ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Květen / 2006

Zajišťujeme dostatek potravy srnčí zvěři?

Myslivost 5/2006, str. 6  Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc., Ing. Petr KORHON
K oživení paměti uvádíme několik základních údajů o srnčí zvěři, která je naší původní zvěří a je rozšířena prakticky ve všech honitbách. V řádu sudokopytníků (Artiodactyla), čeledi Jelenovití (Cervidae) a podčeledi Jelenci (Odocoileinae) je zařazen rod Srnec (Capreolus L.1758), který je rozšířen v klimaticky mírných částech Evropy a Asie (mimo pustiny a suché stepi). Tento druh se člení na tři poddruhy a to: v Evropě a přední Asii žije supbspecie evropská (capreolus), v Asii a Uralu na východ žije subspecie sibiřská (pygargus), v Číně, Mongolsku a Korei žije subspecie čínská (bedfordi).
V oblastech od nížin až do vyšších poloh žije srnčí zvěř osamělým způsobem života, do větších tlup se soustřeďuje až na zimní období. Postupem času se srnčí zvěř částečně přizpůsobila i podmínkám současné narušené krajiny. Potravu získává výběrovým způsobem, proto jsou také škody na lesních i zemědělských porostech většinou únosné. V polnohospodářských oblastech jsou stavy této zvěře uspokojivé zvláště tam, kde jsou zastoupeny udržované louky, stromové a keřové remízy mající dobré olistění s dostatkem výmladků k okusu. Pastevní cykly se řídí podle období a po krátkém přijímání potravy nastává doba siesty - přežvykování.
V zimním období, kdy dochází k soustředění srnčí zvěře uprostřed rozlehlých lánů zemědělských plodin (hlavně řepky), je vhodné v blízkosti předkládat jakostní sušenou vojtěšku a letninu, které jsou vhodným doplňkem řepky s vysokým obsahem vody. Z důvodu vytvoření tukových zásob na zimní období potřebuje srnčí zvěř po žních a hlavně v podzimním obd
obí dostatek kvalitní potravy. Skladba celoroční spotřeby potravy je u srnčí zvěře asi následující: 58 % zelené potravy (trávy, listy, ozimy, byliny, seno), 20 % semenné potravy (zrna, semena, plody, bulvy) a 22 % doplňkové potravy (kůra, výhonky, kořeny aj.).
Při zajišťování vhodné potravy pro srnčí zvěř je v prvé řadě nutné pečovat o stávající trvalé travní porosty na loukách, které jsou také hlavním zdrojem minerálií. Současný nedostatek pestré výběrové potravy v krajině lze doplňovat na mysliveckých políčkách porosty, které mají vyšší obsah bílkovin, jako jsou např. hrách, hořčice bílá, seradela, vikev, vičenec, peluška, vojtěška a další. V období po žních mají nezastupitelnou roli v potravě nejen srnčí zvěře posklizňové směsky, které poskytují kvalitní potravu až do zimního období. Z tohoto důvodu je vhodné do těchto směsí přidávat také druhy, které odolávají i mírným mrazům, např. krmná kapusta, oves, hořčice, tuřín aj. Skladbu některých směsek uvádíme v následující tabulce, kterou je však nutno doplnit o některé místně ověřené a odolné druhy. Vzhledem k době setí směsek na myslivecká políčka je třeba s přípravou a sháněním osiv začít hned po skončení zimy.
Některé směsky vhodné pro doplnění potravy srnčí zvěři
Setí do 15. 5.
-letní směska kukuřice, luskovin a obilovin - příjem zvěří asi až do 31.8.
Setí do 1. 8. - letní směska hořčice, luskovin, vikve, obilovin, vodnice - příjem zvěří až do mrazů.
Setí do 15. 8. - krmná kapusta, hořčice, tuřín - příjem zvěří, pokud neklesnou mrazy pod -15 0C
Setí na plochy po sklizni obilovin - posklizňové směsky slunečnice, hrách, vikev, kapusta, hořčice - příjem zvěří až do mrazů.
Pro zajištění pestrosti potravy je důležité, aby skladba rostlinných druhů byla rozdílná než jsou hlavní druhy plodin v blízkém okolí.
V průběhu celého roku by měly být (nejen srnčí zvěři) k dispozici minerální lizy, případně kamenná sůl, k doplnění minerálních složek
v potravě. Přístup k pitné vodě, hlavně v období sucha, prospěje k celkovému zdravotnímu stavu a fyzické zdatnosti zvěře, která nemusí opouštět svá životní teritoria v důsledku žízně. Plošné rozmístění pastevních políček, jejich druhovou skladbu či výměru, tak jako množství krmiv i na období nouze, je možné určit podle počtu zvěře, možností uživatele honitby, bioklimatických a půdních poměrů a také celkové zátěže ostatními vlivy v prostředí.
