu vhodné rostlinné potravy boreálních lesů se jistě zvěř zanedlouho dostaví. A pak už jen zbývá popřát "Lovu zdar".









Zpracování dat...