Podle záznamů z velmi dlouhé a kruté zimy v roce 1929 lze letošní zimu rovněž hodnotit jako klimaticky výjimečnou, na kterou nebylo mnoho honiteb dostatečně připraveno zásobami krmiv. Trvalé sněžení bylo přerušováno oblevou, která vytvořila na sněhu ledovou vrstvu, přes kterou se nejen srnčí zvěř, těžce dostávala na ozimy. Kromě toho, při přecházení zvěře ve vysokém, ledovkou pokrytém sněhu, potřebují všechny druhy zvěře zvýšený přísun metabolizované energie (MJ). Jeden kus srnčí zvěře o hmotnosti 20 - 22 kg spotřebuje ve vegetačním období nejméně 2,97 MJ za den, a to jen pro krytí bazálního metabolizmu, tj. bez zajištění energie ostatních životních potřeb (příjem potravy, pohyb, obnova tkání apod.), která je o 40 - 50 % vyšší než základní metabolizovaná energie. Při pomalém pohybu v nízké sněhové pokrývce (do 15 cm) se zvyšuje metabolismus o více než 35 %, při mírném poklusu za potravou se zvýší spotřeba základní energie až o 100 % a při výšce sněhu kolem 50 cm se i při pomalé chůzi zvýší metabolismus přes 100 %. Doporučené přikrmovací dávky pro srnčí zvěř na zimní období (0,5 kg objemových, 0,2 kg jadrných a 0,3 dužnatých krmiv na kus a den) odpovídají jen pro zachování základního metabolismu na velmi krátkou dobu, kdy je zvěř v klidu. V praxi se však musí už při přípravě krmiv během roku počítat s možnou následující dlouhou a tuhou zimou. Na nadcházející zimu je třeba mít dostatek krmiv, se zajištěním dostatečných zásob je potřeba začínat hned po skončení předcházející zimy! V níže uvedené tabulce uvádíme zimní spotřebu krmiv pro přikrmování srnčí zvěře v kilogramech na kus a
en včetně jejího přepočtu na metabolizovanou energii (MJ).
Celkovou potřebu zajištění krmiv na zimní období pro srnčí zvěř je možné jednoduchým vypočítat způsobem, který uvádíme v připojené tabulce pro 40 ks srnčí zvěře v jednotlivých klimatických oblastech. V obou tabulkách je započítáno i tzv. doplňkové krmivo, za kterým spárkatá zvěř přechází do keřových a lesních částí honitby. V polních honitbách s lány řepky je nutno okus a ohryz nahrazovat např. letninou nebo kvalitní vojtěškou.
K výpočtu metabolizované energie se v praxi přistupuje především v případech využití nových druhů krmiv, po jejich laboratorním vyšetření. V současné době je možno využít Katalog krmiv (Ladislav Zeman, 1995) vydaný Českou akademií zemědělských věd, VÚVZ Pohořelice 1995.
Výše uvedená doporučení zcela záměrně uvádíme v předstihu, v době po skončení jedné zimy, v době přípravy už na zimu další, tedy dříve než dojde v honitbách k získávání potřebných krmiv na nadcházející zimu. V uplynulém zimním období byla část mysliveckých hospodářů nucena ještě dodatečně zajišťovat jadrná a objemová krmiva pro zvěř, celou řadu hospodářů v honitbách dlouhá zima zaskočila a zásoby byly bezezbytku vyčerpány. Všichni zodpovědní by si měli uvědomit, že na úspěšné přečkání zimy zvěří obecně je nutné zajistit dostatek potravy již při první seči luk a pícnin, která začíná v nížinách již koncem května! Po zkušenostech z letošní tuhé zimy se pro přikrmování srnčí a zaječí zvěře velmi dobře osvědčily kupy sena a vojtěšky (s krytou horní částí) ponechané v honitbě přímo na sušácích. Zvěř si na ně rychle zvykla a v hojných počtech je navštěvovala. Tuto skutečnost nám potvrzují prázdné sušáky (laťové nosné kostry), jen místy s malými zbytky sena, které jsou v mnoha honitbách k vidění. K tomuto způsobu zajištění potravy přitom stačí pouze kosa, hrábě a několik latí, na které se seno skládá, aby nebylo přímo na zemi. Není proto potřebné dovážet sena domů a potom v době přikrmování zase zpět do honitby (mnohde hlubokým sněhem). Podobné způsoby přikrmování zvěře objemovými krmivy (oborohy) jsou ve větší míře rozšířeny na např. Slovensku.
Nespoléhejme, na to, že další zima bude mírná a uvědomme si, že příprava na další zimu začíná již nyní v květnu! Dokažme, že jsme zodpovědnými hospodáři a buďme připraveni včas. Zvěř se nám za naší snahu odvděčí dobrou kondicí a slušnými stavy i po případné tužší zimě.
Kontaktní adresa :
Institut ekologie zvěře, Palackého 1 - 3, 612 42 Brno

Doc. Ing. František ZABLOUDIL, CSc., Ing. Petr KORHON
Středoevropský institut ekologie zvěře Wien - Brno - Nitra
Institut ekologie zvěře Veterinární a farmaceutické univerzity Brno



Přiložené dokumenty

Media_12829_40_23.xls Tabulka 2 (17,50 KB)
Media_12829_29_23.xls Tabulka 1 (15,50 KB)
Zpracování dat...